Opět tradiční vánočně-novoroční...

Stalo se tradicí, že každý rok odesílám mail s PFkem. Vím, že jsem mnohými považován za "divného", když si při té příležitosti i ověřuji reakce lidí, které mám v mailovém adresáři.
Promýšlím text, tak aby byl "zkousnutelný" pro všechny v mém adresáři, přáteli a kamarády počínaje, přes různé známé, sousedy, no a "obchodními kontakty" konče.
Tak se nezlobte, že Vás takto oslovuji, zdá se mi to praktické, jen obyčejné Pé-eFko by podle mého názoru, který se samozřejmě vůbec nemusí shodovat s tím Vaším, bylo jen dalším "smetím" v našich "přeplněných mailových schránkách" - tak totiž mnohá PFka vypadají (a neberte to osobně!).
Jsem prostě jiný, praktik.
Tak mi to odpusťte :-)

---

A tož hodně štěstí a zdraví, to ostatní pak prý přijde samo !!!

---

Konec roku byl u nás doma marodivý, jakási nemoc se pokoušel o mne, Lenička mi ještě dnes v noci v horečkách blouznila spící vedle mne v posteli... Dnes poslední den roku, už se to zdá být dobré. Konec dobrý, všechno dobré, chtělo by se říci.
Protože víme, že děti s největší pravděpodobnostní do půlnoci nevydrží vzhůru, máme tu právě teď už "silvestrovský večírek" v plném proudu, děti chystaly chlebíčky (na dětech vnímám běh času, rostou, jsou stále šikovnější...), budeme na balkóně prskat prskavky, hrajeme dětské Carcassonne...

Fungující rodina je základ!

---

Nechť se máte všici alespoň tak dobře, jako se máme my, a nejen v roce 2014!

Lazaret - čert ví proč

Máme doma malý lazaret.

---

Lence zase v průběhu dne vyskakují teploty nad osmatřicet, teď tu naštěstí už spí, byť neklidně, vedle mne v posteli.
Pavla si stěžuje na bolest za krkem (něco takového trápilo mne před třemi týdny).
A já mám stále zahleněné průdušky, cítím se celý unavený, ale naštěstí jsem bez teplot, takže se nezbývá než se z toho vyležet. Což ale vzhledem k neustálé aktivitě Filípka dost dobře nejde...
Tak jen ve výsledku tak nějak "přežíváme".
Večer jsem z pomerančů prohnaných odšťavňovačem vyrobil vitamínovou bombu, podívali jsme se na "Čert ví proč" - a při závěrečné písni jsem si zase říkal, že se na nás Zuzana jistě odněkud z nebe dívá - a usneme; poslední čistě letošní noc :-)

---

(Nezobrazilo se video? Klikni zde...)

Kdo snídá špek a tlustě si ho krájí,
kdo pořád slídí a nic nechce najít.
Kdo usne jenom když má v dlani minci,
kdo z hlavy má jen stojan na čepici...
...
Kdo vždycky pro nic a za nic ztropí povyk,
kdo pořád mluví a nic nevysloví.
Kdo za dvě zlatky vyměnil by duši,
kdo hlavu má jen na nošení uší.
...
Kdo ze všech dveří poníženě couvá,
kdo kozí nohu pod peřinu schová.
Kdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,
kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil.
...
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví!
Stejně vám nikdy, nikdy neodpoví.
Proč svět je jako kolotoč?
A jenom řeknou: "čert ví proč?"

Malí rošťáci

Tak se nám po dlouhé době stalo, že jsme se společně večer dívali na televizi a společně se smáli.
Že se o mne a o Leničku pokouší choroba (Lenka má trochu horečku, část odpoledne prospala), jsme oba méně aktivní, Pavla si ráda večer sedne na gauč a oddá se nicnedělání, a Filípek se přidal.

---

Mimochodem, ten film, "Dobrodružná komedie USA (2006). Kvůli sněhové bouři byly zrušeny všechny lety na Hooverově mezinárodním letišti. Opravdu špatná zpráva pro každého. Ale pro děti cestující bez dozoru rodičů znamená lístek do světa dobrodružství!" - bylo to tak roztomile hloupé, tak dokonalá pitomost, že jsme se u toho prostě nasmáli...

Poklid venkovský

Sešli jsme se zase jednou skoro všici (téměř kompletní rodiny obou švagrů a naše u babičky Věry) - a užili si poklidné sobotní odpoledne na venkově (teda, ostatní trvají na označení malé městečko, ale to je jen slovíčkaření, já zase tvrdím, že Brno je největší moravská vesnice).
Popíjím bylinné čaje, problémy se zcvrkly už jen na zahlenění kdesi v oblasti průdušnice a trochu mne trápí pocit pálení v jícnu (ono je to obé vedle sebe, takže dost přesně nevím, co mne vlastně trápí - reálně bude jedno "nemocné" a druhé "drážděné" tím prvním, ale co je co?). Čajík-medík dělá naštěstí dobře :-)

---

A měl jsem v podvečer i čas na brouzdání po síti a zaujala mne následující tři témata:

• Pražské turbo a taxíky v Budapešti (ČeskáPozice) - proč zase něco jinde je a u nás nikoliv?
• Klausova stále zelená amnestie (NP);
• recenze Političtí lídři s námi ztrácejí trpělivost, zejména její konec.

Vánoční dárek od JN

Mno, "pitvat se" tu na blogu třetí den za sebou ve stejném tématu nebudu (ale ty, kdož mi přejí nejhorší, zklamu, ostatní potěším, stav se lepší, ještě neumírám).

---

A tak jen podotknu:
JN ke svému prvnímu videu Krtek a potopa (dávno překročilo milion přehrání) na You Tube - Jarek Nohavica svým textem doprovází leporelo Zdeňka Milera - přidal k letošním Vánocům dětem další dárek - další krtkovskou pohádku - tentokrát Krtek a zajíček.
Uspávala dnes Leničku.

Vymazat II.

Není to žádná sláva, něco "mám na průduškách", ale už se cítím lépe než včera, snad zítra začnu zase normálně fungovat.

---

Celkem mne překvapilo dnešní "Vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana", sice jsem jej neviděl celé, ale početl jsem si na webu - a na Nový rok nás v obvyklém čase čeká Klaus na Primě - pěkně si to pánové/kamarádi/"soupeři na oko" rozdělili... :-o

Vymazat

Dnešní den bych nejraději vymazal.

---

Nad ránem se mi udělalo zle od žaludku a celý den jsem se "plazil jako mátoha". Stává se... Tečka. Snad to bude zítra lepší...

Materialistický Ježíšek

V prvé řadě nutno říct, že mám v krku "škrábající myšky", nebo jak se taky říká, "knedlík"... Takže Štědrý den z hlediska zdravotního nic moc.

---

Pod stromečkem se nám toho "naježilo" hodně, zejména praktické, chtělo by se říci "materialistické" dárky. Filípek se bude učit ovládat vlastní mobil (začal), já se zkusím prokousat nastavením nového Prestigia (na dvě SIM, druhá v něm zatím není, nedaří se mi přetáhnout adresář a poznámky z Nokie do Prestigia), jinak spousta oblečení, něco her (LEGO vede)...
A letos si nemohu dovolit hodnotit novou pohádku "Duch nad zlato", neboť jsme ji sledovali jen tak na půl, povídali při tom, děcka skládala LEGO, pohoda... Letmý dojem je dobrý, ale na bližší hodnocení si budu muset dopřát reprízu. Jen na "Anděla páně" to zcela jistě nemá...
Snad se ráno vzbudím a nebudu mít dojem, že musím na pohotovost (ten dojem mám trochu teď, ale nepřipouštím si ho).

Vánoce s JN

Pár minut do půlnoci, Pavla usnula při poslechu záznamu rozhovoru s JN, já půjdu spát za chvíli taky...

---

Už se nám to "vánoční"...

Druhý do tuctu

O Vánocich podej ruku, dušičku i srdíčko,
opakuj to během roku malá lidská hvězdičko.

Snažil jsem se, aby tato jednoduchá dětská básnička z ranního Studia Kamarád, na které se dívaly děti, byla mottem dne.

---

Celkem se to dařilo, jen ten den se zase "někam ztratil", utekl jako voda.
Dopoledne čas "protékal mezi prsty", odpoledne jsme chystali ještě nepečené vánoční cukroví, úly a kávová zrna, děti v rámci možností pomáhaly...
V poštovní / mailové schránce začaly "přistávat" PFka od přátel, Štědrý den a Nový rok se blíží :-)

---

A teď, když uzavírám tento příspěvek, nezbývá než parafrázovat píseň JN, "Všichni už spí, jen já jsem vzhůru, poslední v celém bytě..."

První z dvanácti

Tak mám za sebou první z dvanácti dní volna.

---

Totiž, do práce jdu až 2. ledna, do té doby budu doma s dětmi.
A hned o tom prvním dni musím říci, že se "někam ztratil" - dopoledne uteklo jako voda (praní prádla, příprava oběda, úkoly s Filipem, ať se každý den udělá kousek), odpoledne jsme se krátce povalovali v posteli, pak uklízeli pokoj a chystali trochu "vánočna", a teď večer na mne nějak padla "lenora".

---

A tož jen, jak je mým zvykem, přidám dva odkazy něčeho ke čtení, oba z NP:

• GLOSA: Je sleva trestný čin?
• SPOLEČNOST: Co se vlastně podařilo

Přeji hezký večer.

Kdopak udělal chybu tentokrát?

Nejdříve jsem si myslel, že se opakuje loňský příběh, jak jsem jej popisoval v příspěvcích Balík do ruky? a Česká pošta se kasá...

---

Ale pak jsem si podrobně pročetl mail, co dorazil po "neúspěšném pokusu o doručení" a zjistil, že tentokrát je zádrhel někde jinde, v něčím "tupém" software.
Totiž, adresu jsem jako zákazník internetového obchodu nepsal ručně, ale volil z tzv. popup menu, ve struktuře ulice / číslo popisné / číslo orientační.
No a že nějaký software (nejspíš ten poštovní, přebírající údaj od obchodníka) nepočítá s patřičnou délkou řetězce, je v mailu uvedeno "Doručovací pokus na adrese Prušánecká 4150/1, 62800 Brno - Židenice nebyl úspěšný." Jenže naše adresa není Prušánecká 4150/1, 62800 Brno - Židenice (taková adresa vlastně neexistuje). Naše adresa je Prušánecká 4150/18, 62800 Brno - Vinohrady. Ta chyba s číslem popisným a orientačním (místo 18 jen cifra 1) je nejspíš dána jen špatně nadimenzovanou délkou řetězce v databázi (domýšlím si jako "ajťák"), ta druhá chyba, Židenice versus Vinohrady, to je nějaký historický relikt v katastrálních údajích, o té ví kdekdo včetně pošťáků, a všichni se s tím tak nějak smířili. Vinohrady totiž původně byly podmnožinou Židenic, dnes sice mají svůj ÚMěČ, ale katastrální mapy si stále trvají na svém původním "městská část Židenice". A hold do sebe pak tuto nelogičnost přebírá kdejaký software (nejen ten SW České pošty).
Říkejme tomu problému nejlépe asi "zkostnatělá státní správa a přidružené organizace"...

