Stát nemá rád lidi

Stát nemá rád své občany, byť ho tito živí svými daněmi.
Alespoň dnes mám tento pocit velmi silně, neb jsem byl s dětmi vyřídit pro ně pasy. A na Husově byly samozřejmě davy naštvaných rodičů, čekajících ve frontě... (Nás to naštěstí nepostihlo, byli jsme objednaní přes Internet, ale sic.) Proč už nestačí, že mám obě děti zapsané ve svém pasu, to mi nikdo nevysvětlil.
Jediné, co jsem se dozvěděl, je to, že mi vznikla povinnost dětem pas pořídit, a to dokonce i na cesty po EU - viz info zde.
Prý jsme svobodnější :-o A tak nás stát a celá EU zase šněruje... Zase se vrátíme na chaty a chalupy?

Divadelní neděle

Tak jsme dnes byli ve městě s divadlem - viz divadelní blog.

Už se okupuje i u nás

Tak jsem se dočetl ve zprávách, že už se "okupuje" i u nás:

Na pražském Klárově roste tábor nespokojených se současnou politikou
Na pražském Klárově vyrůstá stanový tábor příznivců hnutí Okupujte (Occupy), kteří po vzoru světových protestů proti současnému politickému zřízení chtějí "okupovat" travnatou plochu poblíž stanice metra Malostranská. Stojí několik stanů, na místě je přibližně stovka demonstrantů. Čekají je diskuse, přednášky či happeningy. Hnutí klade důraz na přímou demokracii, o dalším programu rozhodne proto sněm složený ze všech účastníků. Podle organizátorů má mít akce od počátku do konce nenásilný charakter. Aktivisté chtějí ve stanech vydržet minimálně do 12. května, kdy se uskuteční celosvětové protesty hnutí Occupy. Mnoho účastníků protestního tábora mluví o nutnosti politické změny. Upozorňovali na to, že za celosvětovou hospodářskou krizi podle nich mohou banky a politici, a ne lidé, na něž dopadají vládní úsporná opatření. Objevili se i demonstranti proti kontroverzní mezinárodní smlouvě ACTA, která podle nich radikálně omezí svobodu na internetu.
Podle policejní mluvčí se aktivisté přespáním ve stanech nedopustí žádného prohřešku. Podle petičního zákona nic neporušují, protože (jejich) stany jsou vedeny jako petiční stany, kde lidé mohou podepisovat petiční archy. Tábořící lidé na své stany připevnili stránky s textem petice požadující změny v politice.

Chleba stejně levnější nebude

"Chleba stejně levnější nebude", říkávali jsme, když někteří tvrdili o událostech typu prohraný hokejový zápas, že je to tragédie...
Když si však vzpomenu na humbuk z února ohledně ceny vajec a přečtu text Mlynáři zdraží mouku až o pětinu, může za to vývoz pšenice, vychází mi z toho jednoduchými počty, že nás na počátku května čeká "houpačka" v cenách mouky a pečiva.
I když - jak se píše v textu, mlynáři zdraží mouku pro průmyslové zpracování o 15 až 20 procent, balená mouka už podražila. Kde?
Kde je ta rovnovážná cena, o níž káže moderní ekonomie se svou nabídkou a poptávkou? Už teď lze koupit mouku za akční cenu 6,90 (či dokonce 5,90), ale běžně stojí i přes deset korun. Kde pak normální spotřebitel má vlastně vidět normální cenu?
A co za tím stojí? V roce 2011 se sice vypěstovalo pšenice dost, ale vysoký vývoz v konečném důsledku zapříčinil její nedostatek. Prý stačí, když bude chvíli sucho, a cena obilí poletí nahoru. Nebo stačí, když o tom budou novináři správně psát?

Minizáznam :-)

Po náročném dni jdu za chvíli uspávat dceru, a vážně tuším, že u toho zcela regulérně usnu - takže dnes jaksi žádný plodný záznam na blogu prostě nebude:-)

Děti a špatné počasí

Dneska předkládám pár řádků o tom, proč bychom měli s dětmi chodit ven za každého počasí.
Text jsem kdysi četl na webu (viz info pod článkem) a postupně jej upravoval, pak zase publikování odkládal, a zase se k němu vracel...
Ale už by to chtělo to "přepis-upravování" ukončit.

