Krétské ohlédnutí

Takže v sobotu dopoledne jsme si prošli trhy, skládající se ze dvou částí: jedné uličky trhovců se zeleninou, ovocem, medem, rybami... a druhé části, plácku, blešího trhu se zbožím těžko definovatelného původu, ale nejspíš z Číny.
Pak jsem se před pálícím slunkem schoval do hotelu, dal si sprchu - hotelový pokoj ale musí být do dvanácti uvolněn...
Převážnou část odpoledne jsme strávili v La Prima (FCB), protože tady se prostě v tom horku nedá skorem přežít...
Vrátil jsem se zcela vyprahlý nejkratší cestou na hotel a zůstal v klimatizované hale a četl Lovce hlav. Vypil jsem víc než litr chlazené vody a uvědomil si, že jsem dnes doslova "šeredně zanedbal pitný režim". Snad se z toho tělo zase vzpamatuje.
Když došli kolegové a chtěli se jít ještě "cournout" po městě, odmítl jsem. Rozhodl jsem se počkat zde, než pojedeme MHD na letiště.
A tak jsem v 18:10 na překvapivě moderním autobusovém nádraží Chania sedli do autobusku a odjeli na letiště. Pravda, tam to vše bylo poněkud stísněné (zároveň tu bylo víc než deset večerních letů do různých míst Evropy a několik charterových letů...), a navíc se naše letadlo někde "zatoulalo" a v čase odletu 21:45 jsme ještě seděli na Gate3 :-o
Do Vídně jsme nakonec doletěli kousek po půlnoci (CET), do postele jsem tak padl až nad ránem.

A doma? Krom vyprávění, povídání, vybalování, praní, večerního uspávání? Teď už všichni spí, jen já řeším malou potopu v koupelně...

Které pískoviště?

Chci dětem na zahradu koupit pískoviště.
A zatím se nemohu rozhodnout - které byste zvolili vy? Díky předem za názor.
A mezi čím váhám? Buď koupit Paradiso (pískoviště s víkem zelená mušle, může sloužit i jako bazének), což bude řešení, které lze relativně snadno na podzim sbalit, na jaře se rozhodnout postavit jej jinde, a použít i jako bazének, no a nebo bych volil mezi jednou z těchto dvou dřevěných variant:

1. pískoviště 120x120cm se stříškou - to se dětem dle obrázku moc líbí;
2. dřevěné dětské pískoviště s lavičkou, bytelné, snad dlouho vydrží.

---

A na Krétě jsem poslední ráno, po snídani se půjdeme kouknout na zdejší sobotní trhy, po poledni zajdeme na pizzu do taverny, kde pracuje jedna rodačka z ČR, a večer na letiště - prostě si užijeme toho, že zpáteční letenka v dřívějším termínu nebyla, naštěstí pro nás, dostupná, takže sobota pro nás bude takovou malou dovolenkou po pracovním týdnu...

Finále

Pátek byl finálem kurzu, trochu zmatený, trochu nečekaně únavný.
Jak už jsem psal, mazaně se tu z nás snaží vytěžit nápady pro zde chystaný ADL kurz na téma MIO a IED... Zda to skutečně užijí, to nevím. Vše zůstává na zdejším serveru.

Tyto obrázky jsou z webu, nikoliv moje... Oficiálně je totiž ostrovy fotit zakázáno coby vojenskou oblast...

Drobné další postřehy:

• Z balkónu na základně je vidět na záliv Souda Bay, právě v něm kotví obrovská výletní loď. Když jsme odpoledne odjížděli, loď vyplouvala. A z hotelového pokoje jsem ji pak viděl v dálce na moři.
• Z domova mi telefonovali a potřebovali poradit ohledně zlobící vodovodní baterie. Jak se to dělalo, když nebyly mobilní telefony? :-)
• Ale zas díky Internetu vím, že Filípek domů donesl první vysvědčení - jedničky odshora dolů (ale prý už to dávno není v první třídě samozřejmost).
• Na závěr kurzu Pavel odprezentoval výsledky naší práce (stejně jako devět dalších pracovních skupin), každý jsme dostali pamětní list a zavezli nás zpět do města.
• Odpoledne jsme zašli na pláž, večer pak na malou procházku městem.

---

• Takovýto výhled na Chaniu jsme měli každé ráno z autobusu...
  (lepší fotka se mi nezadařila)

• Věřte mi, tam někde na obzoru je ta zmíněná ohromná výletní loď, ale fotoaparát ji nezachytil :-)

• Výhledy z pahorku (věže?) na JZ okraji starého města jsou nádherné...