Všici se letos na závěr roku zbláznili?

Tak jsem si myslel, že v rámci vrcholící sbírky Darujte hračku s Českým rozhlasem a vozíčkáři Tango Havlíčkův Brod se alespoň virtuálně zúčastním slavnostního předání hraček dětem z dětských domovů a ústavů sociální péče. Ale dnešní den byl zase nějaký moc zmatený, tož nic.
Snad to bude nějak zpětně dohledatelné na avizovaném YouTube kanálu Českého rozhlasu.

---

Sorry, že to tak píšu, ale to se vážně všici letos na závěr roku zbláznili?

Doražen

Po pracovním dni, o jehož obsahu se neodvážím napsat "ani půl slova", odjíždím domů psychicky zcela na dně.

---

K tomu diskuse s kolegou na politické téma:

Ze sedmi politických stran, které jsou zastoupeny v parlamentu, jsou tři cizinci jejich předsedové. Andrej je Slovák, Karel je Rakušák a Tomio je Japonec. Poslanci těchto tří stran by dali dohromady téměř sto poslanců. Náš národ opravdu nemusí být okupován, jsme schopni se nechat kolonizovat bez boje.
...
Po roce 1989 byl u nás uměle vytvářen kapitalismus destrukcí socialistické ekonomiky a programovým vytvářením zbohatlíků, kteří byli spjati s novým režimem. Do roku 2000 byla zničena naše minulost a od roku 2000 byla systematicky ničena naše budoucnost. Od příštího roku budeme díky drastickému snížení životní úrovně zažívat plody kapitalismu. Plody kapitalistické kontrarevoluce budou pro drtivou většinu našeho národa velmi trpké. Kalich hořkosti bude nutné vypít až do dna. Čtvrt století bezuzdného plundrování povede k poklesu, který jsme ještě nezažili a budeme z něho všichni překvapeni. Kapitalismu ve stávající podobě zvoní hrana a je třeba si tuto pro mnohé bolestnou pravdu uvědomit.

Text mi poslal mailem a v autě jsme o něm mluvili. To mne doslova dorazilo. Pro dnešek prostě tímto citátem končím. Nemám sílu k tématu uvést více.

Další uspěchaný den

Ač zbývá jen týden do vánočních svátků, nějak to není vidět. V mém programu je to jen další uspěchaný den.

---

V práci poletuji od jedné drobnosti ke druhé a řeším často jen nepozornost či lajdáckost uživatelů (když "ajťák" hledá i kde uživatel špatně napsal mailovou adresu, jiná slova pro to nemám).
Nebýt odpoledního relaxu na plaveckém bazénu, asi bych ten den "nedal".
Navečer mne čekala porada VS, ale na poslední chvíli byla přes telefon přesunuta na zítra, neboť kolega Jarek se zdržel v práci. Zítra ale již není divadelní zkouška, tak byl posun možný...
A k tomu obvyklé "kolotoče" - ráno vše nachystat pro nový start dne celé rodiny, odpoledne pračka a myčka, což zabírá nečekaně mnoho času.

---

A tak si dovoluji jen k této mini úvaze přidat jeden odkaz: Děs a běs aneb Co formuje naše chování, zkuste si počíst!

Čas večírků

V práci se jede stále na plno, jako by za týden nebyly Vánoce...

---

Jinak je tento týden asi leckde "vánoční večírek".
My ho měli dnes v divadle. Byl takový neokázalý, hodně hlasitý, probíralo se všechno možné... Vzali jsme s sebou děti - teď už utahané z toho všeho shonu spí (a Pavla zase u Leničky).

---

Vím, že se opakuji, ale celý ten rok, a obzvlášť teď jeho závěr, se mi zdá nějaký podivně moc hektický.
Kdyby mi ten pocit nepotvrzoval kdekdo kolem, řekl bych si, že prostě já nestíhám a potřebuji zpomalit. Ale v tom to asi jaksi nebude, když mi skoro všichni přátelé říkají totéž. Nebo stárneme všichni a nechceme si to připustit?
To by asi bylo na hlubší analýzu :-)

Zánět nehtového lůžka prstů

Stále se mi nedaří vyléčit Filípkovi zánět nehtového lůžka prstů (na obou prostředníčcích a pravém palci ruky).
Zánět nehtového lůžka prstů - paronychium či panaritium (čti panaricium) - si Fíšek způsobil sám zlozvykem okusování záděrek na rukách. A teď se s ním už druhý či třetí týden "pereme" pomocí masti betadine, sice už zmizely hnisavé otoky, ale stále má zarudlé nehtové valy ( kutikuly – kůžičky okolo nehtu).

---

A tak jsem dnes trochu dlouzeji studoval odkazy na webu [1], [2], [3], [4], [5] až jsem vypochopil, že krom "betadinky" to bude chtít antibiotickou mast, bactroban, naštěstí ji máme v domácí lékárně, tak ráno budu mazat...

Připouštím si blížící se svátky

Tak jsem si včera na školním jarmarku tak nějak konečně uvědomil, že je advent. Děti v krátkém programu před vlastním jarmarkem tančily a recitovaly převážně na vánoční téma. A i drobnosti, co je v rámci jarmarku prodávaly, se nesly ve vánočním duchu.

---

Tedy, aby mi bylo správně rozuměno, prostý fakt začátku adventu jsem nepřehlédl, vždyť jsme vystupovali s divadlem na vánočních trzích a ve čtvrtek měla naše tanečně-divadelní koláž název Ave... Advent!. Ale teprve vánoční písně v podání dětí ve mně nějak "zažehly" onu vánoční jiskru.

---

A dnes? Dnes jsme u babičky zdobili perníčky a večer zašli na procházku podívat se na vánoční strom před kostelem...
A to už je ten správný advent všude kolem!

---

---

Byl to porod

Jak se říká, byl to sice porod, ale "porodil jsem" a (na třetí pokus) se mi podařila implementace našich nových webových stránek na hosting u FORPSI.

---

A teď mne čeká odpolední program zcela jiného charakteru, a to školní jarmark na ZŠ Čejkovická (Filípek bude vystupovat v úvodním programu).
On si Filípek školu stále pochvaluje, ve středu byl se třídou na exkurzi v DPmB - byli ve vozovně ve Slatině, doma barvitě popisoval, co vše viděli...
Je to fajn, když dítě chodí do školy rádo!

To je den!

To je teda den!

---

Celodenní práce v kýblu - po 5 hodinách snahy mi totálně "spadl" nově nastavený web :-o Zítra to musím zkusit znovu...
A teď před představením trpím nervozitou nesrovnatelnou snad s žádným předchozím vystoupením :-(

---

Prostě den blbec!

DIMAP

Byl jsem dnes prvně na rehabilitaci na magnetoterapii (přístrojem DIMAP).

Magnetická pole rozšiřují cévy, zlepšují prokrvení a uvolňují hladké svalstvo, což může mít za následek snížení bolestí, zrychlení hojení a aktivaci protizánětlivé a protiotokové obranyschopnosti organismu. Dosahuje hloubkové masáže tkání a lymfatických cest při povzbuzení látkové výměny a krevního oběhu zvýšeným přívodem kyslíku do celého těla.

---

Na poprvé to samozřejmě nepřineslo žádný významný efekt (krom psychického účinku - vědomí, že se něco s tím svalem "dělá"), dle vyjádření terapeutky lze očekávat výsledek tak v pátek.
Jenže já potřeboval rychle pomoct hlavně kvůli zítřejšímu vystoupení. Tož bude muset pomoct večer klasická masáž...

Prochladnutí

K prochladnutí (části nebo celého) organizmu může dojít snadno.

---

Může k němu dojít v noci, když člověka ofoukne průvan z pootevřeného okna (něco takového se mi stalo v noci ze soboty na neděli a bolí mne sval nad levou lopatkou).
Stejně tak k němu může dojít, když se člověk delší dobu nehýbe v nedostatečně vyhřátém prostoru (a k něčemu takovému došlo dnes dopoledne - byť jsem na sobě měl triko, košili, vestu a sako, v aule byla zima a seděli jsem tam dvě hodiny!). Takže jsem začal posmrkávat, bolí mne hlava a začíná škrábat v krku. Ale čaj to napravil (víc než litr!), a později odpoledne už zase začalo být dobře.

---

Cestou z práce jsem se zastavil na Strnadově ohledně předávky prací na ZTI, a večer s rodinou pak nějak šíleně rychle utekl - už zase všichni spí :-o

Ztuhlá ramena

Když jsem se ráno vykopával z postele, zjistil jsem, že mne nejen bolí nohy (to je po včerejším výkonu na pódiu na "svoboďáku" celkem přirozené), ale hlavně že ztuhlost zad a ramen, částečně patrná již včera ráno, je mnohem, mnohem horší.
Lenička mi kolínky zkusila záda namasírovat (při jejích 18 kg je "celá dcera" skvělým masážním objektem), ale v autě cestou do práce jsem opět ztuhl.

---

Malá odbočka: v autě jsem nechápal, o čem že to kolegové mluví, a pochopil to až po přečtení těchto dvou článků:

• Prostořeký Rusnok (glosa IH)
• Rusnok: Ty vole, teď zase zemřel Mandela... (lidovky.cz)

---

V práci mi kolegové, když mne viděli, jednoznačně doporučili návštěvu lékaře.
Lékař našel prohmatem, kde že je zatuhlý sval (spazmus, spasticita - zazněly nějaké takové pojmy), doporučil klid, protahovací cvičení, užití léků proti bolesti (neboť právě proto, že mne to bolí, mám strach se jakkoliv prudčeji hýbat, takže se hýbu jen velmi obezřetně, a tím zase tuhne svalstvo celých zad, takže se z toho stává začarovaný kruh, resp. spirála, kdy se stav mimoděk zhoršuje), jakousi elektro-masáž (jenže první volný termín na rehabilitačním oddělení je až ve středu), a prvně v životě jsem nafasoval i recepis na prášky na spaní (abych se v noci při každém překulení nebudil a nebyl tak navíc další den nedospalý - jak dnes jsem).
A tak se snažím celý den pracovat z kanceláře, na sobě termotriko, košili a vestu, aby byly lopatky v teple...
Jenže cesta dom znamená zase sednout do vychladlého auta :-o

---

Doma jsem si nechal od Leničky zase poťapkat celou její vahou 18 kg svá záda...
A teď? Trpím na generálce - kostýmové divadelní zkoušce před divadelním vystoupením v Bílém domě.

