2009, 2010, 2011 © Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný

Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a tak trochu spisovatele...
Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný, Strnadova 9/15, 628 00 Brno, mobil: 777 083 126 e-mail: coney@centrum.cz

pondělí 31. srpna 2015

Poslední den prázdnin

Poslední den prázdnin byl opět horký.
Děti s babičkou nevytáhly paty z domu, já a Pavla jsme jaksi do práce museli.
Jen to bylo spíš o přežívání...
A výhled na zítra není v tomto směru o moc lepší:
Jasno nebo skoro jasno. Během odpoledne v Čechách, večer i na Moravě a ve Slezsku, přibývání oblačnosti od západu a místy přeháňky nebo bouřky, ojediněle intenzivní. Na východě (rozuměj na Moravě) beze srážek. Nejvyšší teploty 31 až 35 °C.
Ach jo :-o

neděle 30. srpna 2015

Neděle v ZOO

Odpoledne jsme strávili v brněnské ZOO.
Jednak jsme byli "za zvířátkama", Lenička si psala a malovala, jaká zvířátka viděla.
A jednak jsme měli s divadle m vystoupení v rámci akce "Den adoptivních rodičů". To ale pro mne dopadlo špatně, opět mi "luplo v pravém lýtku" a musel jsem scénu po prvním tanci opustit. Chodím, mast bolest částečně utišila, ale není to žádná sláva.
A dopoledne a teď večer jsme chystali pro děti pomůcky do školy. Přece jenom je zítra poslední den prázdnin...
:-o

sobota 29. srpna 2015

Trochu jinak, než jsem plánoval

Průběh dnešního dne byl trochu jiný, než jsem plánoval.
Ráno jsem dojel s babi Zdeňkou na zahradu, já měl sekat, babi sbírat spadaná jablka, aby z nich sekačka nedělala kaši. Jenže sekačka odmítla poslušnost, nerozběhla se, ani po několika pokusech (očistit svíčku, otřít okrajový prostor nasávání vzduchu - prostě takové ty banality, co může jedinec bez nářadí udělat - a ty s nářadím v případě sekačky jsem ještě nikdy nezkoušel). Poputuje do servisu, potvora.
Tudíž změna plánu, sekat se nebude, ostatně tráva ještě není katastroficky vysoká, okopávám, sbíráme rajčata, dorazily děti s Pavlou, grilujeme, chystáme záhon pro jahody a sázíme je, zalévám a zároveň při tom sprchuji děti i sebe - zalévám tak, že si stoupnu k záhonu, hadici namířím přímo nad sebe, takže voda padající zpět na zem v podobě umělého deště není vzhledem k teplotě kdesi nad třicet vůbec studená.
Navečer pak doma zpracovat tu horu rajčat na rajčatové chutney, tak jako před rokem. Před chvílí jsem hotový produkt dával do skleniček.
Asi netřeba říkat, že všici ostatní u nás doma už dávno spí...

pátek 28. srpna 2015

Zmatek v postýlkách

Pavla usnula už někdy po osmé, že prý si jde jen na chvilku odpočinout do Leniččiny postele...
Já uspal děti asi před půl hodinou, jenže ve velké manželské posteli.
Kam půjdu spát? Asi do Filípkovi postele...
Zatím tu ťukám do klávesnice a pouštím s k tomu písničky skupiny Jelen.
x(-:€

čtvrtek 27. srpna 2015

Co je to Facebook

Že je Facebook rozsáhlý společenský webový systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě, to asi víte. Se svojí 1,5 miliardy aktivních uživatelů (únor 2015) je jednou z největších společenských sítí na světě. (zdroj: Wikipedie)
Ale, pobavíš se také jako já touto "definici"?

Pro ty dříve narozené, kterým možná není úplně jasné, na co je dobrý Facebook.
Snažím se nyní získat přátele obdobným způsobem jako na Facebooku.
Každý den chodím ven a vyprávím kolemjdoucím, co jsem jedl, jak se cítím, co jsem dělal předchozí noc a co budu dělat zítra večer. Pak jim rozdávám fotky mé rodiny, mého psa a moje fotky, jak pracuji na zahradě a trávím čas v bazénu. Také poslouchám jejich rozhovory a říkám jim, že je miluji. A funguje to.
Už mám tři přátele: Dva policisty a psychiatra.

středa 26. srpna 2015

Duhové kolo kolem měsíce

Kolem měsíce je dnes večer krásné duhové kolo.
Je to tzv. halový jev, kdy se světlo měsíce rozptyluje na ledových krystalcích ve vysokých mracích (Cirrostratus).


