Sedm miliard

Na Zemi je od pondělí oficiálně sedm miliard obyvatel
Počet obyvatel světa v pondělí 31. října oficiálně překoná hranici sedmi miliard; alespoň tedy podle Zprávy o stavu světové populace 2011, kterou zveřejnil Fond OSN pro otázky populace (UNFPA). Den, kdy sedmimiliardová hranice padne, byl vybrán na základě demografických projekcí a představuje jen symbolický mezník na strmě stoupající statistické křivce zaznamenávající dech beroucí rychlost, jakou roste počet obyvatel naší planety. Během posledních 50 let lidstvo přibývalo tempem, které bylo kdysi nepředstavitelné. Až do roku 1959 mu trvalo dosažení tří miliard, ale od té doby počet pozemšťanů prudce vzrostl a poslední miliarda přibyla za pouhých 12 let. Zpráva UNFPA navíc předpovídá, že do roku 2050 bude na Zemi pravděpodobně 9,3 miliardy obyvatel, počet obyvatel Afriky se ztrojnásobí a Indie v populaci předběhne Čínu.

Včera večer mne děti moc klidu na poslech BBC nedaly, a tak mi teprve přečtení této zprávy ČRo1 dalo správný rámec pro diskuzi o hrozících bojích o zdroje, jíž jsem stíhal sledovat na programu BBC jen v útržcích...

Kečupy a jiná témata II. (aneb o Klausově projevu)

Hned jak jsem dopsal včerejší příspěvek, začal jsem dumat o tom dnešním. Ale vlastně už nic víc o kečupech psát nebudu - snad jen to, že v kupujeme kečup v LIDLu a zdá se mi stejný, jako byl kečup v Rakousku, v Estonsku, v USA, v Jordánsku, ... Prostě kdekoliv kde jsem byl, nějak jsem rozdíl nezaznamenal.

Ale jak jsem na závěr včerejšího příspěvku zmínil, vrtá mi v hlavě text projevu pana prezidenta k 28. říjnu.

---

Žijeme v poněkud zvláštní době. Žijeme v době oslavování a velebení globálna, v době zdůrazňování světa bez hranic, světa postnacionálního. Žijeme ve světě, který si namlouvá, že si se vším poradí, neboť na to má internet, Google a Wikipedii, umělou inteligenci, ale i politickou korektnost a technicky dokonalé, přímo orwellovsky vybavené tajné služby. Žijeme ve světě, který se nechává lákat ďábelským pokoušením Goethova Mefista k přijetí postoje, že minulost je bezvýznamná a jakoby ani nikdy nebyla, ve světě, který si myslí, že je v každé libovolné chvíli možné začínat znovu, který se tváří, jakoby nic než přítomnost a budoucnost nebylo.

To je velký omyl. I dnes je třeba se učit z historie, z tradic, ze zkušeností a z generacemi ověřených vzorců chování. I nyní, nebo spíše právě nyní, je třeba vědět, že pýcha našeho rozumu potřebuje vědomí jistého rámce, v němž se smíme pohybovat, a že vykročit mimo něj je riskantní a nebezpečné. Tato obecnější, zdánlivě málo praktická témata si ujasnit musíme, protože bez nich témata každodenní, dílčí, v lecčems banální, zdánlivě nedostatečně velká a heroická, úspěšně řešit nelze. Realita nás o tom přesvědčuje dnes a denně.

---

Toť pravda příliš zobecněná, až se stává nepravdou. Nesouhlasím, že si všichni "namlouváme, že si se vším poradíme, neboť na to máme internet, Google a Wikipedii" - my, co s těmito technologiemi denně pracujeme, víme, že jsou to dobří pomocníci, ale špatní páni, že je musíme zvládat a ovládat, jinak by mohly začít tyto technologie ovládat nás...

---

Dnešní neklid není odrazem naší materiální chudoby. Naše společnost jako celek (či průměr) chudá není a okrajové, sociálně slabé skupiny našich spoluobčanů – při značně homogenizované české společnosti – naštěstí nejsou příliš velké, i když jejich problémy nepodceňuji. Měli bychom si umět přiznat, že v základních parametrech žijeme v nejblahobytnější etapě našich dějin. Pokud nás některé věci – a to jistě oprávněně – trápí, měli bychom si vždy uvědomovat relativitu naší nespokojenosti.

