2009, 2010, 2011 © Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný

Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a tak trochu spisovatele...
Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný, Strnadova 9/15, 628 00 Brno, mobil: 777 083 126 e-mail: coney@centrum.cz

úterý 30. listopadu 2010

Komentáře IH

aneb má poznámka před dnešním divadelním vystoupením

Večer nás čeká divadelní představení. Ještě zbývá něco málo dochystat doma - kostýmy, jídlo s sebou do zákulisí (divadelní představení sice začíná v sedm, ale v zákulisí to bude cvrlikat už od čtyř), před chvílí jsem dobalil oba kříže...

Co mne zaujalo aneb Ivan Hoffman je skvělý:
Z komentáře IH Americké tajnosti na téma zveřejnění neveřejných zpráv amerických diplomatů na internetu odcituji jen malinký kousíček:

...
Postřehy diplomatů o politických prominentech jsou místy prostořeké, nicméně trefné. Že jsou diplomati na půl úvazku špioni, je stará vesta. A že američtí politikové svět pozorují a komentují s neskrývanou imperiální arogancí? Tak je tomu přeci odjakživa.
...
Hlavní poučení z masivního úniku amerických tajností tedy je, že nemá smysl dělat si jakékoli iluze o kompetenci lidí, kteří řídí svět a rozhodují o budoucnosti miliónů a miliard lidí. Je dobré vědět, že neobyčejnou mocí disponují velmi obyčejní lidé, co si o sobě jenom hodně myslí. Američtí diplomaté, co jsou zrovna na tapetě, přitom budou lepší průměr. Hrůza pomyslet, co si mezi sebou tajně svěřují ti naši!

A ke včerejšímu komentáři Finanční negramotnost někdo vtipně poznamenal něco ve smyslu: "To by mělo být vytištěno jako úvodní stránka učebnic ekonomie pro študáky středních škol."

...Nerozumíme pořádně světu financí, a proto jsme prý zranitelní.
Něco na tom bude. Ti, co jsou finančně gramotní, nás snadno zmanipulují k něčemu, na čem posléze vydělají, zatímco my, negramoti, proděláme. Otázka je, zda se za finanční negramotnost máme stydět, jako bychom se asi styděli, kdybychom neuměli číst a psát.
Když se podíváme, jak finančně negramotní byli v posledních dvaceti letech všichni naši ministři financí, což je zjevné z tohoto, jak obrovské nadělali dluhy, pak se jako amatéři asi hanbou propadat nemusíme. Důležité je, abychom věděli o tomto svém handicapu a nevstupovali naivně na tenký finanční led. Pokud totiž nemíníme trávit čas studiem finančnictví proto, abychom se naučili jiné lidi přivést na buben, a pouze sami nechceme být oloupeni, postačí dodržovat několik jednoduchých zásad pro finanční negramoty.
Předně jde o to nevěřit nikomu, kdo se snaží nám půjčit. Nikdo nám nechce pomoci, každý nás chce oškubat. Také je chyba komukoli své peníze svěřit. Nikdo je nemíní zhodnotit, každý se chystá je znehodnotit. S bankami a jinými peněžními ústavy je rozumné se zaplést v co nejmenší míře a veškerou reklamu brát jako vědomý podvod a rafinovanou lež. Z toho, co se dovídáme o světě peněz v souvislosti s globální finanční krizí, se přímo vnucuje podezření, že jsme obětí nadnárodně zorganizovaného zločinu. Před osvojením si finanční gramotnosti bychom proto nejprve měli zkoumat, zda učebnice jak nakládat s penězi nesepsali mafiáni. Nejde jen o to, umět v tom chodit. Dobré je i vědět v čem, čili do čeho šlapeme.

pondělí 29. listopadu 2010

Dopoledne s Leničkou (a malé shrnutí tématu LEGO)

Dopoledne jsem byl s Leničkou na nákupech. Jelikož jsme včera neuspěli při nákupu dárku pro ni - chceme ji koupit dětské piano, ale v obchoďáku TESCO u dálnice D2 nám nebyl nikdo schopen říct, zda je vyprodané, zda jej máme hledat v regálech (hledal jsem marně), chtěl jsem zkusit, zda piano neseženu v OD TESCO u nádraží.
Nesehnal :-) Prý jim toto zboží dojde vždy v několika málo kusech a v zápětí je vyprodané.
Ale i tak jsme nakoupili: malá autíčka po 30 Kč, další LEGO pro Filípka pod stroměček (za babičku Věrku), dřevěný vláček pro Leničku.

Co už tedy Filímek má (či dostane):
První dostal Filípek vlastně stavebnici BEST LOCK - její starší model (starší v tom smyslu, že u nás jej šlo zakoupit v akci v supermarketu BILLA, německý obchodní server jej už nenabízí), O2426 "pobřežní hlídka". Pravda, není to LEGO, kostičky nejsou dokonale přesné, místy nesedí. Ale jak jsem už mnohokrát řekl, hlavní je radost syna, rozumná cena (i když i o tom se dá pochybovat, no řejněme prostě nižší než ta šílená "pálka" za LEGO... Jenže LEGO je značka. Za tu se hold v konzumní společnosti platí...
K narozeninám dostal Filípek dvě skládačky LEGO - 7236 "policejní auto" a 7634 "traktor". Traktor jsme skládali jako první, to jsem Filípkovi ještě pomáhal, policejní auto sestavil sám, jen jsem ho "hlídal", občas by chtěl spěchat, vše rychle a hned, nepřemýšlet, a též se rozčilovat... Netrpělivost zná od obou rodičů, obzvláště od maminky...
A pod stromečkem najde jednak velkou krabici 5539 - CREATOR box, dále sadu 8402 "sportovní vůz" a sadu 5899 pro stavbu domečku.Předpokládám, že právě díky boxu a sadě pro stavbu domečku začne nejen stavět jednotlivá vozítka podle návodu, ale i vymýšlet vlastní variace... Určitě napíši, jak se mu to daří...

neděle 28. listopadu 2010

Knihovna, IKEA, TESCO...

Včera knihovny pořádaly Den pro dětskou knihu. Cílem akce je propagovat čtení u dětí a pomoct rodičům s výběrem vhodných dětských knih. Akci pořádal Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR.
V knihovně Jiřího Mahena na Kobližné byla pro děti soutěž, Filípek obešel všech osm stanovišť a splnil všech 8 úkolů. Lenička se všude řekněme zúčastnila, přece jen jí je jen dva a půl, a tak spíš chodila za Filípkem jako ocásek. Obě děti pak na závěr dostali pozornost, záložku do knížky...

Dnes jsme navštívili obchodní dům IKEA. Filípek dostal tričko, lízátko, dětské penízky škudlíky - to vše proto, že přišel do IKEA oslavit své narozeniny. Za léta pilně shromažďované škudlíky si tentokrát i sám nakoupil - fixky s razítky, a bílou plyšovou myšku - bílou sobě a šedivou Leničce.
Vedle v TESCO jsem pak koupil Filípkovi pod stromeček krabici s dílky LEGO, v akci za 499.- Kč. Švagrovi se totiž oproti plánu nezadařilo ve Vídni nikde potkat BEST LOCK, a toto byla náhradní varianta (jen tato LEGO krabice obsahuje 480 dílků, plánovaná varianta BEST LOCK jich měla mít 800).