---

Moře a památky

Včera večer jsem si prostudoval dva "průvodce", stránky Kréta – mýtický ostrov, kde žili bohové a kreta.tripidipi.cz/.../chania.
Chania je bývalé hlavní město Kréty. Znovu stojí za to vyrazit do města a místo na lákadla na turisty v obchůdcích se dívat: míchá se tu mnoho stavebním stylů - od pravoslavných kostelů až po turecké mešity. A v sobotu ráno zajdeme na trh! Z našeho pohledu naštěstí nebyly už na pátek volné letenky, a tak se vracíme až v sobotu večer!

Celý den jsme se na základně NMIOTC věnovali ADL - celkem mazaně se tu z nás snaží vytěžit nápady pro zde chystaný ADL kurz na téma MIO a IED...

Navečer jsem šel s kolegyní na tržnici (včera byla zavřená, obchody jsou tu - mimo ty "tvrdě turistické" do večerních hodin otevřeny jen v úterý, ve čtvrtek a v pátek), v Chania je veliká krytá tržnice, stavba ve tvaru helvétského kříže. Sám jsem si pak prošel křížem krážem historické centrum až ke starým benátským dokům.
Večer jsem pak šel na pláž za město (západní okraj), cestou si koupil gyros v pitě za dvě eura. Od moře foukal vítr a nechal jsem se mořskou vodou doslova "pohazovat" ve velkých vlnách.
A na cestě zpět úsměvný zážitek: Že jsem si zapomněl vzít ručník, nechal jsem se jen trochu osušit větrem, natáhl tričko, nasadil klobouk, nazul krosky a vydal se k hotelu. Asi uprostřed cesty jsem se posadil na lavičku na autobusové zastávce, z tašky vytáhl kalhoty a začal si je oblékat - a tu u mne zastavila policejní motohlídka, dva policisté na motorkách, a spustili na mne - s úsměvem, anglicky - zda hovořím anglicky, a že jim někdo volal, že tu jde po ulici někdo nahý ("they talk somebody is going naked"); a tak jsme si s úsměvem vysvětlili, že to možná mysleli mne, bo mám jen plavky string... (užil jsem jen "my small swimming suit")... Kréťané jsou asi prudérní. Jenže to jsem netušil. Aneb "veselé zážitky z natáčení"...

---

• Dnešní východ slunce

• Hory nad Souda Bay - i to znetelné jen nepatrně pod úrovní mraků, jsou vrcholy, vyšší než ty v popředí...

• Mešita u tržnice

• Benátské doky

• Svatý Nikolas - kostel či mešita? V minulosti vždy chvíli jedno či druhé...

• Úzké uličky starého města

• Dnešní západ slunce, zdál se mi hezčí než minulý...

• Hlavní "západní" pláž města Chania

---

Jo a večer jsem si ještě studoval jeden zajímavý web (kreta.rovnou.cz), to co se tam píše o jídle (kreta.rovnou.cz/jidlo.html) bych skoro mohl podepsat.

---

Samozřejmě že sleduji i to, co se děje doma na politické scéně. To, co v těchto dnech předvádějí politici, nemá nic společného se správou věcí veřejných anebo službou občanům. V přímém přenosu sledujeme boj o moc. Prezident se v rámci pravomocí, které mu dává ústava, snaží připravit vládu Petra Nečase o moc v demisi. A koalice se netají rozhodnutím dostat se co nejrychleji zpět k moci... Prezidentova reakce bude reakcí na svévoli poslanců, kteří nedbají ducha ústavy... A takto to může pokračovat až do řádných voleb. Ještě že rvačka politiků o moc nemá valný vliv na chod státu anebo lidské životy. (celý text: Boj o moc / Ivan Hoffman)

Ach, Kréta

A je tu další série poznámek z Kréty:

• Kolem půlnoci, zaplať pánbůh, město utichá, trochu...
• Postel je správně tvrdá (nemám rád hotely s příliš měkkým matracemi na pokojích), ale jinak nutno říct, že se v tom horku (půlnoc z úterý na středu: 23 stupňů) špatně spí...
• A tak jsem se ráno probudil už o půl šesté, díky rannímu ruchu z ulic města...
• A po snídani jsme zase odfrčeli na základnu, do klimatizovaných místností - v nichž se mi zdálo až zima... V místnosti z klimatizace foukající vánek a 21 stupňů, venku je vlhký vzduch a 31!
• O polední pauze jsem diskutoval s kolegou, co je tu na tříleté misi...
• Večer jsme chtěli do městské tržnice, ale byla zavřená, a tak jsme skončili v restauraci v přístavu, kde jsme byli v pondělí. Tentokrát jsem ozkoušel souvlaki, ale nutno říct, že gyros byl lepší...
• A koupil jsem si klobouk z teletiny, a celé rodině pak trička s nažehlenou mapkou Kréty a obrázky z dějin tohoto ostrova - dětem černá, mně a Pavle bílá, už se těším, až je společně oblékneme a budeme se toulat třeba po plážích Turecka...

