
Problém spočívá v tom, že na rozdíl od manželky umím dětem plyně předčítat z anglické knížky česky. Pravda, místy si musím slovíčko "domyslet", odhadnout jeho význam tak, aby text dával smysl, ale jinak mi to skutečně jde celkem obstojně, Rozhodně tak, že děti jsou spokojené a Leničku jsem předčítáním uspinkal...
A teď k tomu Mrazíkovi.

Mrazíka jsme jeden čas "po sametce" někteří nechtěli vidět, coby symbol Ruska, okupanta. Ale pak se po něm poptávka jaksi vrátila. A díváme se na něj v období vánočních svátků zas a znovu. Dokonce si pamatuji, že jsme před nějakými 8 lety na vánoční sešlosti kamarádů trampů na jedné chalupě dokonce hledali program, abychom Mrazíka neprošvihli.
No a dnes?
Už ho zase pravidelně pouštíme každý rok, Filípek si pomalu některé scény pamatuje, a tak mu to "kulturní" (nebo "kultovní" ?) dědictví předáváme. Naše děti budou "dětmi svých rodičů" :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat