Druhý navrátilec

Tak je doma i druhý navrátilec.
Filípek se vrátil ze "Šmoulího tábora" pln dojmů a zážitků, spokojený, upovídaný...
Maminku překvapil dárkem - ve stáncích u zámku v Buchlovicích jí koupil nádherné ručně dělané náušnice s modrými kamínky. Dohodla se s Leničkou, že si je budou půjčovat...
Hned doma se Filípek, po sdělení přívalu zážitků, pustil do oblíbeného stavění z kostek a stavby ikeácké železnice. A pak se začal dožadovat slíbené hry na počítači, kterou ho před týdnem u dědy naučil Kuba. Takže vyvstal jediný problém: Filípkovi jsme hru neměli připravenu, jak jsme slíbili, neboť k dědově prodělanému infarktu jaksi ze Soběslavi zapoměli poslat slíbená data. Našel jsem tedy Filípkovi náhradu, jakési stavění na ostrově na stránkách firmy LEGO. A je spokojený...

Ohlédnutí za Ogau

Sliboval jsem shrnutí postřehů z Německa, ze služební cesty do Oberammergau.
Mám dojem, že když to budu dále odkládat, myšlenky vyprchají, a tak, i když se necítím právě na "básnickou slinu", alespoň pár odrážek z ohlédnutí se zpět po necelém týdnu:

• Byl jsem na služební cestě s dvěma kolegy, a musím konstatovat, že jediné, v čem jsme se nepohodli, je fakt, že všichni rádi řídíme auto a všichni bychom nejraději řídili skoro celou cestu. Ale podělili jsme se :-)
• Kdybych slyšel v rádiu příspěvky, mluvící o tom, že se vyplatí jet udělat týdenní nákup k sousedům do Saska, před touto cestou, asi bych nevěřícně kroutil hlavou. Teď vím, že v rozhlase nelžou, když tvrdí, že se dá na každé tisícovce nákupu u nás ušetřit zhruba 200 Kč. Ano, snad vše krom pečiva, jsem v Německu kupoval levněji než u nás: hračky dětem, sýry, marmelády, vejce, směsi na pečení chleba... Proč tomu tak je, to neumím kvalifikovaně odpovědět...
• Po týdnu v práci si uvědomuji, že v Ogau se mi "všici zdáli v pohodě", na pracovišti, v hotelu, ve městě, v obchodech... Stres, kalup, to vše, co už považujeme u nás za běžnou součást života, jsem nějak nepozoroval. Neříkám, že jsem všude viděl tzv. "pod pokličku", ale ten dojem nepopiratelně zůstává.
• A o "utěšené krajině", zaplněné menšími políčky, ohradami u pastvin, lesíky, vším tak nějak na "hezké malé kousky" rozparcelovaným, domky s nízkými ploty, o tom se dočtete ledaskde jinde. Je to prostě ve srovnání s našimi lány a vysokými ploty nějak vnímatelně jiné...

Tož tedy tak nějak...
Až na jadrnou němčinu (čeština je proti ní libozvučná) se mi tam prostě asi líbilo v podstatě vše.
Jak to udělat, abychom jim toto nemuseli závidět?

Hurá domů

Takže jak jsem psal v posledním příspěvku: ve čtvrtek večer jsem začal balit, a pak zalezl s knihou do postele.
Teda po diskuzi s kamarádem přes Talk, která ale byla ukončena jeho hláškou "Hmmm... a kam sme to, vy geniove, dotahli... k nedostatku vajec... a to je jen zacatek..." - vždycky mne tímhle naštve, když se tváří, že společnost vedou jiní a on přece za nic nemůže a nic neovlivní... Hloupý přístup, když jsem nespokojen se stavem věcí, nemohu na to jen nadávat, musím něco dělat... Kdy to pochopí?
Páteční ráno bylo jakési divné, vždy, když se cestování končí, balí, odjíždí domů, mám z toho podivné smíšené pocity. Těším se domů, ale zároveň vím, že se mi chce ještě na cestách chvíli zůstat...
A tak nákup v LIDLu (dovézt dom vejce, co s nimi v ČR dělají obchodníci brekule a šroubují ceny prý až k sedmi korunám za kus, a směsi na pečení chleba) a odjezd.
Cestou jsme jen zastavili v Ettalu, kde je nádherný benediktýnský klášter (to ty přiložené dnešní fotografie, nepotřebující další komentář) a pak vlastně na jeden zátah (jen jsme se vždy na nějaké benzínce vystřídali za volantem) domů...