Dnešní stav neklidu a nespokojenosti je spíše odrazem ideového chaosu, ztráty tradičních hodnot, rychlého vpádu nových vzorců chování a v neposlední řadě chápání svobody jako nezodpovědné libovůle. Vede k němu i popírání jakékoli autority, vede k němu nerespektování znalostí, zkušeností a lidské zralosti. Vede k němu nedomyšlené fandění frackovitosti a nevázanosti. Vede k němu i popírání a zesměšňování tradičního a tradicemi ověřeného společenského chování. Jsem přesvědčen, že právě zde to všechno začíná.

---

Pane prezidente, kdyby Vás tak ta společnost poslouchala a přemýšlela o Vašich slovech!

---

K tolik potřebnému obratu samozřejmě není k dispozici žádný jednoduchý návod. Nepomůže k tomu to či ono rozhodnutí vlády či parlamentu, direktiva Evropské unie nebo usnesení Rady bezpečnosti OSN. K tomu je třeba udělat tisíce maličkostí, se kterými můžeme hned zítra začít každý z nás – za předpokladu, že začneme a že nebudeme čekat, až začne někdo druhý. To bychom se nedočkali nikdy.

Začněme proto u sebe. U nás doma. V našich rodinách. Ve vztazích dětí k rodičům a rodičů k dětem. Vymýšlet nic nového není třeba. Stačí vzít rozum do hrsti a pokorně se – třeba jen o krok – vrátit zpátky k osvědčeným metodám, modelům, hodnotám a ctnostem.

---

Odcitoval jsem to, co jsem považoval za stěžejní pro nás, obyčejné lidi - a nějak mi "došel dech" v mém psaní.
Prvním krokem je, že o těch slovech důkladně přemýšlím...
Můžu přemýšlet do noci, dnešní noc je o hodinu delší, díky posunu času... Ale už budu dál přemýšlet se zavřenýma očima.

Kečupy a jiná témata

Babička kdesi v televizi viděla pořad či zprávy, vycházející ze zářijového testu kečupů časopisu dTest. A nechala se tím doslova zblbnout. Ženské prý vykládaly, že se nemají kupovat žádné kečupy v plastu, ale jen ve skle... Typická ukázka toho, jak se v "lidové slovesnosti" dá cokoliv překroutit...
Každopádně - na webu lze najít spoustu textů na dané téma, a kdyby měla být jen polovina z toho pravda...

• http://www.vitalia.cz/aktuality/test-kecupu/
  
  
• http://kvalitapotravin.webnode.cz/kecupy/
  
  
• http://www.tyden.cz/rubriky/media/televize/tazeni-proti-kecupu-sponzoruje-kecup_110952.html
  
  
• http://www.tyden.cz/rubriky/media/televize/tazeni-proti-kecupu-sponzoruje-kecup_110952.html
  
  
• http://ekonomika.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A111020_112546_ekonomika_fih
  
  
• http://leva-net.webnode.cz/products/prevzato-vynatek-dopisu-od-judr-janecka-advokata-agrarni-komory/

Rozumnému člověku zůstává rozum stát - buď žijeme už zase v absurdistánu a nebo je svět kolem nás totálně nenormální...

A nebo je to vše jen jedna z mnoha mediálních bitev výrobců - tentokrát výrobců kečupů. A já tak možná nechtěně přispívám do jejich strategie "ať se o tom hodně mluví"...

---

---

Každopádně jsem si už podvakráte přečetl včerejší projev pana prezidenta (v televizi jsem projev neviděl, uspával jsem) a "leží mi v žaludku"...

Google Chrome 15

Páni vývojáři z Googlu vypustili do světa v pořadí patnáctou majoritní verzi prohlížeče založeného na renderovacím jádře WebKit. Aktualizací je celá řada, z níž na první pohled vyčnívají především úpravy v uživatelském rozhraní, můžete se dočíst na webu magazin.stahuj.centrum.cz.
Už jsem nainstaloval... Co přehlédnout nejde je aktualizovaná obrazovka "nová karta" v novém grafickém pojetí. Jinak? Uvidíme, instaloval jsem před chvílí...

Češi v krizi v poločase

Společnost pdMEDIA, organizátor soutěže Zlatá koruna a fór Zlaté koruny, dokončila po třech letech natáčení televizního dokumentu "Češi v krizi v poločase" o dopadech globální krize v České republice. Dokument byl v premiéře odvysílán dnes, ve čtvrtek 27. října na programu ČT2 v prime time od 20,00 hod. Repríza bude následně odvysílána týden poté ve čtvrtek 3. listopadu 2011 v 10:40 opět na programu ČT2.
V hodinovém snímku, jehož autorem a režisérem je Pavel Doležal, vystupují přední čeští ekonomové, politologové, historici, politici a mnohé známé osobnosti.

