Prošel jsem si (malinké) historické jádro města Tartu, vystoupal na pahorek nad městem k dómu katedrály (její stavba započala ve 13. století, dokončena byla v 16. století, dnes je část rozpadlá, část obývá Museum historie patřící pod Universitu Tartu), viděl zbytky hradeb, prošel kolem starobylé hvězdárny zpět k řece a vrátit se na hotel. A udělal řadu fotek, dám je sem, jen jak budu stíhat, teď už se mi chce spát!
Po telefonátu přes Google Talk jsem se připojil k ostatním účastníkům semináře na společné večeři v Big Ben Pubu, příjemně jsem si popovídal s kolegy z Litvy, též s panem Petrem Havlíčkem z univerzity z polské Varšavy... Ale chtělo se mi spát, tak jsem byl první, kdo se po večeři rozloučil, zaplatil a vrátil se na hotel.
Že to pak bylo jinak, měl jsem hodinový telefonát s kolegou z Brna, s Jarkem, to už je jiná kapitola...
středa 2. června 2010
Problémy s kreditními kartami
Tak se mi dnes ve zdejším obchodním domě Tasku v supermarketu Rimi (odpovídá to českému Tesco nejen podobou názvu, ale i rozsahem a cenami) usměvavá manažerka (kterou si zavolala na pomoc pokladní, jež nevládla angličtinou) přiznala, že nejsem první, kdo má problém s platbou MasterCard s čipem, že je chyba asi někde v jejich postarších terminálech. Naštěstí funguje klasická Visa od Poštovní spořitelny (jinak známá jako MaxKarta), takže nemám obavu, že bych neměl večer jak zaplatit za večeři v Big Ben klubu, kam jdeme skoro všichni na "no-host party" (česky řečeno, jdeme společně, ale každý na svůj účet, to no-host znamená "žádný hostitel", pozor na záludnost podoby s českým jazykem, která je v tomto případě matoucí).
Takže jsem si dal sprchu a jdu na krátkou procházku do historického centra města...
Takže jsem si dal sprchu a jdu na krátkou procházku do historického centra města...
Druhý den na BDCol
Ráno jsem cestou na BDCol kdesi ztratil z univormy stříbrnou Jánského plaketu, což mne trochu mrzí, ale nedá se s tím nic dělat. Pravděpodobnost, že bych ztracenou stužku z uniformy našel, je velmi malá.
Dnes jsme rozděleni do několika pracovních skupin, v nichž budou probíhat další jednání.
Opět pracovní poznámka: Model ADL/SCORM - mám dojem, že bych to vše mohl studovat celou řadu dní a nocí...
Jednoho se začínám děsit: kdybych měl vše to, co je mi tu "naléváno do hlavy", zabezpečovat u nás v práci sám, nejsem si vůbec jist, zda bych to komletně zvládl. Neboť návrh nového kurzu dle ADL musí mít zpracovánu dokumentaci, obsah dle standardů (všechny objekty musí splňovat předepsané parametry). To vše by mohl chystat odborný garant kurzu. Následně bych vše musel já jako webdesigner převést do LSM formátu, popropojovat, zkontrolovat, publikovat a do budoucna managerovat...
(Nic z toho, co jsem dosud uvedl, není tajné, lze to nalézt na webu, ale raději se do dalších detailů, mimo to, že si budu odkládat nasbírané odkazy, nebudu pouštět.)
Oběd ušel, něco jako kuřecí lečo s bramborem, ale i Taivo (místní) mi potvrdil, že očekával, že to bude kuřetem nejen vonět - prostě masa nějak poskrovnu...
Teď máme přestávku v odpoledním bloku jednání, tak vyřizuju pár mailů... A píšu pro blog!
Zase se mi nějaký "uň" snažil dovolat, včera dokonce někdo ze Slovenska, jedno z neznámých čísel jsem našel na webu jako číslo firmy, co otravuje s telefonním marketingem nějaké zdravotní kosmetiky, tak jsem si ho uložil pod jménem
Dnes jsme rozděleni do několika pracovních skupin, v nichž budou probíhat další jednání.