Brněnské vánoce

Ráno jsme si přispali.
K obědu se mi podařilo uvařit výtečné zapékané těstoviny, tak dobré, že po nich většina rodiny sáhla i jako po chutné večeři.
Mám ztuhlé levé rameno.

---

Odpoledne jsme se s Pavlou vydali na "svoboďák".
Pavla dětem koupila štramberské uši.
Pak jsme měli vystoupení našeho tanečního divadla.
Ač jsem z toho měl původně hrůzu (co se počasí týče), vše bylo celkem v pohodě. Odtančili jsme celé nachystané vystoupení, za sebe můžu říci, že bez velkých chyb.
Jen domů jsme dorazili nějako poněkud prostydlí...
Ale myslím, že to bude bez následků na zdraví...

Spím

Dopoledne jsem promrzl ve městě... (Dvě a půl hodiny jsme v kanceláři zástupkyně stavební spořitelny konsolidovali naše smlouvy o stavebním spoření, a že ta kancelář je v budově, jež se o víkendu jen temperuje, bylo chladno i v ní!)
Už teď se děsím (ve smyslu zimy a větru) zítřejšího vystoupení na svoboďáku...

---

A celé odpoledne jsem pak tak nějak roztával, snad z toho nebude nachlazení...
A polospím, takže teď už doslova skorospím a víc nepíšu :-o

Jako vítr

Bouře kdesi na severu Evropy se u nás na jihu Moravy zatím projevuje naštěstí jen jako silný nárazový vítr.

---

(za necelé dvě hodiny, co mám ten příspěvek rozepsaný, už se počasí změnilo, slabě sněží, a je 2 nad nulou, ale feels like -4)

---

Jsem rád, že jsem v tom nárazovém větru bezpečně dojel z práce domů...

---

Během odpoledne se zatáhlo, rychle se šeří, já tu "lítám kolem prádla" a padá na mne teskná nálada. Už aby došla Pavla s dětmi...
Unavený pátek.

Do Irska?

Absolvoval jsem dnes ALCP test (rozřazovací test pro účastníky kurzů angličtiny v příštím pololetí), a to byl poslední faktický krok, který jsem mohl letos učinit pro splnění snu - účasti na zahraničním jazykovém kurzu v prvním pololetí příštího roku. Splnil jsem test na 77 bodů ze sta, což by mohlo být dostačující.
Ale. Ale záleží na tom, jak dopadli ostatní zájemci a jaké další priority či stupně důležitosti se u ostatních zájemců objeví. Já osobně s tím v tuto chvíli udělat víc nemohu. Jen čekat do ledna na rozhodnutí výběrové komise...

---

Třeba uvidím Cork již v březnu, ne jen na mapě a na fotkách...

---

---

Ale ať už tak či tak, pročtu si povídání 36 Hours in Cork, Ireland.

Zahlcen

Jsem dnes doslova zahlcen.

---

Jednak mám zahlcenu mailovou schránku - spameři nějak přišli na to, jak obelstít spam filtr na serveru centrum.cz a mám schránku plnou odkazů, které všechny vedou stále na totéž: "Penis Enlargement Pills Report: Miracle Supplement!"

---

Zahlcen jsem i celou řadou úkolů, jak těch pracovních, tak těch souvisejících s divadlem a v neposlední řadě s rodinou.
Filípek se rozhoduje, zda příští víkend zamířit na akci s pionýrem (Vánoční výlet, 13.-15.12.2013, Zastávka u Brna)nebo zda zůstat s námi, jít na školní jarmark (a vystupovat na jeho zahájení) a jet s námi v sobotu k babičce zdobit perníčky...
V práci řeším "milionpět věcí" najednou a jde mi z toho hlava kolem...
V divadle se chystáme na nedělní vystoupení, i na to další týden ve čtvrtek, atmosféra "houstne", spousta z nás divadelníků má shodou okolností i v současné adventní době řadu nečekaných rodinných starostí...

---

Proč se mi letos zdá, že advent není adventem, tedy zklidněním, ale jen hektickým koncem roku?

Zanícené prstíky

Ráno, zatímco jsem chystal v kuchyni start do nového dne, přišel za mnou plačící Filípek, že ho stále bolí prstíky (má na třech prstech na rukou zanícená místa za nehty, kde si, jak se přiznal, kousal záděry). A tak začala další, poněkud neplánovaná, dvacetiminutová procedura ošetřování a mazání framykoinem a zavazování obinadlem...
Takže jsem do práce vyjel s malým zpožděním. Z rádia k tomu hlásili, že slunko vyjde až 7:20 a zapadne už v 16:00, takže si ho nijak neužiji, budu v práci...
no prostě nijak pozitivní začátek dne!

---

Babičku jsem požádal, aby mi pro Filípka koupila Betadine mast, a večer, jak se děti vrátí z pionýrské schůzky, dnes prodloužené - mikulášské, budu zase ošetřovat...

---

Ještěže existují takové pozitivní weby jako Nevyléčitelná optimistka, kde jsem si prostřednictvím článku Jak jsem byla hledat prameny dětské spirituality tak nějak doplnil "svou spirituální energii".

S Lenkou v jednom kole

Měl jsem dnes v práci sice volno, ale s Lenkou jsem byl doslova v jednom kole.

---

Ráno jsme jeli k její dětské lékařce pro předpis na prášek proti roupům (cestou jsme se stavili na nákup v LIDLu).
Pak jsme se na skok vrátili domů na svačinu a frčeli do pedagogicko-psychologické poradny. Zvažuje se totiž možnost prodloužit Lence předškolní období o jeden rok - rozumově je sice možná i nadprůměrná vzhledem k vrstevníkům, ale chováním je příliš dětská, málo schopná udržet pozornost, plnit nějaké úkoly, chce si spíš jen hrát a často pláče z dospělého pohledu doslova zbytečně pro nic.
Vrátili jsme se dom, ohřáli (pozdní) oběd (ještě že jsem všeho včera udělal trochu víc a zbylo na dnes), stavili se v lékárně, a pak jsem zavezl Lenku do školky na trénink country tanečků. Zajel jsem k babi, pomohl s chystáním na malování, vrátil se ke školce, pro Filípka do školy a pro Lenku po tanečním kroužku, dom, úkoly, smontovat nově zakoupenou stojací lampu do pokoje,

---

---

večeře, divadelní trénink... A den je ... Měl to být den poklidný, ale nějak se to "zvrhlo".
Navíc jsem si odpoledne zapomněl doma mobily, včetně večerního tréninku, volal mi o půl sedmé soused Dvořák, ale v deset večer už jsem mu nechtěl volat zpátky, dořešíme ráno. Zeptám se Jarka...

Jaromír Nohavica: Pár zásadních písní bych ještě rád napsal

Dnes budu supr stručný.
Pokud jste jej ještě nezaznamenali, doporučuji k přečtení rozhovor Jaromír Nohavica: Pár zásadních písní bych ještě rád napsal...

Pavel Bobek - Kruhy

Když minulý týden odešel na věčnost Pavel Bobek, zjistil jsem, že ani neznám jeho poslední CD Kruhy (download zde).

---

---

Už jsem to ale napravil.

---

No a naokraj k dnešnímu dni jen pár poznámek:

• Naše autíčko má po 120 tisíci kilometrech nové rozvody.
• Povedlo se mi skvělé rizoto.
• Děti po obědě odešly s babi k ní dom a mi tu máme božský klid.
• Snažím se poslouchat BBC a "ladit uši" na čtvrteční test, který mám před sebou...
• Teď večer jsem si trochu "připustil k tělu" televizi - Star Dance je slušný program, stojící za pozornost (na rozdíl od všech těch vaření s celebritami, růžových sanitek a podobných "trapáren").

Hospoda hořela hodinu

Včera nebo předevčírem, ani sám teď nevím, jsme nějak doma v rozhovoru narazili na sousloví na písmeno H, a tak jsem si vzpomněl na oblíbené povídání Hospoda hořela hodinu, dávané k dobrému u trampských táboráků... Jó to byly časy...

---

Hospoda hořela hodinu - Vlasta Redl
Hoří, hoří! Hoří horní heršpická hospoda Hrbatý hrozen. Hostinský Hrubeš hýká hrůzou. Honí hasiče, hubuje, hořekuje, huláká: „Haste honem, hybaj hovada!“ Hasiči hovno hasí. Hledají hlavní hydrant. Hoří holubník, hnojiště, huspenina, hudebníkům housle, harfy, harmonika, hašiš. Hoří husitské halapartny, hoří historické hebrejské hieroglyfy, hoří hektolitry handlovaného henesse. Hoří Hrubešova hnědá honda. „Hilfe, hilfe,“ haleká hystericky henleinovec Havránek. „Hoří Hakenkreuz, himmel hergot!“ „Huš hajzle!“ Houf heršpických hokejistů ho hbitě hákuje holemi. Hoří herna, hoří hubertusy, honosné haveloky herecké honorace hrubě hazardující horentními honoráři. Hoří hřívy huculských hřebců handlíře Hlavsy. Handicapovaným hoří hrby. Hoří holínky hospodáře Hanáka – humus. Hormonální hybrid homosexuál Horáček hladí hubici hasičské hadice hýžděmi. Hinduista Hyrš hypnotizuje hodonínský horizont. Hurá, hydrometeority. Halucinace. Hoří hasiči horečně hledaný hlavní hydrant.
Hospoda hořela hodinu. Hotovo. Hirošima hadr. Hořeniště halí hustá hmla. Hostinský Hrubeš hloubí hroby. Hyeny hodují.

Darujte hračku

Znáte akci Darujte hračku?

---

Pokud ano a pokud jste již též "přispěli svůj díl", tušíte asi i co znamená tento obrázek:

---

---

To jsem si jen kontroloval na webu společnosti GLS, co zajišťuje bezplatný svoz dárků, zda už můj balíček dorazil do cíle...

---

Totiž, celé to spískal kolega, který rozeslal mail, něco ve smyslu "Tento projekt pomáhá lidem od dětského do důchodového věku s různým postižením žijícím v různých zařízeních ... Myslím si, že pro ty z nás, kteří na Vánoce rádi udělají radost lidem, kteří neměli tolik štěstí jako my, je tento projekt dobrá příležitost." A tak jsem to navrhl Pavle, odsouhlasila to a dva potahy na křeslo pro jednoho vozíčkáře odputovaly. Tečka.

Yetty & Ruda

Už jste vyděli parodii Yetty & Ruda - CYSTA !!! na píseň Cesta Tomáše Kluse a skupiny Kryštov?
Ne že bych to chtěl srovnávat, Tomáši Klusovi a Robertu Krajčovi patří dík za krásnou píseň, ale musím připustit, že Rudovi z Ostravy se povedla skvělá parodie...