Nafotit to neumím, obrázek mám odsud.
Každopádně, včerejší předpověď počasí už tak docela neplatí, tento jev by měl znamenat, že se počasí trochu zhorší a už nebude ta slunečno jako dnes. Ostatně si to nastudujte sami zde :-)

úterý 25. srpna 2015

Dnes jen vtip

Dnes jen přetiskuji jeden vtip Marka Simona.

Nemyslím, že bychom byli z krize venku. V nejistých dobách mívá ekonomická krize tvar písmene w.
Ale v dnešní době globální internetové ekonomiky očekáváme průběh ve tvaru www.

Zdroj zde.

pondělí 24. srpna 2015

Přes Itálii a Rakousko domů (II.)

Na počasí na Moravě si musíme zvyknout, zdá se nám tu nějak chladno, i když teplotně je srovnatelné s tím v Chorvatsku. Jen ten vítr tady není stejně vlahý jako ten od moře.
Ještě se krátce vrátím ke dvěma aspektům včerejší cesty zpět z Kobaridu.
Z Kobaridu jsme frčeli vzhůru podél řeky Soča, silnička za městečkem Bovec, po té, co jsme minuli pevnost Fort Kluže (Pavla neměla o zastávky zájem, ale takovej kamarád Peters z Ostravy by se tam určitě zastavil), nejprve chvilinku klesala a pak začala přecházet ve strmé stoupání, doplněné o kličkovanou a cyklisty navrch, místy bylo třeba jet na dvojku. Pod odbočkou na vrchol Mangart jsme si na chvíli zastavili. Na silničku nahoru jsme se nehrnuli, i když je to prý bezva zážitek - ale znám to, kochat se budou všichni kromě řidiče, navíc se platí průjezd 5€. Pak dolů z průsmyku pod Mangartem do italského Tarvisia (připomínalo mi to sjezd z Červeneohorského sedla) a dále do rakouského Arnoldsteinu.

A ještě k té druhé části, včera popsané jen kódy A2 - S37 - 317 - S36 - S6 - A2 - A23 (skrze Vídeň) - A5 na Mikulov.
S37 je zajímavá rychlostní silnice, místo dělícího pásu má jen zeleně vymalovanou hodně širokou dvojitou čáru uprostřed (tedy hned za Klagenfurtem).
Silnice 317 je trochu problém, když před sebou chytnete autobus jedoucí za karavanem :-(
No a taky trochu výhrou pro ty, co už mají prázdno v nádrži, protože na ní koupíte benzín ještě laciněji než v Arnoldsteinu, například u OMV v Neumarkt in der Steiernmark.
Ale od Scheilfingu po Judenburg je to horor, chystá se tam asi prodloužení S36, a tak je leccos rozkopané, leccos zúžené...

neděle 23. srpna 2015

Přes Itálii a Rakousko domů

Počasí bylo dnes na cestování opět v podstatě velmi příjemné, rozhodně nikoliv tak horké, jako při cestě tam či loni při návratu z Itálie.
Akce Pula - den devátý.
Ráno jsme vyjeli z Kobaridu vzhůru podél řeky Soča přes průsmyk pod Mangartem do italského Tarvisia, dále do rakouského Arnoldsteinu, a pak po A2 - S37 - 317 - S36 - S6 - A2 - A23 (skrze Vídeň) - A5 na Mikulov, na české straně je R52 mezi Pohořelicemi a Rajhradem vedená celá jen jedním pruhem, tedy otrava v koloně aut! A v Brně nějaký vidlák zastavil u Vaňkovky v levém pruhu a chtěl se otáčet. Brr. Hrozný závěr cesty.
Doma pak unaven spíš jen mechanicky vybaluji a uklízím, je třeba se i nachystat na zítra do práce. Hm. Ještě že se dá spousta věcí dělat víceméně poloautomaticky...
Chtělo by to alespoň ještě jeden den volna!

sobota 22. srpna 2015

Kobarid - Kozjak

Počasí bylo dnes na cestování v podstatě velmi příjemné.
Akce Pula - den osmý.
Ráno jsme vše sbalili, nanosili do auta, stavili se v pekárně pro pečivo, na benzínce CRODUX doplnili nádrž (cena benzínu vyšla v přepočtu cca na 35Kč/l) a vyjeli - do Slovinska.
Tedy po trase Pula - Bale - Limski zaljev - Sveti Lovreč - Sveti Ivan - Karojba - Motovun - Buzet. Na hranici Chorvatsko - Slovinsko tentokrát žádné kolony nejsou.
A hurá dál, Črni Kal - Kozina - Divača - Sežana - Štanjel - Branik - Voljča Draga - Šempeter pri Gorici - Nova Gorica, a následně pak nádherným údolím řeky Soča vzhůru po silnici 103 a 102 do romantického městečka Kobarid.
Ubytovali jsme se a hned vyrazili na pěší túru: pěšky podél teď už horské říčky Soča k vodopádu Kozjak, google mi tvrdí, že je to jen 2,1 km a mělo se to dát ujít za necelou půlhodinu, nám to s dětmi trvalo déle, ale vodopád stál vskutku za to!