Opět pracovní poznámka: Model ADL/SCORM - mám dojem, že bych to vše mohl studovat celou řadu dní a nocí...
Jednoho se začínám děsit: kdybych měl vše to, co je mi tu "naléváno do hlavy", zabezpečovat u nás v práci sám, nejsem si vůbec jist, zda bych to komletně zvládl. Neboť návrh nového kurzu dle ADL musí mít zpracovánu dokumentaci, obsah dle standardů (všechny objekty musí splňovat předepsané parametry). To vše by mohl chystat odborný garant kurzu. Následně bych vše musel já jako webdesigner převést do LSM formátu, popropojovat, zkontrolovat, publikovat a do budoucna managerovat...
(Nic z toho, co jsem dosud uvedl, není tajné, lze to nalézt na webu, ale raději se do dalších detailů, mimo to, že si budu odkládat nasbírané odkazy, nebudu pouštět.)
Oběd ušel, něco jako kuřecí lečo s bramborem, ale i Taivo (místní) mi potvrdil, že očekával, že to bude kuřetem nejen vonět - prostě masa nějak poskrovnu...
Teď máme přestávku v odpoledním bloku jednání, tak vyřizuju pár mailů... A píšu pro blog!
Zase se mi nějaký "uň" snažil dovolat, včera dokonce někdo ze Slovenska, jedno z neznámých čísel jsem našel na webu jako číslo firmy, co otravuje s telefonním marketingem nějaké zdravotní kosmetiky, tak jsem si ho uložil pod jménem
+420389005111 = !-Nebrat-marketing- mají smůlu.
úterý 1. června 2010
Hotel DORPAT a večírek na uvítanou
Zpětně pár slíbených poznámek o hotelu a o večírku na uvítanou:
Hotel DORPAT
Hotel DORPAT je moderní hotel na břehu řeky Emajõgi (spojující dvě největší estonská jezera), kdesi dole jsou tu prý i minilázně, ale to nemám čas zkoumat.
Ubytován jsem v nejvyšším patře s nádherným výhledem na řeku, škoda, že jsem si ten výhled včera večer nenafotil, dnes je okno poseto dešťovými kapkami, z fotografie by nic nebylo, no a okno se neotvírá, jen malá větračka.
Úroveň zařízení je slušná, mile jsem byl překvapen minibarem s malou varnou konvicí - poprvé si tak mohu v nějakém hotelu legálně dopřát kávu hned po probuzení, aniž bych k tomu potřeboval vlastní varnou konvici!
Postele snad až příliš měkké, jinak nic nemá chybu. Tedy já žádnou nevidím, možná jsem málo náročný...
A hlavně, v hotelu je WiFina, takže si mohu dle libosti internetit, poslouchat Radiožurnál, prostě pohoda. Ani jsem nezkoumal, co je tu za televizní kanály (televize na pokoji je, LCDčko Philips, byť samozřejmně úhlopříčka ne jak máme doma metr, ale polovina).
Jo, vlastně by se jedna chyba našla, všudepřítomní komáři, za něž může asi řeka, lehce zbarvená do hněda, Estonsko se skládá z části z lesů a slatin či vřesovišť (odborníci prominou, pro mne je to totéž).
Večírek na uvítanou
Ač jsme dorazili posledním letem (já a další dva kolegové), na večírku nás bylo jen deset (z plánovaných čtyřiceti účastníků), povídali o všem možném, od jazykových problémů (Estonština je na podobné bázi jako maďarština či finština, ale prý se tu dá slušně domluvit rusky, ale nezkoušel jsem to, zatím jsem i u místních obyvatel vždy uspěl s angličtinou) přes bydlení v různých koncích světa, k poměrům v armádě tam i jinde, když vázla řeč, zachránilo to počasí...
A k tomu místní pochutiny (cosi je tu i ze syrových ryb), kalamáry, rolády, pivo (z dovozu), sladkosti, pro 40 by obsah stolu byl možná skromný, v deseti jsme s ním sotva pohli, a navíc jsme se postupně vytráceli do hotelu, neb se nám chtělo spát. Ale bylo to fajn.