Doma jsem s dětmi skládal dovezené stavebnice Best Lock, vybaloval...
A cítím se dokonale "vyšťavený", nějak mne ta cesta zmohla...
Nastavím tento text na ráno k publikování (třeba mne ještě něco napadne k dopsání) a půjdu se ospršit a uspávat děti. To mi chybělo (to není ironie, rodina mi na cestách chybí, mám se kam vracet) ...

---

A tak jsme nakonec usnuli společně v jedné posteli, všechny jsem uspal vyprávěním o zpáteční cestě z Oberammergau domů...

Den, kdy jsem toho chtěl hodně stihnout

Ráno jsem si naplánoval, co vše bych chtěl poslední den v Oberammergau stihnout (poslední den = čtvrtek, v okamžiku zveřejnění tohoto příspěvku v pátek ráno už budeme balit a odjíždět zpět do ČR).

• testy ADL kurzu, možnosti exportu, další diskuze k problematice = pracovní část dne;
• LIDL a NKD = obchody, kde bych chtěl dětem koupit nějaké oblečení
• Altherrenweg - pěší výlet do sousedního městečka Unterammergau a zpět;
• "die Messe in der Kirche" - dnes od 19:00 je ve zdejším kostele Petra a Pavla mše, chtěl bych se na ni podívat;

---

Slunko zářilo na obloze od časného rána (vychází sice už 6:30, ale nad horské štíty reálně vykoukne až kolem osmé, byť už je tou dobou dávno jasné světlo), a tak, přiznávám, se mi ani moc datlit do počítače a poslouchat nápady k ADL nechtělo (ale naštěstí to není o chtění a umím si "poručit"), kolegové z NATO school vysvětlují poutavě a sdílejí s námi důležité zkušenosti; ale práce jde celkem od ruky a už i tuším, jak se bude dát výsledek u nás prezentovat.
Po poledni jsme se do toho celkem "zažrali" a já začal tušit, že odpoledne a večer asi své plány nemám šanci stihnout.
Při odchodu z NATO school jsme se stavili ještě ve zdejším BXu (americkém army shopu), ale nic mne tam nezaujalo.
Na pokoji sprcha a čaj, a pak na výlet. I když ten se z původního plánu smrsknul na nákupy, neboť krátce po páté se v údolí mezi horskými štíty smráká. V NKD trenkoslipy pro Filípka, v LIDLu pak marmelády, sýry, trička pro Filípka a legíny pro Léňu. S jenasovými bundami jsem dopadl jako obvykle - nebyla správná velikost. Proč mají v Německu nižší ceny než u nás, když jsou tu vyšší platy? "Čort znájet..."
Donesl jsem nákup na pokoj hotelu a vydal se do kostela na večerní mši. Kdo mne zná, ví, že jsem tam byl spíš ze zvědavosti, nejsem křtěný katolík, ale taky o sobě netvrdím, že jsem ateista, věřící v neexistenci vyšší moci... Co mne překvapilo je to, že ač jsem němčinu od maturity notně pozapomínal, v životě dosud nebyl na večerní mši a z bible četl jen Nový zákon, Evangelium podle Jana, stejně jsem celkem obstojně chápal, o čem že ta mše byla. Jen pan farář, dozajista pochopiv, že nejsem zdejší, se mi zdál zaskočen tím, že jsem si na závěr s ostatními cca dvaceti věřícími nepřišel pro oplatek. Jenže to prostě nedělám, vždy se na katolické mši cítím jen jako host.
Večer pak začít balit, telefonát s Brnem a spát... V Oberammergau pro tentokrát naposledy.

Počasí, NATO school a jiné

1. 2. 3.