---

Nutno říct, že to bylo natočeno a seskládáno velmi dobře - jen jsem se nedozvěděl nic, co bych už nevěděl. Že je společnost "nezdravá", že nejde žít na dluh, že nejde si donekonečna brát úvěry (a mnohdy dokonce s plánem nic nesplácet) a myslet si, že to "nějak dopadne" - to už bylo napsáno mnohokrát, už jsem tu (například dnes) mnohokrát citoval spoustu textů na dané téma.
Jenže: když spousta lidí (od těch obyčejných až po vrcholové politiky) neslyší... Jakoby byly úplně hluší...

Školní batoh pro Filípka

Vzhledem k tomu, že příští rok půjde Filípek do školy, a tudíž tuší, že mu "Ježíšek přinese" batoh, začli jsme se "rozhlížet".

---

Zatím máme vyhlídnutu variantu "z lepší třídy", značku TOPGAL (sám od nich mám skvělý batoh na notebook), a to SET PRO ŠKOLÁKA SET 024 (tedy školní sada - školní batoh CHI 164 C + školní pouzdro a kapsička na krk).

---

Pokud má k tomuto našemu výběru kdokoliv jakoukoliv připomínku, pište. V diskuzi na příslušné webové stránce nic není - a stejně není nad rady a zkušenosti přátel a známých...

Připadám si jako štvanec II.

Vrátím se ještě ke včerejšímu tématu: někdo by z něj mohl nabýt dojmu, že mne svět unavuje. Ale to není přesné.
Práce mne neunavuje, dokud se zdá být smysluplná - jenže když se v práci řeší místo práce "zákulisní čachry" nebo když se "hasí" lajdáctví jiných, a hlavně, když se toho "sejde moc", je to ubíjející.
Divadlo mne neunavuje, naopak, jak si tu lze na mnoha místech přečíst, je pro mne "zdravou drogou" - však jsem to taky právě tímto označením popsal loni v rozhovoru pro Brněnský deník...
Ani "správa věcí bytových" není obecně vzato únavná, neb v ní vidím smysl. To jen přístup jednotlivců (některých sousedů a některých úředníků na SBD Mír) dokáže na chvíli otrávit.
No a když se pak ve všech jmenovaných oblastech v jednom časovém okamžiku sejdou negativa... A když se přičte současné počasí, které nemohu nazvat veselým ani náhodou - pak hold občas napíšu něco ryze pesimistického...
Ale dnes ne, už se těším na koupání dětí a uspávací proceduru...

Připadám si jako štvanec

Zase si při pondělku připadám jako štvanec. V práci nevím, oč se chvílemi jedná, mám dojem, že jde víc o jakési zákulisní hry než práci samotnou... Odpoledne kontrolní den na stavbě Prušánecká 16-22... A večer stíhat přání dětí...
Obě děti asistovaly při zpracování kapra z výlovu na Olšovci, hlavně si hrály se šupinkami. Vše se obešlo bez zranění - a Filípek se pak při čištění zubů před spaním praštil o umyvadlo, dělal blbinky, šplhal po otočeném kbelíku a ten na dlaždičkách ujel.
K tomu zataženo, pošmourno... A škrábe mne v krku :-/

Ospalé počasí

Tento způsob podzimu nemám rád, ospalé počasí mne připravuje o elán a nic se mi nechce...
Ne že bych nic za celý den neudělal, ale vše je takové líné a pomalé... A teď si zalezu s knížkou pod peřinu...
A budu si muset pořídit křeslo do Leniččina pokoje, dnes se mi ji podařilo uspat podobným stylem, jak běžně uspávám Filípka - nejprve jsme si po tmě povídali o všem možném, pak Lenička svolila, že jsem si došel pro notebook, usadil se na zem zády opřen o skříň, ťukal do klávesnice a zároveň si s ní povídal. Až usnula. A mně na zemi zdřevěněly nohy. Proto to křeslo!

Výlov rybníku Olšovec a Santiniho Křtiny

O tomto víkendu se koná výlov rybníku Olšovec. Když se podíváte na tu fotografii (není mnou pořízená) a domyslíte si "mraky lidí, stánků a pouťových atrakcí", tak vznikne obrázek toho, jak to dnes v Jedovnicích vypadalo.
Jak informují stránky městyse Jedovnice, na programu je krom vlastního výlovu (měli jsme to s komentářem mého šéfa) i stánkový prodej živých ryb (kapr, amur, tolstolobik, lín, candát, štika, sumec), jarmark u bašty (nabídka rozmanitého sortimentu zboží - rozumněj toho, co najdeš na každé pouti a podobné zábavě) a občerstvení - speciality z ryb (na těch jsme si pochutnali), a též doprovodný program - kolotoče pro děti, jízda na ponících (podařilo se nám děti přesvědčit, že za tímto účelem jsme nedojeli).