V apartmánu jsme si pak uvařili večeři, osprchovali se a hupsli do postele. Já samozřejmě poslední. Datluji na Filipově počítači. Můj se odmítá ke zdejší WiFi lognout. Mobil ano, Filipovo HP ano, moje HP ne, mám tam nějakou nekompatibilitu v systému, asi moc novou kartu, a známe to, jak je to se zpětnou kompatibilitou...

pátek 21. srpna 2015

Soline a Bunarina

Počasí už pokračuje ve stylu blížícího se konce léta.
Akce Pula - den sedmý.
Ráno Filip zašel nakoupit pečivo a po pozdější snídani (nějak se nám dnes nechtělo se doprobudit) jsme zamířili na pláž v zálivu Soline u mládežnického kempu Youth Hostel Pula (Zaljev Valsaline 4) - pláž pod minirestaurací beach bar (Valsaline 29) je sice oblázková, ale to jsou tu vlastně všechny, má velmi pozvolný přístup do moře a díky velikosti zálivu Soline, výrazně "zakousnutého" do pobřeží, velmi klidné moře. U bech baru je pro děti trampolína zdarma!
Moře bylo teplé, ale foukal od něj chladný vítr, takže jsem v něm strávili jen relativně málo času, na břehu jsme si četli. Já pak na Filípkově matraci obeplul celý záliv, takže jsem viděl znovu skalnatý vstup do moře u hotelu Splendid (tam jsme se koupali první večer), mini jeskyňky v protějším skalnatém břehu zálivu Soline i přírodní koupalište Mornar.
Pavle se zdálo býti zima, takže jsme to relativně brzy zabalili a vrátili se dom. Dětem to nevadilo, mohly na počítač.
Večer jsme se vydali opět na Verudelu, pěšky, do restaurace Bunarina. Pochutnali jsme si na čevabčiči a smažených bramborách (hlavně děti) a makrelách se špenátem (rodiče), dívali se při tom na marínu a záři zapadajícího slunce. Dojem mnohem lepší než ze včera z Asterixu, děcka měly hned vedle průlezky...
Doma opět vše kromě mne záhy usnulo...

čtvrtek 20. srpna 2015

Aquarium a Pizzeria Asterix

Počasí už má charakter blížícího se konce léta.
Akce Pula - den šestý.
Ráno děti zase zašly nakoupit pečivo a po snídani jsme zamířili na Verudelu do bývalé pevnosti Port Verudela, dnes Aquaria, výstavy mořských živočichů a záchranné stanice pro zraněné želvy.
Port Verudela je citlivě upraven, i původní funkce pevnosti je skrze výstavu fotografií připomenuta.


Pak jsme se přesunuli na pláž Zeppelin, děti okamžitě hopsly do moře, já se po pár stránkách z knihy zašel okoupat také, jen Pavla do vody nevkročila. Ne že by snad moře nějak rychle oproti předchozím dnům vychladlo, ale bylo divoké a vál poměrně studený vítr, který nakonec přinesl i dešťové mraky. A tak jsme pojedli pozdně odpolední krmi a přes přístav, kde jsme se informovali o odjezdech lodi na Fratarský ostrov, zamířili dom.
V pět jsme pak vyrazili do Pizzeria Asterix, já si dopřál "PLODOVI MORA (rajčica, sir, plodovi mora)", Pavla "SELJAČKA (rajčica, sir, šunka, panceta, češnjak, paprika)" a děti napůl "VEGETARIANA (rajčica, sir, paradajz, paprika, krastavci, artičoke, kukuruz, gljive)" - jenže děti se v jídle vrtaly, ujídaly mi doobjednaný salát "SALATA OD TUNE (zelena salata, tuna, masline, sir, rajčica, kukuruz)", půlku jejich pizzy jsem musel dát do krabičky, navíc se začaly shánět po dětském hřišti... Žádná romantika, a za ty peníze to tudíž nestálo.
Cestou dom jsme obdivovali nádhernou viditelnost, vidět bylo až pohoří Ulče s nejvyšším vrcholem Vojek, vzdálení cca 75 km cesty, takže hádám tak 55 km vzdušnou čarou.
U domu si pak chvíli házeli se sousedovic chorvatskou dívkou Janou - musel jsem to těm našim nesmělouškům domluvit.
:-)
A teď už zase všici jako obvykle spí...