---

A že mám zas za sebou den "poletování od úkolu k úkolu", musí to pro dnešek stačit...

Americký sen (a instalace Java)

Po půl roce jsem si dnes musel prostřednictvím videa připomenout postup Deploy Java Installation using Domain Group Policy - ale zvládl jsem to... Snad i bezchybně...
"Potil jsem to" hodně dlouho!
Tento úkol spadá do té dlouhé řady věcí, které člověk dělá "jednou za čas" (kdy ono za čas znamená interval v řádu měsíců), a než se tím zabývá znovu, postup jest dávno zapomenut (jeho detaily), takže se musí vše "oprášit" a začít málem znovu...

---

A večer se chystám s Filípkem podívat se na Americký sen (animovaný film o americké centrální bance) - já si chci s nadhledem "zkonzumovat" obsah filmu, Filípek si spíš užije animovanou formu...

Relax Mobil

Už po poledni jsem byl dnes totálně "vyšťavený" a den pak kolem mě plynul "tak nějak mimoděk".

---

A tak jen "dočerpám" jedno téma z minulého týdne: stále mi na mobil někdo volal z čísla 840 999 888 - vtip je v tom, že volal na "indický mobil", tedy na číslo, které v ČR neužívám, je používáno jen v zahraničí na cestách, kde je výrazný časový posun, pro příjem SMS z ČR a zasílání SMS do ČR. Což platilo obzvlášť na turné po Indii - proto to označení "indický mobil".
Jak jsem následně přes internet zjistil, byla to volání od společnosti Relax Mobil, ale vyplnil jsem jim na webu kontaktní formulář s uvedením jména "Nemám Zájem", obtěžovaného telefonního čísla "indického mobilu" a mailové adresy "nikdo@centrum.cz", do vzkazu napsal, že si nepřeji být obtěžován jejich voláním, a kupodivu je zatím, zdá se, klid.
:-)

Jako bláznivý

Tak jsme si dnes s Pavlou opakovaně posteskli, že čas letí jako bláznivý...

---

Dopoledne, když jsme společně vařili (rajskou polévku, bramborovou kaši a řízky), když děti chtěli pomáhat, když Pavla začala být nervózní, že nestihneme děti vypravit na odpoledne, když děti pomáhaly při obalování řízků a blížilo se poledne...
Odpoledne jely děti s pionýrem do Bonga, a nám zase čas bez nich utekl strašně rychle, ani zdaleka jsme doma nestihli udělat vše, co jsme chtěli...

---

---

---

Prostě čas letí jako bláznivý...

Věk podle dětí

Svůj věk už řadu let nepočítám, vždy si musím v hlavě spočíst, kolik že mi to je...
Co ale vnímám, je běh času podle věku svých dětí.
Koukám, jak ten čas letí, a to miminko, s kterým jsme museli kdysi cvičit Vojtovu rehabilitační metodu, už dávno není miminko, je to bezva kluk, školák-druhák a slavil dnes své osmé narozeniny.

---

Mezi dárky dominovaly stavebnice Lego, zase s ním budu stavět, hrát hru Hrad Fortaan, užívat si dětsví svého syna z pozice tatínka :-)

---

---

(Ne)stíhám

Stíhám všechno možné (snad), rodinu, děti, práci, ale dnes prostě nestíhám svůj blog - mám toho za celý den "plné kecky" a ještě než půjdu spát, musím spravit odchlypující se lemování koberce v obýváku...

---

A tak jen teskná vzpomínka - fotka z odletu z letní dovolené, co bohužel měla své mouchy, jak to vnímám s odstupem času...

---

---

Středa a čtvrtek

Jsem tak uhnaný a unavený, že se mi chtělo do titulku napsat "čtvrtek a pátek", jenže je teprve čtvrtek, a chci napsat pár řádek za ošizený včerejšek a únavný dnešek.

---

Včera zemřel Pavel Bobek - zrovna nedávno jsem se s kýmsi "od kultury" bavil a zkonstatovali jsme, že už o něm nebylo dlouho slyšet - jeho písničky jsem vždy rád poslouchal, nejradši asi písničku Stárnoucí mladík, v níž se možná tak trochu nějak vidím... (Nezobrazilo se video? Klikni zde.)

---

Slunko se nám za ty dva dny snad vůbec neukázalo... Vítr fučí, co chvíli prší, prostě podzimní plískanice...

---

Co říct dál?
V poslední době se mi čím dál častěji stává, že nestíhám úkoly, poznamenané v diáři, protože se stále hrnou další a další, takže ty v diáři jen třídím a přesouvám...
Obdobně skoro nestíhám číst maily, jen promazávám schránku a odpovídám na to nejnutnější...
Život se nějak zrychluje na šílené tempo - nebo se já zpomaluji a úkolů je stále stejně?
Kdyby mě kolegové neujišťovali, že to vnímají stejně, tedy že platí první varianta, až bych začal pochybovat, zda se nemám smířit s variantou druhou...

---

Zase nebudu stíhat

Protože vím, že zase nebudu dnes stíhat (ráno musím opět k zubařce, "provizorka" se během dne hnula, odpoledne, či spíš navečer mne čeká SDčko...), šidím dnešní zápis na blog vtípkem z novin...

---

Převzato z MF-E15

V poklusu

Opět jeden z hektických pracovních dnů...
Když mi ráno z rádia hlásí, že slunce vyjde asi za hodinu, a já už jedu do práce, moc to optimismu do žil nevlije.

---

V práci vše jaksi v poklusu, i když alespoň malá pochvala od šéfa potěší (neřekl ji mně, ale říká to jiným, to je ještě lepší). Ví, že kmitám, že jedu jak šroubek. A jak mne naučil můj první vedoucí, když je co chválit, říkejte to ostatním, když něco není v pořádku, řekněte to nám, ať to hned uvedeme do stavu k vaší spokojenosti. Chválu pějte před ostatními, kritiku sdělte nám a vyřešme to hned.
Po práci dom, rychle cestou nakoupit, pak poklusem na třídní schůzky...

---

Jen to slunko zase není celý den vidět... Proč se schovává za mraky?
Nesmím slunku křivdit, po poledni se snažilo skrze mraky, i když poněkud neúspěšně, trochu prorazit... A pak se mu to dokonce na čas skutečně podařilo...

Goro před Tokiem

Kdysi v dobách mého dětství byl populární seriál Goro bílý pes, a dodnes z té doby máme přísloví Zmatenej jak Goro před Tokiem.
A já si tak dnes celý den připadám.

---

Ráno jsem po dlouhé době zase chystal pro všechny snídani a Filípkovi do školy svačinu - s mým odchodem z domova vstával i zbytek rodiny, Lenka jde po 3 týdnech marodění do školky a Filípek do školy.
Na Novolíšeňské opravují autobusové zastávky, místo je sice relativně normálně průjezdné, ale trochu mne to ráno zmátlo.
A že je zataženo, byla tma skoro celou cestu do Vyškova, a tak jsem si připadal zmatený i za volantem.
Pracovní den byl taky jakýsi zmatený, neřeším teď "ajťáčtinu", ale inventuru majetku, a už mi ty sestavy a sloupce čísel běhají před očima, i když je před očima nemám :-D
Kolegyně z VS mne "nachytala", že jsem zapomněl poslat přílohy k mailu, zmateně jsem jich poslal jen část, nikoliv všechny...
Prostě jsou kolem mne zmatky...
A venku vlezlá zima, větrno, šedivá až černá clona mraků po celé obloze, slunka nevidět...

---

Když mi pak u oběda vypadla plomba (budu muset ráno na zubní), a navíc jsem se o ostrý zub škrábl do jazyku, začal jsem se vážně modlit: Jesus, have mercy on me! (Ježíši, smiluj se nade mnou! [Lk 18,38]).
Co mi ten den ještě hodlá přinést?

---

---

Naštěstí už odpoledne až do teď nic kritického nepřineslo...
Teď už začínáme s dětmi povídat o škole a školce, o úkolech, o hrách...

---

Už 24 let

Už 24 let uteklo od sametové revoluce. A Tomáš Klus nám stihl krásně nahlas říct, že máme "demo-demokracii"...
A když o tom tak uvažuji, chce se mi mu dávat za pravdu. Co chvíli...

---

Na zahradě nám zbytek úrody zničily ranní mrazíky, ačokča dozrála, rajčata a cuketu ale mráz již spálil...

---

A rodina už spí, Leničku jsem uspal triem písniček: Sako ze sametu a Přítel od JN, Salome od KK...

---

A já tu jen tak do éteru vystřeluji své dojmy dne. Sorry, mám podzimní tesknou náladu... Splín ze mne jen pryští!

Prvně v ČR

Dnes se (nejen v Brně) konaly dvě akce "prvně v ČR" - sbírka pro potravinovou banku (viz poznámka IH, ale u nás v Brně na Vinohradech jaksi nikoliv) a Noc divadel, a ta se nám vskutku vydařila.
Na víc psaní pro blog nezbývá čas...

Vírský sumec / Trampský bál

---

---

Dnes to mám jednoduché, bolí mne zub (co mi ho zubařka před pár dny rozvrtala, něco se pokazilo), a včera jsem dostal mailem výše uvedenou pozvánku, která stojí za zveřejnění... Takže stručné a jasné, předávám dál... (Kliknutím na obrázek jej zvětšíte na lepší čitelnou verzi.)

Šedobílý

Šedobílý se mi zdál den hned po ránu, když jsem z čelního skla auta musel škrábat poměrně pevnou ledovou krustu, která se v průběhu noci (spíš nad ránem) vytvořila z padající mlhy. A šedobílé byly trávníky, pokryté jinovatkou. Hold se paní Zima hlásí o své pomalu ale jistě, v předpovědi počasí slibují sníh dnes v noci i na vysočině...
Šedobílé, lehce do oranžova, byly mraky ráno nad východním obzorem.
Jak to vypadalo přes den, skoro nevím, než se vracím z práce domů, je už zase skoro tma.

---

A na šedobílé téma psala včera i Bára: Lék na trudomyslnost...
Každopádně já si teď procházím jakýmsi stavem "nemám dostatek sil na nic", někam se s podzimem zcela vypařila má věčná neutuchající aktivita...