---

Cestou zpět jsme se stavili ve Křtinách a prohlédli si poutní kostel Jména P. Marie.
Jak si lze dohledat, nahrazení původního středověkého areálu monumentální barokní novostavbou zadal opat zábrdovického kláštera v roce 1718 Janu Santinimu. Ten na vrcholu svých tvůrčích sil navrhl rozsáhlý areál, který se stal skutečnou barokní perlou Moravy. Celá stavba však byla dokončena až dlouho po Santiniho smrti, v roce 1750, a to včetně řady změn, ke kterým bylo přistoupeno především z úsporných opatření.
Centrální dispozice kostela je situována na půdorysu řeckého kříže vetknutého do soustředných kružnic. Ramena kříže se pak ve výšce kleneb propojují v jasných křivkách dynamického baroka. Jako vždy, hraje i zde u Santiniho vrcholný význam samo světlo, jeho průchod prostorem a modelace jednotlivých stavebních prvků vnitřní architektury. Mimochodem, klasická orientace běžného kostela, kdy vstupujete od západu a jdete na východ k oltáři, tu neplatí - trochu mne to překvapilo, ale jak jsem se následně dočetl jinde (článek o kostele známém jako Pražské Jezulátko): "V baroku se však začalo více hledět na celkovou stavbu než na tradiční orientaci kostela." Takže objevuji objevené, neboli nebyl jsem v tomto směru znalý...

Zítra? Olšovec!

Zítra, když nebudem dopoledne leniví, vyrazíme do Jedovnic na výlov rybníka Olšovec...

Poslední den konference

Takže dnešek jest (či spíše byl) posledním dnem konference, kde jsem dělal (nejen IT) support, vše klapalo, ale musím přiznat, že stárnu - shon a sled rychlých požadavků a chvílemi zdánlivý zmatek mne nějak začínají moc unavovat... I když se stále se vším vypořádávám s úsměvem. Tož se nezlobte, že si alespoň takto veřejně "postěžuju"...
Takže teď už si užívám podvečer doma s dětmi, sednu si s nimi k večerníčku a pohádkám, a pak půjdu uspávat s knížkou básniček - a třeba usnu u čtení...

K čemu je blokové čištění

Včera jsem si se sousedkou zanotoval na téma "jak je užitečné blokové čištění", protože se alespoň na chvilku někam přesunou "vraky" (rozumněj auta, která na sídlišti parkují bez jakéhokoliv pohybu od jednoho blokového čištění do druhého stále na témže místě, aniž by je někdo používal).
Problém je v tom, že se za chvíli situace vrátí do starých kolejí, "vraky" se zase vrátí na původní místo, neboť jejich majitelé, nejsou-li sami jen duchové, je snad používají jen "na dušičky k cestě na hřbitov"...
A jak se takový "vrak" pozná? Mno, od jarního do letního čištění se kolem něj určitě zase zazelená tráva, teď na podzim se hledá těžko, no a v zimně bude, když nasněží, hezky až do tání schovaný pod sněhovou čepicí... Že na sídliště nepatří? Že tu překáží? Zkuste to majiteli říct, poví vám, že řádně platí daně a auto má v odpovídajícím technickém stavu se známkou z STK a nehnete s ním, ani s jeho názorem, ani s "vrakem"...

Den nikoliv dle mých představ

Dnešní den nebyl dle mých představ. Celý den jsem byl na konferenci coby IT podpora, a vzhledem k tomu, že se z jakéhosi hotelového pokoje hlásil do systému něčí soukromý router a rozhazoval permanentně síť WiFi v celém hotelu, nebyl klid ani chvíli (až do odhalení "pachatele", což ale zabralo spoustu času). Takže jsem jen smutně pozoroval, že za oknem je další krásný podzimní den, ale od slunka východu do slunka západu byl "zavřen" za zdmi hotelu a nedostal se ven.
Večer už mne cestou dom brněla hlava jak střep a těšil jsem se do postele...
A navíc nefunkční MHD, večer i ráno - zase jezdily trolejbusy nikoliv v tří až pětiminutových intervalech, ale dva, tři i čtyři za sebou (ono stačí, když jeden řidič z konečné vyjede o minutu či dvě později, což ti bídáci dělají, ať mi na ředitelství DPmB neříkají, že to není pravda, viděl jsem to mnohokrát na konečné Novolíšeňská - pak se ten první, protože je nacpaný, na zastávkách zdržuje víc a víc, a nabírá další zpoždění). Bohužel to platilo ráno i odpoledne...
Takže teď se dívám s dětmi na Animáčka, a půjdu-li uspávat Leničku, usnu s ní už někdy po osmé...

