Večer se mi chtělo spát už kolem deváté, ale nedařilo se uspat děti, ani pohádka čtená "ve velké posteli" nezabrala, ani ta druhá, pak jsem Leničce ještě v její posteli vyprávěl o robotech a usnul tam. Ale probudil se cca o půl dvanácté, vrátil se do ložnice, jenže "zabral" až nad ránem cca v jednu...
středa 31. července 2013
...a noc je zlá
Dnes budu mít přes den trochu problém, noc byla zlá a jsem nedospalý.
Večer se mi chtělo spát už kolem deváté, ale nedařilo se uspat děti, ani pohádka čtená "ve velké posteli" nezabrala, ani ta druhá, pak jsem Leničce ještě v její posteli vyprávěl o robotech a usnul tam. Ale probudil se cca o půl dvanácté, vrátil se do ložnice, jenže "zabral" až nad ránem cca v jednu...
Večer se mi chtělo spát už kolem deváté, ale nedařilo se uspat děti, ani pohádka čtená "ve velké posteli" nezabrala, ani ta druhá, pak jsem Leničce ještě v její posteli vyprávěl o robotech a usnul tam. Ale probudil se cca o půl dvanácté, vrátil se do ložnice, jenže "zabral" až nad ránem cca v jednu...
úterý 30. července 2013
DINO toys - NEMO
Nová hra NEMO od DINO toys už není zase tak nová, máme ji nějaký pátek, a nutno říct, že se k ní děti stále vrací... I když na Leničku se jevila zpočátku moc těžká...
pondělí 29. července 2013
Sako ze sametu
V hlavě mi stále zní píseň Jarka Nohavici Sako ze sametu.
Hledal jsem si k té písni odkazy na webu, a narazil nejen na "Hutkovo šílení" [1] a Jarkovu reakci [2] jako nemizící ozvěny z minula, ale i na rozumné články rozebírající a hodnotící právě píseň "Sako ze sametu":
Já se však pokusím o malý vlastní rozbor této kouzelné písně:
Hledal jsem si k té písni odkazy na webu, a narazil nejen na "Hutkovo šílení" [1] a Jarkovu reakci [2] jako nemizící ozvěny z minula, ale i na rozumné články rozebírající a hodnotící právě píseň "Sako ze sametu":
- GLOSA: Nohavicovo Sako ze sametu není protestsong, má v sobě naději (idnes)
- Nohavica má sako ze sametu, šmouhy na duši a zpívá o prachách a konci nadějí (Krajské listy)
Já se však pokusím o malý vlastní rozbor této kouzelné písně:
...po kapsách zátky z piva, to když jsem ještě míval strach...Kdo chce, Jarkovi a jeho postoji před rokem 89 rozumí, "kdo jsi bez viny, hoď první kamenem"... Já ho chápu. V duchu se mi taky vrací vzpomínka na politruka, co si mne v listopadu 1989 pozval na kobereček a chtěl vědět, proč jsem tenkrát rozmnožoval studentské požadavky po událostech z 17. listopadu na Národní třídě a ptal se, co by tomu řekli moji rodiče - taky jsem mu tehdy hrdě nedokázal odpovědět, že s rudou knížkou jim táta praštil o stůl po příchodu soudruhů-osvoboditelů, politruk to musel vědět, měl jsem to v papírech, ale stejně jsem se trochu bál... Máme v sobě každý to své...
Míjejí nás dny po dni a já jdu po Národní a nic se nedějeŽe se nám však zdá náš dnešní všední svět (zase) nějaký pokřivený, politika a řízení státu se ubírají kamsi jinam, než jsme si to v devětaosmdesátém představovali, o tom asi není sporu... A každá další politická garnitura předvádí, že to může být ještě horší...
...na náměstí zněla píseň, že krásně je.Klaním se, pane Nohavico, takhle elegantně vyzdvihnout Hutkovu Náměšť, ač Hutka do Vás kopal, to je čin!
Říkali z televize, že přišel velké krize den,A tenhle odstavec, tuhle sloku, tu si dám za rámeček, vždyť i já občas příliš myslím v číslech a nechávám se jimi oslepit... A budu si tu sloku v hlavě přezpívávat a bude se mi žít lépe...
jakápak sakra krize, to tu jde jen o peníze všem,
kde se ztratila slova o naději, o tom, že zázraky se dějí, když člověk chce,
a prachy přijdou potom a život není o tom jen.
neděle 28. července 2013
Přežili jsme
Přežili jsme: vedra, cestu domů z Bítova, vybalení, tři pračky prádla...
Přežijeme jistě i tropickou noc (ještě teď je jednatřicet stupňů)...
Ale jak přežiji zítřejší pracovní den, to nevím... Horka mají vládnout dál, nemám v kanceláři klimatizaci a úkolů bude hodně... Uvidíme...
Přežijeme jistě i tropickou noc (ještě teď je jednatřicet stupňů)...
Ale jak přežiji zítřejší pracovní den, to nevím... Horka mají vládnout dál, nemám v kanceláři klimatizaci a úkolů bude hodně... Uvidíme...
sobota 27. července 2013
Bítov - letos a dříve...
Letos je to na Bítově jiné než loni a předloni.
Loni i předloni tu většina dětí vytvořila jednu velikánskou partu a navzájem se doplňovali ve všech možných hrách - letos vznikají, když už, protože většinou vlastně nevznikají, malé skupinky...
Snad je to tím počasím, spousta rodin na celý den opouští chatovou osadu a jezdí někam na výlety (což v tom hicu dost dobře nechápu), hodně dětí prostě není celý den až do večera vidět (výlety, pláž?).
Ale náznaky přátelství vznikají, Fíšek včera navečer hrál s Oliverovým tatínkem chvilku tenis, a pak ještě s Tomáškem...
A už nechodíme na koupání jen do zátoky (kde je břeh pískový a jílový), ale i do kempu, kde je břeh posypán šotolinou, ale voda trochu čistší.
Loni i předloni tu většina dětí vytvořila jednu velikánskou partu a navzájem se doplňovali ve všech možných hrách - letos vznikají, když už, protože většinou vlastně nevznikají, malé skupinky...
Snad je to tím počasím, spousta rodin na celý den opouští chatovou osadu a jezdí někam na výlety (což v tom hicu dost dobře nechápu), hodně dětí prostě není celý den až do večera vidět (výlety, pláž?).
Ale náznaky přátelství vznikají, Fíšek včera navečer hrál s Oliverovým tatínkem chvilku tenis, a pak ještě s Tomáškem...
A už nechodíme na koupání jen do zátoky (kde je břeh pískový a jílový), ale i do kempu, kde je břeh posypán šotolinou, ale voda trochu čistší.
V zátoce si Lenka oblíbila hrátky s pejskem, který doprovázel jednu nevidomou dívku...
