Je tu ještě tma (či spíše, zatímco píšu, se rozednívá), jen mne potkal očekávaný "syndrom cestování v čase", prostě jsem se prvně v noci probudil ve 2:30 (v ČR je tou dobou 8:30), po druhé pak kousek před pátou, a to už se mi znovu usnout nepodařilo.
Takže co nejprve doplnit ke včerejšímu dni?
Vše proběhlo dle popsaného plánu až na jeden detail. Na letišti nebyl k dispozici objednaný Ford, ale "velká kráva", jakýsi nejnovější model Chevroletu, jede se v tom krásně, a hlavně to jelo skoro samo, za volantem jsem neusnul a bezpečně dojel necelých 30 mil k hotelu. Akorát to stálo 3x tolik, než jsem předpokládal, jednak je poplatek za "tu káru" vyšší, a jednak obvyklá finta: když se připočte veškeré pojištění a daně, jsme jinde, než co inzeruje internet. To se asi nemění nikde, ať jste v ČR nebo v USA. Snad mne "financ nezakousne".
Po přihlášení, ubytování (jen jsem dal věci na pokoj) a osprchování jsem vážně padl do postele.
Jenže vstával brzy, jak je uvedeno výše.
Teď ráno už mám třetí kávu, něco málo v bříšku, a snažím se "srovnat" s novým prostředím a hlavně časovým posunem, zatím jsem z něj nějaký "praštěný".
Mimochodem, už jsem pochopil větu, která padla v rozhovoru mezi mnou, německým kolegou a novým kolegou z Rumunska: "... if you like american coffee..." - kávu tu mají rozpustnou, vaří ji slabou, a dávají do ní různé voňky, jako my přijali za snandard přidávání "smetánky", tedy těch známých malých mističek 10 g čehosi, tady je totéž ale s mléčným extraktem a extraktem oříšků či vanilky. Není to špatné, tu vanilku jsem si dal v Atlantě na letišti, půllitr za 3 doláče, a tady v hotelu je naštěstí (pro mne - při mé spotřebě kávy) "corner cup", kde si mohu dopřávat tu oříškovou variantu v neomezeném množství...
Žádné komentáře:
Okomentovat