Zase pociťuji jakýsi vnitřní neklid, který neumím popsat či definovat.
A přitom to byl takový poklidný den.
Děti mne nechaly spát do půl deváté, k obědu jsem uvařil kolínka a vepřové na houbách, a povedlo se, všici si pochvalovali. Odpoledne jsme byli na zahradě, trhali jahody a třešně. A večer byl takový poklidný, domácký. Snad až moc?
Že by proto ten neklid?
Tip na čtení:
10 nejčastějších lží o komunistech a socialismu
V jednom z komentářů pod článkem jsem se doslova viděl...
Žádné komentáře:
Okomentovat