---

Jistě se shodneme na základní premise: chodit ven se musí. To ví každý. Aby byly děti na čerstvém vzduchu, aby se mohly proběhnout a vyřádit, aby tolik nezlobily, daly doma pokoj a v noci dobře spaly. Souhlasíte?
Většinou se ven nejde, když se nechce rodičům a najdou si (rodiče) nějakou výmluvu. Pravda, v takových situacích se snažím alespoň (ukecat sebe i děti a) prosadit, že doma uklízíme a jdeme alespoň do příslušných kontejnerů donést papír, plasty, sklo a ostatní odpadky.
Letošní duben je zatím vskutku aprílový, už jsem si tu několikrát stěžoval, že se cítím "nachcípaný", ale stejně...
Takže jak s tou otázkou, zda chodit ven za každého počasí? To jako i v dešti? Nebo když je mlha? Cože? Vždyť budou mokré a špinavé. A nastydnou!
Ten roztomylý článek, který mne inspiroval, doporučuje (romanticky):

Zkuste si vzít na sebe jednou pro změnu pláštěnku, teple se obléknout, holiny na nohy a jít ven, když prší. Jen tak. Slyšíte ten zvuk? To uklidňující a kolébavé bubnování? Jak u maminky v náruči! To je pane melodie! A co teprve ty louže, jak jsou plné koleček a skákajících bublinek… Páni! Kde se tam vzaly? A bláto, jak pěkně voní a čvachtá! …a žížaly, proč nejsou pod zemí? Svět je celý lesklý a umytý. Všechno se chvěje a třepotá! A jít do lesa, to je ještě lepší. Musíme dát ale pozor, abychom neupadli na mokré kládě.

On toho ten článek romanticky uvádí víc, tak si ho sami přečtěte...
Volně podle článku O kolečkách na louži a nešťastných žížalách ze serveru predskolaci.cz

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíří

Pranostiky pro dnešní den, 24. dubna:

Na svatého Jiří vylézají hadi a štíří
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
Na svatého Jiří rodí se jaro.

(a další)
Sorry, po dnešním náročném dni se mi nechce uvažovat o ničem jiném - ráno v chladu do práce, den plný jednání se spoustou "přemetů", pak dom pod temnou oblohou plnou mraků, pro děti do pionýra, věnovat se jim, bo se toho dožadují (a bo to dělám rád), a večer je uspat...
Tak to ten Sv. Jiří ničím moc nepřekvapil...

Aescin

Tak mne dnes doktorka ve VN poslala ještě neobvykle na kontrolu na ORL, neb jsem dopoledne jaksi chraptěl místo mluvil - a na ORL mi posvítili do krku a ujistili mne, že mám jen jakousi baktérií napadené hlasivky, jinak celé a bez výrůstků. A doporučili koupiti si Aescin (volně dostupný lék z kategorie antiinfektivum) a přijít na kontrolu za 14 dní...
A tak jsem odpoledne jen doma "čajoval", "úřadoval" na počítači, cítil se i nadále rozlámaně...
Když tělesná schránka nepracuje, jak by si její majitel představoval, je to prostě na...

Billa "Samolepky z říše zvířat"

Tématem dnešního příspěvku je jednak postesknutí rodiče na obchodní řetězec Billa a akci "Samolepky z říše zvířat", jednak samozřejmě hlavní den - neděle - opatovické pouti Sv. Jiří.

Začnu poutí. Pouť, to jsou z pohledu dětí hlavně kolotoče, skákací hrady, cukrová vata a podobné atrakce. Já už hold vnímám jiné věci: jak je důležité, že se sejde příbuzenstvo u společného nedělního oběda; jak na množství stánků a prodejců lze vnímat, že trvá ekonomická krize (stánků je čím dál méně).
Já vím, jsem občas moc velký realista...

Teď pár slov k řetězci Billa a akci "Samolepky z říše zvířat".
Začalo to pro nás, do Billy nechodíc nakupovat téměř vůbec, nenápadně. Známí po mně cosi minulou neděli chtěl, přijel si pro to pozdě večer a na revanš (neb má odpověď do telefonu na otázku "co za to" byla "nic") přivezl pro děti banány a jakési dva balíčky samolepek.
Už jsu poučen, k samolepkám existuje knížka, do níž se vlepují (a babička už ji oběma dětem stihla zakoupit), samolepky jsou bonusem k nákupu nad 200 Kč, a nebo se dají zakoupit - za nekřesťanských 15 Kč za balení o pěti kusech. Suma sumárum, s knížkou / albem (za 40 Kč) dítě potřebuje 210 samolepek (42 balení po 15 Kč) lze touto akcí z rodičů snadno "vytáhnout" z peněženky bratru víc než 600 Kč...
Vynalézaví rodiče samolepky navzájem vyměňují (viz FCB), rptože když pořídíte další balíček (ať s nákupem či koupíte), jistě se brzy stane, že nějaká samolepka bude 2x ...
Mno, dobře to na nás, na rodiče, v řetězci Billa vymysleli...