---

A tak si dnes dovolím spíš trochu citovat:

---

---

Lidé nějaké své hledání nevzdali. Hledání je součástí našeho lidství. Každým tepem svého srdce vyjadřujeme neklid, ustavičně něco chceme a o něco usilujeme. Pořád hledáme třeba štěstí, harmonii, uznání a krásu. Už svatý Augustin říkal, že naše srdce je neklidné, dokud nespočine v Bohu. Jestli tím spočinutím myslel nějaký mystický zážitek v této časnosti, anebo odkázal na potom, až se naše srdce uvede do klidu definitivně, těžko rozhodnout. Určitě ale ten výrok vystihuje podstatu lidství.
I v této době lidé hledají a touží, po spočinutí v Bohu touží a ne vždycky sami svému hledání rozumějí. Nicméně poměrně dobře vědí, že se mají vyhnout církvi, protože ta jim to, co hledají, nedává.
Pokud v cirkvi lidé nenacházejí uspokojení a žádné naplnění cíle jim neposkytuje, co jim tedy může nabídnout?
Snad může poskytnout střechu nad hlavou těm, kdo o tajemství bytí a smyslu svého života chtějí přemýšlet nejen o samotě. Pro mě osobně církev představuje klubko živých vztahů, ty lidi v církvi něco spojuje, oni se na spočinutí v Bohu těší společně a té touze našeho srdce společně rozumějí. To je celé. Církev je sdílení.
(Citace z textu České Pozice "Farář Miloš Rejchrt: Může přijít i tyranie".)

Šedivý

Jak teď jednotlivé příspěvky nazývám přídavnými jmény, dnešní je zcela nasnadě: šedivý.

• Od rána se zabývám "šedivými" úkoly, nekonečnou sérií drobných uživatelských požadavků či telefonátů;
• od rána do setmění byla obloha šedivá, lehce mlhavo, takže snad i vzduch byl trochu viditelně šedivý;
• i myšlenky z toho všeho taky nějak zšedly...

Klid, to jsou jen impresionisticky šedé dojmy :-o Z šedého konce podzimu a blížící se zimy, kdy mi dnes i to spadané listí připadalo šedožluté :-D

Slunný mrazivý

Slunný a mrazivý byl ten dnešní den.
Zatímco rodina vyspávala (Filípek po vypití rozdrceného prášku antibiotik, smíchaného s medem a čajem, zase hned usnul), já škrábal námrazu z okna auta a frčel do práce.
Přes den se vyčasilo, ale zima zůstávala (sice vystoupala teplota nad deset, ale studený vítr vyvolával pocit, jako by snad stále mrzlo).
A zívající jsem sice skoro celý den... Přesto jsem zvládl odpoledne protáhnout tělo v plaveckém bazénu.
Fišíček se začal učit, Lenička, aby nezůstala pozadu, vytáhla desky z logopedie.

---

Nádherná fotka kdesi od Kohoutího vršku ... Podzim umí být krásný (i mrazivý)!

Unavený bolavý

Tak jsem si myslel, že si pomohu, když zůstanu místo divadelního tréninku doma, ale nějak to není ono.
Bolí mne "celej člověk", i když s dětmi polehávám... Mno, vlastně jsem jediný člen domácnosti, který není zatím nemocný - nebo už taky?

---

Chvíli jsem celou rodinu zabavil skládačkami z kostek LEGO - vybrali jsme 4 sady stejných kostiček a vždy jeden ze své sady něco složil, načež ostatní tři měli za úkol skládačku věrně zopakovat. Kupodivu nejtěžší oříšek to byl vždy pro Pavlu.

---

Zívu, půjdu uspávat dcerunku, tak dnes asi nic víc pro blog "nezplodím" :-o

Ospalý rodinný

Den byl jakýsi ospalý. Asi proto, že Pavle natekly obě oči, slzí a stále spí... Prostě se jí usadila infekce ve spojivkách, má naběhlé uzliny na krku...
Obě děti pokašlávají, byť už jsou doma týden, už je to doma samozřejmě nebaví, stále se dožadují pozornosti...
A tak to bylo všechno na mně, takže jsem z toho řádně utahaný a možná usnu s Leničkou - zvolila si mne, že ji mám dnes uspávat.
A samozřejmě jsem neudělal ani ň z toho všeho, co jsem si na víkend naplánoval - vařil jsem, pral, staral se o děti a na víc nezbýval čas.

---

Ale našel jsem v archivu jednu celkem obstojnou fotografii toho obrazu, o němž jsem psal včera...

---

---

Utančený

Ráno jsem si sbalil věci do divadla (své osobní, i ty uskladněné ve sklepě / divadelním skladišti), stavil se na nákup v LIDLu a dojel do Zbrojovky (Pavlu jsem nechal doma, přijda až na zkoušku celého představení na čtrnáctou hodinu).
Od desíti do jedné jsme pilně trénovali jednotlivé tance, pilovali a pilovali.
Pak jsme poobědvali polévkou z fazolí a cukety (které jsem včera pro celé divadlo navařil plný "papiňák").
Od dvou cca do půl páté následovala zkouška celého představení Kytice (to už byla přítomna i Pavla, jediná měla privilegium neměnit kostýmy), protože nás čeká (možná derniéra) představení v Hranicích na Moravě 21. listopadu od 18:00.
Šlo to kupodivu celkem dobře, a bez výrazných chyb a konfliktů...
Snad proto, že další program byl příjemný a odpočinkový, gratulace, předání narozeninového daru a "minimejdan" u příležitosti malého životního jubilea naší paní šéfové. Když si uvědomíte, že jsme před pěti lety hrály v Barce představení nazvané "A mám to za padesát", asi nemusím víc prozrazovat. Tak snad jen to, že jsme Haně dali dar, nádherný obraz od sestry Veroniky (z kostela Sv. Michala), který jsem pro Hanu právě pro tento účel zakoupil (a členové divadla následně částečně přispěli).

---

V umění se v tomto směru zas tak moc nevyznám, a nafotit obraz "tanečnice a smrti" se mi nepodařilo - od sestry Veroniky jsem jej dostal rovnou zarámovaný a pod sklem, jak byl na jaře na Noci kostelů prezentován v Angeliku - takže jen pro představu: zkuste si spojit tak nějak dohromady níže uvedené obrazy (i) Barbora Bálková - Z cyklu Mezi světy, Tanec života a smrti, 2007 a (ii) Edgar Germain Hilaire Degas, Baletní škola - z prvního obrazu vezměte kontrast, myšlenku rozhraní života a smrti, z druhého pak (snad) styl malby...

---

(i)

(ii)

---

Utahaný

Sice jsem už zase utahaný jako kotě, ale po návratu z práce spokojený, práce se mi dnes dařila...
A teď mám před sebou rodinný a divadelní víkend.
Večer divadelní zkouška (Pavlu nechám doma, ať se doléčí), zítra celodenní divadelní soustředění (snad Pavla bude moct též), v neděli bude programem rodina, domácnost a možná i zahrada (ale předpověď počasí v tomto směru příznivá není). Uvidíme... Má se ochlazovat (snad to bude platit jen pro počasí).

---

---

Zoufalý

Pavla si po dlouhé době přečetla, co že píšu na blog. Včerejší příspěvek ohodnotila slovy: "Je to dobře napsané, ale je to takové ... zoufalé!

---

Ano, občas si připadám zoufalý. Snažím se být dobrým otcem, dobrým manželem, dobrým "ajťákem", dobrým tanečníkem, dobrým předsedou samosprávy panelového domu... Jenže toho je nějak moc najednou a sice to všechno jde dělat, ale když se to nevhodně sejde, někdy se to prostě nedá sladit, a v něčem pak hold dobrý nejsem...
No a když se to pak sejde tak, jako nyní (obě děti doma, Filip s angínou, která se nakonec neobešla bez antibiotik, Lenka s infekcí u pusiny, která byla důsledkem slabšího průběhu asi téže angíny, Pavla dneškem vypadá, že bude marodit též), je toho na jednoho člověka nějak moc...
Uvidím, jak to vše zvládnu a co přinesou další dny!

Podivný příspěvek

Vím, tento příspěvek asi bude leckomu připadat podivný, začnu jej totiž citátem z Bible:

Nikomu nedlužte nic než vzájemnou lásku; kdo miluje druhého, totiž naplnil Zákon.
Vždyť přikázání "Necizolož, nezabíjej, nekraď, nezáviď" a všechna ostatní jsou shrnuta ve větě: "Miluj svého bližního jako sám sebe."
Láska bližnímu nikdy neublíží - proto je naplněním Zákona láska.

(Citováno z Epištoly k Římanům 13,8-10)

---

---

Proč ten citát?
Protože když člověka okolnosti donutí brát jeden úkol za druhým mechanicky (například ráno jsem si do svého harmonogramu musel nově přiřadit podávání antibiotik Filípkovi - naštěstí umí Fíšek okamžitě zase usnout), má sice čas na přemýšlení, neboť nad samotným úkolem přemýšlet netřeba, ale pak se nám, zvyklým pracovat hlavou, řešit logické úkoly, jaksi v hlavě nevyužitá kapacita rozběhne naplno a vymýšlí...
A přemýšlím, inspirován tím úvodním citátem z bible o tom, zda život lze skutečně naplnit láskou, když v reálu kolem sebe vnímám spíš jen projevy sobectví, sebestřednosti, ignorace... Proč myšlenky a skutky / realita se tak často liší, co víc, proč mám dojem, že si protiřečí...
No a takové a podobné myšlenky se mi točí v hlavě, když se zabývám například pasivním počítáním věcí ve skladě...
Život je občas podivný!
A vnímání podivností se odráží dnes nějak hluboce i v mé duši.

---

A když si pak přečtu na České Pozici článek Za co si Václav Klaus vysloužil v USA cenu bojovníka proti komunismu a příslušný dokument americké nadace, nějak si říkám, že nebýt vlastní rodiny, kde se vzájemně zahrnujeme láskou, co si mám myslet o zbytku světa, kde se ztratili ostatní radosti života?

---

CCC 2013

Ráno mne probouzí tma sahám si na zápěstí
Zda mi to ještě tluče zdali mám ještě štěstí...

Vstát o půl páté ráno, když mne v noci zase vytrhla ze spánku Lenička, když jsem sice usnul s dětmi již cca o půl deváté večer, ale po půl desáté jsme přenášeli spící Leničku do jejího pokoje, a nemocný Filípek se v noci polo probouzel a vytrhával mne ze spánku též - prostě vstát po takové noci brzy ráno je celkem "slušná zabíjárna".
Ale vykutal jsem se z postele, uvařil si "kotel kafe", pro rodinu ovocný čaj, přesvědčil Filípka, aby z lahvičky vypil trochu čaje se lžící medu (v kteréžto směsi byla nadrcená tabletka antibiotik), oblékl se a vyrazil do tmy.
Překvapil mne drobný déšť, spousta lidiček v MHD (tolik nešťastníků musí vstávat stejně brzy), samolibý Klaus na předvolebních plakátech i teď, deset dní po volbách (reklama nasvícená na bigbilboardu, úsměv jest snad spíš pošklebkem těm už po ránu unaveným lidem, což si její tvůrci neuvědomují, jak je to kontraproduktivní, taková reklama přece jenom naštve)...
A ve "žluťáskovi" v podstatě půl cesty "internetím", signál ucházející, až na drobné výpadky, které přešly v trvalý výpadek Internetu poslední hodinu... Až na to, že se mi zavírají očka... Cestu jsem si pak krátil sledováním upířího filmu Temné stíny (pěkně v angličtině s titulky).