středa 19. srpna 2015

Trh, propršené odpoledne a pevnost

Počasí se zase zhouplo, ochladilo se a celé odpoledne lilo jako z konve.
Akce Pula - den pátý.
Ráno děti nakoupily zase samostatně v pekařství, po snídani jsem s nimi jel zase do města. Zaparkovali jsme opět u ekonomické školy v ulici Kovačićeva souběžné s ulicí Radićeva mezi bytovkami a nejkratší cestou došli k tržnici. Nakoupili jsme si čerstvá vajíčka, cibuli, hrozno, levanduli, sýry a skvělý domácí tvaroh.
Cestou zpět se rozpršelo a odpoledne z nebe padaly doslova proudy vody. Tudíž jsme zůstali na pokoji, nejprve jen uzobávali sýry a zbaštili ten bezvadný tvaroh, pak jsem smažil palačinky a odpoledne utíkalo. Byť venku do mraků někdo stále vkládal stovky konví...
Usnula Pavla, usnul jsem tentokrát i já :-o
Když jsem se v sedm probudil, bylo po dešti a hodiny ukazovaly sedm večer. A tak jsme po rychlé večeři vyrazili na výlet nahoru k pevnosti Tvrđava Casoni Vecchi, ale nutno říct, že pevnost nic moc, někdo ji obývá (že by někdo z toho spolku, co ji chtěl opravovat?) a má tudíž poněkud "bezdomovecký ráz".


Ostatně i těch několik značně ošuntělých paneláků na opačné straně kopce směrem k historickému centru Puly vůbec nepůsobí dobrým dojmem.
Dětem se moc líbilo dětské hřiště na konci ulice Rogreggerova, z umělého kopečku je tam pěkný rozhled na Marínu a poloostrov Vedurela. Nad mořem se blýskalo. Cestou zpět jsme se ještě stavili v obchůdku Ruža, koupili dětem marmeládu, nám "víno s oslíkem" (obyčejné, ale tradiční chorvatské víno, a trychtýřky, dílek vybavení, který v pronajatém bytě nějak postrádáme).
Doma děti skoro okamžitě usnuly, Pavla je následovala...

úterý 18. srpna 2015

A už to pálí a smaží

Dle předpovědi nám sice hrozilo, že bude do středy pršavo, ale úterní ráno už kupodivu zase znamenalo nutnost zatáhnout žaluzie, aby nebyl byteček (s okny na východ) vypečený.
Akce Pula - den čtvrtý.
Ráno šly děti nakoupit do pekárny samy, dobře jsme posnídali a začali se chystat na pláž.
Dojeli jsme na pláž Zeppelin, nadrzo jsem zaparkoval až u pláže ve stínu cypřišů, usadili jsme se na kamenné plotně za molem, tam kde začíná včera zmíněná neoficiální nudapláž. Pavla chodila s dětmi do přírodního brouzdaliště na konci mola mezi "textiláky", děti později chodily se mnou do moře pod skály, na nichž vysedávali nudisté - já byl bez plavek, Filip před polednem taky, neboť přišel na to, že je to pohodlnější a příjemnější.
Po jedné odpoledne jsme se vrátili "domů", uvařili si těstoviny se sýrovou omáčkou, pak ještě bohatě posvačili "Cvijet" (bílý chléb, který trháte na jednotlivé bulky, v celku tvoří tvar květu) s pršutem.
A vydali se na výlet přes levý břeh maríny do zátoky Pješčana Uvala, děti si tam zaskákaly na vodním skákacím hradu (teprve posléze jsme zjistili, že atrakce byla vlastně tentokrát placená - vznosně to bylo nazýváno Aquapark)), zadováděly na dětském hřišti, a zase jsme se vrátli přes marínu zpět. Chtěl jsem se stavit někde na rybu či pizzu, ale Lenka škemrala, že už chce domů, tak jsem nakonec jen koupil dvě pizzy v pekařství.
Načež po večeři postupně Pavla i obě děti usnuly. Mně se zatím spát nechce...

