Co lze říci k prvnímu dni v Latině?
Ráno jsem se probudil už ve čtvrt na šest - příliš měkká postel a tvrdý malý polštář jest přesný opak toho, nač jsem zvyklý. A tak se mi suma sumárum spalo špatně, i když unaven jsem byl tak, že mne velmi měkká matrace v posteli naštěstí v průběhu noci neprobouzela.
Víc než uspokojivá byla ale rozhodně výtečná snídaně v „koloniálním stylu“ (ani ryze středoevropská, ani anglická, ani italská, prostě pro všechny "kolonisty") – vejce, šunka, sýr, ale i krosianty s čokoládou i borůvkovou marmeládou, zkoušel jsem různé kávy...
Velmi příjemné přivítání ve škole a vše fungující, ač kasárna, ostatně stejně jako hotel a snad všechny domy ve městě... Pravda, ze studia se mi trochu "kouřilo z hlavy", ale to už k věci patří...
Když jsem jel vojenským autobusem přes město zpět k hotelu, na rozdíl od cesty tam jel autobus nejprve do jihozápadní části města a pak teprve na jihovýchod. Takže jsem viděl celé město - a už mi i došlo, k čemu bych jej přirovnal. K českému Ostrovu (nad Ohří) - město vypadá jako nově vybudované někdy po druhé světové válce (a od té doby ne příliš udržované, ba i trošku zchátralé, ale je tu něco nové výstavby). A severovýchodní část města je ve stylu Le Corbusier (dokonce se tam tak jedna část jmenuje: Viale le Corbusier) - a vzpomněl jsem si na Chandigarh.
Navečer jsem se šel malinko projít, bo mne čeká ještě studium - dostali jsme k prostudování asi padesát stan A4...
Žádné komentáře:
Okomentovat