A dodatek k počasí
Zatím je tu stále tepleji než doma v ČR, byť jsem pár set kilometrů severněji. Včera i svítilo slunko, dnes bylo celý den pod mrakem, dusno, jednadvacet stupňů, a před šestou večer (připomínám, že je tu o hodinu víc než doma v Brně, čili když já říkám šest, doma máte teprve pět) se spustil silný déšť, teď už jen mžurká, ale do města na procházku se mi už nechce...
Hotel DORPAT
Hotel DORPAT je moderní hotel na břehu řeky Emajõgi (spojující dvě největší estonská jezera), kdesi dole jsou tu prý i minilázně, ale to nemám čas zkoumat.
Ubytován jsem v nejvyšším patře s nádherným výhledem na řeku, škoda, že jsem si ten výhled včera večer nenafotil, dnes je okno poseto dešťovými kapkami, z fotografie by nic nebylo, no a okno se neotvírá, jen malá větračka.
Úroveň zařízení je slušná, mile jsem byl překvapen minibarem s malou varnou konvicí - poprvé si tak mohu v nějakém hotelu legálně dopřát kávu hned po probuzení, aniž bych k tomu potřeboval vlastní varnou konvici!
Postele snad až příliš měkké, jinak nic nemá chybu. Tedy já žádnou nevidím, možná jsem málo náročný...
A hlavně, v hotelu je WiFina, takže si mohu dle libosti internetit, poslouchat Radiožurnál, prostě pohoda. Ani jsem nezkoumal, co je tu za televizní kanály (televize na pokoji je, LCDčko Philips, byť samozřejmně úhlopříčka ne jak máme doma metr, ale polovina).
Jo, vlastně by se jedna chyba našla, všudepřítomní komáři, za něž může asi řeka, lehce zbarvená do hněda, Estonsko se skládá z části z lesů a slatin či vřesovišť (odborníci prominou, pro mne je to totéž).
Večírek na uvítanou
Ač jsme dorazili posledním letem (já a další dva kolegové), na večírku nás bylo jen deset (z plánovaných čtyřiceti účastníků), povídali o všem možném, od jazykových problémů (Estonština je na podobné bázi jako maďarština či finština, ale prý se tu dá slušně domluvit rusky, ale nezkoušel jsem to, zatím jsem i u místních obyvatel vždy uspěl s angličtinou) přes bydlení v různých koncích světa, k poměrům v armádě tam i jinde, když vázla řeč, zachránilo to počasí...
A k tomu místní pochutiny (cosi je tu i ze syrových ryb), kalamáry, rolády, pivo (z dovozu), sladkosti, pro 40 by obsah stolu byl možná skromný, v deseti jsme s ním sotva pohli, a navíc jsme se postupně vytráceli do hotelu, neb se nám chtělo spát. Ale bylo to fajn.
A dodatek k počasí
Zatím je tu stále tepleji než doma v ČR, byť jsem pár set kilometrů severněji. Včera i svítilo slunko, dnes bylo celý den pod mrakem, dusno, jednadvacet stupňů, a před šestou večer (připomínám, že je tu o hodinu víc než doma v Brně, čili když já říkám šest, doma máte teprve pět) se spustil silný déšť, teď už jen mžurká, ale do města na procházku se mi už nechce...
Fotogalerie z cesty do Estonska
Dunaj z okna "žlutého autobusu"
Tento drobek s obrazem ptačí siluety mne donese do Švédska...
Olet z Vídně - Dunaj vypadá z výšky roztomile...
Za chvíli přistaneme na Arlandu - takto vypadá švédské pobřeží...
Letadélko Saab na letišti Stockholm, Arlanda před odletem...
Takto zaznamenal fotoaparát mého mobilu vrtuli letadélka Saab na cestě do Estonska...
Tento drobek s obrazem ptačí siluety mne donese do Švédska...
Olet z Vídně - Dunaj vypadá z výšky roztomile...
