2009, 2010, 2011 © Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný

Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a tak trochu spisovatele...
Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný, Strnadova 9/15, 628 00 Brno, mobil: 777 083 126 e-mail: coney@centrum.cz

středa 31. prosince 2014

PF 2015

Vážení přátelé, stalo se tradicí, že poslední den v roce napíši na svůj blog příspěvek, který následně odesílám mailem coby PFko. Vím, že jsem mnohými považován za "divného", když si při té příležitosti de facto i ověřuji reakce lidí, které mám v mailovém adresáři.
Většina si už na to zvykla.
Zase promýšlím text tak, aby byl "zkousnutelný" vlastně pro všechny v mém adresáři, přáteli a kamarády počínaje, přes různé známé, sousedy, no a "obchodními kontakty" konče.
Tak opět zopakuji, nezlobte se, že Vás takto oslovuji, zdá se mi to prostě praktické, jen obyčejné PF by podle mého názoru, který se samozřejmě vůbec nemusí shodovat s tím Vaším, bylo jen dalším "smetím" v našich "přeplněných mailových schránkách" - tak totiž mnohá PFka vypadají (a neberte to osobně!).
Jsem prostě jiný, pragmatik, praktik. Tak mi to odpusťte :-)
A tož hodně štěstí a zdraví (letos o tom vím své až až), to ostatní pak prý přijde samo !!!


Bilancovat se mi tentokrát nijak moc nechce, vyvedla se nám dovolená v Itálii, na Bítově i v Lázních Jeseník. Na počátku listopadu jsme odjeli na vytoužené turné do Indie - detaily jsou na zvláštním blogu zde, některé možná až příliš soukromé, tak buďte při jejich čtení shovívaví... Akorát jsem si zdravotně tentokrát Indii odskákal já, tedy přesněji řečeno "odskákaly mé vnitřní orgány".
A proto na závěr:
Pour féliciter 2015, a hlavně to zdraví!!!

úterý 30. prosince 2014

Netic a jiné

Ráno jsem zavezl Pavlu na devátou do práce (hodný šéf upravil na závěr roku vstřícně pracovní dobu, ostatně zítra do práce nemusí vůbec) - Lenka tam zůstala s ní a pomáhala skartovat - a já šel s Filipem do firmy Netic s pracovním notebookem na "vyšetření", zlobí klávesnice. Filípek pozorně sledoval, jak se notebook rozebírá a čistí (doma jsem mu to na našem starém notebooku už předváděl, ale ten pracovní je ještě v záruce, takže musel do odborné firmy), speciální tekutinou se natřel kontakt klávesnice na základové desce (jedna možná příčina), a pak následovala fáze testování.
Psaní v textovém editoru dostal za úkol Filípek, chyba se objevila hned, následoval pokus se spuštěním miniverze systému z USB disku (kdyby to snad bylo o SW problému (nějaký "červík ve W7"), ale o tom to taky nebylo. Když se připojila externí klávesnice, problém pominul. Takže logický závěr: buď je vada v klávesnici (Netic hned objedná novou), v horším případě v "protikusu integrovaném na základové desce", uvidíme. Další krok bude tedy výměna klávesnice, ale až příští týden, díky přelomu roku asi nedorazí hned 2. ledna.
Vyzvedli jsme tedy u Pavli Lenku a jeli na Kraví horu na bazén. Po bazénu jsme posvačili a zrovna když jsme nasedali do auta (to už byla skoro jedna hodina), volala Pavla, že šéf právě pro letošek již uzavřel kancelář. I dali jsme si sraz v OD TESCO Královo Pole, koupili Pavle kkonečně zimní čepici, Filipovi boxerky s pavouky (ten motiv si oblíbil) a já si u Deichmanna koupil nové boty, zase Memphisky, na těch koupených před více než dvěma lety, se objevil "žralok"...
DOma pak ohřát polévku, uvařit špagety, stal se z toho pozdní oběd a skoro večeře.
A večer mne Filip mile překvapil, dal se se mnou do sestvování nového malého pojízdného stolku do kuchyně (jedna z položek včerejšího nákupu v IKEA) a vskutku pilně u toho pomáhal. A pak ještě spolu s Lenkou před spaním pěkně pomalovaly krabici od toho stolku.
Prostě krásný den...


