Po hotelové snídani každý den spěchám na vojenský autobus, který mne doveze do kasáren. Tam trávím čas od osmi do pěti v místnosti bez oken, bez čerstvého vzduchu (klimatizaci za čerstvý vzduch považovat nelze), u počítače, a učím se nastavování systémů... Zkouším, procvičuji postupy...
V polední pauze oběd a v kavárně Oasis Club na notebooku půlhodinka spojení se světem.
Večer pak zase vojenským autobusem zpět na hotel (z této pravidelné cesty pochází většina mých postřehů o tomto místě), sprcha, dvakrát z těch čtyř večerů jsem si zašel na krátkou procházku a koupil něco dom, a studium materiálů. obdržených ve výuce - teda víc než studium bych to nazval rychlé pročtení předloženého, neb těch materiálů bylo neskutečně mnoho, ale naštěstí mám vše na DVD, takže se k tomu lze dle potřeby vracet později.
A před půlnocí usnout...
Pokračuje bolest za krkem a permanentní únava, to je ta měkká postel a moc studijních materiálů...
Dnes snad půjdu spát dříve...
Přečtěte si:
- Bulhary zbídačuje zelená elektřina (Vítězslav Kremlík, LN/NP)
- Poslouchaje z rádia projev pana Klause (čtvrtek, 20:00, celý text zde: Závěrečný televizní projev prezidenta republiky) a pokyvuji hlavou nad glosou: Potřebujeme Lex Klaus? (Hana Lipovská, NP)
- Kráska s vlasem medovým aneb Topocentrický pohled na vesmír v březnu 2013 (Jan Veselý, přetiskuje NP)
- Amnestie pro spodních deset milionů (Bohumil Kartous, BL)
Žádné komentáře:
Okomentovat