Večer jsem s Fišíčkem zase skládal, vrtůlník BEST LOCK. Pravda, kostičky v tomto systému jsou občas malinko nepřesné, ale celek drží, dětské oči září, účel je splněn...

sobota 27. listopadu 2010

Klaus: Je dobře, že nemáme euro

Klaus: Je dobře, že nemáme euro - Denik.cz
"Díky tomu, že Česká republika ještě nemá jako národní měnu euro, nezasahuje ji současná krize v eurozóně takovou silou, jakou nyní zmítá některými zeměmi. Je o tom přesvědčen prezident republiky Václav Klaus, podle kterého je dobře, že Česko dosud mezi země platící eurem nepatří.
Německému prezidentovi Klaus tento týden řekl, že v Česku není žádná zájmová skupina, která by v dohledné době přijetí eura doporučovala.
Z jednání vlády unikly informace, že prezident České republiky by si dokonce přál, aby vláda vyjednala tzv. opt out na přijetí eura. Znamená to, že by Česko nemuselo euro přijmout, i když jednou bude splňovat podmínky pro jeho zavedení.
Tyto informace přinesl server iDNES.cz s odkazem na dva nejmenované členy vlády. Pokud by Česko „opt out“ skutečně vyjednalo, vydalo by se cestou Dánska a Velké Británie."
...

pátek 26. listopadu 2010

Ne vždy jsou tím vini řidiči kamionů

Příspěvek do veřejné diskuse k zákazu / omezení kamiónů, který se mi moc líbil:
Svět řidiče kamionů: Není to jednoduchá práce

...Uměl bych si představit situaci takovou
Po dálnici a do vzdálenosti 20km od ní ať kamiony jezdí bez časového omezení. Je lepší dojet v pátek či v sobotu na vykládku a udělat si pauzu u brány podniku, nežli to kouskovat pro dvě hodiny dojezdu v pondělí.
...
Přiblížit maximální rychlosti všech typů aut na dálnici a tvrdě ji vyžadovat. V Anglii truck má povolenou maximálku 60mil/h a osobák 70mil/h. Všichni tuto rychlost dodržují, proto náraz do jedoucího kamionu zezadu nemá tak fatální následky.
...
Zrušit stoupací pruhy na našich dálnicích a udělejme z nich normální pruh dálnice. Pokud vím, kromě jednoho úseku ve Francii je to snad čistě český fenomén. Nejedu-li méně než 60 km/h, tak do něho zajet nemusím, ale když už tam z ohleduplnosti k ostatním zajedu a za zatáčkou dojedu Avii, tak je nemožné vyjet z něho ven. Proto tam prostě nezajíždím a ostatní se můžou vzteknout. Ale porušovat zákon a vyhlášku mne nikdo nedonutí.
...
Kontrolovat tachografy a při porušování doby jízd a odpočinků postihovat tvrdě jak řidiče, tak i dopravce. Tím se dopravci naučí provádět kontroly tachografů samy a postihovat řidiče, kteří jsou „piloti“ a na předpisy kašlou. Ovšem zase nebazírovat na minutách, protože najít parkoviště nebo dojet půl hodiny domů nikoho neohrožuje víc, nežli nucení šoféra, aby vyjel o půlnoci v neděli a spal ve dne na parkovišti u dálnice, když venku je 30° ve stínu a metr za hlavou mu hučí chlaďák nastavený na -20° . „Bezva odpočinek“
...
Naučme se tolerovat kamioňáky na silnicích a nedělejme jim takové naschvály, jako je myška s následným dupnutím na brzdy jako trest za to, že někoho zdržují, protože právě v pátek spěchá k babičce a stydnou mu buchty a kafe na stole. Ten trucker se třeba vrací z pětinedělního turnusu v Evropě a ještě musí umýt a předat auto před tím, než se podívá na rodinu.
Při váze a velikosti soupravy to není jednoduché se uklidit na „šoustce“ ke straně, protože se může utrhnout krajnice a ještě tam jsou větve stromů a cena plachty na návěs stojí víc jak momentální cena vaší milované Škody Felicie 1600.
Nechme je se v klidu otočit couvnutím z vedlejší ulice na hlavní když blbě uhnou, protože nikdo není neomylný. On si couvne stejně, ale jde to i bez nervů, nadávání a riskování kvůli minutě času.
A při výjezdu z vedlejší, když to jde, blikněte jim a pusťte je.V tom fofru by tam stáli týden a nikoho těch 10 vteřin nezabije.
Uvědomme si, že nikdo z nich si nejezdí jen sem tam jak se mu chce, ale že vezou pro všechny úplně všechno, co si vzpomenete. I ty jeany co jste si koupily v „sekáči“ z Anglie nedošly k pobřeží, neskočily do vody a nepochodovaly po Evropě samy od sebe, stejně jako pomeranč ke svačině v práci taky neseskočil z větve a nekoulel se ze Španělska až do „Penáče“ v Horní Dolní jen tak, sám od sebe. Mysleme na to, až pojedeme příště po dálnici a budeme míjet kolonu trucků. Není to jednoduchá práce. A pokud už na diskuzích na netu budete chtít diskutovat o nějaké bouračce kamionu, tak jim jen nenadávejte. Ono u hodně málo bouraček kamionu je plně vinen trucker. On totiž stejně jako vy všichni se chce vrátit z práce domů vcelku.

čtvrtek 25. listopadu 2010

Stále stejná písnička

Ne že bych neměl o čem jiném psát, ale když budu psát o tom, jaké stupidity jsem prožil dnes, budu nařčen, že publikuji informace, které na veřejnost nepatří.
A tak si jen půjčím něco z komentáře IH Smířlivý Senát a zkonstatuji, že je to pořád stejné: ČSSD a ODS jsou zdánlivě proti sobě, ale vlastně jsou to kamarádi:

Sociální demokrat pan Milan Štěch se podle očekávání stal předsedou Senátu, kde získala jeho strana po posledních volbách většinu. Co se ovšem nečekalo, je jeho nabídka zprostředkovávat mezi vládou a opozicí konsenzus ohledně dalších reformních kroků. Prý by rád přispěl výraznému přiblížení v názorech anebo rovnou dohodě! To je samozřejmě milé, nicméně tomu není tak dávno, co voliči slyšeli, že ČSSD potřebuje v Senátu většinu, aby reformní kroky vlády blokovala. A rovněž je pikantní, že bývalý šéf odborů míní hledat shodu ohledně reforem, proti kterým jdou právě odbory do stávky.
...
Vstřícnost předsedy Štěcha vůči vládě ovšem přichází v době, kdy už společnou řeč našla ČSSD s ODS na radnicích největších měst. Určitě to nebude shoda náhod. Politici na oko znepřátelených stran co chvíli předvádějí občanům, že když se chce, dá se pěkně domluvit.
Na ohlašované smířlivosti Senátu je tak nejzajímavější vzkaz voličům, že pokud budou příště volit ČSSD, současně tím podpoří ODS a naopak. Je to jedna velká politická parta, co to tu už spolu táhne hezkou řádku let.
...

středa 24. listopadu 2010

Zvadlo - Vír


Osobně tam sice zase opět asi nebudu, ale i tak: na vědomost se dává...