...a Filípek stavby z písku / či spíš blátíčka :-)
A při včerejší soutěži byl Filípek jediný, kdo ostatním mohl číst úkoly, zbytek dětí byla předškolní prťata...
pátek 26. července 2013
Jak přežít horka?
Z rozhlasu slyším otázku "Jak přežít horka?", objevuje se v různých úpravách v různých titulcích článků...
Dopoledne jsme byli plavat v zátoce, nejprve se dětem nechtělo, pak se jim nechtělo zpět...
A teď tu kolem pobíhají, hrají hru "honba za pokladem...", a nechápu, kde se v nich ta energie bere...
Dopoledne jsme byli plavat v zátoce, nejprve se dětem nechtělo, pak se jim nechtělo zpět...
A teď tu kolem pobíhají, hrají hru "honba za pokladem...", a nechápu, kde se v nich ta energie bere...
Ve středu se konala pěvecká soutěž...
čtvrtek 25. července 2013
Bítovská horka
Celou republiku trápí vedro.
Čtvrteční ochlazení je jen vydechnutím po horkých dnech a před ještě tropičtějším víkendem. Ve čtvrtek bude maximálně 25 až 29 °C. Už v pátek bude ale rtuť teploměru opět stoupat přes 30 °C, v maximech naměříme 27 až 31 °C. V neděli by se pak teplota měla vyšplhat až k 39 °C. (Zdroj zde)
A tak lze stručně říct: v pondělí odpoledne jsme se v zátoce koupali s nadšením, v úterý pro potěšení, včera už jen aby se vedro dalo přežít, a dnes dopoledne "jen z povinnosti" - odpoledne jsme hráli ruské kuželky.
Ne, v tomhle počasí nejde vkazovat žádnou velkou aktivitu... Teda děti ji vykazují stále, ale dospělí nikoliv...
Čtvrteční ochlazení je jen vydechnutím po horkých dnech a před ještě tropičtějším víkendem. Ve čtvrtek bude maximálně 25 až 29 °C. Už v pátek bude ale rtuť teploměru opět stoupat přes 30 °C, v maximech naměříme 27 až 31 °C. V neděli by se pak teplota měla vyšplhat až k 39 °C. (Zdroj zde)
A tak lze stručně říct: v pondělí odpoledne jsme se v zátoce koupali s nadšením, v úterý pro potěšení, včera už jen aby se vedro dalo přežít, a dnes dopoledne "jen z povinnosti" - odpoledne jsme hráli ruské kuželky.
Ne, v tomhle počasí nejde vkazovat žádnou velkou aktivitu... Teda děti ji vykazují stále, ale dospělí nikoliv...
středa 24. července 2013
Ostrostřelec Bítova
Včera Filípek vyhrál střeleckou soutěž (střelba ze vzduchovky). Lenička se zúčastnila též, ale bylo to na ni prý moc těřké (asi tím úmorným vedrem, neb na pouti už úspěšně vystřelila růži).
Vzduchovku jsem držel oběma...
...Filípek mířil dobře...
...a tak stál uprostřed nahoře na pomyslných stupních vítězů, holky byly jen statistky vedle.
úterý 23. července 2013
Na Bítově
Užíváme si letošní poslední dovolenou na týdenním pobytu na Bítově - na chatové osadě spravované Volarezou, tedy "u vojáků".
Počasí je nááádherné, přehrada je ještě "koupatelná", nic nám nechybí...
Jen nějak nestíhám stahovat fotky z mobilu, snad zítra...
:-)
Počasí je nááádherné, přehrada je ještě "koupatelná", nic nám nechybí...
Jen nějak nestíhám stahovat fotky z mobilu, snad zítra...
:-)
pondělí 22. července 2013
Vinohradský tunel
O víkendu mne trochu !poplašil" soused na zahradě tvrzením, že o zahrady přijdeme, neboť pod nimi povede Vinohradský tunel.
Naštěstí "nic není horké, jak se to uvaří" (či jak ta průpovídka zní), každopádně z té spousty odkazů na dané téma, které jsem našel, plyne, že stavět (kopat) se bude až někdy v roce 2020, a bude to "kdesi pod námi" (ještě není jistá trasa) a bude to hloubený tunel (ne zářez dodatečně zasypaný).
Odkazy/zdroje:
Naštěstí "nic není horké, jak se to uvaří" (či jak ta průpovídka zní), každopádně z té spousty odkazů na dané téma, které jsem našel, plyne, že stavět (kopat) se bude až někdy v roce 2020, a bude to "kdesi pod námi" (ještě není jistá trasa) a bude to hloubený tunel (ne zářez dodatečně zasypaný).
Odkazy/zdroje:
- Wikipedie
- mestsky-okruh-brno.cz
- silnice-zeleznice.cz/clanek/velky-mestsky-okruh-v-brne
- ŘSD
- zivli.cz
- Tunel Vinohrady v Brně – Modelování chování specifického prostředí pro ražbu tunelu pomocí MKP
- dalnice-silnice.cz
- ceskatelevize.cz/...razbu-vinohradskych-tunelu-silnicari-odlozi
neděle 21. července 2013
Medvídek ze Šumavy
Ráno a dopoledne vládla poněkud nervózní atmosféra, už zase balíme.
Po obědě jsme vyhlásili polední klid, a pak po třetí už v klidu vyrazili na zahrádku.
Večer si mne vybrala Lenička a já musel vyprávět: o medvídcích, rekapitulaci o medvídkovi z Norska, o medvídkovi z lesů na hranici USA a Kanady a o medvídkovi z Uralu jsme zvládli příliš rychle, takže pak jsem musel improvizovat, pomohl jsem si večerníčkem, a čtvrtého medvídka ubytoval ve skalní rozsedlině nad Černým jezerem na Šumavě, a z vyprávění tak udělal malou lekci přírodopisu a zeměpisu - až Lenička usnula...
A já za chvíli usnu taky :-)
Po obědě jsme vyhlásili polední klid, a pak po třetí už v klidu vyrazili na zahrádku.
Večer si mne vybrala Lenička a já musel vyprávět: o medvídcích, rekapitulaci o medvídkovi z Norska, o medvídkovi z lesů na hranici USA a Kanady a o medvídkovi z Uralu jsme zvládli příliš rychle, takže pak jsem musel improvizovat, pomohl jsem si večerníčkem, a čtvrtého medvídka ubytoval ve skalní rozsedlině nad Černým jezerem na Šumavě, a z vyprávění tak udělal malou lekci přírodopisu a zeměpisu - až Lenička usnula...
A já za chvíli usnu taky :-)
sobota 20. července 2013
Navrátilec
Tak se nám Filípek vrátil z tábora: spokojený, opálený, trochu špinavý, zjistili jsme, že si denně jaksi opomněl poctivě měnit prádlo (stačily mu například troje ponožky), ale to už tak na táboře bývá...
Celé odpoledne jsme pak byli na zahradě, a teď už koťátka spí vedle sebe v posteli...