Omlouvám se pravidelným odběratelům příspěvků, že tento dostali do mailové schránky třikrát - začal jsem jej psát na mobilu a na něm jaksi ještě tu aplikaci neovládám dostatečně bezchybně

pondělí 29. prosince 2014

Freja

Povídal jsem si dnes po telefonu skoro hodinu se svým bývalým studentem z VSŠ, Vláďou Frejlichem - proto ten podivný titulek. Je to bezva mít známé lidičky, se kterými si lze, byť jednou za rok, popovídat, vyměnit si životní zkušenosti, probrat všechno možné.
Dopoledne jsem byl s dětmi a babičkou nakupovat v IKEA, pak vyřídil papírové formality na SBD Mír (příslušný blog zanedbávám, chybí tam spousta dokumentů a já je nestíhám doplnit). Snad zítra, snad na začátku dalšího roku...
Pavla přišla z práce v dobrém rozpoložení, které se hned rozšířilo na všechny členy domácnosti.
Jen je zajímavé, že odpoledne, jakmile se sešeřilo a na obloze se objevil srpek ("Déčko" - dorůstá) měsíce, začal jsem se cítit spací. Že by hodina vlků? Zkusil jsem i usnout, ale marně, a pak mne výše zmíněný telefonát s Frejou probudil, na zítra mám podobný telefonát před-domluvený se Soňkou...
Uspání dětí bylo jednoduché, za chvíli padnu do postele i já...

neděle 28. prosince 2014

Chvála platební karty

Někteří platební karty chválí, někteří je haní. Já patřím do první skupiny.
Před chvílí jsem si totiž vzpomněl, že dosud nemá Filípek obnoveno předplatné Čtyřlístku na další rok - ale stačilo pár kliknutí na počítači, zadání údajů z kreditní karty a vše je vyřízeno. Už mi dorazil i potvrzovací mail.
Copak asi bude chtít Lenička, nebude to trvat dlouho a začne taky plynule číst. Copak jí objednáme? K narozeninám v květnu?
:-)

sobota 27. prosince 2014

Tak nějak nevím

Tak nějak nevím, co o tom dnešním dni napsat.
Například se mne dnes Pavla ptala, o čem že jsem to včera přemýšlel, když jsme byli v kostele Sv. Jiří ve VO, a já jí to nebyl schopen slovy popsat. Cesta z VO byla v pohodě, v LIDLu v Boskovicích jsme udělali běžný nákup, v LIDLu v Řečkovicích koupili Lence novou bundu, a v Kauflandu pak mimo jiné koupili dětem cosi jako sněhule...
Večer pak byl relativně obvyklý, jen trochu víc filozofický, rozebírali jsme všechno možné...

pátek 26. prosince 2014

Tak přece jen bílé

Nevím sice jak přesně kde v Brně (podle dopravních kamer je na Podlesí poprašek sněhu, na "tomkáči" je "minipoprašek" a východně od Brna nic...), ale tady ve Velkých Opatovicích je už několik centimetrů čerstvého sněhu a stále padá...
Cesta sem byla v pohodě, silnice suché, jen nákup v Globusu jsem proklínal a zase mne do toho "velkoobchoďdáku" nikdo dlouho nedostane.
Odpoledne jsme zašli na tradiční procházku do kostela Sv. Jiří, děti v betlému házely mince černouškovi do kasičky...
A večer jsme si prostě užívali rodinné pohody tří generací, a při jedné své "návštěvě venku na cigárku" jsem zjistil, že celkem slušně sněží a sníh mi křupe pod nohama...


čtvrtek 25. prosince 2014

Ve znamení LEGO

Dnešní den byl ve znamení hraček LEGO.
Děcka totiž asi tři dny před vánočními svátky pomíchaly spousty kostek LEGO dohromady a tak se je snažím přesvědčit, že je třeba v kostkách LEGO udělat trochu pořádek - dopoledne jsme celkem úspěšně sestavili jednu velkou sadu 3 v 1, tedy odseparovali až na 3 kostičky vše potřebné od zbytku.
Za odměnu si děti mohly navečer sestavit dvě sady LEGO, které včera našly pod stromečkem (Ježíšek jim totiž vzkázal, že nejprve je třeba v kostkách LEGO udělat trochu pořádek), a pak jsme ještě trochu kostky třídili...
Večer (Pavla spala už asi od pěti) jsem dětem nachystal večeři, osprchoval je a dívali jsme se na pohádku Kdyby byly ryby (detaily zde, oproti té včerejší jsem byl náramně spokojen a mile překvapen, obzvlášť rolí Jenovéfy Bokové), vlastně to spolu s filmem z neděle, Křídla Vánoc, bylo po dlouhé době, kdy jsem si užil dívání se na televizi...