---

• Vstal jsem brzy - a toto je svítání nad poloostrovem Akrotiri...

• Takhle trochu jako vyprahlá step a roští vypadá to, co se vznosně popisuje jako "olivové háje".

• Typický vzhled domu - balkóny a okna zakryty nezbytnými markýzami, aby se získala ochrana před pražícím sluncem.

---

Další cestovatelské postřehy

Dovolím si další cestovatelské postřehy, psané průběžně formou odrážek:

• Večerní pláž (včera) a pár temp v moři byly rozhodně příjemným zakončením "dne přesunu", tedy dne, kdy bylo "hlavním úkolem" přesunout se na místo určení - ono na zdejší letiště zas tolik letů z Evropy nelétá...
• Město večer ožilo, ještě v jedenáct se pro hluk z hlavní městské tepny nedalo spát ani náhodou...
• Evropana tu poněkud matou nápisy: míchá se tu latinka a řecké písmo - což není ani azbuka, kterou má generace ještě jakž takž pamatuje ze školy; řeckou abecedu sice ze školy z matematiky známe taky, ale většinou si pamatujeme alfa, beta, gama, delta a dost :-)
• Poprvé jsem si nevzal na cesty knihu - místo toho používám notebook jako čtečku knih a věnuji se románu Joa Nesbøho Lovci hlav - mám ho v pdf formátu, což je takový malý bonus, součást koupě, neb jsme ho pro čtečku kupovali Pavlině kolegyni. Nutno říct, že v knize (překladu) je spousta překlepů a typografických chyb, knihazlin to neohlídala.
• Stravu jsem dnes trochu šidil: po bohaté hotelové snídani jsem obědval jen frape a jablka, a večeřel jen domácí chléb a parizaki (řecký obyčejný salám, něco mezi naším šunkovým salámem a sekanou, nebo spíš jakýsi náš Junior)...
• Ráno po hotelové snídani na základnu, večer návrat na hotel o půl šesté - takže jediným významným plusem služební cesty je, že si mohu večer "udělat svůj program" a zajít k moři, dnes ale vanul od moře vítr, takže se moře jevilo studenější než včera...
• Chtěl jsem kolegovi Ríšovi koupit mixér na frape, ale oproti očekávané ceně do 10 euro jsem zatím našel jen modely za 30 a více - a to neodpovídá požadavku :-o
• Jenže práce si mne najde všude, pozdě večer jsem řešil FORPSInu a její konektivitu do USA :-(

---

• Včerejší západ slunce nad pobřežím...

• A následný východ měsíce nad nočním městem...

• A tohle je ten důvod, proč mi to tu připomíná Indii... Kdo nerozumí, napište mi na coney@centrum.cz, osobně vysvětlím :-)

---

První cestovatelské postřehy z Kréty

Takže jaké jsou mé první postřehy z cesty na kurz na Krétu?

• Cesta na letiště do Vídně je z Brna přes Bratislavu skutečně pohodlnější než ta přes Mikulov...
• Z Vídně do Chania nelétá zase tak mnoho letů jako do jiných destinací, takže nebylo moc na výběr. Let měl malinko zpoždění...
• V Chania nás čekalo příšerné vedro (35 stupňů) a pražící slunce.
• První dojmy? Něco mezi Itálií a Indií - horko, spíš dusno, vše ušmudlané a oprýskané, auta na sebe zběsile troubí, hlučno, přelidněno...
• Pozdní oběd resp. brzká večeře v restauraci na nábřeží přístavu starého města byla chutná, a v tom horku skoro moc velká porce...
• Komunikace s rodinou přes Google Talk zvládnuta - doma obsluhoval počítač Filípek, po sobotním "školení" to bravurně zvládl.
• Trochu mi dělá problém časový posun, ono to není na poloze slunka na nebi skoro znát, ale užívají tu na rozdíl od ČR (GMT+1) o hodinu posunutý čas (GMT+2), takže to ráno bude znamenat vstávání ve stejnou dobu, jako kdybych doma vstával do práce...

---

• Dominantou starého přístavu je kamenná bariéra a maják...