Celé odpoledne jsme pak byli na zahradě, a teď už koťátka spí vedle sebe v posteli...
pátek 19. července 2013
Stres!
Dneska jsem byl v práci tak vystresovaný z toho, co vše je třeba dodělat, že ani odpolední vycházka na zahrádku nějak nefungovala, a tak usnu "s Leničkou" - tedy brzy :-)
A zítra se nám vrátí Filípek z tábora...
A zítra se nám vrátí Filípek z tábora...
čtvrtek 18. července 2013
Odmrazovat se má v zimě...
Odmrazovat námrazu z mrazničky se má v zimě, ale vzhledem k tomu, že jsme dnes zjistili "nedovřenou mrazničku", museli jsme se do toho poněkud neplánovaně pustit teď večer... Jaksi neplánovaně. Ach jo.
A tak jsem z toho v tomto okamžiku už zase nějak spací - a to jsem si myslel, jak dnes bude poklidné odpoledne.
Fišíček si tábor zjevně užívá:
A tak jsem z toho v tomto okamžiku už zase nějak spací - a to jsem si myslel, jak dnes bude poklidné odpoledne.
Fišíček si tábor zjevně užívá:
středa 17. července 2013
Epidemie 21. století? Stres
Se zájmem jsem si přečetl článek Epidemie 21. století? Polovina Čechů se trápí v práci. A nějak se v něm vidím (vybírám, co je mně reálně odpovídající):
A ještě zase jeden "Filípkův pozdrav" - jasně, náš Fišíček a LEGO :-)
- Napětí v práci zažívají především vysokoškolsky vzdělaní lidé, je to 57 procent z nich. Více jsou stresovaní muži než ženy...
- Mezi řadovými zaměstnanci je počet stresovaných osob menší, v jejich případě jde ale více o stres permanentní.
- Téměř polovina lidí zažívajících napětí v práci považuje za spouštěč především mezilidské vztahy. Druhým stresovým faktorem je nepřiměřené pracovní zatížení a třetím nedostatečné ohodnocení v práci.
- Z dalších faktorů, které způsobují stres, průzkum zmiňuje nejistotu zaměstnání, propouštění, reorganizaci, nedostatečnou komunikaci v rámci firmy a nedostatečně vymezené úkoly a povinnosti.
A ještě zase jeden "Filípkův pozdrav" - jasně, náš Fišíček a LEGO :-)
úterý 16. července 2013
Infekční mononukleóza
Tak se to na mne nějak sype, v práci toho "bolo privela", od doktorky jsem se mailem dozvěděl, že Lenka má proběhlou infekční mononukleózu (a tak jsem studoval Wikipedii a Vitalion)...
Alespoň další fotka "od Filípka z tábora" jest pozitivum (sice mi není zcela jasné, co za bláznovinu se sprejem to vyvádějí, ale "sranda musí bejt")...
Alespoň další fotka "od Filípka z tábora" jest pozitivum (sice mi není zcela jasné, co za bláznovinu se sprejem to vyvádějí, ale "sranda musí bejt")...
pondělí 15. července 2013
První pozdrav z tábora
Pracovní den (po třech týdnech v práci) byl vskutku náročný - šla mi z toho "hlava kolem".
Ale pak jsme navečer prohlíželi první pozdravy z tábora od Filípka - zatím jen formou zveřejněných fotografií na webu... Ale i tak je to fajn, mít o Filípkovi alespoň takto obrazové zpravodajství - zjevně se mu daří dobře...
Ale pak jsme navečer prohlíželi první pozdravy z tábora od Filípka - zatím jen formou zveřejněných fotografií na webu... Ale i tak je to fajn, mít o Filípkovi alespoň takto obrazové zpravodajství - zjevně se mu daří dobře...
neděle 14. července 2013
Nějak nebyl výkon :-)
Dopoledne jsme pekli cuketovou buchtu a k obědu jsem chystal cuketu s bramborem - a to jsme zpracovali jen dvě ze tří, včera ze zahrady donesených, cuket.
A odpoledne jsme zase vyrazili na zahradu, ale že bylo dnes nějak snad větší dusno či co, nějak nám to nešlo od ruky - prostě jsme dnes moc práce neudělali: česnek je vyryt, asi polovina rajčat zaštípána a přivázána, něco sklizeno...
Prostě to dnes s naším pracovním výkonem při neděli nebylo nic moc :-o
A večer jsem musel "uvést batoh a tašku do standardní polohy", prostě si nachystat věci na normální koloběh pracovního týdne - vlastně po třech nedělích!
A odpoledne jsme zase vyrazili na zahradu, ale že bylo dnes nějak snad větší dusno či co, nějak nám to nešlo od ruky - prostě jsme dnes moc práce neudělali: česnek je vyryt, asi polovina rajčat zaštípána a přivázána, něco sklizeno...
Prostě to dnes s naším pracovním výkonem při neděli nebylo nic moc :-o
A večer jsem musel "uvést batoh a tašku do standardní polohy", prostě si nachystat věci na normální koloběh pracovního týdne - vlastně po třech nedělích!
sobota 13. července 2013
Slaměný jedináček
Slaměný jedináček.
Jo , jasně, vymyslel jsem si novotvar. Ostatně Lenička jich vymýšlí nespočet. A Lenička se dnes stala slaměným jedináčkem, bráška jí odjel na tábor - když se může ženě, které manžel odjede na dlouhou služební cestu, říkat slaměná vdova...
Leničku odpoledne hlídala babička a my s Pavlou pracovali na zahradě: celou zahradu jsem posekal, Pavla plela, uvazovali jsme rajčata... A teď večer jsme z toho příjemně "spokojeně unavení".
Dívali jsme se s Leničkou na Scooby Doo a já přitom okrajoval cukety (už nám krásně narostly, babičce teprve kvetou), chystal jsem si "surovinu na zítřejší oběd".
Dobrou ;-)
Jo , jasně, vymyslel jsem si novotvar. Ostatně Lenička jich vymýšlí nespočet. A Lenička se dnes stala slaměným jedináčkem, bráška jí odjel na tábor - když se může ženě, které manžel odjede na dlouhou služební cestu, říkat slaměná vdova...
Leničku odpoledne hlídala babička a my s Pavlou pracovali na zahradě: celou zahradu jsem posekal, Pavla plela, uvazovali jsme rajčata... A teď večer jsme z toho příjemně "spokojeně unavení".
Dívali jsme se s Leničkou na Scooby Doo a já přitom okrajoval cukety (už nám krásně narostly, babičce teprve kvetou), chystal jsem si "surovinu na zítřejší oběd".