Pouť a narozky

O letošní pouti zatím nemám mnoho co napsat (loňská splynula s 1. májem, předloňskou mne kolotočáři trochu naštvali), neboť:

• část odpoledne jsem prospal, protože se stále cítím jak zmlácený (a dumám, zda mám od středy třetí den "svalovou horečku" nebo se o mne pokouší chřipka, napadnuvší unavenou tělesnou schránku);
• slavili jsem dvacáté narozeniny neteře;
• Filípek Lucince vystřelil růži, mne vedl ke kolotočů 2x, ale autodráhu pořád někdo opravoval...

Čím nahradit maso

K psaní dnešního textu mne inspiroval stejnojmený článek na serveru zena007.cz Čím nahradit maso, a taky můj dnešní výtečný oběd - zeleninové karbanátky.
Pravda, u nás doma předmětný problém skoro nemáme, pokud zrovna Pavla neprohlásí, že prostě chce maso, vařím tak (ano vařím u nás já!), že masa potřebuji málo. A z daného článku dávno znám finty - použití:

• nastrouhaná nebo jemně krájená zelenina (mrkev, cuketa, brambory)
• vejce syrová i natvrdo vařená a pokrájená
• ovesné a pšeničné vločky

A čím mne článek poučil? Moc se mi líbila část: "Zahušťuji „zátřepkou“, tj. moukou smíchanou s vodou. Když do skleničky od přesnídávky nalejete vodu a přisypete mouku, zavřete a třepete jak barman s šejkrem, nebudete mít v omáčce hrudky a děti se pobaví."

---

Takže co bude zítra k obědu? Asi zeleninové rizoto s trochou osmažené uzené slaniny...

Nebudu chodit II.

Včera jsem tvrdil, že dnes nebudu chodit - není to pravda, chodím.
Pravda, bolí mne šlapky nohou, levé lýtko a pravé koleno, což jsou vše následky včerejšího pochodu, ale co je horší, od rána mne bolela hlava jak střep (teda po obědě už to nebylo tak zlé), a trochu škrábalo v krku. Snad na mne včera večer v MHD někdo něco prsknul a oslabené a unavené tělo se nechalo napadnout... Nevím. Každopádně jsem odpoledne hodně váhal, zda s ohledem na krk jet plavat, když bolavé nohy "vodní relax" požadovaly...
Ale prolévám se čajem a doufám, že je to jen "zhoupnutí"...
Každopádně, nemocen být nechci, sice se v sobotu nechytám ani do Prahy ani do Břeclavi (tak mi tu otázku položil jeden kolega, vím moc dobře, co tím myslel), ale na pouť Sv. Jiří a oslavu narozenin neteře, takže nechci žádné marodění...
A kam se chystáte vy? Do Prahy nebo do Břeclavi?

Nebudu chodit

Zítra asi nebudu chodit.
Absolvoval jsem dnes v práci "profesní přezkoušení", pochod v kanadách na 15 km (v reálu to bylo bez pár metrů dvacet, ale čas se měřil na kratším úseku).
Cestou dom jsem měl problém nastoupit a vystoupit z auta - nohy tuhnou. A připočtu-li večerní divadelní trénink, asi skutečně zítra nebudu chodit :-o

Verze PHP a řetězce

Tak mám za sebou po x hodinách hledání a testování těžce získanou zkušenost...
PHP 3 vyhodnocovalo jinak řetězce než PHP 5, takže řádek programu v PHP 3

if (strpos($_POST['prom'], "\'".$MyR1[0]."\'") !== false)

musí mít v PHP 5 tvar

if (strpos($_POST['prom'], "'".$MyR1[0]."'") !== false)

A tak neznalost této niance (místo "eskejpování" "\'" se užije zápis "'") znamenala, že mi nejprve aplikace přenášená ze serveru s PHP 3 na server s PHP 5 fungovala, ale jedna její část ne a ne pracovat tak, jak bylo zvykem....
A programátor ať hledá :-)