Pohled do historie přináší ledaccos

Každý pohled do historie přináší nějaké poučení, nejčastěji však pomocí historie nějakým způsobem nahlížíme na současnost a vypovídá něco o nás samých. Takže si sami zapřemýšlejte, co o más říkají následující dva "polocitáty" - první volně putuje Internetem, druhý je z mailového zpravodajství ČRo:

• Když k nám v roce 863 přišli Konstantin a Metoděj, nikdo netušil, že si Řecko po více než 1000 letech naúčtuje cestovné a diety.
  
  
• Technické muzeum Brno vystavuje Igráčky, známé plastové figurky
  Nejen děti, ale i jejich rodiče, kteří vyrůstali v 70. a 80. letech, potěší výstava věnovaná Igráčkům. Expozici plnou plastových figurek, které znázorňují různé profese a lidské činnosti, připravilo Technické muzeum v Brně. Kromě mnoha figurek tvoří výstavu také maketa města obydleného Igráčky, kreativní vize návrhářů hraček. Opravdový boom Igráčků nastal v 80. letech, kdy většina československých dětí měla alespoň jednu figurku a pro mnohé z nich se Igráčci stali předmětem sběratelské vášně. Na podzim 2010 oživila výrobu figurek společnost Efko v závodu v Novém Veselí na Žďársku.

Básničky na usnutí

Užíval jsem si dnes celý den s dětmi a jsem z toho nějaký unavený. Ale šťastný!
Od rána děti stále něco chtěly, po obědě po pohádce jsem je vzal s sebou do hotelu, kde jsem chystal s kolegou zapojení projektorů a počítačů na zítřejší konferenci, děti pomáhaly, nosily krabice od plátna, CDčka, brašny od notebooků - jsou to moji skvělí malí pomocníčci. Když je to přestalo bavit, sedly si ke stolu a malovaly, nikoho nerušily, a my mohli v klidu s kolegou zapojovat. Na odchodu dokonce Filípek správně řekl zahraničním kolegům "Good bye". Myslím, že nikomu vůbec nevadilo, že děti byly se mnou. Naopak, bylo to milé zpestření obyčejné rutiny.
Když skončily v televizi večerní pohádky, pásmo Animáček, stavěl jsem s Filípkem kostky - učil jsem ho nenásilně osovou symetrii: stavěli jsme společně domečky z kostek tak, že jsme dali jednu kostku na střed a pak, střídavě každý po dvou kostkách, doplnili svou první kostkou to, čím ten druhý svou druhou kostkou předchozí symetrii narušil. Vzhledem k tomu, že stavíme z různobarevných dřevěných kostiček různých tvarů (krychle, hranolky, válce) a barev, byl to pro něj celkem náročný úkol najít vždy správnou kostičku (tvar a barvu) a ještě ji správně umístit, aby výsledná stavba zůstávala stále symetrická... Ale bavilo ho to a šlo mu to. Časem hru rozšířím na středovou symetrii, zdá se, že Filípek má po mně celkem slušnou prostorovou představivost a orientaci...
Večer jsem Filípkovi, stejně jako včera, předčítal básně ze sbírky "Recitujeme...", kterou jsem včera půjčil v knihovně. Začli jsme schválně v kapitole 3, kde jsou i básně našeho oblíbeného autora Jiřího Žáčka... Snažím se Filípka odnaučit, že usíná s někým vedle sebe, takže si nejprve chvíli čteme společně něco z obrázkových knížek, dáváme hádanky či prostě povídáme. A pak si sednu v jeho pokoji do křesla a předčítám. A když Filípek stejně ještě neusne, donesu si notebook a on, zatímco já ťukám do klávesnice (jako teď), usne (teď už sladce spí).

Děti pořád něco chtějí

Děti jsou děti a pořád něco chtějí...
Když něco vidí v reklamě v televizi, u kamaráda, v knihovně...
Dnes jsme byli dopoledne v KJM a Filípek si tam pouštěl dětskou výukovou hru Veselá Beruška (vzdělávací software pro rozvoj matematických schopností dětí předškolního a mladšího školního věku). A samozřejmně po ní zatoužil, byť většinu úkolů hned splnil, ale říkal jsem si, že by to mohlo být i pro Leničku. Jenže při prohledávání Internetu jsem zatím zjistil jen spoustu nabídek e-shopů (s požadavkem na 390 Kč plus poštovné), zatím žádný odkaz na download... (Poradí někdo?)
Lenička pro změnu touží po shnooks (to jsou takové ty vlasaté příšerky, na něž reklamu najdete mezi každou pohádkou v pásmu Animáček na Barandově)...