Dobrou ;-)
pátek 12. července 2013
Zánět jater
Tak nejen já si něco dovezl z Turecka, jak jsem psal včera (Zánět zvukovodu), ale i Lenička:
Když jsem s ní byl po jejím pádu v nemocnici v Kusadasy, v rámci všech možných vyšetření, kdy vlastně vyloučili následky otřesu mozku a závěr zněl jen traumatický šok, brali Lence i krev a upozornili mne na vysoké výsledky jaterních testů.
Včera jí tedy dětská lékařka odebrala krev, a dnes jsme se dozvěděli, že Lenka nemůže na tábor, že musí zůstat ještě minimálně týden doma, protože prodělala nějaký virový zánět jater (něco jako "skrytá mononukleóza"), takže teď užívá podpůrné léky na podporu jater (Essentiale forte N), vaříme dietu, a na tábor odjede zítra jen Filípek...
Prostě se nám to nějako komplikuje :-(
Když jsem s ní byl po jejím pádu v nemocnici v Kusadasy, v rámci všech možných vyšetření, kdy vlastně vyloučili následky otřesu mozku a závěr zněl jen traumatický šok, brali Lence i krev a upozornili mne na vysoké výsledky jaterních testů.
Včera jí tedy dětská lékařka odebrala krev, a dnes jsme se dozvěděli, že Lenka nemůže na tábor, že musí zůstat ještě minimálně týden doma, protože prodělala nějaký virový zánět jater (něco jako "skrytá mononukleóza"), takže teď užívá podpůrné léky na podporu jater (Essentiale forte N), vaříme dietu, a na tábor odjede zítra jen Filípek...
Prostě se nám to nějako komplikuje :-(
čtvrtek 11. července 2013
Zánět zvukovodu
Tak jsem si z dovolené něco přivezl: zánět zvukovodu.
Zhruba od neděle mne bolí pravé ucho, v úterý se přidalo i to levé.
A tak když jsem byl dnes po onom zážitku s Lenkou a jejím otřesem mozku dnes na kontrole u její dětské lékařky, na závěr jsem požádal o radu pro sebe - a na radu pediatričky šupajdil hned o patro výš na ORL a dozvěděl se od paní doktorky v podstatě přesně to, co uvádí nemoci.vitalion.cz/zanet-zvukovodu/, nafasoval recept na kapky do uší (kortikoidy a antibiotika v jednom)... Na neschopenku to nejni, jen budu muset za týden ve čtvrtek na kontrolu...
Ach jo. Ale ještě jsem na tom dobře, jsou prý i tací. co s touto diagnózou pro závažnost stavu neotevřou pusu, mě to "jen bolí"...
Zhruba od neděle mne bolí pravé ucho, v úterý se přidalo i to levé.
A tak když jsem byl dnes po onom zážitku s Lenkou a jejím otřesem mozku dnes na kontrole u její dětské lékařky, na závěr jsem požádal o radu pro sebe - a na radu pediatričky šupajdil hned o patro výš na ORL a dozvěděl se od paní doktorky v podstatě přesně to, co uvádí nemoci.vitalion.cz/zanet-zvukovodu/, nafasoval recept na kapky do uší (kortikoidy a antibiotika v jednom)... Na neschopenku to nejni, jen budu muset za týden ve čtvrtek na kontrolu...
Ach jo. Ale ještě jsem na tom dobře, jsou prý i tací. co s touto diagnózou pro závažnost stavu neotevřou pusu, mě to "jen bolí"...
středa 10. července 2013
A domů...
Poslední večer jsme zašli do (extra objednané) rybí restaurace, Lenička jedla naštěstí rozumně jen vybrané dietní části menu.
Pak mne ještě po mini disko (tentokrát jako divačka) zatáhla má dcera na bar na čaj :-) Zjevně v ní má celodenní péče zanechala "rozněžňující přístup".
A pak: naposledy dobrou noc, ráno odjíždíme / odlétáme.
Ranní vstávání bylo poněkud nepříjemné, prostě se vstávat nechtělo!
Jinak ale vše proběhlo bez problémů, po snídani odjezd na letiště do Izmiru, let do Prahy, po D1 z Prahy do Brna, vybalování, první dvě pračky...
Večer jsme utahaní jako koťata, před devátou pomalu postupně usínáme...
Pak mne ještě po mini disko (tentokrát jako divačka) zatáhla má dcera na bar na čaj :-) Zjevně v ní má celodenní péče zanechala "rozněžňující přístup".
A pak: naposledy dobrou noc, ráno odjíždíme / odlétáme.
Ranní vstávání bylo poněkud nepříjemné, prostě se vstávat nechtělo!
Jinak ale vše proběhlo bez problémů, po snídani odjezd na letiště do Izmiru, let do Prahy, po D1 z Prahy do Brna, vybalování, první dvě pračky...
Večer jsme utahaní jako koťata, před devátou pomalu postupně usínáme...
úterý 9. července 2013
Tak nám to končí...
Navečer předposledního dne, kdy jsme se vrátili od bazénu, "vytáhl" jsem děti jěště na chvíli do moře, pak večeře (užil jsem si tuňáka zasypaného zeleninou) a mini disko...
Pozdě večer jsem se prvně malinko pohádal s personálem, slečna mi nechtěla pro Filípka na míchat koktejl Blue Night, když jsem ho požadoval bezalkoholický, prý nemůže cokoliv mimo rozpis, až teprve s panem šéfem jsme si vysvětlili, že přece nemůže být problém, když chci něco "ošizeného", nikoliv něco "navíc" - chápal bych, kdyby nechtěli dát drink s jiným, značkovým, alkoholem, který není na seznamu all inclusive, ale takhle... Takhle to byl dle mého příklad toho, že někdo nechce vyhovět, ač bez problému může...
No, a ráno následovalo něco, co jsem ani náj´hodou nepředpokládal a nepřeji nikomu z rodičů na dovolené - Lenka spala na horním patře dvoupatrové postele, spadla dolů (protože s sebou příliš moc hází), asi po hodině začala blinkat, po další hodině znovu, po další hodině do třetice.
Následovala telefonická konverzace s delegátkou, se zdejším zdravotníkem, s doktorem, který přijel, s lékaři a personálem na poliklinice, kde Lenka absolvovala "tunel" hlavy, ultrazvuk žaludku, všechny možné senzorické kontroly, včetně rozboru krve, který zjistil zhoršené jaterní testy (7x - to prý nijak nemůže souviset s traumatickým šokem z pádu, který znamenal otřes mozku, ale ukazuje na rozbíjhající se hepatitidu, kterou budeme muset po návratu do ČR řešit)...
Mluvil jsem anglicky i rusky, naslouchal i němčině, chytal latinská slovíčka, jen do turečtiny nepronikl, ale všici to respektovali.
Takže jsme v devět ráno jeli do nemocnice a v šest večer (po kapačkách) se vrátili...
Poněkud jiný průběh dne, než jak má vypadat den dovolenkový... Snad už je po všem, Lenička na pokoji baští housku a zapíjí ji čajem s medem!