Dělníci zprava útočí

Zase se ozývají dělníci, tentokrát zprava, poznávacím znamením jsou holé hlavy, neznalost dějin a ústavy.
Dovolil jsem si parafrázovat Tomáše Kluse a jeho text, když už včerejší zpravodajství ČRo uvádí další, dle mého úsudku pěkně "prašivý a podlý" kousek DSSS:

Holešovskou výzvu si jako občanské sdružení zaregistrovala 3. dubna u ministerstva vnitra Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). Upozornil na to zpravodajský server Týden.cz. Zakladatele výzvy, pod jejíž hlavičkou se v posledních týdnech konaly protivládní demonstrace tisíců lidí v celé České republice, to zaskočilo. Sami totiž také žádali o registraci sdružení, ale předběhla je nacionalistická DSSS. Podle údajů ministerstva je členem přípravného výboru nově zaregistrovaného sdružení s názvem Holešovská výzva místopředseda DSSS Jiří Štěpánek. Také adresa sdružení je stejná jako u DSSS a její předchůdkyně, Dělnické strany. Tu v roce 2010 rozpustil soud zejména proto, že u ní shledal návaznost na nacionální socialismus a podněcování k násilí. Jeden z členů vedení DSSS serveru anonymně sdělil, že registraci sdružení strana provedla, aby tak získala další příznivce.

Je mi vyčítáno

Tento blog má řadu pravidelných čtenářů a řadu čtenářů náhodných. Občas je mi něco vyčítáno, občas mne reakce nechávají chladným, občas mne vedou k zamyšlení.
Dvě reakce mne vedou k veřejné "zpovědi":

Jedním z nejčtenějších článků tohoto blogu je text NOEMUS / RAYPATH z listopadu 2010.
Bohužel, často je nepochopen.
Mnozí neumí číst a rozlišovat můj názor, ale míchají informace ode mne a od jiných - neboť můj názor v článku na blogu lze shrnout tak, že nekritizuji výrobek, ale prodejce, který nemluvil pravdu a nedodržel to, co na počátku slíbil.
Že se pod článkem rozvinula široká diskuze, v níž jsou vyjadřovány jak názory spokojenosti s výrobkem, tak opak, jaksi s původním obsahem článku souvisí jen částečně.
Mne otrávil prodejce svými nepravdami, to pak může být výrobek sebelepší, ale nekoupím si jej. A hlavně - mám již výrobky jiné, levnější, funkční a jsem s nimi spokojen. Snažím se nežít "konzumně" a nekupuji si nové věci, když ty staré ještě dobře slouží.

Další názor, s nímž se ale neumím tak jednoduše srovnat, se dá vyjádřit citací: "...zkus třeba napsat o tom, ze brněnský hokejový tým Kometa Brno je ve finále play-off extraligy ledního hokeje. Pokud si OPĚT MYLNĚ myslíš, že tato sportovní záležitost se týká jen pár ..., tak 7 200 lidi pravidelně v brněnské Kajot Aréně, neboli bývalé hale Rondo, 9 000 lidí na Náměstí svobody v pondělí, 12 000 lidi včera a 11 000 lidí dneska snad mluví za vše :-)
Tak pokud nejseš jak naši slavní politici, kteří taky uveřejňují jen to, co oni sami chcou, a co nechcou, tak neuveřejňují, tak by ses o tom mohl zmínit :-)"
(Názor mi došel včera, tedy citovaná slova včera a dnes je třeba patřičně posunout do minulosti.)
Ja se s tím vypořádat?
Jednak, samozřejmě že vím, že tímto tématem žije část lidí tak, že i "vypnou" starosti o rodinu (převážně chlapi, co doma moc nepomáhají, v této době nepomáhají prostě vůbec), nepodávají v práci adekvátní výkon, neboť tlachají o hokeji, stojí před pokladnou s předprodejem celou noc, aby pak byla uspokojena necelá padesátka čekajících a ostatní ostrouhají (a jedna slečna-vysokoškolačka pro rozhlasovou reportérku i tvrdila, že hned od pokladny jde na zkoušku - jak asi ta zkouška mohla vypadat).
Jednak, nemyslím si, že je něco špatného na tom, že někdo fandí v aréně, někdo fandí na svoboďáku. Ale na druhou stranu - to, že je takových hodně, přece není důvod, abych se k tomu "sportovnímu šílenství fandění" musel přidávat. Neodsuzuji fanoušky, krom některých (co vyřvávali v sobotu nad ránem na sídlišti).
Ale hold řeším zcela jiné záležitosti, jak ukazují odkazy typu:

• deti-rodina/prorezavani-zoubku
• malypacient.cz/prvni-zoubky
• mundisal/prorezavani_zubu_uleva_od_bolesti
• stripky.cz/...prorezavani

Filípkovi se totiž hodně bolestivě prořezávají šestky a v noci špatně spí...
...a to, že se budou hrát minimálně 2 další zápasy (pokud v obou vyhraje jeden a tentýž a získá tak čtvrté vítězství), mne hold nechává ledově chladným!

Duben pod peřinou budem

Dopoledne jsme byli v Medlánkách na Sýpce (víc napíšu na divadelní blog), odpoledne pak na chvíli pod peřinu (Léňa jediná neusnula), a pak do Sherwoodu.
Večer samozřejmě Léňa usnula jako první a já su poslední, kdo teprve do postele padne za pár minut...

Zaskočen

Mnohý řidič byl, nejen já, dnes ráno zaskočen.
Přece jenom v pátek 13. dubna škrábat ráno tlustou námrazu ze skla auta, to se jaksi v Čechách a na Moravě (rozuměj v klimatických podmínkách ČR) nestává moc často. Pravda, teď je krásné slunečné odpoledne, jak se na polovinu dubna patří, ale ráno to spíš připomínalo konec února...

---

Plácám jen o počasí, neboť nechci zas tak moc žehrat na lidi - zase jsem si ověřil, že tupci nevysvětlíš, že se může stát chyba či že identifikace (tedy hledání příčiny) chyby může chvíli trvat... A že když bude stále opakovat své nářky, ničemu tím nepomůže...

Samsung GALAXY Ace La Fleur

Tak, ledy se zase hnuly, vážně uvažuji o koupi Samsung GALAXY Ace La Fleur.
Rád si nechám však od kamarádů a přátel poradit a případně i toto rozhodnutí rozmluvit.
Abych však předešel nepochopení, několik základních argumentů:

• Jest to telefon stylem "pro ženské", vím, a taky uvažuji, že si na něm "osahám" Androida, naučím se ho ovládat a zvyknu si na dotykový display, načež telefon "posunu" manželce (vědom si toho, že už ho znám a budu jí schopen kdykoliv poradit on-line) a sám si koupím něco dalšího.
• Pročetl jsem si něco recenzí:
  • mobilmania.cz
  • samsung-galaxy-ace.cz
  • I ceny jsou už na relativně rozumných 4 tisících (heureka.cz).

Těším se na komentáře přátel... Vlastně o ně prosím!

---

Navazující texty:

• Samsung GALAXY Ace La Fleur (IV.)
• Samsung GALAXY Ace La Fleur (III.)
• Samsung GALAXY Ace La Fleur (II.)

---

Iniciativní

Tomáš Klus zveřejnil na svém FCB text nové písně, které netřeba dalšího komentáře (ale přečíst si komentář můžetze například zde). A jak sám Tomáš píše: zhudebněno jest, jen není jak nahrát, ale poněvadž je člověk pln... často neudrží... (ale už je i k poslechu!)

INICIATIVNÍ

Má budoucnost je nejistá
Bůh ví že jsem ateista
Chystá různé pasti
Hraje mi na nervy

Vidím jak Mafii živí magistrát
... Jak kmotr krmí ministra
Hniju jak rána pod náplastí
Jsem pokrm pro červy

Padne-li stát
Hlavou do lejna
Šíří se zápach
I vanutím vánku

Nebát se lhát
Toť Věc Veřejná
Padá padá prach
Na vytunelovanou Blanku

Pokaždé volím zas tupce
Jsem hrdý sponzor korupce
Zbývá jen zastavit stát
Pakliže něco zbylo

Jsem poněkud na vážkách
Z toho jak zplesnivěl Hrad za Vaška
A i když sedím chci za něco stát
Leč nevládnu silou

Hlavní je nedělat proBémy
Tvářit se soustrastně
Utáhnout opasky
A nevědět proč vlastně