• Na nábřeží pak pozornost upoutá stavba charakteru mešity...

• A výhled z balkónu hotelu na starobylé město je krásný...

---

Cestovní horečka vrcholí

Má cestovní horečka vrcholí!

Dopoledne Filípek dodělal domácí úkoly a odpoledne jsme strávili na zahradě.
A večer - večer platí titulek: má cestovní horečka vrcholí! Dobalil jsem si kufr i příruční zavazadlo, snad nic není zapomenuto (ostatně k tomu mám vždy pro každou jednotlivou příležitost aktualizovaný seznam věcí na cestu), kufr převážen na osobní váze (normu 23 kg orientačně splňuje), uzavřen, marně dumám, že by snad bylo ještě něco třeba. Myslím, že je pomalu čas jít spát...
A zítra: na Krétu! Čeká nás tam krásné počasí... O tom ostatním říkám "uvidíme"...

---

---

Konečně

Konečně se trochu ochladilo.
Ne že by dnes nebylo dusno a teplo, ale bylo přece jen o pár (pět či šest) stupňů méně, než v předchozích dnech. Navíc jsme v podstatě celý den trávili na zahradě (opékali párky, pleli, podvazovali rajčata, soused mi ukázal, jak se má zaštipovat víno), sluníčko nás lehce připeklo, a bylo nám fajn.
A večer, že jsme děti poslali spát po marném hledání dětských slunečních brýlí - jsme trochu řádili: při hledání brýlí jsme totiž došli k závěru, že se nám postupem času doma vytvořil poněkud nekontrolovaný nepořádek, a tak jsme cídili - sice jen asi hodinu, a vycídili jen koupelnu, toaletu a chodbu (a vše jen částečně, to nešlo tak rychle dovést k dokonalosti), ale odvedli jsme naráz kus práce...
Všechno zlé je k něčemu dobré - a dětem sluneční brýle na dovolenou koupíme zítra nové :-)

K nevydržení

Skoro jasno a šestadvacet stupňů - a je půl jedenácté večer. To nám to léto pěkně začíná... Bláznivé tropické počasí oslabuje už celou řadu dní, tlumí lidskou aktivitu - teda tu mou rozhodně.
Odpoledne jsem se balil na ZSC na Krétu - v pondělí odlétám do města Chania na CDT...
Mailem nám stihli zadat několik úkolů - ne všechny jsem už stihl i splnit, ale v práci jsem si vytiskl snad všechny potřebné podklady... Už se tam těším, i když to asi nebude žádná "dovolená", jak si možná někteří myslí. Ale vymlouvejte jim to :-o

Hrozné vedro

---

---

Hrůza! Deset večer a venku je stále 26 stupňů. Máme problém uspat děti - v tom šíleném horku se prostě špatně spí...
A tak se chystání věcí na CDT training odkládá na zítra, kdy děti svěříme babičce. I když stejně už alespoň myšlenkově "propadám cestovní horečce"...

Mezi Rohlenkou a Holubicemi

Ráno mne na D1 mezi Rohlenkou a Holubicemi zdržela dopravní nehoda osobního auta a kamionu - marně jsem na Internetu hledal podrobnosti.
Zdá se, že osobák najel lehce pod kamion a pak byl "odstřelen" a skončil na střeše...
Bohužel jsem nestihl Zelenou vlnu v 6:15, no a v 6:30 už jsem zapínal "blikačky"...
Každopádně postřeh z kolony je následující: najde se spousta řidičů, co si myslí, že jsou strašně důležití a objíždí kolonu odstavným pruhem... A pak se diví, že se najde náklaďák (rozuměj řidič náklaďáku), co se naštve, do odstavného pruhu částečně zajede, a tuto "cestu nouze" zablokuje... Proč všichni nerespektují pravidla?

Samsung GALAXY Ace La Fleur (V.)

Volně navazuji na své předchozí texty na dané téma:

• Samsung GALAXY Ace La Fleur
• Samsung GALAXY Ace La Fleur (II.)
• Samsung GALAXY Ace La Fleur (III.)
• Samsung GALAXY Ace La Fleur (IV.)