úterý 23. listopadu 2010

BEST-LOCK vs. LEGO (a KDU-ČSL)

Filípek dostal k narozeninám, jak už jsem psal, dvě sady stavebnice LEGO (traktor a policejní auto) a jednu větší sadu BEST-LOCK ("pobřežní hlídku" - vrtůlník a loď). Hned v neděli jsme postavili traktor. Sice jsem mu musel pomáhat, ale kostičky do sebe krásně zapadaly. V pondělí večer jsme stavěli loď, a musím zkonstatovat, že kostičky stavebnice BEST-LOCK, ač bychom měli být po předchozí zkušenosti ve stavění zruční, nám do sebe zas tak dobře nešly, občas na to pomohla až síla mých dospělých prstů, Filípkovi prstíčky nestačily.
Přece jen asi na rozdílu kvality LEGO vs. BEST-LOCK něco bude, a tak budu muset zvážit, jak s plánovaným nákupem dalších kostek pod stromeček...

O víkendu se konal sjezd KDU-ČSL.
V zamyšlení nad touto událostí, která se mne bytostně dotýká (čímž na sebe prozrazuji, koho obvykle volím), si vypůjčím několik vět z včerejší poznámky Ivana Hoffmana z Deníku a několik jich doplním.
Po té, co se křesťanští demokraté nedostali do poslanecké sněmovny, měli čas v klidu si promyslet, jak dál. A s kým. Že si nakonec na sjezdu zvolí předsedu neznámého, v "Kristových letech", a k němu do vedení další mládežníky, to jsem nečekal.
Veřejnost si na novou politickou figuru buďto zvykne, anebo se ukáže, že šlo o volbu nešťastnou, a pak ho ještě strana stihne vyměnit. Horší je, že u stran co mění předsedy jak na běžícím páse je problém spíše s voliteli, než se zvolenými. Najít náhradu za předsedu není neřešitelné. Těžké je nahradit delegáty, ať už se jedná o demokraty křesťanské, sociální či občanské. Zdá se sice, že tito vybírají předsedy, aby strany reprezentovali navenek, ale nakonec jsou předsedové zrcadlem toho, jak strany vypadají uvnitř. Předsedové politických partají nakonec nemohou za to, že jsou zvoleni, neboť nemohou za ty, kteří je zvolili.
Otázkou pro mne zatím zůstává, koho budu volit příště já osobně...

pondělí 22. listopadu 2010

Prezident Václav Klaus je opět svůj

Prezident Václav Klaus je opět prostě svůj, elegantně vyřešil problém úpravy zákona o solárních elektrárnách:

Dopis prezidenta republiky předsedkyni Poslanecké sněmovny k novele zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
...rozhodl jsem se, že zákon, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, přijatý Senátem dne 3. listopadu 2010 a doručený mi dne 4. listopadu 2010, ponechám bez svého podpisu, aniž bych jej však vrátil Poslanecké sněmovně k novému projednání. Tím umožním, aby zákon nabyl účinnosti, aniž bych s jeho zněním vyjádřil souhlas, který bych musel udělat s velkými rozpaky.
Už původní zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů jsem se rozhodl nepodepsat, protože jak jeho východiska, tak jeho konkrétní podobu považuji za systémově chybné a pro národní hospodářství, daňového poplatníka i spotřebitele energie vysloveně škodlivé...
...vyzývám vládu, aby se touto problematikou znovu zabývala a navrhla takové řešení, které namísto řetězení dalších regulací energetického trhu povede k návratu k tržním cenám, které jsou v zájmu občanů a podle mého přesvědčení i v zájmu zdravé budoucnosti české energetiky a životního prostředí.

neděle 21. listopadu 2010

Filípkovy páté narozeniny

V noci se mi zdáli nějaké divné sny, ráno jsem měl horečku, mám rýmu jak trám... Takže jsme odvolali plánovanou dopolední návštěvu IKEA (Filípek se těšil do dětského koutku), ležím v posteli u počítače, děti si hrají s babičkou...
Toť dopoledne...

Odpoledne jsem po obědě uspával Leničku, ta malá potvůrka neusnula, ale já ano. Filípek usnul s babičkou. Ve finále jsem byl já ten poslední, kdo se těsně před třetí, když začli chodit Filípkovi hosté, probudil.

Oslava měla obvyklý průběh, dort, kávička, dárečky. Pár dárků dostala i Lenička - neboť Filípkovi je pět a Leničce právě dva a půl.
Filípek obdržel celkem tři sady LEGO, tedy přesněji řečeno dvě originální skládačky LEGO a jednu větší skládačku BEST-LOCK. Takže tatínka čeká večer před usínáním nový úkol: budu pomáhat Filípkovi skládat, neboť sestavit takový LEGO traktor není pro pětiletého kluka zas až tak jednoduché.
Tož jdu na to...

sobota 20. listopadu 2010

Radnice v Praze

Zhruba totéž, co jsem tu již stihl zmínit sám v předchozích dnech, sděluje ve své poznámce Třešeň na dortu i Ivan Hoffman.
Pražská koalice ODS s ČSSD je třešničkou na letošním supervolebním dortu.
Po té, co si politici těchto oficiálně soupeřících partají padli do náručí v ostatních velkých městech, tušilo se, že to stejně dopadne i v Praze. Současně se ale většina Pražanů, hlásících se tradičně k pravému středu, zdráhala uvěřit. Hlavním argumentem regionálních politiků bývá, že jsou zde pro lidi a při řešení praktických problémů jdou ideologie a stranictví stranou. Není to ale docela tak.
Předně tady politici už nějakou dobu nejsou pro lidi, nýbrž sami pro sebe. Kdyby pak skutečně skupinové stranické zájmy nehrály roli, mohla v Praze hned po sečtení hlasů vzniknout korektní trojkoalice, místo nedůstojného handlování, kdo komu udělá lepší nabídku. A dále. Jestliže je na komunální úrovni doopravdy jedno, zda je politik konzervativcem, liberálem, socialistou či zeleným, proč pod těmito nálepkami politici kandidují? Nebylo by logičtější, kdyby se parlamentní strany na komunální úrovni vůbec neangažovaly? Kdo se jim o to prosí? Proč polepují města svými agitkami, jsou-li stejně kvůli parlamentním volbám po uši v dluzích?
Toto jsou samozřejmě otázky pouze řečnické. Každý ví, že smyslem kandidatury jsou politické funkce a z nich vyplývající benefity, čemuž se mezi lidmi zjednodušeně říká, že jim jde o koryta. Když se od komunálních voleb obloukem vrátíme k těm předchozím, parlamentním, něco společného přece jen najdeme. Židle v poslanecké sněmovně a v Senátu jsou rovněž vyhledávanými korýtky. Že jsou některá modrá, jiná oranžová či fialová na principu nic nemění. Pokaždé si do těch žlabů sypou naše peníze. A legálně, neboť z vůle voličů, co jim nasypali hlasy.
Text je z mého pohledu dokonalý, proto jsem si jej dovolil přetisknout celý! A abych nebyl označen jen za kopírovače, dávám je sem schválně se zpožděním.
Jenže i kdybych ho tu otiskl až před příštími volbami, u nás se asi stejně nic nezmění...