A ještě dlužím to včerejší nakousnuté vysvětlení k dárkům pro jiné, učiním tak výřezem obrazovky:


středa 24. prosince 2014

Trochu podivný Štědrý den

Máme za sebou "trochu podivný Štědrý den".
Před polednem jsme zajeli zkouknout zahradu, vyvezli tam nahromaděný bio odpad na kompost a dovezli dom zbytek úrody patizonů.
Odpoledne klasika, oběd jen polévka, pak chlebíčky, pak k večeři "šneci" (vinná klobása stočená do tvaru šneka), bramborový salát, děti si přáli brambory a rybí prsty...
A dárky, hlavně pro děti.
No a pak jsme si vzpomněli - a nejsme schopni najít - dárek, který jsme si sami sobě dovezli z Indie: novou deku, přehoz na gauč do obýváku. Já i Pavla jsme přesvědčeni, že jsme to tehdy nad ránem 18. listopadu donesli se vším ostatním domů, ale kam jsme tu deku uložili, nevíme ani jeden. Dokonce jsem telefonem i otravoval kolegyňku, jejíž manžel nás tehdy z nádraží vezl dom, zda něco nezůstalo u něj v autě... Ale hledejte věc po víc jak pěti týdnech....
Navíc i já i Pavla jsme přesvědčeni, že jsme balíček s dekou viděli doma na chodbě... Jenže čas letí a paměť neslouží... Nemohl jsem tu deku zapomenout v nočním vlaku, jímž jsme dojeli do Brna? Vážně nevím...
A problém mé hlavy je, že se neumím nad takový problém jednoduše povznést, vytěsnit ho... Dumám nad tím...


Ale hlavně vím, že dnešní Štědrý den jsem dělal radost i jinde, ale o tom napíšu zítra...

úterý 23. prosince 2014

Trochu delší odmlčení

V pondělí 3. listopadu jsem tu napsal: "Tento web se teď na 14 dní odmlčí..."
A pak jsme odjeli do Indie - viz blog zde.
Jenže já se z Indie vrátil ne právě fit, týden jsem zkoušel překonávat zejména žaludeční problémy, pak dostal neschopenku, následně střevní antibiotika, a zároveň se zkoušel po domácku léčit všímkoliv možným... A trochu to zvrtal!

A vzhledem k tomu, že jsem dnes konečně dostal doklad o ukončení neschopenky, nějak tělo nefungovalo dle mých představ příliš dlouho (a tudíž ani na psaní blogu nebyla chuť , nálada a síla), rozhodl jsem se teprve dnes taky obnovit denní záznamy na blogu.

Takže ano, zítřkem pracovně uschopněn, relaxoval jsem večer "částečným sledováním" (znám tu pohádku málem z paměti) filmu Anděl páně. Děti to nebavilo, rušily, já stejně přitom i věšel prádlo...
Stejně děj asi všici znáte, takže si dovolím jen odcitovat (ne vždy možná přesně) oblíbené hlášky z tohoto filmu:
Bůh: „Pane Bože! Co to zase provádíte?” Panna Maria: „Neber svoje jméno do úst nadarmo.”
Bůh: „Já vím, co mi chceš říct: Miluj bližního svého. A víš, co já ti na to, Maruško, odpovím? Blbce ze mě nikdo dělat nebude.”
Petronel: „A co svatá Barbora? Ta se přece dostala z vězení.” Uriáš: „Teď jde o to, jestli to bude umět taky dovnitř.”
Petronel: „Chodit po vodě, to umí jenom náš mladej Pán, ale to víš, to je elita, na to já si netroufám.”
(Při oddávání Dorotky a správce Metoděje.) Petronel: „Svatba neplatí!” Správce Metoděj: „Co, neplatí, jak neplatí?” Farář: „Copak čert může někoho oddat?” (faráře totiž dělal převlečený čert Uriáš)