Kolegyně (má bývalá studentka, dnes sloužící na letišti v Náměšti), která se mnou tento týden jezdí do Vyškova (na kurz), má stejný mobil jako Pavla, Samsung GALAXY Ace La Fleur. A má s ním stejný problém:
"výpadky mobilních služeb" - mobil navenek, "na první pohled", funguje, ale není připojen do mobilní sítě, když se na něj zkusím dovolat, hlásí se jako nedostupný, nepřijme SMS...
Pravda, Pavle se to stávalo převážně v zimě, mobil "zmrzl" zpravidla někde cestou v MHD apod., a hlavně se problém vyskytuje sporadicky, cca 1x do měsíce. Kdežto kolegyňce se to s mobilem děje dennodenně, i několikrát během jediného dne... Každopádně kolegyňce poradím dle ohlasů pod článkem Samsung GALAXY Ace La Fleur (IV.) tu variantu "na androidforu jsem dostal typ na zakázání používání 3G sítě s tím, že přechody mezi 2G a 3G sítí můžou dělat problémy".
Uvidíme...

Tropické počasí vládne

Tropické počasí, které dorazilo od jihu, mi nedělá dobře. Teploty výrazně přes 30° Celsia.
Doslova na padnutí. Vzduch s vlhkostí až 80%, vytřená podlaha v kanceláři odmítala schnout..

---

---

Odpoledne jsem v práci přemýšlel, jak to do večera zvládnu...
A předpověď na další dny říká: bude to tu tak šílené i v dalších dnech...

---

---

Tropy?

Po dvaadvacáté hodině ještě dvaadvacet stupňů... Tropy? Úmorné vedro... Unavující...
A tak jsem i já tím počasím unaven, vrátili jsme se od babičky z Velkých Opatovic, trochu doma uklidili...
Pak jsem na Strnadce opravil střechu, resp. zrenovoval několik čtverečních metrů střešního pláště, nad místem, kde si soused stěžoval na zatékání, ač střecha nevykazuje žádný viditelný problém - bouřky v nejbližších dnech prokáží úspěšnost této snahy...

Zasloužený odpočinek

All this is from God.
Všecko pochází od Boha.
2Kor 5,18

Už druhý den mi doslova "padl do noty" citát dne z bible, co mi v české a anglické verzi chodí ze serveru vira.cz.
Je krásný den, pěkné počasí, pohoda na zahradě, šplouchání vody, kterou se děti polévají, dobrá svačina, večer budeme opékat špekáčky...
Zasloužený odpočinek po pracovním týdnu...

---

---

Konec podivného týdne

We are knocked down, yet not destroyed.
Býváme sraženi k zemi, ale ne zničeni.
[2Kor 4,9]

---

Končí mi "podivný pracovní týden". Týden, kdy jsem měl dokonale rozhozený denní režim, narušený spánek, od středy mne v podstatě stále bolí hlava... Ale žiju :-)
Jen si tak uvědomuji, že už vlastně čtvrtý týden nedělám žádnou tvůrčí práci - od jedné konference k druhé - a mezi úkoly "IT supportu" stíhám jen běžnou administrativu, drobné korekce webu a semo tamo nějaké to nastavení počítače či vyřízení drobného uživatelského požadavku.
Příští týden snad bude jiný... Konečně...

Dopoledne jsem ale díky "odpolední směně" mohl být na zahradě, kde nám firma AZ WOOD instalovala nový domeček, co je jej potřeba - "kadibudku".

---

---

Přispěli jsme za každého člena rodiny též zasláním DMS ve tvaru DMS ROZHLAS na telefonní číslo 87777. Jedna DMS stojí 30 Kč, z toho 27 Kč jde na pomoc postiženým povodněmi. Impulzem pro mne byl veřejný příslib, že Vodafone, můj operátor, každou darovanou částku násobí dvěma - tedy sám daruje 27 Kč ze zisku, který má od svých zákazníků :-)
Více o sbírce zde.

Shell V-Power

Média řeší "bordel ve vládě", a já si přitom v klidu řeším, co mám natankovat do nádrže svého auta.
Text na webu shell.cz men nepřesvědčil, stále si myslím, že do nádrže mi bohatě stačí palivo Shell FuelSave:

Palivo Shell V-Power Nitro+ je navrženo tak, aby zlepšovalo výkon jakéhokoliv vozu, který řídíte. Jeho jedinečné složení s dvojím účinkem aktivně čistí motor, chrání jeho životně důležité části a pomáhá mu dodávat vyšší výkon.
Palivo Shell FuelSave obohacené technologií SEI (Shell Efficiency Improver) je navrženo tak, aby pomáhalo snižovat spotřebu paliva. Pomáhá zabraňovat vytváření usazenin, motor funguje efektivně a je zajištěn přenos většího množství energie z paliva na pohon kol.

COž takhle něčí osobní zkušenost? Na webu jsem v hledání moc úspěšný nebyl... Ozvete se mi, prosím?

