PF 2012

Můj včerejší Vánočně-novoroční mail 2011 vyvolal rozporuplné reakce.
Dostal jsem "nadáno" za jeho pesimističnost, stejně jako jsem dostal milé odpovědi (naštěstí převažovaly).
Dostal jsem odpověď s rezolutní žádostí o vymazání z adresáře od jedné nafoukané slečny/paní sousedky (to mne vůbec nepřekvapilo).
Ale dostal jsem i PFko od autora té pesimistické předpovědi, na níž jsem se odkazoval, od glosátora Ivana Hoffmana, jehož mailová adresa se též nachází v mém adresáři. Připouštím, že toto uzavření smyčky mne vskutku nadchlo a jsem za něj vděčný, možná i trochu pyšný (ač pýcha není dobrá vlastnost, ani trochu). Děkuji!

---

Jedna procházka dopoledne (s nákupem v Albertu a chvílí na kamenech na Pálavském náměstí), jedna procházka v podvečer (Sherwood, tichý, neb v hospodě zavřeno), a jinak poklid posledního dne roku.
Snad nás nechají děti večer dívat na České nebe, no a až je uspíme, možná vydržíme do půlnoci - s hrou Carcassonne. Uvidíme.

Vánočně-novoroční mail 2011

Prosím, věnujte pozornost alespoň poslednímu odstavci tohoto textu.

Jaký bude rok 2012 - sdílím jaksi pesimismus deníku Ivana Hoffmana.
Jedno je jisté, rokem 2011 to nekončí.

Stalo se tradicí, že každý rok odesílám mezi vánočními svátky a koncem roku mail s PFkem. Tento rok postupuji trochu jinak. Nejprve jsem pročítal a promazával adresář (a příští rok to udělám nanovo a ještě pečlivěji, hodlám adresář zredukovat alespoň o 10% jako letos).
Takže pokud jste tento mail dostali, jste stále ještě v mém adresáři. Domnívám se, že nepatříte mezi "mrtvé duše", lidičky, které třeba svůj mail už nepoužívají, a jste v mém adresáři, protože si myslím, že tam stále patříte...

• Předpokládám, že spolu budeme i v roce 2012 komunikovat;
• nebo to alespoň považuji za pravděpodobné.

Takže: pokud snad máte dojem, že v mém adresáři už vlastně být nemáte či být nechcete, stačí napsat, adresář se dá snadno upravit, ještě ztenčit...

Dance Pad

Tak jsme si vyjeli na návštěvu k babičce Věrce...
Lucka dětem půjčila na vycházku psíčka Maxíka, takže byly ochotně venku dvakrát na výletě po Velkých Opatovicích, u kostela, pěkně nasvíceného, krásně svítil nazdobený vánoční strom...

A teď večer nás Lucka navnadila, ozkoušeli jsme si X-PAD Basic Dance Pad (dle recenzí stačí základní verze, a Pavla se teprve teď pochlubila, že si tento taneční simulátor ozkoušela i na vánoční besídce TD Mimi Fortunae). Zajímavá zábava. Myslím, že by to stálo za to půjčit si zmíněnou položku na pár týdnů domů, zda se hned neomrzí...
Teď jsme si ještě zapálili pár prskavek, půjdem vyčistit zoubky a na kutě...

Mrazík vs. Bob the Builder

Původně jsem chtěl psát o Mrazíkovi, ale nevím, zda ještě "chytnu nit", která se mi při sledování filmu "utkala v hlavě".

Teď jsem totiž uspal dceru... Ano, po dlouhé době si mne k uspávání zvolila Lenička. A zavinila to maminka drobnou chybičkou v knihovně. Půjčila dětem Bořka stavitele, ale půjčovala podle obrázků a nevšimla si, že zapůjčila anglickou verzi, Bob the Builder. Can we fix it? Yes we can!
Problém spočívá v tom, že na rozdíl od manželky umím dětem plyně předčítat z anglické knížky česky. Pravda, místy si musím slovíčko "domyslet", odhadnout jeho význam tak, aby text dával smysl, ale jinak mi to skutečně jde celkem obstojně, Rozhodně tak, že děti jsou spokojené a Leničku jsem předčítáním uspinkal...

A teď k tomu Mrazíkovi.



Mrazíka jsme jeden čas "po sametce" někteří nechtěli vidět, coby symbol Ruska, okupanta. Ale pak se po něm poptávka jaksi vrátila. A díváme se na něj v období vánočních svátků zas a znovu. Dokonce si pamatuji, že jsme před nějakými 8 lety na vánoční sešlosti kamarádů trampů na jedné chalupě dokonce hledali program, abychom Mrazíka neprošvihli.
No a dnes?
Už ho zase pravidelně pouštíme každý rok, Filípek si pomalu některé scény pamatuje, a tak mu to "kulturní" (nebo "kultovní" ?) dědictví předáváme. Naše děti budou "dětmi svých rodičů" :-)

