Den dobrých zpráv

Zatím to vypadá na den dobrých zpráv:

1. Lenička je přijata do školky, kam chodí Filípek;
2. v květnu bude moci rodina se mnou do Bedřichova (písemně, tedy na 100%, to budu vědět až za 14 dní);
3. podařilo se dosáhnout slevy z účtované ceny opravy výtahu na Strnadově (to je věc, o níž bych měl psát spíš na stránku Panelový dům Strnadova 1-11, BRNO Líšeň, ale to není podstatné).

Snad bude takový pozitivní i zbytek dne...

Změna atmosféry

Ráno jsem jel do Prahy na jednání (cesta 2,5 hodiny, klidná, jen před Prahou zdržení na 11 km, kde bourají most u odbočky do Říčan), jež trvalo nečekaných skoro 5 hodin. Cesta zpět byla taky celkem klidná, ale dom jsem dorazil utahaný jak kůň.
Pravda, dokonce jsem díky tomu zvažoval, zda jet na divadelní trénink, ale jel jsem, a jsem rád, v divadle se totiž podařilo změnit atmosféru: bylo ukončeno napětí, které zákonitě vzniká před významným vystoupením - a "dalo by se v minulém týdnu krájet" - a naopak dnešní trénink byl v přátelské uvolněné atmosféře, chystali jsme se na sobotní vystoupení v brněnské ZOO.

Že by jarní únava?

Včera jsem po návratu dom jen zběžně udělal "všechny odpolednovečerní náležitosti" (obsloužit domácí techniku - myčka a pračka, nachystat věci do práce, uklidit vyprané prádlo, připravit dětem "domácí kino"), prostě takové to běžné domácí nic, které se ale musí udělat... S pak jsem s Filípkem usnul, ani jsme se na Kukyho nedokoukali...(Filípkovi se líbili loutky, a vůbec ta zajímavá kombinace hraného a animovaného příběhu, no a já s Pavlou se smál vtipným dialogům pana Svěráka, Lenička usnula brzy...)
Tož su zvědav, jak bude vypadat dnešní odpoledne a večer, začne anglickou konverzací s neteří...

Den plný novinek

Dnešní den byl plný novinek, týkajících se školky, divadla, práce... A mně jde z toho hlava kolem a ani se mi nechce mimořádně nic psát.
Tak si v klidu usnu s dětmi u Kukyho... A k popisu těch novinek se snad dostanu časem...

Životnost reklamních předmětů

Co je to reklamní předmět? Něco, co dostanete od firmy jako upomínku, připomínku jednání, něco, co má firmu stále držet ve vaší paměti. Jenže...
Dnes jsem tu měl paní z Raiffeisen stavební spořitelny. Na odchodu dala dětem přívěsky s "raiffeisenáčkem", tužku s dřevěným nástavcem, propisku s blikajícím míčkem, no a mně klasickou propisku.
Propiska pro mne se tváří bytelně a zatím se jí nic nestalo, asi proto, že leží na stole vedle notebooku. Jenže: svítící kulička se Filípkovi od propisky odlomila a rozpadla, Leničce na nástavci tužky panáčkovi upadla ručička a "raiffeiseňáčka" stihla pohřbít v písku na pískovišti. To poslední je samozřejmně běžná "dětská nehoda", ale nekvalitní tužka a propiska moc o kvalitě firmy nesvědčí (a můžete samozřejmně dovozovat, zda v té poslední větě slovem firma myslím "raiffeisenku" nebo dodavatele reklamních předmětů, tak trochu za to nejspíš mohou oba, i dodavatel, že si dovolí dodávat šunty, i raiffeisenka, že si nechá dodávat k rozdávání to, čím ty tužky jsou). A nepřipomínejte mi ono známé "darovanému koni na zuby nekoukej", stejně "budu koukat"...

Poprvé s míčem

Tak jsem dnes odpoledne s dětmi poprvé "v letošní jarní sezóně" vytáhl míč a chvíli jsme si byli čutat na plácku před GG (gymnázium Globe), pak jsme míč šupli do kočárkárny a ještě na chvíli vytáhli kolo a koloběžku (a Lenička už si ozkoušela oboje, ač na kolo má stále krátké nožičky).
Teď se nám vrátila z brigády v Globusu maminka, děti už jsou vykoupané a půjdeme je uspinkat...

---

Poznámka na okraj:
Včera nás cestou z Prahy trochu naštval jeden slovenský kamion, s poznávací značkou RA259YC s červenou plachtou, neb zbytečně před zúžením blokoval jeden jízdní pruh a brzdil dopravu... Znáte to, jak to ti bídáci kamioňáci občas dělají...

Přípravy vrcholí

Tak máme sbaleno do Prahy, babička je tu, aby převzala děti, vše snad tedy nachystáno...
Jen teď musí dojet kamarád Drobek s autem, s naloženým baletizolem, a vyjedem ku Praze.
Držte nám palce, ať se dnešní večerní vystoupení Na zábradlí vydaří!