Tak nevím, máme tu bouřky, nejen ty, co přináší "počasí", ale i jakési na mé duši.
Dnes odpoledne se přes Vyškov přehnala silná bouřka. Nahoře na "Kozině" jsme sledovali silný liják, okapy a odtoky nestíhaly, a navíc byl uvozen asi dvouminutovou kanonádou, kroupami o velikosti cca 0,5 cm.
A ty bouřky na mé duši?
Možná není bouřka to správné slovo, spíš mám "uvnitř" stále bouřkové mraky, nějak dusno a zataženo, nestíhám, spousta věcí se musí odkládat... A nedělá mi to samozřejmě dobře, cítím se na konci dne zase unavený, až vyčerpaný...
Zajímavé je o, že si na podobný stav stěžuje čím dál víc lidí kolem mne; aniž bych s tématem začal, přesně totéž mi odpoledne před odchodem na divadelní trénink (a ten sám o sobě byl taky pěkný očistec) vyprávěla Pavla, a jí si obdobně stěžovala kolegyně v práci, a taky mi to povídal...
Žádné komentáře:
Okomentovat