pátek 19. listopadu 2010

NOEMUS / RAYPATH

Před čtrnácti dny jsme si "pustili do domácnosti podomního prodejce", normálně to nedělám, ale že jsem byl zvědavý, zkusili jsme to.
Pomiňme to, že "telefonní domlouvačka" slíbila, že schůzka bude cca hodinová a mluvila o matraci, potahu na postel a čističce vzduchu, kdežto "prodejkyně" mezi první a druhou jmenovanou položku vsunula ještě deku a polštář ze "skvělých" materiálů.
Co jim ale neprominu, jsou lži:
  1. Kecy o dlouhé době na trhu a spoustě spokojených zákazníků prostě zůstanou jen kecy, neboť výpis z obchodního rejstříku hovoří jasně: založeno 2009, základní jmění 200 tisíc, forma s.r.o. - až nastoupí řada reklamací, firma se zlikviduje a vyrobí nová, to je známá "hra".
  2. Údajně skvělý materiál je stále obyčejný polyester, jak prozrazuje cedulka na zboží - ať už je zpracován na tenčí či tlustší vlákno, s přírodou nemá nabízené zboží krom té vlněné části potahu nic společného.
  3. Nesmysly, které paní vykládá o "rozkmitání uhlíkových vláken", o způsobu fungování povlaku atd. vedli i mou manželku k závěru, že tito prodejci prostě nemají chodit k chemikům, fyzikům a lékařům, neboť ty prostě nemají šanci nikdy přesvědčit a prodejcovo povídání se pod otázkami odborníka drobí jako hrad z písku...
  4. Cožpak je i prodejce tak zblblý, aby věřil svému povídání o tom, že to, co nabízí, pomáhá málem na všechny nemoci, na které si vzpomenu...
Ale v podstatě jsem se něco dozvěděl, něco si promyslel, ujistil jsem sám sebe, že jsme si v Dřevočalu koupili skvělé matrace Zita, že si pamatuju ze školy skoro vše z fyziky a chemie... Vlastně jsem se tomu marnému snažení v duchu smál a docela dobře se pobavil. Jen "vyhodit" tu paní byl problém, po 1 a ¾ hodiny chtěla stále povídat...

Obrázek nechť si udělá každý sám! Připojuji jen potřebné odkazy pro získání relevantních informací:

Základní informace o firmě NOEMUS
Údaje o NOEMUS s.r.o. dle serveru Firmy.cz
Mateřská firma RAYPATH (pročpak je text ve slovenštině?)
Evropský institut ekologie a zdraví (pouze anglicky nebo německy)

Nabízená infrapodložka – NOEMUS SOGNO THERAPY
Nabídka téže infrapodložky na serveru AUKRO


Zajímavý článek Deníku na příbuzné téma Předváděcí akce: o peníze vás oberou, ale slušně

čtvrtek 18. listopadu 2010

Jan Bauer - historické krimi

Přátelé, nemáte někdo některou z knih Jana Bauera, historika a popularizátora, spadající do kategorie historické krimi, vydávané aktuálně nakladatelstvím MoBa?
Rád bych "ochutnal", zda je to četba srovnatelná s V. Vondruškou...
Dosud vyšlo: Císařova poslední vůle, Číše jedu pro krále, Pražský rozparovač, Vampýr z Koňského trhu a Výkupné za krále. V nabídce Knihovny Jiřího Mahena tyto knihy zatím nejsou...

středa 17. listopadu 2010

Svoboda je jméno

(publikováno 7:01, aktualizováno 10:51)
Dnes je významný den naší historie a naše rodina skoro celá marodí. Pavlu bolí záda, v krku, tvrdí, že se jí dělá špatně z čaje... Mne bolí ramena a v krku mám "trochuknedlík"... Filípek má zduřelé uzliny a stěžuje si na bolest v krku... Jen Lenička se zdá být zdravá...

A teď tedy těch pár slov k dnešnímu dni, nepatrně jsem ráno uvedený text zmodifikoval:

17. listopad je Dnem boje za svobodu a demokracii, státním svátkem.
"Proto stůjte v té svobodě, ke které nás Kristus vysvobodil, a nezaplétejte se znovu do otrockého jha.“ (srov. sv. Pavel, Gal., kap. 5)
Svoboda je jméno a jméno má každý člověk. To ho činí nezávislým, jedinečným a svobodným. Každý jsme originál. Každý máme svou víru, svůj přístup k životu, odlišujeme se od ostatních vlastnostmi a schopnostmi, jsme jedinečnými. Svobodu si připomínáme 17. listopadu. V ten den slavíme svátek - Den boje studentstva za svobodu a demokracii.
Čím jsme tento den v našich dějinách naplňovali?
Podzim 1939
– znamenal první masovější náznak odporu proti nacistické okupaci českých zemí. I přes varování a výhrůžky se 28. 10. 1939 jako vždy uskutečnily v Praze demonstrace v rámci připomenutí vzniku Československé republiky. Bezpečnostní složky okupantů však demonstrace násilně rozehnaly a při zásahu smrtelně postřelily studenta medicíny Jana Opletala. Jeho pohřeb se konal 15. listopadu 1939 a stovky lidí, zejména studentů, vyšly znovu do ulic. Německé vojenské jednotky opět demonstrace násilně potlačily a desítky protestujících zatklo gestapo. Jednotky SS přepadly brzy ráno všechny studentské koleje, více než 1200 studentů bylo zatčeno a odvlečeno do koncentračního tábora, devět studentů a představitelů studentského hnutí bylo popraveno. Na Hitlerův rozkaz byly české vysoké školy uzavřeny…
O 50 let později – 17. listopadu 1989
– v době totalitního režimu se čeští studenti rozhodli tradičně připomenout smrt Jana Opletala a vydali se do ulic. Demonstrace se zúčastnilo 15 000 lidí. Když se vraceli z Vyšehradu, kde zažehli stovky svíček, donutili je policisté pokračovat přes Národní třídu. Cestou se dav rozrostl na 50 000 lidí, ti všichni zažili v centru města brutální zásah. Policie neváhala použít obušky a zbila asi 2000 lidí v čele průvodu. Důsledkem této události byla vysokoškolská stávka v celých Čechách a na Moravě. Tato událost odstartovala řadu situací, které vedly k pádu totality a jejichž výsledkem byl vznik svobodné demokratické společnosti…
O 10 let později – v roce 1999
– u příležitosti oslav 10. výročí 17. listopadu 1989 se konala na Pražském hradě konference historiků. A jeden z jejích účastníků tehdy poukázal na to, že československé obyvatelstvo vlastně v době pádu komunismu nevědělo, co chce. Jen tři procenta lidí chtěla návrat ke kapitalismu. V diskusi také několikrát zaznělo, že hovořit o hromadném občanském vzepětí proti pošlapávání lidských a občanských práv vede k vytváření mýtu. Převážnou většinu lidí prý dala do pohybu spíše touha zvýšit si vlastní životní standard, což už jim dosavadní režim nebyl s to zajistit. Listopad proto nelze považovat za revoluci morální a duchovní, ale v podstatě za revoluci materiální.
Rovněž ona občas sentimentálně vzpomínaná celospolečenská jednota je prý jen dalším mýtem. Šlo o velmi krátkodobé emocionální sjednocení, zakrývající hluboké vnitřní hodnotové rozpory mezi většinovou společností a okruhem lidí, jejichž symbolem se stal Václav Havel.
Za dvacet let – 17. listopadu 2009
– v Praze se konal vzpomínkový pochod, který měl stejnou trasu jako pochod studentů v roce 1989. Jaké bylo 20. výročí sametové revoluce? Bylo svoláno celkem 20 shromáždění, nasazeny všechny složky pražské policie, včetně policistů z antikonfliktního týmu, v ulicích byli i policisté se psy, na koních a ze vzduchu kontroloval situaci vrtulník.
Lidé houfně směřovali z pražského Albertova na Národní třídu. Tentokrát však pochod neskončil tvrdým policejním zásahem, ale koncertem. Ke střetu s policií však nakonec došlo – oslavy se několikrát pokusili narušit hlavně pravicoví extrémisté.
Tolik pohled, s kterým se asi ztotožníme asi všichni, víra-nevíra. Článek, z něhož v této úvaze vycházím, který z velké části cituji a jen do něj vkládám pár svých myšlenek, pracuje dále s daty týkajícími se katolické církve. Vezměmě z toho fakta:
Povzbuzení k nově nabyté svobodě nám poprvé ve svobodné zemi přijel předat Svatý otec.
21. dubna 1990 v Praze
– Jan Pavel II. promlouval na Letenské pláni k našemu národu:
"Stavte nyní chrám svobodného života vaší církve nikoliv návratem k tomu, co zde bylo předtím, než vám byla uloupena svoboda, stavte jej v síle toho, k čemu jste během pronásledování uzráli.
Když mohu dnešního dne stanout mezi vámi, milovaní bratři a sestry, na tomto velkém prostranství, před tváří vaší zlaté Prahy, dovolte, abych opakoval slova zmrtvýchvstalého Pána: ´Pokoj vám´. Kéž je naše první eucharistické setkání ve vaší vlasti ve znamení pokoje. Toho pokoje, který dává Kristus, pokoje, který svět dát nemůže. Toho pokoje, který Kristus ukřižovaný a zmrtvýchvstalý zanechal svým apoštolům ve večeřadle a také svým učedníkům, uprostřed všech národů země, z pokolení na pokolení.“
A nakonec na Velehradě Jan Pavel II. připomínal:
"V dějinách Slovanů zapustila kořeny pravda o Kristu, který je ´Kámen úhelný´ (srov. Mt 21,42). Je úhelným kamenem stavby, kterou Bůh sám buduje v dějinách lidstva. Ta stavba je jeho království. Věčný Otec ´dal´ své království Synovi – a Syn je ´odkázal´ apoštolům (srov. Lk 22,29), odkázal je Božímu lidu Nové a věčné smlouvy. Toto království je ponořeno do lidského času, do staletí, do pokolení – a zároveň přesahuje čas. Naplňuje se v samotném Bohu, který je tajemstvím života i věčnosti. Království Boží, kdysi odkázané apoštolům, bývá v různých okamžicích dějin předáváno stále novým a novým lidem a národům. Zde, na tomto místě, na Velehradě, na Moravě, ctíme zvláštním způsobem dějinný ´odkaz´ království – i ty, kteří se stali jeho správci a strážci.“
26. září 2009 v Praze
– Poslední papežská návštěvě Benedikt XVI.
"České země byly historicky a územně – tím, že se nacházejí v srdci evropského kontinentu na křižovatce Severu a Jihu, Východu a Západu – místem setkávání různých národů, tradic a kultur. Nelze popřít, že to, co někdy bylo příčinou třenic, se dlouhodobě ukázalo jako plodné setkání. Odtud pramení rozhodující role českých zemí v intelektuálních, kulturních a náboženských dějinách Evropy, občas byly bitevním polem, častěji však mostem.“
A pokračuje při setkání s politiky, představiteli veřejného života a diplomatickým sborem ve Španělském sále Pražského hradu:
“...Zvláště mladí lidé si dnes znovu kladou otázku po povaze získané svobody. K čemu je svoboda využívána? Co je podstatou skutečné svobody?
Úkolem každé generace je, aby se od počátku snažila vytrvale hledat způsob správného uspořádání lidských věcí, aby se snažila pochopit správné užívání lidské svobody (srov. Spe salvi, 25). I když povinnost upevňovat ´struktury svobody´ je zásadní, nevyčerpává se tím zcela. Lidská touha se povznáší nad sebe samu, nad to, co může poskytnout vládnoucí politická a hospodářská moc, a směřuje k oné velké naději (srov. tamtéž, 35), která má původ mimo nás, ale zároveň je uvnitř nás jako pravda, krása a dobro. Svoboda hledá smysl: vyžaduje přesvědčení. Opravdová svoboda předpokládá hledání pravdy – skutečného dobra – a tudíž nachází své naplnění právě v poznávání a konání toho, co je správné a spravedlivé. Jinými slovy: pravda je návodem ke svobodě a dobro je dokonalostí svobody.
Aristoteles definuje dobro jako ´to, k čemu všechno směřuje´, a vyjadřuje přesvědčení, že ´milé je dosáhnouti dobra i pro jednotlivce, krásnější však je a ve větší míře božské dosíci ho pro národ a obce´ (Etika Nikomachova, 1; srov. Caritas in veritate, 2). Vždyť vznešená odpovědnost za probouzení vnímavosti vůči pravdě a dobru spočívá na všech vedoucích osobách, ať už v náboženství, politice či kultuře, na každém veřejném činiteli způsobem mu vlastním. Společně se pak musíme zasazovat v boji za svobodu a za hledání pravdy: obojí je totiž buď navzájem spojováno nebo společně bídně zaniká (srov. Fides et ratio, 90)..."

Běh dějin dokazuje, že každá generace chce pro sebe nový život, méně prorostlý zkostnatělostí minulosti, osvobozující a nadějnější pro další pokolení. Toto si lidé vždy vydobývali různými způsoby. Přechod od nesvobody ke svobodě v Československu se v roce 1989 pro mnohé stal inspirací. Některými byl kvitován také s velkým obdivem, že přerod nepřerostl v hrubé násilí, stal se vzorem pro řešení národních krizí. Co s tím udělá každý z nás? Kam se to dál ubíráme?

Použité citace jsou z textu Svoboda je jméno - zamyšlení k 17. listopadu

Dnes v katedrále

V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha se bude 17. 11. 2010 od 18.00 hodin konat oslava státního svátku Dne boje studentů za svobodu a demokracii. Po úvodní modlitbě, projevu prezidenta republiky, zástupců křesťanských církví a představitelů univerzit zazní Mozartovo Requiem.
Podrobnosti zde.

