Ztracen v Matrixu

Tak si zase jednou připadám tak nějak "ztracen v Matrixu.

---

Ráno vstát, protože se to "musí" - kdo vymyslel že do práce se musí chodit na tak dlouho? že se kvůli tomu musí vstávat tak brzy, vždyť je člověk hned po ránu připraven o elán a energii časným vstáváním... Naštěstí tento pocit nevnímám každý den takto intenzivně jako dnes, to bych se z toho asi jinak zbláznil!

---

---

V práci zase jednou trochu pochybuji o užitečnosti toho, co dělám, když se snažím splnit přání uživatele, který ani pořádně neví, co že to vlastně chce... Ale víte, jak se to říká: neví co chce a nedá pokoj dokud to nedostane...

V poledne mne cestou na oběd poněkud naštvalo to krásně zářící sluníčko. Vím, že je to blábol, ale zrovna dneska bych snad byl i rád kopáčem od lopaty...

Ale pak jsem se zase odpoledne vrhl do studia nové problematiky a odpoledne bylo natotata fuč.
:-)

Cestou dom nákup. Doma pak klasika: úkoly s Filípkem, příprava večeře a odjezd, čeká nás divadelní zkouška. Po návratu po deváté hodině už žádná velká aktivita.

Nějak si chvílemi připadám "ztracen v Matrixu"...
:-o

---

---