pondělí 17. srpna 2015

Historické centrum i pláž

Počasí bylo dnes trochu jako na houpačce, a tak jsme tomu přizpůsobili i svůj program.
Akce Pula - den třetí.
Ráno jsem s Pavlou zašel do pekařství, a cestou zpět už mírně "žmurkalo".
Takže jsme dopoledne sedli do auta, dojeli na okraj centra Puly a prošli si historické jádro města. Že jsme tam byli brzy, zpočátku bylo město poloprázdné. Sice sem tam drobně pršelo,ale nám to nevadilo, lepší než uličky rozpálené jižním sluncem. Pevnost, staré římské divadlo (Malo rimsko kazalište), samozřejmě amfiteátr (Arena) a Augustův chrám (přímo před infocentrem). Uličky kolem. Nechali jsme si udělat dvě a dvě stejná trička, dětem oranžová s delfínky, já s Pavlou černá s amfiteátrem, to bude další bezva památka na dovolenou. Pak zmrzlina ve vyhlášené kavárně Corso. A na závěr tržnice a sousedící trh, zkoušíme různé sýry.
Cestou zpět k autu kupujeme pizzu a Lenka volí párek v listovém těstu (abych se v těch zdejších názvech vyznal, našel jsem si posléze bezva webovou stránku klara.hr/pekarski-proizvodi/razno s obrázky a popisy). Místo poctivéo oběda tak jíme chléb s máslem a skvělí zdejší sýr.
A že se oblačno s deštěm průběžně změnilo na polojasno a slunečno, odpoledne míříme na Verudelu, na pláž Umbrela. Setrvali jsme tam snad tři hodiny, skotačili v moři, prošli se k sousednímu zálivu s restaurací Zeppelin-Beach (a cestou minuli i neoficiální nudapláž - web zde), na Zeppelin zamíříme zítra.
"Doma" pak večeře, Lenka si objednala hrníčkovou polévku, pro ostatní jsem připravil "hemenex" z odřezků okrajových špekatých částí skvělé dalmácké šunky pršut (koupili jsme ji hned v LIDLu v akci přes 1,5 kg).
Děti si pustily anglické dětské pořady, ale Lenka brzy usnula, Pavla už taky a já půjdu brzy též.
Jsme z toho dne moc příjemně unaveni!

neděle 16. srpna 2015

Pula - cesta a den po té

Pokusím se trochu podrobněji popsat včerejší cestu na jih Istrie ("akce Pula - den prvý") a náš první pobytový den ("akce Pula - den druhý").
Takže akce Pula - den prvý.
Vyjeli jsme z Brna krátce p osmé dopoledne, slunko už zase provokativně hřálo o sto šest. Silnice 52 na Mikulov se jede z velké části v jízdním pásu od Mikulova v režimu 1+1, v jízdním pásu do Mikulova dávají nový povrch. V Poysdorfu u malé Shellky na konci městečka jsme udělali první zastávku a koupili rakouskou desetidenní známku (platba kartou, 8,7 EUR).
Průjezd dál Rakouskem bez problémů po trase E451 do Vídně - S1 - A23 - A2 - S6 (s dlouhatánským tunelem Semmeringtunnel) - S35 (krásným údolím podél řeky Mur) - A9 (další šíleně dlouhý tunel Plabutschtunnel; dálniční křižovatka Knoten - Gratz - West taky stojí za to).
Na hranicích se Slovinskem nákup slovinské dálniční známky sedmidenní (platba kartou, 15 EUR, ó jaký nepoměr mezi Rakouskem a Slovinskem), a pak po slovinských dálnicích na jih (E57 Maribor - Celje - Ljubljana, H3 severně od Ljubljaně, E61 západně od Ljubljaně, plná aut od Villachu, a E61/E70/A1 dolů na jih).
Někde u Postojne jsme dávali u benzínky pauzu, hodil jsem řeč s nějakým Chorvatem a ten mne varoval, ať nejedu dolů na Koper, že je tam na hranicích s Chorvatskem 2,5 hodinové (nebo půl druhé hodiny?, nejsem si jist, jak to chorvatsky řekl) zdržení, a ať odbočíme na Črni Kal a Buzet). Brzy na to o avizovaných kolonách na hranici informovaly i tabule na dálnici.
I učinili jsme, na hranici kousek za dědinou Gračišče, kde jsme brali benzín, byla fronta "jen" na 45 minut. Pokračovali jsme dál na Buzet, Lupoglav, Boljun (to byl úsek, kde není slušná silnice, buď ji pohltila dálnice nebo snad nikdy neexistovala), a po istrijské "route 66" Voziliči - Labin - Barban - Pula. (Dodatečně podle mapy už samozřejmě vím, že jsem měl jet z Buzetu na Pazin, ale co teď s tím, u Boljunu to bylo celkem dobrodrůžo.)
V Pule jsme díky připravenému itineráři nebloudili, dorazili na místo, ubytovali se (chvíli jsme čekali, kdy se objeví majitelka pronajatého bytu) a děti toužili moc - po schlazující sprše vyrazili k nejbližšímu koupání.
Sice jsem to po paměti z načtených zdrojů netrefil přesně, skončily jsme na přírodním koupališti Splendid Golden Rocks Resort. Alevoda byla příjemná, jen Pavla zůstala na břehu. Moře dosaženo!
Pavla sice vytrvale žbrblala, ale děti byly spokojené.
A "doma" všici spokojeně usnuly (děti i žena), a já o trochu později taky.
Akce Pula - den druhý.
Spali jsme dlouho (na naše poměry), skoro do osmi. Po snídani jsme dojeli do LIDLu nakoupit zásoby, v LIDLu byla nevídaná tlačenice a vzduchem se nesla směs jazyků, chorvatština, němčina, italština, sem tam i čeština.
K obědu jsem uvařil rajskou, dojedli jsme řízky, a ač stále drobně pršelo (ochladilo se na příjemných 25 °C), vyrazili jsme na poloostrov Verudela, obešli dvě pláže (tu pod restaurací Oliva a Havajskou zátoku), na první se okoupaly jen děti, na druhé jsme neodolali a vlezli do vody všichni, ač stále drobně pršelo a nad mořem hřmělo.
Už se těšíme, až se na tato místa vrátíme za slunečného počasí!
A večer? Děti zase brzy usnuly, je těch zážitků na ně hodně, a já tu datluji...
:-)