---

Nutno říct, že autíčka se mým dětem líbí - společnosti Shell a LEGO Group vytvořily šest modelů vycházejících z originálního designu a závodních úspěchů vozů Ferrari... - už máme první dvě :-)

Sklerotik (nebo zloděj?)

Můj příběh dnešního dopoledne:
Byl jsem dopoledne cestou do práce v HyperAlbertu koupit pro Pavlu tašku na kolečkách, na dovolenou. Hurá mají, volám Pavle, domlouváme se na barvě, neboť v nabídce je celá škála barevných kombinací, vítězí univerzální varianta khaki, beru ji, ještě se po telefonu domlouváme, že vezmu i Filípkovi jedno maskáčové triko, házím ho do tašky. Pak rychle pro rohlíky a k pokladně. Jenže tam je fronta "jak týden"! Koukám na čas na mobil, čas tlačí. Do oka mi padly samoobslužné pokladny, které tu zavedli (nejezdím sem často, minule, myslím, nebyly). Pokládám na pokladnu tašku, načítám kód, pak zadávám růčo rohlíky, platím kartou - spěchám, málem jsem popletl PIN. A odcházím, jenže se rozpípalo bezpečnostní zařízení (čtenář samozřejmě ví proč, mně to v tom okamžiku jaksi vůbec nedocházelo). Chlapík od ochranky hledá na tašce takový ten "čudl", co se musí oddělat, ale není tam. Je na tričku uvnitř, na které jsem roztržitě zcela zapomněl. Oddělává "čudl" a mumlá cosi: "Pane, pane...", znovu markuji na samoobslužné pokladně opomenuté tričko, omlouvám se za sklerózu, odcházím.
Uvědomuji si, že jsem roztržitý sklerotik, o němž si chlapík od ochranky nejspíš myslí něco úplně jiného, nejspíš si říká, že takových zlodějíčků tu za den vídá celou řadu... Má smysl mu něco vysvětlovat? Asi ne...

V práci se dozvídám o tom, že příští týden mám zase participovat na jakési akci, a musím si nachystat podklady na Krétu, kam letím 24. června na ADL - Cooperative Team Development Training (Chania, Kréta). Tak kmitám celé odpoledne a podvečer...

Třídní schůzky

Pokračuje můj "podivný týden odpoledních směn".
Ráno jsem sice vstal s dětmi a manželkou, dopoledne byl však jak praštěný... A jak jsem už zmiňoval, podivné uspořádání dne má své vady:

• Dopoledne jsem doma sám a chybí mi kontakt s rodinou, mobil ho nenahradí.
• Navečer po sedmé už soustavně zívám, jsem unavený a nevýkonný...
• Na třídní schůzky musela jít Pavla, takže jsem si neužil "obvyklé neobvyklosti" - jediný tatínek ve třídě mezi maminkami. A chválu na Filípka mi Pavla tlumočila přes mobil.
• A zase padnu do postele a budu spát jako špalek...

A když už jsem zmínil třídní schůzky, připadla mi opětovně na mysl otázka budoucnosti "Filípkovy školy". Poslední informace, krom velmi trefného článku (skvěle napsaná parodie!) ZŠ Čejkovická otevírá novou tělocvičnu. Přesto bude nejspíš zoptimalizována., je asi článek z idnes z února letošního roku Elitní škola v Brně díky tělocvičně zůstane alespoň další čtyři roky. Fakta v tom článku jsou tristní, nemusíte jej číst celý, stručně cituji to nejpodstatnější:

• Evropská základní škola v Čejkovické ulici zůstane otevřená, díky nové tělocvičně, na kterou přispěla Evropská unie, ji musí město provozovat ještě další čtyři roky, jinak by muselo vracet dotace.
• Elitní škole se čtyřmi sty žáky hrozilo, že ji radnice zavře a děti přesune do méně populární, ale poloprázdné školy v Mutěnické ulici. Rodiče proti tomu protestovali.
• Zřizovatelem školy je město Brno, to nabídlo vinohradské radnici, aby ji převzala. Ta to odmítla s tím, že na provozování další školy nemá peníze. Snažilo by se ji sloučit s blízkou základní školou v Mutěnické ulici. Ta není tolik úspěšná, je naplněná jen z poloviny, ale vede ji zastupitelka za koaliční ODS a bývalá starostka Ilona Svobodová.
• V městské části Vinohrady, která má asi šestnáct tisíc obyvatel, se ročně narodí přibližně sto dvacet dětí. Rodiče mají na výběr ze dvou státních základních škol - v Mutěnické a Čejkovické ulici. Městská část ještě vlastní budovu bývalé základní školy v Bzenecké ulici, tu však pronajímá. Asi čtvrtina dětí dojíždí do škol jinam.

