Možná už se toto vyprávění zdá pravidelnému čtenáři stránek nudné, ale já mám dojem, že se nenudíme, že prostě relaxujeme, a jeden týden v roce si udělat takový, jaký ho tu popisuji, je prostě správné...
Odpoledne (zkrácené, děti spaly téměř do čtyř) bylo ve znamení moře, bazénu, skluzavky a čtení knih. Lehce štípající záda naznačují, že jsem zase nachytal trochu bronzu.
Před večeří děti (konečně) objevily, že z písku na pláži se dá stavět - děti jsou totiž skoro pořád u sladkovodního bazénu, zaplavat si do moře chodím převážně já a Pavla. Držím se zásady děti do ničeho moc nenutit!
A ještě zbývá dodat, že na pláži, skoro do posledního místečka pokryté lehátky, moc místa na hraní pro děti nezbývá...
Večer jsme před večeří děti osprchovali, ostříhali nehtíky, a po večeři obvyklé "mini disko" a následovat prý bude opět malá divadelní show (a nebyla sice tentokrát tak skvělá jako minule, ale smáli jsme se dost).
V noci jsem prý strašně chrápal, říká Pavla, Lenička o tom nic neví, ta spí tvrdě jako já, a Filípek si nějak podivně vymýšlí :-)
Celý den trávíme opět u moře a u bazénku, tentokrát jsme nešli ani po obědě spát, nějak se nám nechtělo... Děti hrály kolektivní soutěže, my s Pavlou opět vodní gymnastiku... Dle meteo hlášení WeatherBug je prý dvaatřicet stupňů, ale ve stínu palem a u moře se to skoro nezdá...
Žádné komentáře:
Okomentovat