Říkat furt "To né my!"
"Ale ti před náma"
Kdo rozkrad mou zemi
Je velká neznámá

Má budoucnost je nejistá
Neb mou zemí je egoiStát
Tak bulím jak želva
Srdce lamentuje

Že vládnou mu jen všeznalí
Co hledí kde by co vzali
Strach činí lvici ze Lva
Neřád v parlamentu je

Zase se blýská na další nečasy
"Sobotku nestrávím doma" - reptá syn
A kníže Miroslav na koni - je to on?
Kočí místo otěží svírá diktafon

Když kácí se les třísky lítaj
Největší hit je tanec Svatého Víta
Demokracii jsme zprznili úspěšně
Kdo seje bacily ten ať sklízí třešně

Taková je u nás tradice
Občané svolili mít jizvu místo úst
Pán může cokoli když mlčí ulice
Poslouchaj Beránci v ohrádce trávu růst

Uzrál jsem zdá se tak nějak akorát
NECHCI VŠAK po vzoru rodičů okorat
JEN Babo raď když snad můj kalich přeteče
Zkusím to nezvorat – nezlob se člověče!

Že teď tak zákeřný budu
A do panenek woodoo
Budu bodat meče

Co bylo dříve už zase máme tu
Zdobíme chlívek tapetou sametu
Včil druhou nohou do téže řeky
Paměti národa užívej léky!

CO ČECH TO KVERULANT
JSEM ČLOVĚK MALÉ ZEMĚ
VĚČNĚ MI JEDE PANT
JEN ČINIT NECHCE SE MĚ

A AŽ ZAS TI VOLI
PO VOLBÁCH POVOLÍ
ROZPOUTÁM NEVOLI
ALE JEN NA CHVÍLI

ABY SE NEŘEKLO
ŽE STRANÍM SNAD NĚKOMU
DVACET LET UTEKLO
JEN MY SE NEZMĚNILI

A TAK ZBYTEČNÉ OTÁZKY NEKLADU
DRŽÍM SE KLADNÝCH PŘÍKLADŮ
A ZEMI KTERÁ JE V ROZKLADU
R O Z K R A D U..

Pád do pracovních povinností

Tak, po včerejším nádherném dni - ráno bylo sice studené, ale obcházka s dětmi za Filípkovými kamarádkami Kačenkou, Evičkou, Moničkou a Deniskou, se vskutku vydařila, já si popovídal s rodiči, bezvadně jsme se vyvětrali (a z toho všici svorně po obědě usnuli), závěr obcházky patřil sousedům na Strnadově a babičce - tedy po tom včerejším svátečním pondělí jsem dnes v práci doslova "spadl" do pracovního procesu... Uff.
Takže teď vyrazím pro děti do pionýra, prožijeme standardní večer a den je "v tahu".
Ale tak to má asi být - jsou dny sváteční a dny pracovní.
Ten dnešní se snad od ostatních liší jen dvěma znaky: pracovní týden začíná úterým a všude se mluví o stém výročí Titanicu.

Vyrážím s dětmi

Koleda, koleda proutek z vrby,
mlsný jazýček mě svrbí.
Koleda, koleda holoubek
dejte něco na zoubek.

A vyrážím s dětmi na koledovačku - po "smluvených domácnostech", kde si Filípek domluvil návštěvu u kamarádek (a já následně ověřoval u maminek, zda je domluva platná).

Splněná přání

Nebylo by báječné, kdyby se nám mohlo splnit jakékoli netradiční přání? Na první podhled ano. Ostatně, mysleli si to i malá Terezka s bratrem Honzíkem. Jejich přání je totiž přeneslo na podivuhodnou planetku Mlask, kde konečně mohli dělat, co se jim zlíbí a nemuseli nikoho poslouchat! Navíc vypadalo vše doslova k nakousnutí. Jako kdyby byla celá planeta jenom z jídla. Jejich nadšení ovšem dlouho nevydrželo. Terezka a Honzík totiž potkali hloupého pana Krále, který Mlasku vládl. A děti najednou pochopily, že není „všechno zlaté, co se třpytí“. Tedy, že mít možnost všechno ochutnat a dělat si jen to, co si umanou, nemusí být žádnou velkou výhrou...
Na pohádce Splněná přání jsem byl s dětmi na hvězdárně včera, pohádka se jim zjevně líbila, neboť o ní mluvily následně až do večera... Mělo to jedinou "šmouhu" - loni mi v informačním mailu z hvězdárny psali o rodinném vstupném 2+2 za 200 Kč, jenže včera jaksi paní na pokladně tuto možnost popřela :-(

A další splněná přání? Možná jedním takovým splněným přáním bude další divadelní turné do Indie na přelomu září a října tohoto roku, "věci se pohlnuly kupředu" a jednání vypadá slibně... Snad nás opět čeká pohádkový Chandigarh!