Pozdě večer jsem se prvně malinko pohádal s personálem, slečna mi nechtěla pro Filípka na míchat koktejl Blue Night, když jsem ho požadoval bezalkoholický, prý nemůže cokoliv mimo rozpis, až teprve s panem šéfem jsme si vysvětlili, že přece nemůže být problém, když chci něco "ošizeného", nikoliv něco "navíc" - chápal bych, kdyby nechtěli dát drink s jiným, značkovým, alkoholem, který není na seznamu all inclusive, ale takhle... Takhle to byl dle mého příklad toho, že někdo nechce vyhovět, ač bez problému může...
No, a ráno následovalo něco, co jsem ani náj´hodou nepředpokládal a nepřeji nikomu z rodičů na dovolené - Lenka spala na horním patře dvoupatrové postele, spadla dolů (protože s sebou příliš moc hází), asi po hodině začala blinkat, po další hodině znovu, po další hodině do třetice.
Následovala telefonická konverzace s delegátkou, se zdejším zdravotníkem, s doktorem, který přijel, s lékaři a personálem na poliklinice, kde Lenka absolvovala "tunel" hlavy, ultrazvuk žaludku, všechny možné senzorické kontroly, včetně rozboru krve, který zjistil zhoršené jaterní testy (7x - to prý nijak nemůže souviset s traumatickým šokem z pádu, který znamenal otřes mozku, ale ukazuje na rozbíjhající se hepatitidu, kterou budeme muset po návratu do ČR řešit)...
Mluvil jsem anglicky i rusky, naslouchal i němčině, chytal latinská slovíčka, jen do turečtiny nepronikl, ale všici to respektovali.
Takže jsme v devět ráno jeli do nemocnice a v šest večer (po kapačkách) se vrátili...
Poněkud jiný průběh dne, než jak má vypadat den dovolenkový... Snad už je po všem, Lenička na pokoji baští housku a zapíjí ji čajem s medem!
pondělí 8. července 2013
Pohoda u moře (3.)
Možná už se toto vyprávění zdá pravidelnému čtenáři stránek nudné, ale já mám dojem, že se nenudíme, že prostě relaxujeme, a jeden týden v roce si udělat takový, jaký ho tu popisuji, je prostě správné...
Odpoledne (zkrácené, děti spaly téměř do čtyř) bylo ve znamení moře, bazénu, skluzavky a čtení knih. Lehce štípající záda naznačují, že jsem zase nachytal trochu bronzu.
Před večeří děti (konečně) objevily, že z písku na pláži se dá stavět - děti jsou totiž skoro pořád u sladkovodního bazénu, zaplavat si do moře chodím převážně já a Pavla. Držím se zásady děti do ničeho moc nenutit!
A ještě zbývá dodat, že na pláži, skoro do posledního místečka pokryté lehátky, moc místa na hraní pro děti nezbývá...
Večer jsme před večeří děti osprchovali, ostříhali nehtíky, a po večeři obvyklé "mini disko" a následovat prý bude opět malá divadelní show (a nebyla sice tentokrát tak skvělá jako minule, ale smáli jsme se dost).
V noci jsem prý strašně chrápal, říká Pavla, Lenička o tom nic neví, ta spí tvrdě jako já, a Filípek si nějak podivně vymýšlí :-)
Celý den trávíme opět u moře a u bazénku, tentokrát jsme nešli ani po obědě spát, nějak se nám nechtělo... Děti hrály kolektivní soutěže, my s Pavlou opět vodní gymnastiku... Dle meteo hlášení WeatherBug je prý dvaatřicet stupňů, ale ve stínu palem a u moře se to skoro nezdá...
Odpoledne (zkrácené, děti spaly téměř do čtyř) bylo ve znamení moře, bazénu, skluzavky a čtení knih. Lehce štípající záda naznačují, že jsem zase nachytal trochu bronzu.
Před večeří děti (konečně) objevily, že z písku na pláži se dá stavět - děti jsou totiž skoro pořád u sladkovodního bazénu, zaplavat si do moře chodím převážně já a Pavla. Držím se zásady děti do ničeho moc nenutit!
A ještě zbývá dodat, že na pláži, skoro do posledního místečka pokryté lehátky, moc místa na hraní pro děti nezbývá...
Večer jsme před večeří děti osprchovali, ostříhali nehtíky, a po večeři obvyklé "mini disko" a následovat prý bude opět malá divadelní show (a nebyla sice tentokrát tak skvělá jako minule, ale smáli jsme se dost).
V noci jsem prý strašně chrápal, říká Pavla, Lenička o tom nic neví, ta spí tvrdě jako já, a Filípek si nějak podivně vymýšlí :-)
Celý den trávíme opět u moře a u bazénku, tentokrát jsme nešli ani po obědě spát, nějak se nám nechtělo... Děti hrály kolektivní soutěže, my s Pavlou opět vodní gymnastiku... Dle meteo hlášení WeatherBug je prý dvaatřicet stupňů, ale ve stínu palem a u moře se to skoro nezdá...
neděle 7. července 2013
Pohoda u moře (2.)
V sobotu před polednem si děti vzpomněly, že chtějí zase na chvíli (byly tam hodinu) do dětského klubu, pak jsme zašli společně do baru na koktejl Miki Mouse (směs džusů a troška jahodové grenediny - alespoň takhle to tu píší na nápojovém lístku), oběd a "odpolední klid".
Mimochodem, nápojů je tu široký výběr: všechny možné džusy (Apple, Lemon, Peach, Pinapple, Orange, Cherry), kola, Fanta, Sprite, TUBORG ADAM GIBI BIRA, zdejší raki (silně podobná krétskému Ouzo, však jsem zahlédl na láhvi nápis EZE), spoustu koktejlů (ve složení často figuruje VOTKA - skutečně to píší takto)...
Odpoledne jsme strávili opět u bazénu, Lenička se mnou i odzkoušela tobogán, ale že se trochu bála a chytla se mne jako klíště kolem krku, sjeli jsme tobogán poněkud neřízeně v leže, a když jsme se z bazénu vynořili, zjistil jsem, že skoro nemohu hýbat krkem, něco se mi tam "zaseklo".
Dopřáli jsme si zmrzlinu, pizzu, hamburger, ještě se chvíli koupali či četli (a já se marně snažil krk rozhýbat). A děti si vyžádaly ještě hodinu v dětském klubu. Zůstali jsme na bezénu snad zatím nejdéle za celý pobyt, přes šestou večerní.
Večer měl klasický průběh, večeře (podává se relativně pozdě, od půl osmé) a mini disko (diskotéka pro nejmenší).
Pak si děti na pokoji ještě vymručely film na počítači...
Tuto noc se nějak špatně spalo, teplota neklesla snad ani pod sedmadvacet, ráno jsem se probudil zpocený jak myška. A brzo.
Zato děti si spokojeně oddychují přes osmou hodinu...