Toliko na úvod, a teď k programu konference (někdy jen přebírám text oficiálního programu, někdy naopak je komentář čistě můj, jak kdy, jo a nezabýval jsem se tím, že bych opravoval plánované časy na přesné reálné časy):

---

Program konference 2013

9:00 – 9:30 Od Cloud computing k Big Data
Jan Šedivý, ČVUT FEL, Katedra kybernetiky
"Pan učitel" začal výletem do historie. Od roku 1990 (zrod toho, co dnes známe jako www) vnímáme "šílený" rozvoj internetu, s jeho obrovským růstem uživatelů a dat. Zabezpečit dostatečně rychlý a kvalitní přístup k těmto informacím vyžaduje nové technologie, které dnes nazýváme cloud computing. Nepřekvapuje, že globální portály jako je Google, Yahoo, Amazon a další jsou dnes závislé na velkých datových centrech s cloudovými technologiemi, které jim dovolují poskytovat data po internetu rychle a spolehlivě. Čím více dat máme k dispozici, tím je obtížnější jejich efektivní využití. V posledních několika letech proto nabývá stále na větším významu schopnost informace lépe kategorizovat, extrahovat, spojovat, předpovídat a na jejich základě lépe rozhodovat atd. Tyto technologie pro zpracování velkých dat se nazývají Big Data. Jaké jsou další směry vývoje?
Např. YouTube má denní přírůstek cca 1TB dat denně! To pro příklad. Ve výsledku to znamená ohromné nároky na datová centra, jejich chlazení, jinak řečeno technologicky "růst cloudu" znamená růst "big data". Charakteristiky, které musí být z hlediska uživatele zabezpečeny, jsou zdánlivě nekonečná elasticita výpočetní kapacity, nekonečná paměť, dokonalé zálohování a dokonalá bezpečnost dat. Abych se ve výsledku dostal kdekoliv a kdykoli k datům - a stačil mi libovolný browser. Jako příklad vývoje uvedena firma amazon.com, jejich AWS...
Dobrá přednáška, v závěru zajímavě odkazující na 2001 A Space Odyssey od A. C. Clarka!

9:35 – 10:35 FORPSI Cloud jako stavebnice vašeho IT
Milan Leszkow, CTO, INTERNET CZ, a.s.
Heslo: Poskládejte ze základních stavebních prvků jako jsou Cloud servery, Object Storage, Unified storage, Monitoring a Load balancery flexibilní řešení vašeho IT. Data centra umístěna ve třech zemích (IT, CZ, FR) s vlastním pay-per-use modelem! Popsán do detailu... Všechna data ukládána ve 3 kopiích!
Na www.forpsicloud.cz je aplikace visualcloud pro analýzu... Budu mít co zkoušet!

10:45 - 11:15 Site Recovery - záložní infrastruktura ve druhé lokalitě
Pavel Žák, administrátor cloudové platformy, Master Internet
Martin Žídek, technický ředitel, Master Internet
Představen příklad cloudu postaveného na dvou datacentrech s plně redundatní architekturou v Brně a Praze, na bázi VMware Site Recovery... Čistý technický popis, ve kterém se nějak ztrácím, navíc "blbne" headset, který má nasazen přednášející, tož je mu špatně rozumět!

---

11:15 – 11:45 Přestávka na kávu, maily, SMS :-o

---

11:45 – 12:15 PivotalONE: Framework pro cloudové aplikace
Luděk Šafář, Manager Systems Engineer, EMC Czech Republic
V přednášce se hovořilo o aplikacích, kteréžto musíme mít krom informací a znalostí. Aplikace umožňují uživatelům pracovat s daty, aplikace doplňují business logiku. Vyvíjet aplikace vyžaduje jiný/nový přístup a jiné/nové technologie, které z principu umožní odstínit vývojáře od detailů infrastruktury. EMC Pivotal pak k tomu představuje pro zejména Java vývojáře možnost vytvářet aplikace s využitím výhradně otevřeného software a nasazovat je automaticky v cloudových prostředích. Java je po jazyku C (v němž je napsán UNIX a proto je nejrozšířenější) nejrozšířenější jazyk na webu. Vše v PivotalONE je založeno na OSS platformách! Přišel pojem Hadoop a já zjistil, že mi něco uniká :-) [1] a [2]...

12:20 – 12:50 Rimatrix S – revoluční řešení pro rychlejší výstavbu datových center
Ing. Tomáš Brůžek, Project Manager, Rittal Czech, s.r.o.
Zatímco individuálně řešené datové centrum (DC) vyžaduje několikaměsíční fázi výstavby, s řešením Rimatrix S (standardizované DC založené na modulech) lze vybudovat potřebné kapacity za podstatně kratší dobu, právě díky modularizaci. Standardizované řešení zahrnuje moduly serverových skříní, napájecích systémů, nového konceptu chlazení s garancí hodnoty PUE až 1,15 a třístupňový monitoring. Že by třeba i kontejner na plochou střechu?

12:55 – 13:25 Budujte váš cloud takový, jaký ho chcete mít vy (a ne výrobci)
Vladimír Blažek, Senior Solutions Consultant, File & Content Solutions, Hitachi Data Systems
Hitachi Data Systems je nejen výrobcem cloudové infrastruktury a partnerem předních světových poskytovatelů cloudu, ale i vizionářem směru, jakým se bude cloud ubírat. Hitachi Data Systems má v první řadě poněkud jiný pohled na cloud, k té prezentaci se ještě vrátím... (sjednocení digitálního obsahu, zužitkování informací obsahem nesených, zužitkování zahozených či neužívaných, nepřiřazených dat...)

---

13:25 – 13:40 Přestávka na kávu, maily, SMS :-o

---

13:40 – 14:10 StruxureWare for Datacenters - moderní management pro datová centra
Václav Míka, District Manager pro Českou republiku, APC by Schneider Electric
V datových centrech není nejdůležitější znát pouze stav jednotlivých technologií. Trendy ukazují na potřebu jejich správy, předvídání vývoje a okamžitých reakcí na nové události, neboť datové centrum je komplexní systém. Pomoci nám má DCIM (Data Center Infrastructure Management), komplexní dohledové nástroje. A to nejen ty základní sledovací, ale i reaktivní (upozorní), proaktivní (snižování rizika ztrát) a optimalizační (umí i předpovídat).
Ale napadá mne přirovnání: Bagr na naše malé pískoviště.

14:15 – 14:45 Nebojte se migrace do cloudu
Marek Fogl, Sales Executive Manager, České Radiokomunikace a.s
Přechod do cloudového prostředí bývá spojován s obavami z migrace. Přednášející se nás snažil přesvědčit, že zkušenosti z praxe ukazují, jak moderní cloudové technologie umožňují bezpečný a ve své podstatě i jednoduchý proces přechodu. A s infrastrukturou vysílačů, které v době analogu "žraly spoustu energie", která je ozálohovaná a všelijak zabezpečená a dnes v "digitálu" už nejsou plně užity! K tomu 2.600 km optických tras...
Že bych u nich poptal malé DC nahoře na Kojálu?

14:45 – 14:50 losování návštěvnické ankety (to už já osobně spěchám na autobus...)

Příšerný den

Dnes byl prostě příšerný den.
Říkám si to od rána a budu si to říkat i dál po zbytek dne, bohužel.
Někdy nad ránem (cca ve čtvrt na čtyři) za mnou do ložnice vpadla Lenička a zavrtala se ke mně pod deku. Chvíli na to dorazila Pavla, která při uspávání usnula u Filípka. Další hodinu jsem spal jen tak na půl, a pak to vzdal, vrtící se dítě nezvládám, navíc jsem musel tam, kam i král chodil sám a pěšky. A spánek tak skončil nečekaně brzy.
Výsledek? Celý den zívám, všude se mi zdá chladno (tedy nejen zdá, ráno byly jen tři stupně, přes den sice těsně nad deset, ale hnusný vlezlý vítr), chce se mi spát, nic se mnou není, cítím se totálně rozlámaný... "Přežívám!"

Opičím se

Trochu se budu opičit po svém vlastním včerejším příspěvku.
Filípek prospal cca 2/3 den, Lenička je teď navečer opět dost nevrlá, ale už nemá teploty, zato Filípek má svých (bohužel standardních) 38,6 - no prostě jsou zítra oba k paní doktorce, tentokrát se tohoto úkolu bude muset zcela zhostí Pavla, Lenička proto, že má oteklou celou pusinku, Filípek rpto, že se nám bez antibiotik nedaří zdolat jeho angínu.
Já měl taky nějaké žaludeční problémy (snad nemám vřed!), prospal část odpoledne vedle Fišíčka, teď půjdu uspávat Leníska a tužím, že u ní usnu...

Podivný, líný, ospalý

Podivný, líný, ospalý - taková přídavná jména bych přiřadil dnešnímu dni.
Filípek sice už angínu ([odkaz1], [odkaz2], [odkaz3]) částečně překonal, "z nejhoršího je venku", ale skoro celý den pospával. Na druhou stranu, už konečně prvně od návratu z podzimního pětidenního tábora projevil zájem o hru na počítači - a to je zjevná známka zlepšení jeho zdravotního stavu!

---

---

Já si průběžně přes den snažil zlepšit svou znalost angličtiny, poslouchal BBC, četl jejich zprávy...
Navečer děti projevily zájem o hru Regrowth, kterou kdysi objevil Filípek, teď jde v jeho stopách Lenička... A dívali jsme se (já minimálně, vařil jsem na zítra dle Leniččina přání polévku s čočkou) na první díl dalšího ročníku StarDance (VI.).
Jak říkám, podivný, lenivý, ospalý den...

Zase jednou popovídáme aneb "kolotoč dní"

Tak mám za sebou zase den, který by šlo nazvat kolotoč:

• kolotoč v práci, vše v poklusu;
• kolotoč odpoledne doma - děti stále "hicují", mám obavu, že je do pondělka doma "svépomocně nevykurýrujeme";
• kolotoč na divadelním tréninku - sice se nás nesešlo mnoho, ale spousta "práce" se zvládla;

no a teď večer jsem doma "našel" spící Leničku, Pavla si šla na chvíli k Filípkovi (a asi tam usnula), a já si zase jednou popovídal se svou vlastní maminkou (o níž běžně hovořím jako o babičce Zdeňce - děti sice vnímají pojmy maminka maminky a maminka tatínka, ale aby nedošlo v běžném hovoru k mýlce, je pro ně má maminka "babi Zdeňka" a Pavly maminka "babi Věra"), "zafilozofovali" jsme s mamkou o životě, probrali volby, jak se mám v práci atd. - normálně nám na to totiž v "kolotoči dní" nezbývá čas...