Podivný týden

Jak už jsem zmínil včera, začal mi "podivný týden odpoledních směn".
Coby IT support asistuji u mezinárodní akce sladěné časově s USA... Takže jsem sice ráno vstal s dětmi a manželkou, dopoledne doma uklízel, do Vyškova jel před polednem, a po polední začal "odpolední maraton" řešení drobností/požadavků a dodělávání drobných nedodělků/restů...
Podivné uspořádání dne má jisté vady:

• Dopoledne jsem doma sám, odpoledne budu doma chybět.
• Odpoledne se kolem páté začínám cítit unavený a ne správně výkonný...
• A diskutovat ještě po osmé večer o možných konfiguracích sítě už není dobrý nápad...
• Padnu do postele a budu spát jako špalek...

Dusná zahradní

---

---

V podstatě celý den jsme dnes strávili na zahradě, z níž máme výhled podobný tomu z obrázku (který jsem si vypůjčil z jednoho serveru realitky, nabízejí tam pronájem kdesi u nás na Vinohradech) - nad Brnem se sice kabonily mraky, ale bouřka se nekonala.
Takže jsem posekal celou zahradu, ledacos jsme vypleli, nasázeli sadbu předpěstovanou na balkóně (už nezbývá skoro nic), "bojovali" s přírodou - džunglí, která vyrostla tam, kde se Pavla domnívala, že po předchůdcích zůstali kytičky...
Jsme z toho zdravě utahaní, všici už spí a já během chvilky též zalezu do pelíšku.
Čeká mne "podivný týden" odpoledních směn - jako IT support budu asistovat u mezinárodní akce sladěné časově s USA, takže do Vyškova budu jezdit na poledne a vracet se o půlnoci (to vše krom čtvrtka, bo to mám naplánovanou schůzi NS 5912...

Konzum i zahrada

---

---

Dopoledne jsme byli v "ráji konzumu", v obchodním domě IKEA. Jednak už ze zvyku - jezdíme tam minimálně jednou za půl roku, vždy po narozeninách dětí, bo tam dostanou reklamní tričko, "škudlíky" (dětské penízky, za něž si sami vyberou hračku, zmrzlinu atd.), jednak se tamní nabídkou rádi potěšíme (nejsem sice příznivcem "konzumu", ale připouštím, že jednou za půl roku to absolvuji celkem rád a ledasčím z nabídky se inspiruji), a něco málo i nakoupíme...
A je zajímavé, že dnes jsem tam potkal dokonce dva známé - kolegu z práce a souseda ze vchodu (na kterého mám mimochodem tento týden neuvěřitelné štěstí).

Odpoledne jsme pak strávili na zahradě, sklidili první vlastní ředkvičky, připravili záhon na zítřejší výsadbu sazenic z balkónu, něco vypleli... Pak se začalo schylovat k bouřce (nakonec nás minula), takže jsme "zdrhli" domů. Na zítra jsou slibovány bouřky též (30% Chance of Storms - hlásí WeatherBug), ale snad "uspějeme" jako dnes, chtěl bych sekat trávu a chceme si užít špekáčků...

Proč někdo čte můj blog, aby pak tvrdil, že "Na tento blog stejnak nikdo nechodí..." - a ještě si dá tu práci, že to napíše do komentáře, jak lze vidět pod včerejším příspěvkem Zase nějak nestíhám? Někteří lidé jsou divní...

Zase nějak nestíhám

Zase nějak nestíhám:

• Pracovní den utekl jako voda a spousta úkolů se bude muset řešit až příští týden...
• Odpoledne doma bylo v jakémsi podivném chvatu, protože jsme se chystali s dětmi na večerní akci v ZOO...
• Noc snů v ZOO byla nevšedním zážitkem...

Nestíhám číst své pravidelné internetové zdroje, ale pár věcí mne vskutku zaujalo:

• Objevujeme BRICS? (komentář IH)
• Povodeň je mamut, na kterého jdeme s klackem (komentář Martina Fendrycha)
• Rum, kontušovka, čert, jeřabinka, ořechovka… (komentář Jiřího Paroubka)

Dobrou noc :-)

Podivný den

---

---

Dnes mne čeká podivný den:

• v kanceláři nebude hrát rádio, bo Jihomoravský vysílač Kojál bude mít ve čtvrtek výluku
• a večer mne čeká "bitva" na SDčku...