A pokračuji ve stejném duchu, předchozího dne chystám střípky ke zveřejnění ráno.
Nejprve momentky a jejich komentář:

1. Poslední okno vpravo nahoře na balkóně... To je můj pokoj. První den byl "roháček" trochu vystydlý, ale dnes už to neplatí.
2. Je tu krásně...
3. ...byť "paní Zima" ještě vládne (v noci 0 °C), ve dne 15 °C)

A zase několik odrážek postřehů:

• Středeční den nebyl tak teplý jako úterní, ostatně ráno zakryla údolí mlha či nízká oblačnost a rozplynula se až kolem desáté.
• Diskuze kolem ADL nám ukázala další možnosti, ale hlavně jsme dostali varování: zpracování kurzu je cca o dvou stech hodin práce, a to se myslí jen příprava kurzu, nikoliv jeho testování, konzultování problémů atd. Takže náš produkt z této zahraniční cesty bude skutečně jen "nástřel". A to asi "doma" někteří "těžce ponesou".
• Kde jsme tu jedli, zatím jsme zkonstatovali, že vaří celkem dietně, nic neplave v tuku, jako často u nás...
• Noční obloha je jakoby blíž (však jsem na horách) a hvězdy nádherně září, nejen perly: Jupiter a Venuše, ale našel jsem i, myslím, Merkur.
• Už si sumíruji, co zítra, resp. v pátek nakoupím před cestou domů v LIDLu, například vejce, kolem nichž v ČR údajně vládne cosi jako šílenství a je z nich nedostatkové zboží...

Postřehy z Ogau II.

1. 2. 3. 4. 5. 6.

A pokračuji ve včerejším duchu, ostatně jsem začal sepisovat tento příspěvek krátce po publikování včerejšího: nejprve momentky a jejich komentář (připomínám, že obrázek se na kliknutí zvětší).

1. Svítání na Ogau...
2. ...a slunce již nasvítilo Kofel, vrchol štítu nad městečkem.
3. Zasněžené štíty Alp...
4. Dřevěné sochy před zdejší školkou - dětem se asi taky líbí...
5. "Kristus kam se podíváš"
6. Oltář barokního kostela Petra a Pavla, kostel má skvostné malby na stropní klenbě.

A zase několik odrážek postřehů

• Příliš měkké pružinové matrace mne jaksi nedopřály dobrý a kvalitní spánek :-(
• Měsíc v třetí čtvrti osvětlující zasněžené vrcholky Alp pod hvězdnou oblohou bohužel fotoaparátem na mobilu zachytit neumím... Ale stejně by jistě byl "nádherně kýčovitý".
• Cesta do a z NATO school znamenala procházku do a z kopce, kde se ve svahu rozkládá klasická obytná část obce, plná roztomilých typických horských domků - kupodivu tu není jediná nabubřelá velkoplošná vila :-)
• V NATO school funguje inteligentně "pitný bufet" - (na předplatné, standardně 15 EUR na týden) si můžu dát kávy, čokolády, coly atd. co hrdlo ráčí.
• Myslím, že jsme s kolegy pochopili sdělené principy tvorby ADL kurzu, získali pár zkušeností, a hned se pustili do tvorby "prvotiny"... Až na to, že si "doma" někteří naivně myslí, že dojedeme s hotovým kurzem - a taková "brnkačka" to zase není - nám jde práce celkem od ruky!
• Večer jsem si prohlédl zdejší krásný barokní kostel...
• Pak jsem nakoupil v TEDY marketu dětem stavebnice Best Lock (slušná náhrada stavebnice LEGO), a za velmi slušnou cenu (varianta 40 dílků za 1 Euro, v ČR 60 Kč a varianta 140 dílků za 3 Eura, v ČR 200 Kč - kde že je ten oficiální kurz koruny vůči Euru 25 Kč/EUR ???) (Že bych koupil i pro syna kolegy? Ríšo, napiš!)
• Před spaním pak obvyklá relace "s Brnem" přes Google Talk a spát.

---

Pokud mne už nic nenapadne, připraveno k automatické ranní publikaci na web :-)

Postřehy z Ogau

1. 2. 3. 4. 5.