Typy únavy

Zcela zjevně existují dva základní typy únavy: psychická a fyzická.
Jste-li unaveno psychicky, můžete propadat hysterii či depresi. To mi rozhodně, po včerejším "divadelním dobití baterek" nehrozí... Ale padla na mne totální fyzická únava. Po hektickém dni v práci jsem po návratu do Brna vyzvedl děti ze školky, celou cestu jsem odolával přívalu jejich zvědavých otázek, ale doma jsem padl do postele a na necelé dvě hodiny propadl do polospánku. A tuším, že teď usnu při uspávání Filípka...

---

Kamarád mi zaslal pro pobavení skvělý vtípek:

Wikipedie: "Já vím všechno!"
Google: "Já najdu všechno!"
Facebook: "Já znám všechny!"
Internet: "Beze mě jste v pr..!"
Elektřina: "Tak se uklidníme, jo?!"

Divadelní dobití baterek

Nejdřív jsem si myslel, že zde budu moci jen okopírovat včerejší text či napsat něco v témže smyslu...
Ale sotva začlo večerní představení, bylo všechno jinak - prostě jsem si divadlem zase dobil baterky... Díky divadlu mám zase na chvíli energii na přežití běžného úmorného únavného ubíjejícího všedního ... (asi by se těch přídavných jmen dalo napsat ještě více) ...

---

Doma nás čekala, kupodivu, ještě bdící Lenička, Filípek si dávno spinká...

Padati na ústa

Mám v poslední době (cca týden) dojem, že na mne všechno padá, nějako nestíhám, lidi po mně stále něco chtějí, stále se na něco ptají, občas je jakoby ani nevnímám... Úkolů ze všech stran, nejen těch pracovních, je "neúrekom"...

Večer padnu do postele a usnu, ráno mne budík tahá z postele...

A nějak se mi nezdá, že by za to všechno mohla jen změna počasí, jak skokem skončilo babí léto a nastal sychraví podzim...

24 hodin

Zkusil jsem takovou hru sám se sebou, zapisovat, co jsem za posledních 24 hodin dělal jiného než obvykle, než obvyklou denní rutinu:

• včera odpoledne jsem opravil Filípkovy papučky, neboť nemám rád to, co se v dnešní moderní době s oblibou dělá, tedy že se hned vše vyhazuje a kupuje nové, ač lze mnohdy opravit to (mnohdy vůbec nijak) staré;
• jsa po zkoušce z angličtiny doma dříve než obvykle, vyzvedával jsem i při pondělku děti ze školky;
• v práci mne totálně vytočil jeden drzý nevycválaný človíček, který se mi v době mé nepřítomnosti hrabal ve věcech - tím si to u mne víc než rozlil a ztratil poslední špetku mé důvěry;
• Pavla odešla na "babinec" s kámoškou, tak jdu za chvíli pro děti do "pionýráku".

---

A zbytek? Zbytek byla rutina, běžná péče o domácnost a děti, starosti kolem správy bytů (tedy starosti "SBD Mír") a kolem Tanečního divadla MIMI FORTUNAE, spánek a dnes práce a zase práce...
Výsledek "experimentu" se mi zdá poněkud smutný...

Po zkoušce

Tak mám po zkoušce STANAG.

V poslechu jsem jako vždy chvílame měl dojem, že si nejsem ani náhodou jist tím, že jsem porozumněl, nač jsem tázán, či která odpověď z nabízených variant A-B-C-D vůbec koresponduje s audio úryvkem. A jako vždy je to sázka do loterie, zda jsem splnil a zakroužkoval alespoň v 24 ze 30 případů správnou odpověď.
V testu ze speakingu jsem snad uspěl, nevím. Odpovídal jsem na vše, reagoval na vše, mluvil. Zda dost krásnou angličtinou, to posoudí zkušební komise.

Každopádně shrnuto a podtrženo, stejně se jen časem dozvím výsledek, zkouška STANAG je postavena tak, že zkoušeného nepoučí, nedozvím se nic o konkrétních chybách, co mělo být jinak, dozvím se výsledek a tečka. To je systém. Já jej neovlivním.

Nemám rád podzim

"Nemám rád podzim", řekl by asi Šmoula Mrzout. A říkám to i já. Od čtvrtka se nechutně ochladilo, teploty spadly o deset stupňů, fouká studený vítr, začly mne blotek louby, cítím se unavený... A tak se mi nedivte, že říkám: "Nemám rád podzim. A raději jdu brzy spát... Necítím se ve své kůži."

