Děláš z nich mamánky!

Můžu to Pavle říkat pořád dokola a nedá si říct: "Děláš z nich mamánky!".
Vrátili jsme se z divadelního tréninku, donesli polospící děti z auta domů, vysvlékli je a uložili do postýlek. Filípek si poručil, že má s ním chvíli být maminka. Šel jsem tedy uspat Leničku, dal ji čistou plenku, prohlížel si s ní chvíli knížky (má období, kdy nechce předčítat, ale ukazovat na obrázky a říkat, co na nich je), pak jsem zhasnul a chvíli Leničce povídal. Lenička začla kňourat, po chvíli přispěchala Pavla, že už s Leničkou zůstane. Nedbá, když jí opakuji, že z dětí dělá mamánky, že se jí pak budou dožadovat obě děti každý večer. Nenechá si poradit...
Pro mne je to samozřejmně jednodušší, nebudu muset žádné z dětí přemlouvat, aby už spinkalo - i když mi to bude chybět, protože mne to baví - ale Pavla si pak bude stěžovat, že je unavená, že by chtěla od dětí chvíli klid... Jenže si je k tomu sama vede, že když se jí budou dožadovat, přijde... Já vím, maminkovské city vítězí nad rozumem...