Celé dopoledne jsme strávili u bazénu: Filip si troufl na obě skluzavky, Pavla si zašla na ranní cvičení, společně jsme si dali předobědovou vodní gymnastiku... A tak jsme se po obědě dostali na pokoj až ve dvě...
Všici usnuli, jen já šel na setkání s delegátkou cestovní kanceláře (problém Internetu zbagatelizován, "to ne my, to turecká strana nás špatně informuje", obdobně problém prezentace délky zájezdu (8 dní/7 nocí jest v reálu jen 7 dní a pár hodin i s cestou - "to ne my, to charterové lety, které nemůžeme ovlivnit") - mno nic, o tom si budeme povídat po návratu z dovolené, teď si ji nehodlám kazit.
Četl jsem si, zašel "ulovit" Internet k recepci, a půjdu probudit rodinu...
Mimochodem, nápojů je tu široký výběr: všechny možné džusy (Apple, Lemon, Peach, Pinapple, Orange, Cherry), kola, Fanta, Sprite, TUBORG ADAM GIBI BIRA, zdejší raki (silně podobná krétskému Ouzo, však jsem zahlédl na láhvi nápis EZE), spoustu koktejlů (ve složení často figuruje VOTKA - skutečně to píší takto)...
Odpoledne jsme strávili opět u bazénu, Lenička se mnou i odzkoušela tobogán, ale že se trochu bála a chytla se mne jako klíště kolem krku, sjeli jsme tobogán poněkud neřízeně v leže, a když jsme se z bazénu vynořili, zjistil jsem, že skoro nemohu hýbat krkem, něco se mi tam "zaseklo".
Dopřáli jsme si zmrzlinu, pizzu, hamburger, ještě se chvíli koupali či četli (a já se marně snažil krk rozhýbat). A děti si vyžádaly ještě hodinu v dětském klubu. Zůstali jsme na bezénu snad zatím nejdéle za celý pobyt, přes šestou večerní.
Večer měl klasický průběh, večeře (podává se relativně pozdě, od půl osmé) a mini disko (diskotéka pro nejmenší).
Pak si děti na pokoji ještě vymručely film na počítači...
Tuto noc se nějak špatně spalo, teplota neklesla snad ani pod sedmadvacet, ráno jsem se probudil zpocený jak myška. A brzo.
Zato děti si spokojeně oddychují přes osmou hodinu...
Celé dopoledne jsme strávili u bazénu: Filip si troufl na obě skluzavky, Pavla si zašla na ranní cvičení, společně jsme si dali předobědovou vodní gymnastiku... A tak jsme se po obědě dostali na pokoj až ve dvě...
Všici usnuli, jen já šel na setkání s delegátkou cestovní kanceláře (problém Internetu zbagatelizován, "to ne my, to turecká strana nás špatně informuje", obdobně problém prezentace délky zájezdu (8 dní/7 nocí jest v reálu jen 7 dní a pár hodin i s cestou - "to ne my, to charterové lety, které nemůžeme ovlivnit") - mno nic, o tom si budeme povídat po návratu z dovolené, teď si ji nehodlám kazit.
Četl jsem si, zašel "ulovit" Internet k recepci, a půjdu probudit rodinu...
sobota 6. července 2013
Pohoda u moře
Prostě se nám tu líbí!
Včera večer jsme si pochutnali na další skvělé večeři, pak šli s dětmi opět na dětskou diskotéku, co na tom, že převažují písničky v němčině, zjevně jest tomu tak proto, že tu bývali Němci nejpočetnějšími návštěvníky. Dnes "okupují" Řecko...
Po dětské diskotéce následovalo divadelní představení, respektive show v podání animátorů...
Ještě jednou ke kvalitě Internetu v Omer Holiday Resort: slibované pokrytí celého areálu prostřednictvím WiFi je prachsprostý kec, na pokoji nemám ani ťuk signálu; ledaskde v areálu se "wifina" sice ukáže, ale připojení má velmi nízkou rychlost, takže nezbývá než chodit na recepci, kde je signál jakž takž slušný... A když tam každý večer vidím tu celou řadu zoufalců s počítači a mobily, snažící se komunikovat přes Internet s rodinami a se světem... Smutno je mi, cítím se v tomto bodě cestovkou prostě ošizen a podveden. Snad tak třítisícové bolestné by to spravilo... Co na to Student Agency...
Ráno se nám nějak nechtělo vstávat, ale po desáté už zase ležíme na lehátkách u bazénu, občas se zajdeme okoupat, poflakujeme se. Organizovanost nějak vymizela, asi i animátoři dodržují sobotu a neděli, zdá se...
Jsme v podstatě v půlce pobytu, tak si dovolím první sumární zhodnocení:
Včera večer jsme si pochutnali na další skvělé večeři, pak šli s dětmi opět na dětskou diskotéku, co na tom, že převažují písničky v němčině, zjevně jest tomu tak proto, že tu bývali Němci nejpočetnějšími návštěvníky. Dnes "okupují" Řecko...
Po dětské diskotéce následovalo divadelní představení, respektive show v podání animátorů...
Ještě jednou ke kvalitě Internetu v Omer Holiday Resort: slibované pokrytí celého areálu prostřednictvím WiFi je prachsprostý kec, na pokoji nemám ani ťuk signálu; ledaskde v areálu se "wifina" sice ukáže, ale připojení má velmi nízkou rychlost, takže nezbývá než chodit na recepci, kde je signál jakž takž slušný... A když tam každý večer vidím tu celou řadu zoufalců s počítači a mobily, snažící se komunikovat přes Internet s rodinami a se světem... Smutno je mi, cítím se v tomto bodě cestovkou prostě ošizen a podveden. Snad tak třítisícové bolestné by to spravilo... Co na to Student Agency...
Ráno se nám nějak nechtělo vstávat, ale po desáté už zase ležíme na lehátkách u bazénu, občas se zajdeme okoupat, poflakujeme se. Organizovanost nějak vymizela, asi i animátoři dodržují sobotu a neděli, zdá se...
Jsme v podstatě v půlce pobytu, tak si dovolím první sumární zhodnocení:
- Omer Holiday Resort je krásným místem na dovolenou pro rodinu s malými dětmi.
- Uzavřený oplocený areál s vlastní bezpečnostní službou, úslužným personálem, all inclusive znamenající, že vážně nemusím nad ničím přemýšlet a vše je (skoro stále - i jídelny se musí někdy uklidit) dostupné a v dostatečné míře. Včera jsem například přemýšlel, proč se zmrzlina podává jen v jednom odpoledním hodinovém intervalu, ale vzhledem k tomu, jak rychle tála, jsem si to nakonec logicky zdůvodnil jako rozumný postup).
- Areál je plný stromů, zejména palem a borovic - pínií. O stín není nouze, ač jsme se na počátku zapomněli natřít opalovacím krémem, neskončilo to nijak zle.