Dnes se trénuje

Dnes je generálka na čtvrtek - KYTICE SE VRACÍ... Takže děti "prodáme" babičce a jedeme na divadelní víkendovku... Dnes určitě splodíme spoustu chyb - a ve čtvrtek bude vše OK.
(Plný text pozvánky i s povídáním najdete zde.)

---

13.10.2011 v 19:00 Taneční divadlo MIMI FORTUNAE

KYTICE

K. J. Erben/H. Smičková-Látalová/Z.Solčányová/S. Látal
baladická hra s veršem, slovem a tancem
PRVNÍ REPRÍZA V BRNĚ
Bezbariérové divadlo BARKA
Svatopluka Čecha 35a, Brno-Královo Pole
Rezervace a předprodej na tel. č. 737 261 107

"Králičí guláš"

Kdekdo už ze záhlaví tohoto blogu pochopil, byť mne třeba nezná osobně, že má přezdívka jest "Králík". Nebudu teď vyprávět proč, to není podstatné. Uvádím to teď proto, abych předem vyvrátil dojem, že snad tato poznámka bude o guláši z králičího masa - ne, nebude.

Vařím na zítra na divadelní trénink "králičí guláš", což bude ve skutečnosti hustá polévka ze zeleniny, rýře a krup, a nějakého koření, jež přidám ráno dle momentální inspirace, prostě pro nasycení divadelního souboru, jenž bude zítra od desíti do tří s jednou přestávkou na jídlo pilně zkoušet - "čtvrteční KYTICE SE VRACÍ" už klepe na dveře...

Přijďte se ve čtvrtek podívat do divadla na představení KYTICE a přesvěčte se, že naše snažení stojí za to...

Nestíhám - a nestačím se divit

Za poslední dva dny nějak nestíhám. Ani poslouchat rádio. No a pak se nestačím divit, když si přečtu mailové zpravodajství ČRo - to se zaměstnanec AČR musí až ze správ dozvědět, že "pánové nahoře" už zase vymýšlí nové unifromy?

---

Obrana ve čtvrtek vypíše novou soutěž na dodávku uniforem
Ministerstvo obrany ve čtvrtek vypíše novou veřejnou zakázku na nákup vojenských uniforem za tendr, který v září zrušila, neboť se jí nezdál transparentní. Řekl to ředitel sekce vyzbrojování Pavel Bulant. Z původní soutěže vypadla většina přihlášených firem kvůli nedodržení zadávacích podmínek. Zadání zakázky je podle Bulanta nyní takové, aby se nedala dezinterpretovat. Obrana za nové stejnokroje zaplatí v příštím roce 50 milionů a o rok později dalších 40 milionů korun. "Pokud vše půjde dobře, mohli bychom koncem března podepsat příslušné smlouvy," řekl ČTK Bulant. První dodávka nových uniforem by pak podle něj mohla přijít ve druhém kvartálu příštího roku.

---

Müllerova mapa Moravy

K "soulepu" informací (když už mne dcera probudila tak nekřesťansky brzy, načež teď už sama zase spí) mne inspirovalo včerejší mailové zpravodajství ČRo:

---

Titul Knihovna roku 2011 putuje do veřejné knihovny Veselice, která působí v malé obci Vavřinec na Blanensku. V kategorii významný informační počin cenu získala Moravská zemská knihovna v Brně, která na internetu zpřístupnila unikátní kolekci tisíců starých map, takzvanou Mollovu sbírku...

---

A tak jsem hledal a rychle našel...

---

Müllerova mapa Moravy a její deriváty
Koncem května roku 1708 přikázala vídeňská česká dvorská kancelář moravskému zemskému tribunálu vyhotovení nové mapy Moravy. Že se jednalo o zadání více méně formální svědčí přidělení zakázky již 11. června. Pracemi na novém kartografické díle byl pověřen Johann Christoph Müller... Mapa, která představovala velký kvalitativní zlom v kartografickém zobrazování moravského území, byla v následujících letech mnohokrát přetištěna a byly z ní odvozovány další mapy. Roku 1790 potom bylo vyhotoveno u tiskaře Franze Reisera v Brně druhé vydání, doplněné o rejstříky a souřadnicovou síť.