Křížová cesta

K dnešnímu psaní mne inspirovala včerejší poznámka IH Křížová cesta. Jenže včera jsem měl tak akorát čas si tu poznámku přečíst a říct si: k tomu se vrátím.
Poznámka začala velmi provokativně: "Tuto zemi kdysi obývali křesťané. A našim křesťanským předkům vděčíme za své kulturní a civilizační kořeny. Jiná věc je, že toho času jsme vykořeněni, ke křesťanství že se hlásí stále méně lidí a i ti, kteří vědí, že Bůh je, si to většinou nechávají pro sebe."
Ano, kdysi jsme byli křesťané, ale dnes jsou obyvatelé Čech a Moravy mnohdy jen "spěchající lidé", kteří víru řadí do kategorie "o tom nemluvíme".
A přesto, zase použiji slova IH: "Na duchovnu, anebo na víře je podstatné, že na ni nikdy není pozdě, že se každý může ze ztraceného syna stát synem nalezeným. Jde o vážnou věc, neboť skrze víru se člověku otevírají dveře k životu věčnému. Ateisty, kteří místo v život po životě věří v nicotu po smrti, to nikdy nepřestane zlobit."
Velký pátek má být příležitostí k zamyšlení, já se zamýšlím o den později. I když, já se tu na blogu zamýšlím občas nad ledasčím, jenže... Jenže z různých interakcí mám čím dál častěji podivný pocit marnosti a nesmyslnosti našeho počínání. I já si dost často říkám (a zase si dovoluji citovat IH): "Za co nás pánbůh trestá?" Skutečně je to tak, že ty divné poměry tu byly vždy? Vážně se jen v různých kulisách v průběhu historie odehrává stále stejné drama? Tedy to, že lidé jen vymýšlí, jak si pomoci a obohatit sebe sama na úkor druhých (což mám dojem, je nějak často hlavní charakteristikou lidského snažení)? Proč nás neobohacuje to, že činíme něco pro druhé? Proč jsme za takové aktivity zpravidla jen osočováni? Proč to společnost neumí vnímat jinak? (A mohl bych klást další nekonečnou řadu otázek...)
(A tak na závěr opět jen IH): "Co se změnilo, jsme my. Bez duchovního ukotvení, kterým disponovali naši předci, jsme vydáni na pospas nejen tomu špatnému, co na nás doráží zvenčí, ale i tomu horšímu v sobě. Ještě štěstí, že když je nejhůř, zpravidla vyraší z oněch křesťanských kořenů po předcích něco léčivého. Každý má šanci svobodně vstát z mrtvých. Povinné to ale samozřejmě není."

---

Vlastně jsem si jen tak trochu přepracoval onu glosu, jejímž autorem je Ivan Hoffman... Po svém...

Veselé Velikonoce!

---

...krásný obrázek jsem dostal od svého učitele matematiky ze základní školy...

Život v poklusu

Já vím, už jsem si tu veřejně stěžoval několikrát:
Žijeme v poklusu, ve stále větším tempu, nestíháme...
Ráno do práce, kde se nároky snad den ode dne navyšují (všimli jste si: na kolika pracovištích se provádějí úspory tak, že se zruší pracovní pozice, úkoly ze zrušeného místa se převedou na ostatní, samozřejmě bez úpravy platu těch, co jsou novými úkoly zahlceni, a jede se dál?).
Odpoledne dom, kde děti jaksi nevnímají, že ten či onen den toho bylo na rodiče mnoho a že jsou unavení - děti se prostě právoplatně dožadují své porce pozornosti od rodičů...
Když se k tomu přidají aktivity typu divadlo či správa bytového fondu, ve výsledku je den zakončen nikoliv klidným usnutím, ale propadnutím se do spánku...
:-o