Dovoluji si ze včerejška nabídnout ještě pár postřehů a pár momentek.

---

Nejprve komentář k momentkám:

1. Typický obrázek z dálnice - kamion předjíždí kamion a dálnice je na chvíli zablokovaná - je pozorovatelný nejen v ČR...
2. Před Mnichovem jsem byl překvapen množstvím chmelnic...
3. Architektura staveb doplněná o malby je v podalpských obcích typická...
4. Hotel Stará Pošta v Oberammergau... S tou mezi Brnem a Rousínovem si nezadá...
5. Penzin U růže, kde jsme ubytovaní - příjemný rodinný podnik.

A teď ty postřehy:

• Nějak jsem byl trochu zaskočen tím, že tu ještě "vládne paní Zima". Ale teplé ponožky i péřovou bundu mám...
• Kecy, co je vykládají v ČR spotřebitelům, o cenách vajec, např. zde, jsou jen kecy. Zde v podhorském městečku koupím deset vajec za 1,09 EUR, tedy cca za 27 Kč...
• Vůbec je to s cenama jinak, než jsem čekal. Krom chleba a pečiva, které je tu rozhodně dražší, jsou tu ceny na první pohled stejné, některé ceny dokonce nižší. Viz například ovocné müsli (a to u něj měli v Penny v Brně cedulku akce, chachá).

PS: Ogau = Oberammergau, jak si název zasvěcení (nejen Češi) zkracují...

Cesta do Oberammergau

Dnešní den pro mne byl "cestovní".
Zahájil jsem totiž svou týdenní pracovní cestu, jejímž cílem je NATO škola v Oberammergau a zpracování pilotního ADL kurzu.
Brzy ráno jsme se dle plánu vydali na cestu, před jedenáctou na poslední benzínce Shell před Rozvadovem doplnili palivo a já vystřídal kolegu v řízení, projeli kusem Německa, za Mnichovem jsem řízení předal třetímu kolegovi, a krátce po 14. hodině jsme dorazili do cíle, malebného horského městečka Oberammergau. Dobře, že jsme si cestu naplánovali tak, jak to bylo - díky jižnímu obchvatu Prahy nás ranní špička nezasáhla a Mnichovem jsme projížděli před tou odpolední. Později odpoledne to v Mnichově prý bývá hrozné, podobně jako v centrech jiných měst. A Mnichov podobně jako Praha má obchvat jen od východu na západ po severním okraji, tedy nikoliv "celý dokola", a my z něj potřebovali na jih, takže nám byl obchvat k ničemu.
Ubytovali jsme se v hotelu U růže (anglický web zde), po dlouhé cestě si dopřáli krátký relax, a pak "malý průzkum" tohoto ospalého městečka.
Teď večer vyřizuji všemožnou mailovou poštu a půjdu brzy spát... Cestování je přece jen poněkud únavná záležitost.

Dnes jen o počasí

Protože se chystám na zahraniční služební cestu do Německa (kde není zas až tak významně jiné počasí než u nás), zajímal jsem se i o dlouhodobou předpověď na březen, neboť ranní teploty už zase padají pod nulu.
V příštím týdnu má být oblačno až zataženo, místy s deštěm nebo přeháňkami, od středních poloh sněhové, postupně sněžení jen v horských oblastech, koncem týdne pak částečné ubývání oblačnosti i srážek. Po ránu ojediněle mlhy. Ranní teploty 2 až -6°C. Denní teploty 2 až 6 °C, koncem týdne kolem 8 °C.
Když si přeložím oficiální předpověď pro sebe (jedu do Oberammergau, jižně od Mnichova), na Alpy moc výhled pro mraky asi nebude a je třeba si s sebou vzít nejen k uniformě nejen vojenskou bundu, ale i svetr.
Mimochodem, i koncem března prý bude oblačno až polojasno, občas déšť nebo přeháňky, v horských oblastech přechodně sněhové. Ke konci měsíce přibývání oblačnosti a srážky četnější. Ranní teploty 4 až -2 °C. Denní teploty 5 až 12 °C.
Takže moc jarně ještě nebude...