úterý 16. listopadu 2010

Domácí poklid (a Ivan Hoffman)

Užívám si toho, že jsem chvíli doma sám, snad dodělám pár věcí, na něž mi dříve nezbýval čas. A peču chlebík :-)

Ve včerejší poznámce IH krásně napsal:
Zpoplatňování
Ministerstvo dopravy se chystá zrušit výjimky, díky kterým se dosud smělo vjet na vybrané úseky dálnic bez dálniční známky. Důvodem není, že by pro výjimky pominuly důvody. Příčinou změny je touha ministerstva prodat více dálničních známek.
Ministerstvu dopravy tedy nejde o řešení dopravní problematiky ale o prachy. Ty jsou dnes všude až na prvním místě, takže žádné překvapení...
...
A pokud by snad poté řidiči automobily šetrně odstavili a záludně se rozhodli chodit pěšky, mohl by stát zareagovat zpoplatněním chodníků. Vždyť pro chodníky platí totéž, co mluvčí ministerstva dopravy zmínil u dálnic: stát má náklady s tím, že chodníky musel postavit, udržuje je a uklízí je v zimě...
Pro všechno to zpoplatňování, jež se ohání principiálností, spravedlností, racionální nezbytností a kdoví čím ještě platí, že se ve skutečnosti jedná o obyčejnou šikanu. Nebudeme-li se bránit, zpoplatní nám i nos mezi očima.
A dnešní poznámka IH stojí jistě za přečtení! Opět kousínek odcituji:
Čekání na studenty
Zítřejší svátek je dobrou příležitostí zeptat se studentů, na co ještě čekají.
Společnost je totiž opět jednou v zuboženém stavu, který si říká o zásadnější korekci a dospělí se jako vždy v dějinách k ničemu kloudnému nezmobilizují. S věkem totiž většina lidí ztrácí nadšení a odvahu, rezignuje na ideály, sny a předsevzetí, což se v praxi projevuje držením kroku a úst...
...
Mladým je vlastní smělost i radikalismus, ale to automaticky neznamená, že se v každé generaci budou studenti angažovat za mír, svobodu či demokracii. Někdy jejich energii stráví třeba fotbalové fandění, techno, či jiná módní vlna, takže zestárnou a zařadí se, aniž by jejich mladistvá revolta přinesla užitek společnosti jako celku...
...
Kdy se studenti naštvou na režim, se nikdy úplně přesně neví. Soudě ale podle nezvykle drsných britských protestů ohledně záměru tamních konzervativců ztrojnásobit školné, se už studenti zvolna nadechují. Stejně je to zvláštní. Na mladé jsou věčné stížnosti, jak jsou nevděční, neodpovědní, jak si ničeho neváží. Jenomže bez jejich rebelantství, historické neúcty k autoritám a systémům by se tady už dávno nedalo existovat.

Realista jen povzdechne a přečte si podrobnosti k faktu, že v Praze se na radnici zase dohodla ODS s ČSSD, před příštími volbami nám budou zase vysvětlovat, jak jsou proti sobě...

pondělí 15. listopadu 2010

Dovolenkové pondělí

Tak si užívám dovolenkové pondělí. Musím si totiž do konce roku vybrat všechnu dovolenou, a tak mám mimo jiné dnes a zítra volno, takže jsem si ve výsledku protáhl víkend až do středečního státního svátku.
Asi má každý jinou představu o dovolené, já si dnes dopoledne užil "čas s dcerou" a zároveň "pracoval pro SBD". Ráno jsem totiž s oběma dětmi dojel do školky, pak s Leničkou na SBD Mír a nakoupit do LIDLu. Teď jsem Leničku uspal, chvíli se chystám doplňovat svou "rodinu blogů"... Tedy stránky Strnadova a stránky Prušánecká... A taky Čtenářský deník...

neděle 14. listopadu 2010

Ospalá neděle (a Miroslav Plzák)

Odpoledne jsme uspali děti a krátce usnuli s nimi - mne pak probudil telefonát od kolegy, který nevěděl, že mám zítra dovolenou a tudíž nepojedu do práce.
Jsme s Pavlou oba poslední dobou nějací stále ospalí. U Pavly je to setrvalý stav, ale u mne je to novinka posledního týdne... Ne že bych byl předtím denně čilý stále, standardní je, že například v pátek večer na divadelním tréninku chvílema usínám únavou...

Zpráva dne: Ve věku 85 let zemřel psychiatr Miroslav Plzák
V Praze v sobotu ve věku 85 let zemřel známý psychiatr a sexuolog Miroslav Plzák. Prosnul jako populární klasik manželské terapie a zakladatel Linky důvěry. Jeho rady, jak najít správného partnera či jak "přežít" manželství jsou proto pořád vyhledávané, a jeho knížky patří mezi bestsellery. Vedle desítek populárních a odborných publikací psal také televizní inscenace a divadelní hry, z nichž nejznámější Záviš kontra Březinová se v Semaforu hrála tři roky... Plzák dokázal "suchou vědeckou práci okořenit humorem, vtipem a vytvořil manželské poradenství tak, že to mohl číst každý a přes určitý vtip se tam dozvěděl zcela zásadní pravdy".
Klinicky se Plzák mimo jiné zabýval depresemi. Mezi jeho pacienty bylo mnoho známých osobností, také herců. Odborníka na manželské soužití udělal z Plzáka rostoucí počet sebevražd začátkem 60. let a příkaz něco s tím udělat. Tím něčím se stala první Linka důvěry, k níž se inspiroval u britských samaritánů. Slouží od roku 1964 dodnes.
Ve svých názorech promítal své klinické a životní zkušenosti. Pět manželek, jak se traduje, ale neměl. Rozvedl se jen jednou a s druhou, o 24 let mladší manželkou Emou žil skoro 40 let. Vyrovnal se i s tragédii, které ani jako psychiatr nemohl zabránit - jeho syn si vzal život těsně před maturitou. Z prvního manželství má dceru Renatu, která je rovněž lékařkou. K jeho nejznámějším teoriím a základním kamenům partnerství patří pravidlo tří "S" - soucit, stesk a starost (strach). Za největší rozvraceče vztahů naopak považoval výčitky, osočování a výhrůžky.
Převzato dle ČRo, zkráceno.

sobota 13. listopadu 2010

Čelenka do vlasů

Včera jsem si na divadelním tréninku prohlížel čelenku do vlasů u Verunky a Alenky, dcerunek kolegyň z divadla.
Dnes si Lenička na návštěvě v Chudčicích půjčila a ozkoušela čelenku do vlasů od Kristýnky. A moc ji chtěla, takže jsem cestou dom pro ni koupil čelenku v Kauflandu... Už si ji vzala s sebou do postýlky...
Sranda je, že Filípek si koupil taky jednu a hraje si na holčičku :-) Ale co, když holky hrajou fotbal a staví stavebnice, proč by si kluk nemohl hrát s dětskou žehličkou a zkoušet čelenku do vlasů...

pátek 12. listopadu 2010

Unavený pátek

V práci jsem se opět doslova nezastavil, takže jsem odpoledne doma padnul do postele a usnul jako zabytý. Probudil jsem se, když Pavla přivedla Filípka ze školky a probudila se (těsně před tím) Lenička a začla chodit po bytě a hledat, kdo je doma.
Teď jsem sice (hodinu po probuzení) trochu "praštěný pytlem", ale brzy se rozkoukám a pofrčíme na divadelní trénink... Kdyby jen venku už nebyla tma...

čtvrtek 11. listopadu 2010

Den veteránů

Dnešnímu Dni veteránů se věnuje ve své poznámce Ivan Hoffman a říká v ní moc zajímavou myšlenku:
...
Jsou svátky, kdy mohou politici oficiálně slavit vítězné bitvy či války. A je dost výročí, kdy se hodí za válečné úspěchy odevzdávat vojákům řády a vyznamenání. Den veteránů má jiný smysl. Nemá nic s vlastenectvím, spravedlností ani s bojem za svobodu. Je připomenutím válek v jejich marnosti. Je výčitkou těm, co války vyhlašují, výčitkou politikům, kteří rozdmýchali nenávist vedoucí k násilí a výčitkou generálům, kteří dají rozkaz k prvnímu výstřelu, od kterého se odvine lavina lidských tragédií. V den veteránů nejde o oslavu hrdinů, ale o soucit s vojáky, coby válečnými oběťmi. Není to vojenský svátek. Je to svátek protiválečný.
Vojenští "výše postavení" to sice takhle nechápou... Ale každý vidíme svět z jiného pohledu!

