Tak jsem dnes utratil přes sto dolarů jen to hvízdlo.
Ale po pořádku.
Jak jsem psal, dopoledne jsem se nějak nemohl srovnat s přechodem/osunem času. Vydali jsme se s kolegou z hotelu na vzduch, k moři a do supermarketu Farm Fresh, no a pak jsem kolegovi na hotelu pomohl s nastavením WiFi na hotelové připojení a zkusil se lehnout a usnout. Nezdařilo se. Stále to není ono.
Znovu jsem ted vstal a vydali jsme se do WalMartu na nákup - a já utratil přes sto dolarů jen to hvízdlo. Koupil jsem si zdejší kukuřičné placky a na ně rajčatovou omáčku Chunky Salsa (dnes se mi nikam na večeři nechce), no a taky oblečení pro děti, které tu je "za babku" - Leničce Wrangler jeansy, Filípkovi také, a ještě jedny jiné, a gatě s dinosaury, Leničce krásné tričko, Filípkovi košili s kapucí (nezvyklé, že), mikinu a zateplenou mikinu/bundičku. Jen Pavle jsem si jeansy zatím netroufl koupit. Mají tu totiž dokonale jiné číslování než u nás "ve staré dobré Evropě". U dětí je to snadné, stačí koupit dle věku, maximálně to bude těm mým dvěma drobným hubeňourům velké.
Mimochodem, na děti se tu rozlišuje následovně: věk (číslo) následované písmenem T, S, R, H (T - toddler = děcko ve věku 1- 3 roky, pro starší pak písmeno S - slim = hubené, R - regular = normální, H - husky = oplácané). Jenže u ženských jsou ta čísla pro mne zatím nepochopitelná.
Jo a taky jsem při vrácení drobných zjistil, že jednu zdejší minci neznám: čtvrťák mne nepřekvapil, prostě čtvrt dolaru, tedy 25 centů. Co mne ale zaskočilo, byl One Dime, desetník. K němu jsem si musel najít na wikipedii vysvětlení.
A pochvaluji si, Chevrolet HRR 2LT, "velká kára", jezdí perfektně. Do obchoďáku to je sice ani ne míli, ale chodníky tu jaksi nejsou, a tak se pěšky skoro chodit nedá. Jaksi se očekává, že máte auto a všude si dojedete...
Tak, a přeji dobrou noc. Tedy vlastně dobré ráno, já půjdu relativně brzy spát, abych na konferenci fungoval na 100%, no a "mý čtenáři doma v ČR" mají teď temnou noc a budou za pár hodin vstávat...
Žádné komentáře:
Okomentovat