---

Lidová moudra

Poslal mi kamarád "lidová moudra moderní doby", skvělé slovní hříčky, "apdejty" starých známých přísloví:

• Kdo se moc ptá, málo googlí.
• Spam nechodí po horách, ale po lidech.
• Každý chvilku tahá torrent.
• Všechno padá, co software má.
• Tak dlouho se chodí s Acerem do práce, až mu víko upadne.
• Co na srdci, to na Facebooku.
• Všude dobře, s WiFi nejlíp.
• Kdo chce kam, nabourá se tam.
• Třikrát zálohuj a jednou formátuj!
• Darovaným titulkům na hrubky nehleď.
• Kolik máš účtů na sociálních sítích, tolikrát jsi člověkem.
• Přišel, viděl, vyfotil a nasdílel.

Relax Hotel Štork

Relax Hotel Štork *** se stal naším skvělým azylem na 4 dny / 3 noci tohoto nádherného babího léta.
Dorazili jsme sem včera, ubytovali se, děti hned ozkoušeli dětský koutek, před skvělou večeří jsme byli na malé procházce zámeckým parkem... A večer děti plné zážitků usnuly jako koťata, včetně mé manželky :-)
Dnes jsme po skvělé snídani (stravování si nemůžeme vynachválit) opět vyrazili do parku, pak kávička a po obědě bazén a vířivka, z níž jsme před chvilkou vylezli...

---

Reálné hodnocení?
Rozhodně mohu zatím říct strava na jedničku!
Ubytování dvojka (ale za to může "nějaké hovádko", co tu bylo před námi, nedodržujíc zákaz kouření, ukradnuvší na pokoji 2 žárovky a schovavší do kuchyňského koutku špinavé nádobí mezi čisté - při úklidu na to hold správa hotelu nepřišla...);
Služby jednička, bazén i vířivka nemají chybu;

Zeman, Klaus, Paroubek ...

Užívajíc si s rodinou v Lednici relax, jen po očku, přes internetové zpravodajství, sleduji, co se děje:

Česká republika potřebuje více investic, shodli se Zeman s Paroubkem
Česká republika potřebuje více investic. Shodli se na tom v nedělním diskusním pořadu České televize bývalý premiéři Miloš Zeman a Jiří Paroubek.
Oba jsou přesvědčení, že české ekonomické situaci by mohly pomoci investice. Zeman ale vidí problém v tom, že současní politici dávají vyšší podíl z vysokého státního deficitu na spotřebu, nikoliv na investice.
"Stát potřebuje investovat, veřejná spotřeba klesá, budou klesat veřejné investice v příštím roce, další téma bude státní rozpočet. Takže já nevím, na čem chce ministr Kalousek udělat ten hospodářský růst," uvedl Paroubek.
"Já vím, že je těžké se s opozicí dohodnout, ale to je povinnost vlády. Když dělá takové reformy, tak musí tak dlouho vyjednávat, až se průnik najde a něco z reforem zůstane zachováno. Obávám se, že tomu tak po volbách nebude," řekl místopředseda Senátu a někdejší český premiér Petr Pithart.
Prezident Václav Klaus má pravdu, když říká, že evropská měna bez evropské fiskální politiky a evropské daňové politiky je nesmysl, uvedl Zeman. "Ano, já s ním kupodivu souhlasím. Jen na rozdíl od něj říkám, že vedle evropské měny potřebujeme evropskou fiskální politiku a evropskou daňovou politiku, jednak kvůli schodkům státních rozpočtu a jednak proto, abychom v Evropě neměli daňové ostrovy, kam si naši podnikatelé budou ulejvat peníze," upozornil Zeman.
Česko podle něj směřuje k hrušce a Zeman chce cibuli. "Cibule znamená, že máte silnou střední třídu, málo chudých a relativně málo bohatých. Hruška znamená, že máte o něco více bohatých, pak máte podvyživenou střední třídu, a pak máte velkou sociální skupinu. To jsou lidé, kteří ztratili naději, že se propracují do vyšších pater. Ztráta naděje je v sociálním vyloučení to nejhorší. Proto jsem pro přímé daně a jejich progresi, proto jsem pro velmi nepopulární opatření zvýšit celkovou daňovou kvótu," vysvětloval.

LEGO - webové stránky

Informace a nápady k stavebnici LEGO čerpám z těchto zdrojů:

Československé LEGO fórum
Legáček.cz
Svět lega
Moře lega
Lego u Hopíka
Lego v MALLu

BEST LOCK (anglicky)

---

A proč jsem si na téma LEGO vzpomněl právě teď? Babička pro děti vybrala v Bille v akci LEGO 5622 DUPLO Základní kostky - velká sada za pouhých 249 Kč (a příslušné body). Ono se z varianty DUPLO snáze Filípkovi a Leničce samostatně staví...
A já si u babi objednal pro Filípka dárek k narozeninám: LEGO 3179 Opravářský vůz.