Přiznám se, že jsa opět zahlcen prací (kolem kurzu, přeinstalace počítače, scanování dokumentů - vše v podstatě triviální věci, ale když je něčeho moc... aneb stokrát nic umořilo i...), kdyby se o tom nemluvilo v rádiu, asi bych dnešní svátek nebral na vědomí.
Po práci odpoledne jednání na SBD, večer odreagování s dětmi... Toť můj den...

středa 10. listopadu 2010

Tak jsem zaspal (a pozvánka DT MF)

Tak jsem dnes ráno zaspal.
Včerejší den byl únavný, videokonference s USA končila v šest večer, takže jsem dom dorazil až v době, kdy už se děti dívaly na Animáčka, ještě jsem musel soustředěně ošetřit Filípkovi zanícený prst a Leničce zalomený nehtík, pak už jen vím, že jsem Filípkovi pouštěl kousek dokumentu BBC o dinosaurech a povídal si s ním o historii... Pak usnul on, pak já, a ráno mne probudil telefonát kolegy, s nímž jsem měl jet autem... Stane se.
V práci opět frmol, nějak mi začíná vše občas jakoby podplouvat pod rukama, stíhat vše je náročné, takže chvílema jakoby paměť vypínala... Rychle, vyměnit CD, nainstalovat, potvrdit, ... Do zblbnutí... Nebo už jsem zblbnul? :-)

Teď pofrčíme na divadelní trénink - zkoušku na vystoupení 30.11.2010. Už za tři týdny!

Přijďte... Členové Tanečního divadla MIMI FORTUNAE se těší...

pondělí 8. listopadu 2010

Daniel Landa a Karel Kryl

Písně Karla Kryla mám rád. Jejich podání od Daniela Landy jsem sice musel nejprve strávit, ale nutno říct, že třeba Karavana mraků z Večera písní Karla Kryla pro český národ je podána moc krásně...
A proč jsem si na to vzpomněl? Protože mi kamarád nedávno připomněl Landova Králíčka Azurita, k němuž jsem ale objevil jen text:

Seriál skončil. desátá bije
S údery hodin klesá tvá šíje.
Zívat je levné. nejlevnější je
Pořád jen ve dvou být.
Zrcadla koupím v kutilském krámě.
Budem se množit, i když jen klamně -
říkám si, když tu vykoukne na mě
Králíček Azurit

V prádelním koši pěkně si hoví.
Nádherně modrý, hebký a nový.
Byt máme velký, jenomže kdoví
proč se k nám přišel skrýt.
Hned mi řek: "Jsem tu dík ruce trhu.
Vědecky počat, z dobrého vrhu.
Poslední výkřik vývoje druhů -
Králíček Azurit.

Ty snad chceš dítě? Přemýšlej chvíli!
Na to jste ještě nanaspořili.
Já jsem však levný, odolný, čilý!
Vem si mě. Získáš klid".
Co na to říci? Je to tak jasné.
Údaje sedí. Výpočet pásne.
Přesvědčil všechny - proč tedy nás ne?
Králíček Azurit.

Osud nás vodí různými tanci.
Málokdy ovšem dá nám i šanci.
Ten, kdo ji pustí nebude v ranci.
V tom musí jasno být.
Šlo to ráz na ráz. byla to chvíle.
Srst sice modrá, maso však bílé.
Chutné a zdarma... Pištěl tak mile.
Králíček Azurit.

neděle 7. listopadu 2010

RiDATA Yego

Koupil jsem si novou flešku, tedy přesněji řečeno flash disk a rozbočovač v jednom. Jmenuje se to RiDATA EZ Yego USB 2GB Flash Drive / USB Hub a podrobnosti (v angličtině) se dočtete zde nebo například zde.
Zatím jsem s novou "hračkou" spokojen, až na detail, kdy po rozbalení nešlo z USB "samce" sejmout krytku a bylo nutno použít trochu víc násilí, než jsem očekával...

sobota 6. listopadu 2010

COBI a BEST LOCK

Pátral jsem dále na téma BEST-LOCK, klon stavebnice LEGO, o němž jsem psal ve svém článku Čekám odezvu....
Zatím jsem si k tématu uložil do poznámek tyto dva odkazy:
  1. Stránky internetového obchodu, který stavebnici v ČR nabízí,
  2. a stránky fanoušků stavebnice LEGO, kde lze najít i diskuse o klonech.


Víc dnes psát nebudu, připouštím, že stárnu, neboť jsem z celodenního "divadelničení" totálně zničenej, utahanej...

pátek 5. listopadu 2010

Tvůj věk a čokoláda

Po internetu zase koluje jeden zdánlivě "kouzelný" text:

TVŮJ VĚK A ČOKOLÁDA
...
Uvidíš, že se pobavíš a budeš překvapen.
  1. Kolikrát za týden dostaneš chuť na čokoládu? (číslo musí být větší než 0 a menší než 10)
  2. Vynásob toto číslo 2 (dostaneš tak sudé číslo)
  3. Přičti 5
  4. Výsledek vynásob 50 (počkám. Asi si vezmeš k ruce kalkulačku)
  5. Pokud jsi v roce 2010 už slavil narozeniny přičti 1760, pokud ne, přičti 1759.
  6. Teď odečti rok svého narození (čtyřmístné číslo)
Výsledek je trojciferné číslo. První číslice udává, kolikrát týdně máš chuť na čokoládu. Další dvě číslice jsou . . . TVŮJ AKTUÁLNÍ VĚK!!!
ROK 2010 JE JEDINÝ DO SKONÁNÍ SVĚTA, VE KTERÉM TENTO VÝPOČET PLATÍ. POŠLI HO SVÝM PŘÁTELŮM, DOKUD JEŠTĚ FUNGUJE :-)

Zdánlivé kouzlo je však z matematického hlediska totálně jednoduchá operace s čísly. Sledujte:
  1. a je myšlené číslo (jak často mám chuť na čokoládu), dalšími výpočty postupně dostávám
  2. 2a
  3. 2a+5
  4. 100a+250
  5. 100a+2010
  6. 100a+(2010-r), kde r jsem označil rok narození
No a že se tedy jedná o zápis trojciferného čísla (a bylo číslo jednociferné, věk asi čtenář nemá trojciferný), je matematikovi zřejmé. První cifra (řád stovek) je myšlené a, druhá a třetí cifra je výsledkem výpočtu 2010-r, tedy věk, protože věk je rozdíl mezi aktuálním letopočtem v kalendáři a rokem narození...
Že lze dané povídání snadno upravit pro příští rok, další rok, atd. asi netřeba zdůrazňovat.
A ostatní "nematematikové" či matematikové, kteří budou chtít "nematematiky" poškádlit? Ti to budou dál vesele posílat po internetu...