Konec pracovní neschopnosti

Předpokládám, že dneškem končí má pracovní neschopnost. Tedy vlastně zítřkem, naši doktoři prý teď neukončují neschopenku "dozadu", v den poslední návštěvy u doktora se ještě člověk, byť rozhodnutím lékaře uznán za zdravého, považuje za nemocného, a práce schopen je až dnem dalším (tak nějak to mají u doktora na nástěnce). Že je to nesmysl? Ne, to je ten "český kocourkov"...
Každopádně jsem si neschopenku "nijak neužil", i ty vánoční svátky jsem se ještě necítil dokonale, takže v tomto ohledu musím dát doktorce za pravdu, že bylo správné, když mne minulý týtden v pondělí ještě nechala doma...
Alespoň jedné věci jsem se mohl věnovat, čtení. Kamarád mi půjčil životopis Steva Jobse - tlustá kniha zvící 680 stran, už jsem jich zdolal 160 - zajímavé počteníčko, byť spíš o lidech, vztazích, postojích, nikoliv o počítačích a technice, která "Jobsovi vznikala pod dohledem".

---

Dnešek byl jakýsi ospalý, asi za to může ta nízká oblačnost, děti byly dopoledne s maminkou v knihovně, jinak jsme si doma hráli, pekl jsem jablečný chléb, poslouchal rádio... Taková "vlastně rekonvalescence", odpovídající neschopence :-)

Klus na Štěpána

Bude to možná připadat podivné, ale celé odpoledne si pouštím písničky Tomáše Kluse. Děti si modelovali z Play-Doh, Pavla četla a já přemýšlel o všem možném, uklízejíc po obědě, chystajíc odpolední chleby...

Na webu jsem si našel o Tomášovi, který mne nadchl svou rolí ve včerejší pohádce Tajemství staré bambitky. Ten mladý muž je velmi talentovaný, a vlastně mu asi něco trochu závidím. Dle jednoho rozhovoru (Tomáš Klus kritizuje: Vládne nám stádo! A co Čech, to kverulant) se v lednu chystá do Indie. I já bych se tam chtěl vrátit, je to kouzelná země, inspirující...
Pravda, někteří Kluse kritizují (Tomáš Klus je kolektivní halucinace šířená mainstreamem), ale: "Tahle pseudointelektuální rádoby zasvěcená diskuse se opravdu nedá dočíst ani do půlky. Když je Klus tak "nezajímavý", proč mu věnujete traktát delší, než Babička i s dosud neobjevenými kapitolami?".
To se raději začtu do povídání Tomáš Klus - Písničkář by měl být zpívající názor, kde se velmi pěkně vyjádřil: "Karel Kryl, to je pro mně synonymem Svobody, ne jen fyzické, ba i tvůrčí, duševní, v době, kdy se demokracie, za kterou bojoval, stává spíš její karikaturou, by se jeho jméno mělo vyslovovat tak nahlas, aby pánům politikům popraskaly bubínky, a psát jen VELKÝMI PÍSMENY. Jeho dílo a jeho život by se mělo stát součástí školních osnov, aby se tak předešlo mládežnickému papouškování zvrácených ideí. Návod jak psát se v jeho písních najít nedá, ba spíš není člověka, který by byl podobných skvostů schopen, nejen s ohledem na okolnosti v nichž vznikaly, ale především na jemu vlastní mistrovství. Alegorie pod každým písmenem a apel v jeho hlase, to je jen a jedině KRYL. Vliv měl, má a bude mít, ne tak, abych kvůli němu mučil mozek latinou, ale tak, že udělám všechno proto, aby se jeho odkaz šířil k nejširšímu publiku."
Nebo se podívám znovu na poklidné povídání vánoční... (ČT zde)

A zajisté se ještě pokusím vrátit ke Klusově textu na blogu, třeba mu porozumím...

Carcassonne jako symbol pohody

Než si dáme s Pavlou odvetu Carcassonne (museli jsme si na internetu najít návod, bo už jsme zapomněli pravidla - děti si dělají "druhé Vánoce", jsou v péči babičky u jejího stromečku), tedy než si dáme druhé kolo po tom odpoledním, při večerní pohádce, dovolím si napsat pár řádků.
Jak z výše uvedeného plyne, po dopoledni, kdy jsem pekl kachničku, měli jsme ji k obědu s knedlíkem a bílým zelím, Lenička si hrála s Play-Doh a Filípek skládal druhou variantu Lega, jsme po obědě děti "odeslali" k babi a osiřeli doma. A užívali si klidu, pohody, domácnosti bez dětí.
Trochu jsme uklidili, zahráli si Carcassonne, na nějž nám jinak nezbývá čas, odpočinuli. Chvíli jsem dělal pořádek v dokumentaci (a našel dokumenty, na jejichž základě bude ještě třeba v úterý přes internetové bankovnictví učinit za operace před koncem roku). A malinko nasával informace z internetu.
Zajímavost z oblasti telefonů:

• Vodafone na Štědrý den zaznamenal pokles počtu SMS, ale přenesl víc dat než loni
• V síti T-Mobile si lidé na Štědrý den nejčastěji posílali SMS, roste počet obrázkových zpráv
• V síti O2 si lidé na Štědrý den nejvíc volali před obědem

Osobně jsem odolal SMSkovému přáníčkovému šílenství a poslal jen SMSky, které chtěla Pavla, v hlavě už si stejně sumíruju obvyklý "novoroční mail"...