Den navíc?

ČRo1 Radiožurnál na svém portálu dnes v anketě zjišťoval: "Letošní rok nám dnes nabízí jeden den navíc, 29. únor. Využijete ho k něčemu výjimečnému?"
Podle mne byl dnešní den jako každý jiný. Pracovní, únavný, dlouhý... Dokonce mohu říct, že jsem se dnes cítil celý den unavenější než kdy jindy.
Takže jako obvykle: ráno vstát, probudit děti, odjet do práce, odpoledne zpět, nakoupit, doma s dětmi večeře a trocha společného času, a pak divadelní trénink. A večer padnout do postele...
Tak vypadá skoro každá středa :-o A že je devětadvacátého února? To je jen o "přeskoku" v kalendáři...

41 - nic se nemění

Tak je mi dnes jednačtyřicet.
Jinak řečeno, už jsem si na světě "odkroutil" jednačtyřicet let, a možná mne, při troše štěstí (odvozeno od dlouhého života například mé babičky), ještě jednou tolik čeká. I když asi ne tak moc (ale jak se říká, nikdo z nás neví dne ani hodiny).

Co vím je to, že svět kolem nás se mi zdá čím dál tím méně veselý, čím dál tím méně přívětivý... Tedy naštěstí jen ten "vnější". Tedy ten svět, kde se musím potkávat s lidmi, jež si nevybírám... S tímto "vnějším" světem spokojen nejsem, ale krom toho, že bych snad mohl opustit svou práci, která mne už jaksi ne vždy baví (což je ale hlavně o lidech, nikoliv o práci samé), toho sám mohu změnit málo.
Svět "vnitřní", okruh rodinný a okruh divadelních přátel, se naštěstí zdá být relativně v pořádku. I když nic neklape dokonale. Ale na druhou stranu - kdyby klapalo, kdyby například děti nikdy nezlobily, přemýšlel bych stejně, co je vlastně v nepořádku (a to byl celkem dobrý příklad, neboť děti mám, jak mi mnozí často říkají, až neobvykle hodné...). Takže je to v pořádku...

Zajímavé to bylo dnes s přáníčky: spousta jich došla mailem, spousta jich došla přes FCB (a divil jsem se, kolik mých bývalých studentů si na mne vzpomnělo /či reagovalo na připomenutí FCB). Jeden milý telefonát mne zastihl "na porcelánu". No sranda... A samozřejmě několik SMSek... Za všechna přání děkuji!

A tak to asi má být... Respektive tak nějak je to asi dnes normální... Co by člověk chtěl, když je mu (?už nebo pouhých?) jednačtyřicet...

---

PS: A ten titulek? Mno, nic se nemění, i narozeninový večer mi "okořenily" záležitosti SBD Mír...

Chodící reklama

Tak by se ze mne asi mohla stát "chodící reklama na chlorellu" - byl jsem dnes na roční lékařské prohlídce a dozvěděl se (a trochu to teď budu zlehčovat), že:

• za poslední rok se mi až zázračně zlepšil stav tuků, cholesterolu a souvisejících parametrů v rozboru krve - takže účinek chlorelly mám nepopiratelně potvrzený lékařem;
  
  
• trochu podivně mi znělo konstatování doktora, že malou bradavičkou, kterou mám na ruce, se netřeba zabývat, prostě je prý natolik malá a třeba časem zmizí;
  
  
• a co se "pavouka na průduškách" týče, prý je to, co popisuji, při současném "aprílovém únoru" celkem normální, ale na druhou stranu - mám se na počátku dubna objednat a pokud to nezmizí, bude se problém řešit.

Tož uvidíme...

Apríl v únoru

Tak jsem uspal Filípka - a málem u něj zase usnul. Včera jsme takto svorně usnuli společně.
A jak jsem tak Filípkovi povídal, přemýšlel jsem, co sem dnes napíšu. Ale nic světoborného mne nenapadlo.
Všimli jste si, jak si z nás příroda utahuje? V sobotu už to vypadalo skoro na jaro, a dnes dopoledne sněžilo (tedy alespoň ve Velkých Opatovicích, kde jsme byli u babičky; a vlastně i v Brně odpoledne, když jsme se vraceli), a teď večer zase zamrzly louže a namrzly chodníky.
Ta letošní zima je vůbec nějaká aprílová: nejprve to vypadalo, že vlastně žádná nebude (až do půli ledna), pak pro změnu nastoupily kruté mrazy, zvané arktické, a teď jakoby se "paní Zima" neuměla rozhodnout, zda chce pokračovat či nikoliv...

Zamrzlé Černé moře

Únorové zpravodajství s sebou přineslo i řadu poetických snímků ze světa.
Mrazivé počasí "čarovalo". Takže se například dalo projít v Oděse po zamrzlém moři...

Zdroj: fotogalerie aktualne.cz

Jsou dny, kdy se...

Jsou dny, kdy se mi ani na blog psát nechce. Patří mezi ně ten dnešní. A tak jen noticka, zajímavá poznámka ze světa ekonomiky:
Ve Spojených státech se začíná spekulovat, že úřady se chystají kontrolovat zlato v držení amerických občanů, a to i v zahraničí a včetně služeb typu GoldMoney. Majitel zlata bude povinen prokazovat, že zlato nabyl z řádně zdaněných peněz – něco jako v České republice v jednu dobu tolik diskutovaná majetková přiznání... Cílem může být odrazení investorů od nákupů zlata hrozbou zanesení na seznam podezřelých z daňových úniků a podstoupení náročné dodatečné administrativy za účelem prokázání, že zlato bylo nakoupeno z legálních příjmů. ... Proč to všechno? Protože ... se zlato pomalu ale jistě stává uchovatelem hodnoty a obligace naopak přichází o status bezpečného přístavu. No a výrazný přesun investorů směrem zlato je to poslední, co si mohou Spojené státy přát. Tak se chystají bránit i tímto způsobem.
(Zdroj: kurzy.cz, zkráceno)

Sinupret

Tak jsem 8 dní poctivě užíval tabletky Sinupret.
Pravda, rýmy jsem se konečně zbavil - ale otázka je, zda bych se jí nezbavil i tak s příchodem příznivějšího počasí, kdy pod nulou je jen po ránu.
Na druhou stranu, pocit "jako bych spolkl pavouka" a on se držel kdesi v krku pod ohryzkem a lechtal mne tam stále trvá, už několik týdnů, vlastně už od doby, kdy jsem byl před Vánoci "na antibiotikách".
Takže to bude otázka pro doktora, až tam půjdu v pondělí na ukončení roční lékařské prohlídky...