sobota 15. srpna 2015

Dorazili jsme

Odřídil jsem to, dorazili jsme.
Cesta do Puly nám z Brna trvala málem 10 hodin. Ale může za to hlavně čekací doba na hraničních přechodech Slovinsko - Chorvatsko. Ale podrobnosti až zítra, teď se mi zavírají oči...

pátek 14. srpna 2015

Neobvyklý jev

Nastal neobvyklý jev - sídliště zhaslo.
Ne že by byla všude tma, v řadě bytů se svítí, ale zhaslo pouliční osvětlení.
A na nebi se objevily hvězdy, které jinak přes světelný smog není vidět.
Nevím sice, co a proč se stalo, ale je to jev neobvyklý, a svým způsobem příjemný. V noci má být tma a ne světlo.
:-o

čtvrtek 13. srpna 2015

Leje (ze mne)

Leje, ale nikoliv venku, nýbrž pot ze mne.
Od rána.
V kanceláři.
Na rozpálené ulici města.
V šalině.
Na vyhřátém balkóně, když jsem zalíval.
I teď u klávesnice.
:-(

středa 12. srpna 2015

Penzion Na Lůkách - ohlédnutí

Slíbil jsem, že se ještě vrátím k tématu naší "mini soukromé dovolené". Stejně není o čem jiném psát, úmorná vedra trvají a člověku sa snad aj "vaří mozek".
Penzion Na Lůkách bude měnit nájemce, tedy provozovatele - poskytovatele služeb (majitelem je kdosi jiný v pozadí).
No a současní provozovatelé se už vidí jinde, jinak by nám asi sotva poskytli ubytování v té (ne)kvalitě:
  • na pokoji jen postele a stůl, žádný noční stolek, žádná židle;
  • v koupelně sice u umyvadla zásobník na mýdlo, žel prázdný;
  • na WC jsem si vyměnil žárovku, kterou mi paní naštěstí hned na požádání dodala;
  • a byl pro dva nachystán jen jeden ručník;
  • WiFi fungovala jen z pátka na sobotu, ze soboty na neděli nikoliv, ale to mohla být chyba někde zcela jinde.
  • A v neposední řadě, při placení nějak nesouhlasilo to, co slibovala objednávka a realita. Ale dohodli jsme se.
Nebýt toho, že nás s Pavlou zajímala jen měkká postel, dobré jídlo (a to bylo fakt dobré) a nádherné hory, asi bych spustil lavinu stížností... Takhle to nechávám s naprosto klidným srdcem plavat!

úterý 11. srpna 2015

Helvetia Apotheke - taky "šmejdi"

Nedávno jsem tu psal na téma "šmejdi nevymřeli" (a pod textem je bohatá diskuze, zástupce firmy se snaží tvářit, jako že oni přece ví, že tenkrát kdysi to dělali špatně /čerti/ a dnes se poučili a dělají to dobře /andělé/ - nu což, nejspíš je za to očišťování jména firmy prostě placenej...).
A hle, už tu mám další zkušenost:
Volal nějaký pán, že prý ze společnosti Helvetia a že jsem před půl rokem odpověděl po telefonu na několik otázek ohledně zdravého životního stylu... (Hm, to jsem marodil a v nemocnici mobil moc nebral!) A že dostanu odměnu, začal vyjmenovávat možnosti, a že jen za poštovné 79 Kč...
V těchhle věcech už vždy vidím jen další čertovinu, neseděl jsem u netu, ale přesto jsem jen stručně odpověděl, že děkuji, že ne. Pán udělal "hm" a bez rozloučení zavěsil. Jasně, byl zklamaný, svůj úkol nesplnil.
K netu jsem sedl později a nestačil se divit:

pondělí 10. srpna 2015

Vlna veder

Už to začíná být otrava, stále skoro stejná předpověď:
Jasno až polojasno. Během dne místy až oblačno, ojediněle přeháňky nebo bouřky, zejména na horách. Nejvyšší teploty 33 až 37 °C, v 1000 m na horách kolem 29 °C.
Vlna veder a sucha bude pokračovat v celé republice nejméně do pátečního večera, do té doby teď podle Českého hydrometeorologického ústavu platí varování před velmi vysokými teplotami. Na celém území rovněž zůstává vysoké nebezpečí požárů. O víkendu jich bylo 353, čtyřikrát více než běžně. Teploty by v příštích dnech měly nejčastěji být mezi 32 a 37 stupni Celsia.