- Moře, bazén, bazének s hříbkem, dvě skluzavky, spousta lehátek a slunečníků, nic nechybí.
- Animační program zaujal děti dostatečně, byť nejsou jazykově vybaveny a já musím krom angličtiny a němčiny sahat i po ruštině (naštěstí něco v hlavě uvízlo), zatím se daří vše domluvit...
-
Takže pominu-li problém internetu a poněkud podivné délky zájezdu (slova/sliby a realita se u obojího dost liší), není tomu zájezdu co vytknout.
Zatím :-)
pátek 5. července 2013
Moře, slunce a my
Jak jsem psal, s připojením na Internet jsou v Omer Holiday Resort poněkud na štíru, takže texty pro web si píšu off line a raz za čas si zajdu na recepci, kde signál jakžtakž funguje, a připojím se k webu...
Je pravda, že v rámci co největšího užití si relaxace jsem se rozhodl nečíst ten týden pobytu v Turecku mailovou poštu, jen přehled mailů na mobilu (a reagovat jen zcela výjimečně), na druhou stranu si uvědomuji, kolik to pak bude práce doma vyčistit mailovou schránku :-)
Jednu věc jsme první (celý) den pobytu neuhlídali - byť jsme nebyli na slunku, slunko tu opaluje i ve stínu - a děti i Pavla byly z toho všeho navečer "úplně hin" - a v sedm večer všici vytuhly, tak jsem nastavil na čtvrt na devět budíka, neboť večeřet je třeba a v devět chcou obě děti na dětskou diskotéku...
Krom Internetu budu reklamovat ještě druhou věc, a to je délka pobytu: je-li zájezd prezentován jako osmidenní (sedm nocí), je asi něco špatně, odlétá-li se z Prahy v 5:30 a návrat do Prahy je před polednem (tedy necelých sedm dní a sedm hodin i s cestou), ale na místě jsme jen od dvanácti prvního dne (pokoj dostupný až ve dvě) do rána posledního dne (takže necelých sedm dní, byť je v tom skutečně sedm nocí) - zjevně není zájmem "spotřebitele" dlouhé cestování a krátký pobyt, ve Student Agency mi trvdili, že poletíme první den ráno (splněno) a vrátíme se poslední den večer (zjevně nesplněno, když místo klidného rána v hotelu dostaneme jen "snídaňový balíček"). Copak na to asi ve Student Agency řeknou?
Ve čtvrtek večer byly v nabídce u večeře zdejší "odlišnosti", mimo jiné i gyros (ač ten je u nás považován za čistě řecký či dokonce krétský "vynález", a ten zdejší se mi jevý takový "rychle pečený a suchý), dále cosi ze sojového masa "jako kuře" (pokud jsem správně pochopil), cosi (doufám, snad z pečeného, mletého masa, papriky a pohanky) a předváděli výrobu zdejších placek (pita?) se zapečeným strouhaným ovčím sýrem a jakousi bylinkou podobnou špenátu. Moc dobré.
Od devíti si pak děti užívaly dětskou diskotéku, a po ní, od desíti, následovala ukázka tureckých tanců, národních, folklórních, i klasická břišní tanečnice. V losování tomboly (nachal jsem se ukecat ke koupi dvou lístků za deset éček) jsme ale nevyhráli nic.
Páteční dopoledne jsme strávili společně u bazénu, Filípek se už osmělil a naučil se chodit si sám pro kolu, s Pavlou jsme se před polednem přidali k "vodnímu aerobiku" / cvičení ve vodě, a já se pak i odvážně pokusil v soutěži přejet bazén na surfovém prkně - ale byl na něm dán schválně mokrý ručník, aby to klouzalo, a naskakovat se mělo z rozběhu ze břehu, takže jsem jako většina adeptů skončil po chvíli balancování v bazénu.
Po chutném obědě jsem "nařídil spánek", aby zase večer děti nekňučely, že jsou nesnesitelně unavené - včera jsme je málem neprobudili na večeři...
A byl to dobrý nápad (já nespal), odpoledne jsou všici usměvaví a čilí, s Pavlou jsme si zahráli petang, Filípek zkoušel střílet ze vzduchovky (ale měla moc tuhou spoušť), děti pak chtěli ještě na chvíli do dětského klubu, Pavla si zacvičila step, koupili jsme si nějaká trička na památku a pár cetek navrch...
Čas nám tu příjemně ubíhá...
Je pravda, že v rámci co největšího užití si relaxace jsem se rozhodl nečíst ten týden pobytu v Turecku mailovou poštu, jen přehled mailů na mobilu (a reagovat jen zcela výjimečně), na druhou stranu si uvědomuji, kolik to pak bude práce doma vyčistit mailovou schránku :-)
Jednu věc jsme první (celý) den pobytu neuhlídali - byť jsme nebyli na slunku, slunko tu opaluje i ve stínu - a děti i Pavla byly z toho všeho navečer "úplně hin" - a v sedm večer všici vytuhly, tak jsem nastavil na čtvrt na devět budíka, neboť večeřet je třeba a v devět chcou obě děti na dětskou diskotéku...
Krom Internetu budu reklamovat ještě druhou věc, a to je délka pobytu: je-li zájezd prezentován jako osmidenní (sedm nocí), je asi něco špatně, odlétá-li se z Prahy v 5:30 a návrat do Prahy je před polednem (tedy necelých sedm dní a sedm hodin i s cestou), ale na místě jsme jen od dvanácti prvního dne (pokoj dostupný až ve dvě) do rána posledního dne (takže necelých sedm dní, byť je v tom skutečně sedm nocí) - zjevně není zájmem "spotřebitele" dlouhé cestování a krátký pobyt, ve Student Agency mi trvdili, že poletíme první den ráno (splněno) a vrátíme se poslední den večer (zjevně nesplněno, když místo klidného rána v hotelu dostaneme jen "snídaňový balíček"). Copak na to asi ve Student Agency řeknou?
Ve čtvrtek večer byly v nabídce u večeře zdejší "odlišnosti", mimo jiné i gyros (ač ten je u nás považován za čistě řecký či dokonce krétský "vynález", a ten zdejší se mi jevý takový "rychle pečený a suchý), dále cosi ze sojového masa "jako kuře" (pokud jsem správně pochopil), cosi (doufám, snad z pečeného, mletého masa, papriky a pohanky) a předváděli výrobu zdejších placek (pita?) se zapečeným strouhaným ovčím sýrem a jakousi bylinkou podobnou špenátu. Moc dobré.
Od devíti si pak děti užívaly dětskou diskotéku, a po ní, od desíti, následovala ukázka tureckých tanců, národních, folklórních, i klasická břišní tanečnice. V losování tomboly (nachal jsem se ukecat ke koupi dvou lístků za deset éček) jsme ale nevyhráli nic.