Všechno je jednou poprvé

Když mne něco nepatrně zaskočí, s oblibou užívám formulku: "Všechno je jednou poprvé..."
Dnes ráno jsem "tuto zimu" (zima ještě oficiálně nezačala) škrábal námrazu z oken auta. (Pravda, jakousi námrazu z čelního skla jsem škrabal už před měsícem, 1. října, ale to bylo skutečně jen ledovými krystalky ojíněné přední sklo, vystavené studenému větru po jasné bezoblačné noci.)
Obě děti se nám vrátily z podzimního tábora, Filípek s horečkou a rýmou jako trám, Lenička si svou nemoc "tak trochu vymyslela" dnes ráno, takže děti zůstaly doma s babičkou, přes Internet jsem odhlásil na pátek obědy, ujistil se, že mi Filípek bude umět zavolat z mobilu, ležícího doma na stole, v případě nouze v době, kdy babička půjde vyzvednout dnešní obědy do školy (Filípkův), školky (Leniččin) a školní jídelny (svůj).
Následovat muselo "komunikační ticho", bo jsem měl na starosti IT podporu jedné zahraniční návštěvy...
Když jsem pak šel po půl jedné na oběd, zjistil jsem, že je venku až kýčovitě modrá vymetená obloha, byť relativně chladno, pouhých deset stupňů. Nutno říci, že jsem byl z dopoledního soustředění, aby vše klapalo, jak má, tak "vyfluslej", že jsem se ani neměl sílu "kochat", byť jsem nádheru podzimního odpoledne vnímal, ale tak nějak pasivně.
A odpoledne jsem se tak "skoro pasivně", otupěle, věnoval přípravě notebooků pro kolegy. Doufám, že mne za zapsání těchto řádků někdo zase nenařkne z "nevhodného vyzrazování" pracovní reality :-o
Cesta domů znamenala jako už řadu dní jet z Vyškova do Brna po "staré" (silnice 430, bo nájezd na D1 na 226 km je zavřený a před tou dlouhou uzavírkou je pravidelně dlouhá kolona), ale až na ty pomalé náklaďáky nebyl žádný problém.
Doma mne čekala "druhá směna", obě děti poněkud "hicují", je třeba je "zavlažovat" čajem a přemlouvat, aby něco jedly - babička to ale první den celkem obstojně zvládla.
Chvíli jsem zase pracoval (na služebních cestách se spolupracovníci setkávají s problémy s připojením k WiFi, které se špatně při nedostatku údajů testuje a ověřuje), pak uspal Leničku (Pavla uspává Filípka) a za chvíli padnu do postele...
Ale ač by to mohlo vypadat, že žehrám na osud, stejně jsem rád, že mám praci, kterou mám, že mám starosti s rodinou, které k životu patří, prostě že je to tak, jak to dle mého má být!

Co dnes číst?

Čemu dnes věřit, co číst?
Klasickým papírovým novinám podle mého dávno odzvonilo, i když ještě stále odebírám týdeník Euro...
Rádio poslouchám denně, k tomu občas zabrousím na zpravy.rozhlas.cz.
A hlavně k tomu krom oblíbených glos IH na denik.cz a více či méně pravidelných návštěv dvou internetových novin, to jest Neffova Neviditelného psa a Britských listů jsem nově přidal i server Česká Pozice.
Tam si lze například dnes přečíst poučné články jako 2013 – přelomový rok pro spotřebitele i voliče či sérii článku na téma "lži pana Haška":

• Hašek nepokrytě lhal. Měl by v politice skončit.
• Tajná schůzka: Hašek jde prezidentovi na ruku
• Superblamáž: Hašek, Škromach, Tejc a Zimola se ke chůzce u Zemana přiznali
• Tajná schůzka šíbrů ČSSD obnažuje Českou televizi

Tak příjemné čtení...

Zimní nebo normální

Čas.
V létě hovoříme o letním čase.
V zimě používáme pojem zimní čas, ale správně bychom měli, když už s přívlastkem, říkat normální čas, neboť v zimě máme "normálno": poledne v půli dne, půlnoc v půli noci, oč později po šesté svítá, o to dříve se večer před šestou stmívá.
Pravda, není to tak doslova pravda, přesně to platí na patnáctém stupni východní délky, jste-li dál na východ, svítá dříve, stmívá se dříve. Protože čas máme nikoliv dle to toho, na jakém délkovém stupni se nacházíme, ale podle časových pásem.

---

No a dodat lze, že k tomu "normálnu" jsme se od "nenormálna" vrátili... Jenže já su z toho zatím "nějakej připitomělej" - večer špatně usínám, ráno se mi nechtělo dnes ani náhodou vstávat... Prý se s tím organizmus srovnává až dva týdny :-(
Navíc dnes kromě chvilky ráno vůbec nebylo vidět slunce, obloha je od oběda doslova šedočerná. To moc elánu do žil nevlije.

---

---

Prý svátek

Mno, 28. říjen je sice státní svátek, ale já si dnes mohu jen říkat: "To mám ale den, samý pech..."
V poledne se mi na pračce rozsvítilo oznámení "Chyba F02 - elektrický modul" a pod pračkou se objevila loužička. Já žádnou chybu, žádnou zjevnou závadu, nenašel a "servisák" mi nebral mobil, asi po dvou hodinách jsem zkonstatoval, že dnes už žádné prádlo nevyperu a vzdal to.
Pak jsem si pro změnu zablokoval mobil, co k němu mám údaje (snad) v práci na stole.
A teď právě mi v šatně nad hlavou "naposledy blikla" žárovka a byla tma. Žárovku už jsem vyměnil, ale na víc už raději nesahám, zalezu s knížkou do postele a budu doufat, že další den nepřinese žádné nezdary...

Milénium – Lisbeth

Trilogie Milénium se objevila hned v několika podobách: knižní, jako audiokniha, komiks a film.
A s Pavlou jsme si včera dopřáli první díl, dnes druhý a začínáme třetí...
Kdysi jsme ty tři tlusté knihy celé přečetli, teď nás pohltil fim...

---

---

Po volbách bude dříve tma

---

(grafika převzata z idnes..., oficiální výsledky ČSÚ zde.

---

U voleb jsem byl nakonec až dnes dopoledne, mlha a nízká oblačnost udělaly z dnešního dne takový "ospalec", a včera jsme si tak nějak užívali toho, že jsme bez dětí sami doma. A dnes si užíváme zase, například nad topinkami děti ohrnují nos, ale s Pavlou si je rádi sami dopřejeme...
Do komentáře voleb se pouštět nehodlám, na to jsou tu jiní, doporučuji například server ČeskáPozice, překvapen nejsem, možná ale budeme překvapeni všichni tím, co v následných krocích vymyslí pan prezident Zeman či "vítěz voleb Andrej Babiš" (propad ČSSD nepovažuji za vítězství, byť mají o pár křesel více!).
No a zítra se vrátíme od "letního úletu", od letního času k normálnímu, poledne bude uprostřed dne a ne v jednu hodinu, no a tudíž bude ráno světlo krátce po šesté, ale večer tma už před šestou. Bude tedy po volbách a bude dříve tma - proto ten titulek!

Jdu volit!

Až se rozloučím s dětmi, jedoucími na podzimní tábor s PS VINOHRADY (PODZIMNÍ PRÁZDNINY 25.10.-30.10.2013), půjdu volit!
Tak trochu v souladu s textem, co jsem ho ráno našel v mailu (cituji níže), a v souladu s níže uvedeným videem. Ano, jak jsem psal v pondělí: půjdu volit KDU-ČSL, půjdu volit, protože vím koho a proč volím! Číslo 11...

Ve volbách teď v pátek i v sobotu opět hrozí, že zklamání může probudit různé temné síly. A já se moc bojím, abychom teď nečuměli my. Hrozí, že se vrátíme do minulosti. Hrozí také, že nás budou po dlouhé době zastupovat extrémisté nebo blázni...
...
Kroužkování je už dost populární. Já nebudu nyní kroužkovat ani zezadu, zepředu či ze středu, ale zakroužkuji ty, kterým mohu věřit. Proč vůbec jdu k volbám a koho budu volit a koho určitě volit nebudu? Máte určitě vlastní názor, ale zkuste se prosím zamyslet:
Koho volit nemůžu?
KSČM & ZEMANOVCI chtějí pouze zpět minulost.
ODS & ČSSD se potřebují uzdravit. Kroužky jim nepomohly. Jsou to moc staré struktury na to, aby se poučily z jednoho kroužkování.
ANO - šéf ANO Babiš zatím nevysvětlil svojí minulost, jak zbohatl, a jak to bylo s jeho spoluprací s tajnou komunistickou policií.
ÚSVIT PŘÍMÉ DEMOKRACIE TOMIO OKAMURY, HLAVU VZHŮRU JANY BOBOŠÍKOVÉ, DSSS TOMÁŠE VANDASE nelze brát vážně. To jsou skupiny bláznů, kteří rozumí jenom sami sobě. Jejich plány jsou strašidelné.
Z těch, kteří se mohou dostat do parlamentu, mi zbyly tři strany: TOP 09, KDU-ČSL, ZELENÍ. Věřím, že nemyslí jenom na sebe, nemají lidi se skandály na seznamu kandidátů a mají hlavně spoustu osobností, kterým mohu věřit...

Sice nesouhlasím s tím, že TOP 09 lze věřit, neb má dle mého názoru "máslo na hlavě", ale citace je citace :-)
A navíc, každý má právo na svůj názor!

A teď to video (pokud se nezobrazuje, klikni na tento odkaz):

Malware na ČRo

Včera jsem se jako jeden z mnoha uživatelů Google Chrome nemohl dostat na Rozhlas.cz a v klidu pustit rádio (ČRo1 Radiožurnál)...
Google Chrome nahlásil zablokování z důvodu "šíření malware" prostřednictvím této stránky.
Teprve dnes jsem se dočetl, že stejně byl postižen web Jablickar.cz, a jakkoliv to nejprve vypadalo na planý poplach, ukázalo se, že důvodem nejspíš bylo napadání počítačů návštěvníků prostřednictvím reklamního systému OpenX.
Více se lze dočíst na digizone.cz (sleduji tento web denně) či lupa.cz.

Změna tlaku

V neděli jsem si tu stěžoval:
Pavla se od rána cítila rozlámaná, odpoledne se jí udělalo zle... Já mám už od včerejšího dopoledne problém se žaludkem též... navečer se přidala bolest celého těla a zejména hlavy....
Pondělí jsem nějak přežil a večer padl do postele. V úterý jsem byl celkem "oukej", ale dnes je to tu zase. Nechápu.
Opět na bolest hlavy si stěžuji nejen já, ale i Pavla, a též si stěžoval ledaskdo, koho jsem se zeptal v práci. Že by změna tlaku? Či co? Je pravda, že tlaková tendence (hodnota rozdílu staničního tlaku vzduchu za poslední tři hodiny) je dnes v Brně pokles o 0,5 hPa... Takže pokles tlaku by tu byl. Ale proč tak vnímatelná reakce organismu?
Proč jsem já a všici kolem jacísi utahaní skoro permanentně?