Zase jeden den

---

---

Zase mám za sebou den, kdy jsem "lítal" od jednoho "drobného" problému k druhému, není za mnou vidět žádná "konkrétní práce", byť jsem se celý den nezastavil, a padnu do postele...
Ale na "Leniččině školní akademii", kdy pasovali její o rok starší spolužáky ze školky na školáky, jsem si se slzou v oku uvědomil, že příští rok už bude touto dobou "skoro školák" i má dcera... A tak nějak jsem si říkal, že to veškeré pachtění se má nějakou cenu - děláme to pro naše děti!

Někdy je to jinak

Někdy jsou věci jinak, než na první pohled vypadají. Jak jsem si nastudoval na odborných serverech a prošel fundovanější texty na internetu, v nedělním příspěvku Velká voda - proč? jsem se hluboce mýlil. Nemáme tolik přehrad, nemáme je ani zdaleka na všech tocích, kde by být musely, ani kdyby byly všechny přehrady prázdné (což není zas tak snadné), nebylo by to dostatečné řešení - řeky a nádrže nejde nechat prázdné, to by v nich zase uhynul všechen život...
A vzhledem k tomu, že postižena není jen ČR, ale i Německo a Rakousko, těžko lze vinit jen české vodohospodáře, rybníkáře atd.

A jak jsem napsal včera, byl jsem na "pustém ostrově", místě s mizerným internetovým připojením, a dokonce bez signálu Vodafonu (takže dopoledne po návratu do Vyškova mobil klinkal a klinkal - jak došly všechny ty čekající SMSky...), ale večer už nálada na Baldovci nebyla ani náhodou mizerná, byť s pauzami stále pršelo a a venku bylo zima... Ale jinak se kolektiv úspěšně tmelil...
A dnes jsem se dopoledne stal "IT podporou" dalšího týmu, další akce, a snažil se mezi ad hoc úkoly pro tým i dopoledne a odpoledne věnovat vyřízení záležitostí, co musely od pondělí počkat. Ale nijak se to moc úspěšně nedařilo...

Na pustém ostrově

Jsem na "pustém ostrově", místě s mizerným internetovým připojením... Říkají tomu Baldovec, celý den tu prší a nálada je mizerná...

Velká voda - proč?

Prohlížel jsem si obrázky na internetu, ty, co mají titulek "Česko zaplavuje velká voda" apod.
Jaksi nechápu, proč ještě ve středu či ve čtvrtek vodohospodáři směle v rozhlase tvrdili, že netřeba odpouštět přehrady a rybníky, a dnes si stěžují, že ten či onen rybník je plný, hrozí protržení hráze, ta či ona přehrada je na maximu... Vždyť předpověď počasí byla jasná... Tak proč zase...
Nechápu. Laik žasne, odborník se diví :-o

Kouzelné Vinohrady 2013

Dalo by se říct, že jsme "uposlechli" výzvu "Pojď nám pomoci 1.6. na Kouzelné Vinohrady - Pojď nám pomoct na stanoviště :-) aneb každá pomocná ruka dobrá" a celá rodina jsme dnes odpoledne na akci vyrazili.
Od Kačky, oddílové vedoucí našich dětí, jsme dostali na starost stanoviště "Oko sfingy", děti na něm pomocí dalekohledů zkoušely objevit plyšová i vycpaná zvířátka, částečně schovaná v trávě na loučce nad strží. Většina malých dětí zvládla samozřejmě identifikovat plyšového medvídka, krtečka z večerníčku pana Milera , plyšového slona či hada, ale s vycpanými exempláři zapůjčenými ze školy (sysel, lasice, krahujec, puštík, veverka, sova) už měly trochu problém. Kupříkladu sysla celá řada dětí považovala za surikatu, kterou všichni znají ze ZOO (a je velmi oblíbená).
A postřeh: "dojal" mne soused z Líšně, když se podivoval, že jsem aktivní i na takovéto akci. Zdá se mi to přirozené, jako člověk, všímající si všeho možného v běhu světa kolem nás, se svým podílem na takovéto činnosti snažím vyjádřit své přesvědčení, že ve světě, kde se skoro vše poměřuje penězi, musí fungovat i "občanská pospolitost" (jak by to asi nazval nějaký politik, snažící se si na takové akci získat "politické body"), prostě to k životu patří, a kdyby se nás dostatek takových lidiček nenašel, takové akce by prostě nebyly...
Prostě jsme se přidali, děti se vyřádili, já vlastně tak trochu dostal příležitost oprášit své pedagogické schopnosti, když jsem mohl dětem vykládat o dalekohledu (několik kluků to zajímalo), užili jsme si odpoledne a bylo nám dobře...