Páteční dopoledne jsme strávili společně u bazénu, Filípek se už osmělil a naučil se chodit si sám pro kolu, s Pavlou jsme se před polednem přidali k "vodnímu aerobiku" / cvičení ve vodě, a já se pak i odvážně pokusil v soutěži přejet bazén na surfovém prkně - ale byl na něm dán schválně mokrý ručník, aby to klouzalo, a naskakovat se mělo z rozběhu ze břehu, takže jsem jako většina adeptů skončil po chvíli balancování v bazénu.
Po chutném obědě jsem "nařídil spánek", aby zase večer děti nekňučely, že jsou nesnesitelně unavené - včera jsme je málem neprobudili na večeři...
A byl to dobrý nápad (já nespal), odpoledne jsou všici usměvaví a čilí, s Pavlou jsme si zahráli petang, Filípek zkoušel střílet ze vzduchovky (ale měla moc tuhou spoušť), děti pak chtěli ještě na chvíli do dětského klubu, Pavla si zacvičila step, koupili jsme si nějaká trička na památku a pár cetek navrch...
Čas nám tu příjemně ubíhá...
čtvrtek 4. července 2013
Byl den první a byl den druhý
Takže ještě jednou si to zopakujme: včera se mi podařilo omylem odeslat nedopsaný příspěvek hned ráno z letiště. Budiž, stalo se , stalo, a pokračujme ve vyprávění.
Let probíhal v pohodě, sice jakési "turistky - všudebyly, všechoznají" sedící v letadle přede mnou měly spoustu nemístných poznámek na pilota, ale co, ať si "kdákají" co chtějí.
I cesta z Izmiru do Kusadasi autobusem nebyla ničím problematická; nejlépe se s tím vším srovnala Lenička, skoro vše prospala.
V resortu pro nás ještě nebyly nachystány pokoje, ale stejně jsme se hned těšili na pláž a později na oběd. Po obědě jsme pak cca o půl druhé konečně dostali klíče od pokoje, vybalili se a svorně usnuli.
V podvečer jsme objevovali možnosti resortu, dětský koutek, kavárnu, lobby bar, ... A večer po večeři jsme si dopřáli krátkou koupel v moři, sprchu a pelíšky.
Po prvním dni mohu říct, že je tu jediný problém - byť byla slíbena WiFi v celém areálu, jediné místo, kde funguje jakž takž spolehlivě, je prostor kolem recepce - tohle budu reklamovat jako nedodržení podmínek, protože právě internetové připojení bylo jedním ze základních požadavků na tento zájezd!
Z poněkud měkké postele mne sice ráno bolí zádá, ale deset hodin spánku mne "uvedlo do normálu".
A den jsme si prostě užívali: koupání v moři i v bazénu, Leničce se náramně líbilo v koutku pro děti, kde si malovala, Filip vydržel skoro celý den řádit v dětském bazénu, já s Pavlou se účastnil "ranní rozcvičky" a mini soutěže v petangu (omlouvám se za ten počeštěný přepis, pokud to někomu vadí) - pravda, trochu mi to ve výsledku připomíná film Hříšný tanec, dokonale organizované prázdniny pr bohaté, co si to mohou dovolit...
Akorát mne poněkud zklamalo setkání s delegátkou: výhradu vůči mizernému přístupu na Internet bagatelizovala, že prý je to tu problém všude. Tak proč to, sakra, inzerují, když realita je jiná?
Let probíhal v pohodě, sice jakési "turistky - všudebyly, všechoznají" sedící v letadle přede mnou měly spoustu nemístných poznámek na pilota, ale co, ať si "kdákají" co chtějí.
I cesta z Izmiru do Kusadasi autobusem nebyla ničím problematická; nejlépe se s tím vším srovnala Lenička, skoro vše prospala.
V resortu pro nás ještě nebyly nachystány pokoje, ale stejně jsme se hned těšili na pláž a později na oběd. Po obědě jsme pak cca o půl druhé konečně dostali klíče od pokoje, vybalili se a svorně usnuli.
V podvečer jsme objevovali možnosti resortu, dětský koutek, kavárnu, lobby bar, ... A večer po večeři jsme si dopřáli krátkou koupel v moři, sprchu a pelíšky.
Po prvním dni mohu říct, že je tu jediný problém - byť byla slíbena WiFi v celém areálu, jediné místo, kde funguje jakž takž spolehlivě, je prostor kolem recepce - tohle budu reklamovat jako nedodržení podmínek, protože právě internetové připojení bylo jedním ze základních požadavků na tento zájezd!
Z poněkud měkké postele mne sice ráno bolí zádá, ale deset hodin spánku mne "uvedlo do normálu".
A den jsme si prostě užívali: koupání v moři i v bazénu, Leničce se náramně líbilo v koutku pro děti, kde si malovala, Filip vydržel skoro celý den řádit v dětském bazénu, já s Pavlou se účastnil "ranní rozcvičky" a mini soutěže v petangu (omlouvám se za ten počeštěný přepis, pokud to někomu vadí) - pravda, trochu mi to ve výsledku připomíná film Hříšný tanec, dokonale organizované prázdniny pr bohaté, co si to mohou dovolit...
Akorát mne poněkud zklamalo setkání s delegátkou: výhradu vůči mizernému přístupu na Internet bagatelizovala, že prý je to tu problém všude. Tak proč to, sakra, inzerují, když realita je jiná?
středa 3. července 2013
Letem světem
:-o
Ale pak jsem tento nedokončený příspěvek odeslal už z Prahy brzy ráno před odletem, OK, pokračování vyprávění bude text dalšího dne...
úterý 2. července 2013
Dlouhý den
Když jsem v sobotu odlétal z Kréty, byl to pro mne velmi dlouhý den - a ten dnešní bude taky: ještě v poledne jsem sanoval střechu na Strnadově 7 a 9, odpoledne doma s dětmi (či spíš bez nich) balil) a o půlnoci sedneme do auta a pojedeme do Prahy na letiště - abychom se zítra v poledne už koupali v moři v Turecku na Egejské riviéře...
Na chvíli nám skončí hektický běh dní a užijeme si pár dní lehára u moře, kdy nebudu muset nic, NIC!
Na chvíli nám skončí hektický běh dní a užijeme si pár dní lehára u moře, kdy nebudu muset nic, NIC!
pondělí 1. července 2013
Čekání
Dnešní den by se dal charakterizovat slovem "čekání" - v čekárnách ve Vojenské nemocnici Brno jsem dnes strávil po různu skoro tři hodiny - vlastní návštěva ordinací zabrala jistě sotva polovinu uvedeného času.
Ale mám výsledek: poukaz na ozařování ostruhy na "žluťáku", až se vrátím do práce, musím si to obtelefonovat a domluvit si tam termín...
Ale mám výsledek: poukaz na ozařování ostruhy na "žluťáku", až se vrátím do práce, musím si to obtelefonovat a domluvit si tam termín...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)