...volně navazuji na svůj včerejší příspěvek.
V Soběslavi je krásně poklidno, ospalo. Žádný shon, žádný stres.
Děti se, zdá se, vcelku rychle aklimatizovaly - jen Filípek se mne před spaním ptal, jak v tom pokoji může bratránek spát, když kolem stále jezdí vlaky - železniční koridor Praha - České Budějovice vede skutečně jen pár metrů od domu!
V sobotu odpoledne jsem zajel s babičkou a Filípkem na "týdenní nákup", aby se v běžný den dalo chodit jen pro pečivo.
A jinak? Jinak skutečně krásně poklidno, večer jsme s Pavlou ještě "nazízali" do Kubových učebnic (mladšímu bratránkovi je o třicet méně než mně), a uvědomili jsme si, jak se iba těšíme, až budeme moct s Filípkem, jenž bude od září školáčkem, "zrekapitulovat svá vlastní školní léta".
V sobotu dopoledne jsme vyrazili na výlet na Borkovická Blata (nejsevernější rašeliniště Třeboňské pánve - rašelinné ložisko se začalo vytvářet před více než 10 000 lety, postupně vznikala vrstva rašeliny o mocnosti 2 – 6 metrů).
Jméno blat pochází od slova borek=ručně vytěžený hranol rašeliny. Od 19. stol. se zde prováděla těžba ručně, vytěžené borky se sušily a používali jako otop. Od 50. do 70. let 20. století zde probíhala velkoplošná průmyslová těžba. Dnes poznání Borkovických blat umožňuje naučná stezka Borkovická blata, která je dlouhá 6km. (zdroje: KČT a nebo wikipedie)
(Vlastní fotodokumentaci doplním zítra ráno.)
Pak jsme si před polednem dali koupel v bazénu a po obědě odpolední klid - rozhodli jsme se s Pavlou, že nepojedeme do Brna hned po obědě a že si poklidu Soběslavi ještě trochu užijeme...
Žádné komentáře:
Okomentovat