V práci se vedrům ne zcela účinně bráníme klimatizací. Doma je dobře patrný letní efekt zateplení, kdy slunko není schopno prohřát panely pod polystyrenem a v bytě je relativně příjemně. Jen na zahradu bych potřeboval chodit zalévat nejlépe každý večer, vše pomalu chřadne z nedostatku vláhy...

neděle 9. srpna 2015

A zase domů

Krátká "soukromá dovolená" bez dětí nám skončila.
Po snídani jsme sbalili, zašli ještě na malou procházku po trase Na Lůkách - Rališka - Bučkové - Na Lůkách, Pavla koupila frgál a jeli jsme.
Zastavili jsme se v Rožnově pod Radhoštěm a prošli si lázeňský park až k branám Dřevěného městečka a zpět.
Pak jsme se stavili ještě v Třeběticích, malebné dědince mezi Holešovem a Hulínem, na výtečnou točenou zmrzlinu u místní sokolovny.
A pak už po dálnici zpět do Brna, nákup v LIDLu, doma vybalit, vyprat, zalít vedrem zmořené květiny...
Večer jsem pak ještě zašel zalít vyprahlou zahradu a nasbírat kbelík rudých rajčat, pak si doma dopřál vanu vlažné vody, aby ze mne odvedla přebytečné horko. A spát, ráno se musí zase vstávat do práce!


Předpokládám, že se k tématu vrátím ještě v týdnu...

sobota 8. srpna 2015

Zvládli jsme to

Přesto, že dnes byl dle zpráv nejteplejší den letošního léta (zprávy jsme viděli u večeře, řízečku a chutných brambor omaštěných poctivým máslem), vyrazili jsme po desáté dopoledne do kopců.
Po nám již od včerejška známé trase jsme se napojili nad Horní Bečvou na žlutou turistickou značku a po ní vystoupali k hotelu Martiňák. Pak jsme pokračovali po zelené, stále vzhůru, místy až nepříjemně strmě vzhůru, k nejvyššímu vrcholu zlínského kraje, Čertovu Mlýnu. Cestou jsme si dopřáli několik velice příjemných borůvkových zastávek. Stoupání těsně před vrcholem se nám zdálo nekonečně dlouhé. Ale zvládli jsme to.
Vraceli jsme se stejnou cestou, jen pod hotelem Martiňák jsme odbočili vlevo po zelené dolů do údolí Mečůvky. Sotva jsme dole opustili les s jeho příjemným klimatem, na asfaltové cestě bylo najednou doslova na zdechnutí a zpět na penzion jsme došli už jen silou vůle s vidinou příjemné studené sprchy.
Večer bylo na penzionu jako po vymření, krom nás tu jsou jen dva starší páry a rodinka s dětmi, co ale kamsi odjela za zábavou. Tak jsme to byli právě my, kd udělal dobrý skutek a poradil majiteli penzionu, kam že se mu právě zatoulala jeho psí tulačka Kuky, která se vydala na výlet dolů do dědiny.

pátek 7. srpna 2015

Hurá do Beskyd

Po deseti letech manželství, kdy máme děti právě na táboře u Jindřichova Hradce, jsme si s Pavlou dopřáli "soukromý víkend", přesněji malou "soukromou dovolenou".
Ráno jsme se v Brně sbalili a odjeli do Beskyd, do Horní Bečvy. V penzionu Na Lůkách máme přes vykupto.cz objednaný víkendový pobyt.
Že jsme na místo dorazili už krátce po poledni, jen jsme zaparkovali u penzionu a šli na procházku. Prošli Horní Bečvu, došli nahoru k přehradě nad obcí, obešli vršek, bezejmennou kótu 595 m od severu zpět k penzionu (celkem cca 6km, což je na 35°C ve stínu slušný výkon).
Ubytovali se (pokojík ani zdaleka nepřipomíná fotky z webu, ale vzhledem k tomu, že nás zajímá okolí a čistá postel, stačí), pojedli zeleninový salát s houskou a vyplacatili se na trávníku s knihou.
Pak jsme si nechali naservírovat kávu, a po večeři si vymysleli malý vlastní výlet na trase Pod Kyčerou - Martiňák - Na Planiskách (cca 3km v příjemném podvečeru).


čtvrtek 6. srpna 2015

Počasí se už vážně zbláznilo!

