2009, 2010, 2011 © Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný

Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a tak trochu spisovatele...
Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný, Strnadova 9/15, 628 00 Brno, mobil: 777 083 126 e-mail: coney@centrum.cz

úterý 2. února 2010

Obsáhlé zamyšlení

O víkendu jsem se věnoval rodině. V sobotu jsem byl dopoledne s dětmi v knihovně, a byť se mi na konci návštěvy knihovny trochu rozdováděli a začli se honit mezi regály knížek, musím říct, že i Filípek i Lenička byli vlastně celou dobu moc hodní. Nevím, možná je to tím, že se na ně dívám jinak než Pavla, jež má na starosti Leničku od pondělí do pátku celý den, ale celkově se mi prostě zdá, že máme hodné děti.
V sobotu odpoledne jsem při uspávání Leničky usnul v posteli vedle ní, přece jen jsem byl za celý týden dost utahaný, a tak se není co divit, večer se mi alespoň tak brzo nezavíraly oči a mohl jsem si chvíli před usnutím číst, dvě povídky z Salingera. Nutno podotknout, že těm vyprávěním tak nějak nerozumím. "Co tím chtěl básník říci?" Má to vyjadřovat existenciální nejistotu lidiček v USA v průběhu druhé světové války? Ve škole jsme se o Salingerovi neučili a hledat v chytrých knihách "obecné odborné hodnocení" Salingerova díla se mi zatím nechce, ale asi na to brzy dojde.
V neděli dopoledne jsem byl s dětmi na Strnadově, potkali jsme se s Janou, děti si chvíli hrály s Ríšou - jak ten čas letí, už je to rok, co se ten "špunt" narodil - pak jsme nakoupili v LIDLu a vrátili se dom. Odpoledne jsem doučoval neteř Lucku a kamarády Jarka, kteří by rádi zvládli zkoušku už tento čtvrtek.
Týden v práci začal tak nějak v duchu vtipu, co jsem si ho sem na blog dal v neděli večer, už cestou do práce mne tak nějak divně naladili kolegové, co jsem je vezl, zesměšňovali každou zprávu v rádiu, skoro vše kritizovali... Co je to za svět, v němž žijeme? Nic se nebere vážně, všichni všechno kritizují, na všem se hledá něco špatného...
Bohužel dál o průběhu týdne mohu říct asi následující: když s něčím pomůžete, něco zařídíte, něco nachystáte, (občas, někdy) někdo poděkuje. Když upozorníte, že je něco špatně, okamžitě většina lidí odpovídá útokem, třeba slovy "ty nemáš co dělat, že strkáš nos do takovýchto věcí" (a není vůbec podstatné, pokud je stejný obsah sdělen slovy jinými, zaobalen do "krásného kabátu").
Ach jo!
Pro odlehčení jeden odkaz, co mi poslala má bývalá studentka: "holky se švihadly"

Žádné komentáře:

Okomentovat