---

---

Korálky (aneb Jde to i jinak)

Filípkovi dnes večer nefungovala hra BigFarm, kupodivu ani na televizi si děti nevzpomněly, ale měly chuť navlékat korálky.
Lenička si navlékla náhrdelník na krk, Filípek náramek na ruku pro Terezku, svou spolužačku...
Sice se mne Filípek několikrát ptal, zda mu už hra BigFarm funguje, ale asi po hodině (co byl doma po návratu z pionýra) pochopil, že na tu otázku dostane stále tutéž odpověď...

---

---

Už vím, koho budu volit!

V neděli jsem si četl sobotní Astonův úvodník NP Za týden jdeme k volbám, je to zajímavé počtení...
A taky ze stejného zdroje moc poučný a myšlenky roztáčející článek Je to genocida? Nebo holocaust?.
No a taky jsem se svou maminkou probíral doručené volební (hlasovací) lístky.
Zůstal nám na stole po jejich pročítání jediný, ten s hlavičkou č. 11 - ne že bych si snad myslel, že KDU-ČSL je dokonalá strana, ale uvažte:

• Na pozici č. 1 je Mgr. Jiří Mihola, člověk, který se mimo jiné spolupodílel na tom, že ZŠ Čejkovická nebyla dosud zrušena.
• Na pozici č. 14 je Mgr. Jiří Bělehrádek, dlouholetý starosta Velkých Opatovic. A jak říká Pavly mamka, je to bezva člověk a nedají na něj dopustit.

Takže vím koho volit, tito dva pánové zastupují stranu, které dám hlas!

Co to je? Dva naráz?

Někdy se věci vyvinou zcela jinak, než člověk očekával.
Předpokládal jsem, že dnešek bude klidný a pohodový den, ale vše je nečekaně zkomplikované a zatím netuším, do jaké míry.
Pavla se od rána cítila rozlámaná, odpoledne se jí udělalo zle, "telefonovala", sotva usrkávala žaludeční čaj a žužlala suchý rohlík. Dopoledne jí bolela hlava, odpoledne už ne, bez teplot. Že by nějaká gastritida?
Já mám už od včerejšího dopoledne problém se žaludkem též, "výstup nevonný", a k tomu se teď navečer přidala bolest celého těla a zejména hlavy. Taky bez teplot, takže bych to tak trochu přirovnal k Pavlinu ránu.
Co to k sakru je? A jak to, že nás to postihlo oba skoro naráz, a obě děti se zatím jeví živé jako rybky, dokonce až moc? Hledat původ ve stravě tedy nelze, jedli jsme od pátečního odpoledne všichni to samé, to by se na méně odolném dětském organismu přece dávno projevilo...
Trochu mám obavu z toho, co přinese ráno :-(

Část roku bez vody

Začíná nám dneškem na zahradě druhá polovina roku, ta bez vody.
Tedy ne že by nebyla dešťová voda v sudu, tu tam necháme až do prvních mrazů, ale ode dneška až do jara zůstane vypnutá voda z vodovodu, neb trubky nejsou dostatečně zakopány a v zimě by voda zamrzla.
Jinak nutno říct, že jsme ze zahrady "utekli" po méně než dvou hodinách, kousek jsem poryl, Pavla nasázela namořený česnek, uklidil jsem dýně (rostliny, neb plody už jsme odvezli pře dvěma či třemi týdny), děti trhaly poslední hrášek...
Ale foukal studený vítr, takže jsme si pobyt na čerstvém vzduchu tak nějak neužívali, Snad to bude zítra odpoledne lepší!

TrustPort Tools 2013

Dnešní příspěvek je pro lidi mimo IT nezajímavý, neb jde jen a pouze o souhrn odkazů týkajících se programu TrustPort Tools 2013.
Pokud mi někdo chce k danému programu sdělit svou zkušenost, tip, radu, sem s tím :-) Jak známo, není nad osobní zkušenosti. Všem kolegům "ajťákům" děkuji předem...

• Nástroj v sobě integruje mimo jiné funkci Data Shredder (viz Wikipedie),
• nástroj je nástupcem produktu NORMAN SHREDDER patřícího do balíku NORMAN SECURITY SUITE (dříve IRONWARE) vyvíjeného původně ve společnosti AEC a posléze prodaného nadnárodní společnosti NORMAN ASA... (viz svetsiti.cz),
• lze jej koupit zde,
• a detailní popis lze číst zde.

---

---

Jde se volit!

Račte porovnat:
(Nezobrazilo se video? Klikni zde...)
a

(Nezobrazilo se video? Klikni zde...)

Ať už z toho srovnání vzejde cokoliv, stále platí: Jde se volit!

A už jdu spát :-) Tělo je sice unavené, ale mozek stále něco vymýšlí, snad usnu :-o

Pálava, SBD a děti

Dnes budu supr stručný:

• Přežil jsem přechod Pálavských vrchu od Strachotína přes Dívčí hrad a Klentnici do Mikulova, vše jsem zvládl (až na jeden "držkopád", a tudíž špinavou šusťákovku) bez problémů,
• dlouze jsme diskutovali na poradě předsedů samospráv SBD,
• vyzvedl jsem si děti od babi, chvíli jsme si dopřáli "pyžamovou párty" u televize, přečetli pohádku Leničce (a uspali ji), a za chvíli půjdu uspat Filípka.

Prostě celkem náročný den - a zítra mě čeká další...

Too many connections

Tak jsem se včera i dnes dlouze trápil s chybou 421 "too many connections from this ip", kterou zaznamenávám na připojení k SMTP serveru, zatím sice už o tom problému ledacos vím, ale nemám řešení - uživatelé jsou "moji", ale odchozí server není "můj", SMTP server není taky "můj", tak hledám, jak to sladit...
Zatím mám jen konečně postup, jak zapnout tvorbu logů (protokolování) programu MS Outlook, o němž (o protokolování) jsem dosud neměl ani potuchy (o Outlooku vím ledacos)... Tak ve čtvrtek...

Kdekdo k tomu něco chce říct

Přímý přenos České televize využil Josef Váňa také k předvolební podpoře Andreje Babiše. "Nevyhráli jsme Velkou pardubickou, ale myslím, že kdyby vyhrál volby pan Babiš, aby tenhle sajrajt, který tady přetrvává, dal do pořádku, tak bych byl hrozně rád."
Váňa tak přeci jen "ukradl" kus slávy vítěznému žokeji Janu Faltejskovi a Orphee des Blins. V internetových diskusích a na sociálních sítí se místo výkonu vítězné dvojice rozebírá právě vhodnost či nevhodnost Váňova výroku.

Zdroj: sport.idnes.cz

---

Dvakrát fuj! ulevil si doktor Macek nad Babišem a žokejem Váňou

---

---

Já osobně k tomu dodám toto:

• Ať si pan Váňa, pan Jágr, pan ... říká co chce. Někdo je natolik známou osobností, že má možnost to říkat do televize. Někdo (vlastně každý) to má možnost napsat na web, jen jaksi čtenářstvo má menší rozsah než divácká obec televizní.
• Stejně panu Babišovi z očí koukají čertovské plamínky, plete si politiku s obchodem. Chce vymýtit mafii. Ale kdo je ta mafie? Neměl by náhodou říkat "my jsme mafie"? Netěžil dosud z "mafiánského kapitalismu", který je v ČR skoro standardem?
• Koho tedy volit? Snad "piráty", snad KDU-ČSL (pro lidi, které znám; ne že bych věřil programům partají) / tak mi to radila volební kalkulačka; pravda, první mi napovídala tu stranu, co má na plakátech pana Klause, ale vzhledem k hlubokému nesouhlasu s jeho "amnestií - tím divným krokem na konci prezidentování" to jaksi nepřipadá v úvahu...
• Vlastně v tom příliš jasno nemám, ale nějaká věta pana Váni po posledním dostihu v jeho životě mi určitě názor nezmění.

Ale volit půjdu, i když dosud nevím jistě koho!

Hanuman

Díky tomu, že se "déčko" konečně zařadilo mezi standardní programy a není již vysíláno jen na "pomocných kanálech se slabým signálem", mohl jsem dnes odpoledne přeladit televizi a děti si užili film Hanuman (já z něj viděl jen útržky, ale scenérie z Indie byly rozhodně krásné).

---

---

Volná ložnice a "Cyclone Phailin"

Ráno jsme u snídaně žertovali, že můžeme nabídnout naši ložnici k pronájmu - Pavla spala u Filípka a já u Leničky - a naše ložnice zůstala prázdná.
Totiž, mám trochu rýmu, v noci prý chrápu (stěžuje si Pavla), Lenička tvrdí, že jí to nevadí, a naopak je ráda, že když se v noci probudí, není v postýlce sama... A Pavla usíná u dětí při uspávání zcela pravidelně...

Odpoledne jsem poslouchal BBC a sledoval zprávy na téma "Cyclone Phailin" - přece jen mám k Indii jistý vztah, mám tam přátele, a tak (byť se ta katastrofa koná na východním pobřeží a já znám pár lidí na severozápadě) sleduji informace o cyklónu, jehož síla je hodnocena jako nejhorší za posledních 15 let, cyklon pokrývá plochu odpovídající zhruba Francii!

---

---

BBC sources:

• Cyclone Phailin: Mass evacuations in eastern India
• Cyclone Phailin makes landfall in India

Totálně

Tak jsem se dnes vrátil z práce tak totálně utahanej, že stačilo se na chvíli natáhnout do postele a téměř okamžitě jsem usnul. Probudil mne až po jeden a půl hodině příchod manželky a dětí :-o
Následovala večeře a odjezd na divadelní trénink, po návratu domů čtení s dětmi (Filípek si už sám čte čtyřlístek, jen má ještě rád, když mu někdo naslouchá a případně koriguje), a brzy budu za chvíli zase chrnět. Venku vládne typické podzimní počasí, tak co taky jiného, že :-)

Deprese je zážitek, který zná asi každý

Deprese je zážitek, který zná asi každý, tvrdí psycholožka Barbora Wenigová.
To znělo dnes dopoledne z rádia (on-line rozhovor zde), zatímco já "kmital", nestíhaje ten příval zdánlivě nicotných jednotlivých požadavků uživatelů...
A dom jsem jel tedy dokonale unavený, bolí mne zub, co mi ho ráno zubařka spravovala (upozorňovala, že se to může stát po odeznění injekcí)...
No prostě den nic moc :-o