Tak já už vážně nevím:
Předpověď počasí pro Českou republiku na pátek 7.8.2015

Situace:
Kolem tlakové výše nad severovýchodní Evropou k nám bude proudit velmi teplý vzduch od jihu.
Počasí v noci (22-07):
Jasno nebo skoro jasno. Nejnižší teploty 20 až 16 °C. Slabý proměnlivý nebo jihovýchodní vítr 1 až 4 m/s.
Tlaková tendence: slabý vzestup
Počasí přes den (07-24):
Jasno až polojasno. Nejvyšší teploty 34 až 38 °C, v 1000 m na horách kolem 30 °C. Mírný jihovýchodní až východní vítr 2 až 5 m/s.
Zdroj: chmi.cz
Takže my ujedeme na hory, aby nám nebylo takové horko.
Počasí se už vážně zbláznilo!
A nechtějte po mně v tom horku hlubokomyslné příspěvky!

středa 5. srpna 2015

Jen tak si postěžovat

Dneska si dovolím jen tak si postěžovat na počasí.
Je to nespravedlnost. V tomhle počasí by se mělo zakázat chodit do práce.
Ráno se sice k Brnu přiblížila jedna malá bouřka, ale pak se stočila dolů na Rajhrad, jak ukázal radar (radar.bourky.cz), takže drobný deštík jen nepatrně svlažil městské ulice.
A pak to už zase jen nezřízeně peklo...
Takže i teď, těsně před půlnocí, máme v bytě 27°C a venku je prý 23°C - na vyhřátém balkóně bych si to tipoval na nějakých třicet (v tamním čidle mi asi dosloužila baterie)...
A zase bude tropická noc!

úterý 4. srpna 2015

NETBOX nutno pochválit

Společnost NETBOX (přesněji SMART Comp. a.s., provozovatel metropolitní sítě) nutno pochválit.
Snad pod vlivem kampaně d-Testu Stop drahým osmičkám, snad nezávisle na ni, každopádně NETBOX mění od 1. září 2015 své smluvní podmínky a CC (call centrum poskytovatele) má nové telefonní číslo, na místo dosavadního drahého osmičkového (841 400 500) je to zcela nová "obyčejná" linka 539 01 01 01.
A mimochodem, dle webových stránek to číslo funguje již dnes, tedy s předstihem!

pondělí 3. srpna 2015

Počasí se pochlubilo

Počasí se opět pochlubilo vysokou teplotou. Ještě ráno bylo sice 16°C, ale odpoledne už teplota zase atakovala hranici 30°C.
Vím, dětem, které odjely na tábor, se to zajisté líbí...
Ale co my, kdo jsme zůstali ve městě, chodíme do práce... V domě je nejlépe asi na schodišti :-) Kancelář v půdní vestavbě je už zase vypečená.
Četl jsem dnes zajímavý článek, Lieber rot als tot I. (Václav Vlk st.), a zaujal mne v něm hlavně tento odstavec:
Lid, který přežije oproti vládnoucím třídám všechno, shrnul boj našich vůdců Unie a naši budoucnost v multikulturalismu do posměšného hesla: „Tak dlouho se chodí bojovat za lidská práva, až se jde do mešity.“

A večer? Uondán vedrem, a taky "domácím účetnictvím", nešel jsem nakonec ani zalévat a trochu se obávám nadcházející topické noci. Asi to nebude moc kvalitní spaní...

neděle 2. srpna 2015

Pelíšky

Den pelíšků.
Ráno mne Lenička vytáhla z pelíšku, svými "ostrými" koleny a lokty, když se mi cpala pod peřinu...
Dopoledne nám děti odjely na druhý tábor...
Že bylo pošmourno, zalezl jsem si do pelíšku dočíst knížku.
Po obědě jsme v pelíšku dokonce s Pavlou usnuli.
Později odpoledne jsme zašli na zahrádku, sklidit hrách a porýt.
A večer jsme si rozložili pelíšek v obýváku a dívali se na film Pelíšky, smutnou a hořkou komedii... "Vy pitomci, pusťte si rádio!"

sobota 1. srpna 2015

První srpnový

První srpnový den, půlka prázdnin za námi.
A zdá se mi takový trochu pomatený či snad splašený.
  • Děti byly jakési "intenzivní". A bylo je třeba sbalit na druhý tábor.
  • Pavla byla jakási naštvaná, snad za to mohlo jen ucho, které ji bolelo.
  • Odpoledne jsme zašli na zahradu, tam čas utíká podivně rychle.
  • Večer utekl taky nějak rychle, smažil jsem dětem na zítřejší cestu řízky...
  • A Filípek objevil v televizi film "Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka", nepletu-li se, je to poslední kniha ze série, kterou jsem stihl přečíst...