Grygar jako Brando?

Stejně jako včera, dovoluji si touto formou zvýšit publicitu týdeníku EURO, jehož jsem už přes deset let předplatitelem. A která zpráva mne tentokrát zaujala? (autor Martin Rychlík, EURO č.47/2009, strana 16, komentář)

---

Grygar jako Brando?
Oblíbený astrofyzik nesouhlasí se změnami ve financování české vědy, odmítl vládní cenu
Čekali to a stejně je to zaskočilo. Jiří Grygar (73) – oblíbený astrofyzik, spisovatel a známý popularizátor vědy – odmítl minulý týden převzat za svou činnost cenu Česká hlava, kterou se mu chystala udělit Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Proč? Grygar nesouhlasí se změnami ve financování české vědy, které rada zavedla. Podle něj vědu spíš poškozují. Cena je přitom spojena s odměnou půl milionu korun. „Cena nese jméno RVVI, která od července soustavně poškozuje zájmy a dobré jméno Akademie věd ČR, ve které pracuji. To je cena, kterou prostě nemohu přijmout,“ vysvětlil své důvody zakládající člen Učené společnosti ČR. V dopise, který zaslal, píše, že odmítnutí není namířeno proti organizátorům ani předsedovi RVVI, premiérovi Janu Fischerovi. Ten Grygarovo rozhodnutí respektuje, prý jej očekával, ač ho mrzí. Věda podle něj zůstává pro vládu jednou z priorit – kabinet nechce AV ČR zlikvidovat.
Gesto muže, jenž má i svou planetku s číslem 3336, je ojedinělé. Zvláště v našem prostředí. V blahé paměti zůstává odmítnutí ceny ministerstva kultury architektem Janem Kaplickým; sluší se připomenout i dva „odmítače“ Nobelových cen, na něž by si Česká hlava ráda doma hrála... Tím prvým je spisovatel Jean-Paul Sartre (1964), jenž neuznával jakékoliv veřejné pocty, a Le Duc Tho z Vietnamu (1973), který z politických důvodů nechtěl převzít mírovou cenu spolu s Američanem Henry Kissingerem. V roce 1973 se ale vznešené Grygarově motivaci – nezadat si s něčím, s čím nesouhlasím – asi nejvíc přiblížil herec Marlon Brando. Tehdy nepřevzal Oscara, na pódium vyslal mladičkou indiánku, jež tlumočila Mistrův kritický postoj k filmařskému průmyslu: „Lidé kolem filmu jsou odpovědní za degradování indiánů a jejich parodování jako divochů, nepřátel a zlosynů. Když se na filmy dívají indiánské děti, a ony se koukají, vidí, jak je jejich rasa karikována, a zaplevelí to nezvratně jejich mysli...“
Grygar se zachoval čestně: řekl nahlas, co mu vadí. Bez příkras. Překročil konformní meze našlapování a uctivého pokývnutí. Ti, co jej jako věřícího vědce znají, vědí, že nemohl jinak. Čin je to lidsky sympatický, však se mu za něj dostalo uznání (a v internetových diskusích i nominací na prezidenta). Otázkou však zůstává, zda má člen Českého klubu skeptiků Sysifos tak úplně pravdu. Ano, jeho mateřský Fyzikální ústav AV ČR patří určitě k tomu nejlepšímu, co česká věda má. Je ale také pravdou, že ona „ctihodná instituce“ má přes padesát ústavů, kde pracují i takoví, kteří se za výkonné vědce – a osobnosti Grygarova typu – tuze rádi skryjí. Odpor vedení AV k jakýmkoliv změnám (či diskusi o nich) ohledně úspor je až podezřelý: „Státe dej!“ Nabízí se podobnost s Brandovým gestem. V dobré víře, a na základě znalosti svého okolí, hájil všechny indiány. Ale i mezi nimi jsou příživníci.