Padesát tisíc

Tak jsme byli málem padesátitisícími návštěvníky hvězdárny.
Jak jsem včera psal, večer jsme vyrazili na hvězdárnu na přednášku předního českého popularizátora astronomie Jiřího Grygara Žeň objevů 2011.
Na úvod jsme se dozvěděli, že je mezi námi (o tři řady a pár sedadel vedle než já a Pavla) i pan Dušan Ráček z Brna (počítáno dle řady a sedadla návštěvník číslo 50.000 od znovuotevření hvězdárny po rekonstrukci). Z rukou ředitele Hvězdárny a planetária Brno Jiřího Duška a od Jiřího Grygara obdržel pamětní list a drobné dárky.
Mimochodem, hvězdárna připravuje pro letošní rok další významnou investici, která tuto instituci ještě více zatraktivní. Jedná se o digitalizaci sálu velkého planetária (100% dotace z MŠMT ČR).

---

Nezapomeňte, že dnes už odchází Venuše od Plejád, já se hned po divadelním tréninku podívám... (pokud nebude tak zataženo jako právě teď).

Novinky, kam se podíváš

Je jaro (alespoň podle kalendáře), vše obléká nový kabát...
Prý se změnily Události na ČT (ale televizi nesleduji), změnil se digizone.cz, má novou, jednodušší a přehlednější grafiku (kéž by všici pochopili, že web s jednodušší grafikou je přehlednější než ten grafikou "nadupaný" - jako web designer o tom vím své)...
A večer si s Pavlou vyjdeme na "soupis novinek", na hvězdárnu na Kraví horu, na přednášku (Jiří Grygar, Žeň objevů 2011) - a konečně se podíváme do zrekonstruované hvězdárny... Těším se nejen na výstavu Krása fyziky / fyzika krásy, ale i na světelnou instalaci "ROJ", která je umístěna pod kovovou fasádou nad hlavním vchodem (už dle fotek to vypadá moc dobře).

Vejce a zase vejce

Když v pátek věnoval Ivan Hoffman svou pravidelnou glosu tématu slepic (přečtěte si: Slepičí osvěta), říkal jsem si, že už snad bylo k tématu řečeno vše.
Když však dnes server aktuálně.cz zveřejnil svou obrazovou dokumentaci s názvem Vejce podražila kvůli větším klecím. Slepicím změna příliš nepomohla, řekl jsem si, že je třeba se k tématu ještě vrátit, ale jinak:
Řešíme, na jaké ploše dnes žije člověk? Pokud jste si již porohlédli tu grafiku na aktuálně,cz, zkuste si srovnání:

• Kolik životního prostoru má jeden pracující člověk v kanceláři či u výrobní linky (či snad dokonce pokladní u kasy)?
• Jak se člověku prodlužuje pracovní den pomocí umělého osvětlení, zejména v zimě či v uzavřených halách bez oken?
• Kdo řeší, že ráno jedeme namačkaní v hromadné dopravě či v autech do práce?
• Nejsme vlastně jako ty slépky?

Prostě a jednoduše, je nás na matičce Zemi už dávno příliš mnoho, a to, že se někdo zabývá kvalitou života slepic ve velkochovu, je jen zástěrkou - protože zabývat se problémem zvaným "přemnožený člověk" je mnohem složitější... A tak lidé raději řeší zástupné problémy...

Jezero Milada zatím ne

Už jsem o jezeru Milada kdysi hodně četl a, mám dojem, i na tomto webu psal (ale nejsem si jist). Letos se v něm však ještě nikdo oficiálně koupat nebude.
Jak říkají dnešní zprávy ČRo:

Jezero Milada, které vzniklo napouštěním bývalého hnědouhelného dolu, letos ke koupání ještě sloužit nebude. Na obří dílo se budou moci podívat cyklisté při pátém ročníku závodu kolem jezera. Palivový kombinát Ústí (PKÚ) letos dokončí většinu rekultivačních prací v okolí. Příští rok bude areál připraven pro turisty. Svazek obcí jezera Milada však kvůli vysoké finanční zátěži oblast přebírat prozatím nechce...
Oblast je nestabilní, kromě menších posunů půdy v areálu zaznamenali odborníci u jezera minimálně dva větší, při nichž se sesunulo kolem 100.000 metrů krychlových zeminy. Náklady na odstraňování následků jdou do desítek tisíc. Svazek obcí proto jedná o odložení převzetí areálu.

---

My za sebou máme příjemně strávené odpoledne narozeninových oslav jedné Leniččiny vrstevnice, a teď už všici spí a já se odeberu též na kutě...