S Lenkou v jednom kole

Měl jsem dnes v práci sice volno, ale s Lenkou jsem byl doslova v jednom kole.

---

Ráno jsme jeli k její dětské lékařce pro předpis na prášek proti roupům (cestou jsme se stavili na nákup v LIDLu).
Pak jsme se na skok vrátili domů na svačinu a frčeli do pedagogicko-psychologické poradny. Zvažuje se totiž možnost prodloužit Lence předškolní období o jeden rok - rozumově je sice možná i nadprůměrná vzhledem k vrstevníkům, ale chováním je příliš dětská, málo schopná udržet pozornost, plnit nějaké úkoly, chce si spíš jen hrát a často pláče z dospělého pohledu doslova zbytečně pro nic.
Vrátili jsme se dom, ohřáli (pozdní) oběd (ještě že jsem všeho včera udělal trochu víc a zbylo na dnes), stavili se v lékárně, a pak jsem zavezl Lenku do školky na trénink country tanečků. Zajel jsem k babi, pomohl s chystáním na malování, vrátil se ke školce, pro Filípka do školy a pro Lenku po tanečním kroužku, dom, úkoly, smontovat nově zakoupenou stojací lampu do pokoje,

---

---

večeře, divadelní trénink... A den je ... Měl to být den poklidný, ale nějak se to "zvrhlo".
Navíc jsem si odpoledne zapomněl doma mobily, včetně večerního tréninku, volal mi o půl sedmé soused Dvořák, ale v deset večer už jsem mu nechtěl volat zpátky, dořešíme ráno. Zeptám se Jarka...