Za chvíli přistaneme na Arlandu - takto vypadá švédské pobřeží...
Letadélko Saab na letišti Stockholm, Arlanda před odletem...
Takto zaznamenal fotoaparát mého mobilu vrtuli letadélka Saab na cestě do Estonska...
První den na BDCol
První dopoledne na jednání si má ouška pomalu ale jistě zvykají na na to, že tu neuslyším nic jiného než angličtinu...
A pochopil jsem, že většina jednání kolem ADL se zde na BDCol bude točit kolem Švýcarů. A jejich angličtina má trochu tvrdý německý přízvuk.
Praktická vstupka: jelikož ADL je o vzdělávání, část dopoledne jsme rozebírali andragogyku a její poznatky (odkaz na Wikipedii v angličtině zde). No a celé ADL se v NATO odehrává prostřednictvím webové stránky se zapbezpečeným připojením.
K obědu jsme měli ve zdejší vojenské kantýně brambory s červenou omáčkou a cosi jako pštrosí vejce (mleté maso, ale nikoliv s vejcem uprostřed, ale slaninou na kostičky v hmotě celku), pak jsem si zašel do Sweedbank vyměnit dvacku eur za zdejší penízky, abych měl na drobnou útratu, vrátil se do kantýny a objednal si na zítra kuře. Ale ještě že byl se mnou jeden místní, asi bych se v tom jejich systému nezorientoval...
Zase pracovní poznámka: z odpoledního programu mi plyne, že bude vhodné nastudovat metodologii z http://www.roiinstitute.net/.
A pochopil jsem, že většina jednání kolem ADL se zde na BDCol bude točit kolem Švýcarů. A jejich angličtina má trochu tvrdý německý přízvuk.
Praktická vstupka: jelikož ADL je o vzdělávání, část dopoledne jsme rozebírali andragogyku a její poznatky (odkaz na Wikipedii v angličtině zde). No a celé ADL se v NATO odehrává prostřednictvím webové stránky se zapbezpečeným připojením.
K obědu jsme měli ve zdejší vojenské kantýně brambory s červenou omáčkou a cosi jako pštrosí vejce (mleté maso, ale nikoliv s vejcem uprostřed, ale slaninou na kostičky v hmotě celku), pak jsem si zašel do Sweedbank vyměnit dvacku eur za zdejší penízky, abych měl na drobnou útratu, vrátil se do kantýny a objednal si na zítra kuře. Ale ještě že byl se mnou jeden místní, asi bych se v tom jejich systému nezorientoval...
Zase pracovní poznámka: z odpoledního programu mi plyne, že bude vhodné nastudovat metodologii z http://www.roiinstitute.net/.
Keltové na portálu ČRo
Unikátní multimediální projekt Českého rozhlasu, Národního muzea a Moravského zemského muzea v Brně vám ukáže historii i každodenní život Keltů, kteří u nás žili několik století před naším letopočtem. Dodnes nacházíme v krajině jejich oppida, v našich žilách kolují zbytky keltské krve a po jednom z jejich kmenů nám zůstal název Bohemia.
Co v aplikaci najdete? Především strukturovaný pohled na rané dějiny Čech a Moravy. O takzvané laténské době promluví řada odborníků na historii. Namátkou bývalý ředitel studií evropské protohistorie na École pratique des hautes études na pařížské Sorbonně univerzitní profesor Václav Kruta, ředitel Ústavu archeologické památkové péče Brno docent Miloš Čižmář nebo autorka řady publikací o keltské tematice doktorka Anna Bauerová. Hlavním odborným poradcem je archeolog Miloš Hlava.
Skupiny historického šermu vám pro změnu předvedou, jak žili, oblékali se a bojovali Keltové a jejich největší římští rivalové. Celá aplikace je doplněná o fotografie artefaktů, mapy a také letecké snímky nejznámějších keltských hradišť na našem území.
Pokud se zajímáte o keltskou kulturu nebo jste fanoušci historie, jste na správném místě! Stačí jen kliknout a svět Keltů se vám otevře v celé šíři.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)