čtvrtek 4. listopadu 2010

Joomla - správa uživatelů a článků

Řeším problém a nenalézám odpověď:
Redakční systém Joomla! má tři úrovně "Access Level" (přístupové úrovně) článku: Public, Registered, Special. Takže k článku na webových stránkách se dostane:
  1. buď kdokoliv (Public) prostým otevřením stránky,
  2. nebo se dostane k článkům s úrovní Public a Registered, pokud má přidělené uživatelské jméno a heslo,
  3. případně se dostane ke všem třem úrovním (Public, Registered a Special), pokud má přidělené uživatelské jméno, heslo a autorská či vyšší práva webu.
Na běžných webech jsou tyto možnosti dostatečné, neboť autor (autoři) a správce (správci) webu má (mají) úroveň Special, anonymní čtenáři webu čtou úroveň Public a případní předplatitelé nějaké služby webu (pokud je tato zřízena) dostanou přidělenu úroveň Registered.

Ale jak řešit, když potřebuji "registrované" ještě naškatulkovat? Jak zřídit členění skupiny Registered na podskupiny (na stejné úrovni vedle sebe) nebo alespoň jak zřídit "Top registered" a "Common Registered", tedy registrované rozčlenit na dvě úrovně přístupu? Na to jsem dosud nepřišel...

Kolegové, kdo má s touto problematikou zkušenosti? Kdo poradí, "nakopne"... (Rady, jak to dělají jiné systémy taky nemusí být k zahození...)

Chuck Norris a jeho reklamy

Slavný herec natočil v České republice pět vánočních reklam na mobilního operátora! Podívejte se na všechny!


Ne každý den musím psát vážně...

středa 3. listopadu 2010

Oranžovomodré Brno

Brno má oranžovomodrou vládu, hlásá titulek z Brněnského deníku. Naši páni politici se zase dohodli. Brněnští občanští demokraté se včera večer po dlouhých sporech rozhodli, že sestaví koalici se sociálními demokraty. A post primátora ponechají Romanu Onderkovi. Usnesení přijaté i přes odpor lídra ODS Romana Kotziana, který prosazoval koalici s TOP 09 a KDU-ČSL, posvětila oblastní rada brněnské ODS.
Takže, přátelé, si opět zkuste všimnout a HLAVNĚ zapamatovat: ODS a ČSSD jsou sice NAOKO proti sobě, ale když jde o rozdělení moci, prostě se vždy dohodnou!

Matematika a nová maturita

Počátkem tohoto týdne se hodně mluvilo na téma nová maturita a její výsledky (z testovacího kola), a hlavně o tom, že strašákem je matematika.
Trochu se zapomíná zdůraznit to základní: je-li něco nanečisto, pokusně, bez jakékoliv hrozby sankce za špatný výsledek, platilo (za mých mladých let), platí (dnes, že mé milé neteřinky) a platit bude "nezájem, proč bych se nějak snažil, o nic nejde", tak si to říká/říkala/bude říkat spousta studentů.

Hezky se k tématu včera vyjádřil pan Hoffman ve své poznámce Maturitní problém:

Třetina středoškoláků při generálce státních maturit vyhořela a důvod protestů proti státním maturitám je rázem odhalen... Mládež se správně obávala, že když se u zkoušek použije pro všechny maturanty stejný metr, někteří neodmaturují...
...v mezinárodním srovnání české školství upadá. To ale veřejnost nerada slyší, a raději si lžeme do kapsy cosi o tradičně vysoké úrovni našeho vzdělávacího systému. Pak zde máme žáky, kteří mají řadu jiných zájmů, než se vzdělávat. Učitelé ztratili respekt i motivaci, dostává se jim od žáků drsného zacházení, někdy jsou přímo šikanováni. Vznikla situace, čest výjimkám, kdy je ohledně vzdělávání ze strany učitelů chabá nabídka a ze strany žáků bídná poptávka. Tomu ovšem dosud neodpovídá hodnocení.
Není žádný důvod, aby na maturitu dosáhl i žák, kterému se učit nechce, anebo prostě na to nemá hlavu. Navíc v době, kdy titul stejně automaticky nezaručuje práci. Státní maturita se ještě jen zkouší a už přináší zajímavý výsledek. Všichni z ní mají velice správně vítr...

Každopádně když se na ty testy z matematiky podíváte (třeba na serveru novamaturita nebo na test zveřejněný TV Nova - zdroj TV Nova sice není v mých očích obecně seriózní, ale tentokrát snad...), osobně musím dodat: vždyť to jsem za mých mladých let uměl už někdy v osmé třídě základní školy - pravda, ve třídě zaměřené na matematiku, ale přece jen na základní škole!
Jasně, kdo mne zná osobně, namítne: no jo, ale ty ses sám přece naučil limity z knížky, to jste se neučili ve škole... Jenže má odpověď zní: a co ti současní študáci tedy v matematice dělají 9 let na základní škole a 4 roky na střední? Nechcou se učit a pak si stěžují... To mi nikdo nevymluví! Ano, pokud se nechcou učit proto, že jim matiku znechutil nějaký (ne)učitel, lze o něčem diskutovat. Jenže mi nikdo neříkejte, že za vším jsou špatní učitelé... O několika špatných učitelích sice vím, jejich svěřence jsem doučoval, a najednou se zpravidla zjistilo, že student není hloupý, že špatně vede kantor, ale nelze to zobecnit na všechny učitele...

úterý 2. listopadu 2010

Co je a co není zpětná platnost zákona

Vláda asi tento týden prosadí ve sněmovně úsporné zákony
Vláda zřejmě tento týden prosadí ve sněmovně čtveřici úsporných zákonů, jejichž cílem je zajistit snížení schodku státního rozpočtu pro rok 2011 na 135 miliard korun. Poslanci je budou schvalovat ve stavu legislativní nouze... Novely v úterý dopoledne posoudí sněmovní výbory, odpoledne by už mohly být na programu schůze. Jejich schvalování ale premiér Petr Nečas očekává až v pátek. Marný bude pravděpodobně odpor levicové opozice, která minulý týden zablokovala schvalování zákonů ve zrychleném režimu tak, aby byly přijaty už k začátku roku spolu s rozpočtem... Novelou zákona o daních z příjmů chce vláda mimo jiné zdanit plat prezidenta a zrušit daňové osvobození také pro malé vodní elektrárny nebo fotovoltaické elektrárny. Politickým stranám a hnutím chce kabinet snížit o pět procent příspěvky na mandáty. V sociální oblasti chce vláda omezit vyplácení porodného jen na rodiny s příjmy do 2,4násobku životního minima. Počítá také se zachováním sazby pojistného na sociální zabezpečení, se změnami ve vyplácení rodičovského příspěvku, se zrušením sociálního příplatku či snížením příspěvku na péči v prvním stupni. Čtvrtou novelou chce vláda zdanit státní příspěvek ke stavebnímu spoření a od příštího roku jej snížit. Změny počítají s padesátiprocentní srážkovou daní na státní příspěvek za rok 2010, který se vyplácí v roce 2011, a to u všech smluv o stavebním spoření. Tato novela zřejmě skončí u Ústavního soudu, tento svůj záměr už oznámila ČSSD. Za protiústavní považuje zásah do již uzavřených smluv, podle vlády tomu tak není.

Rád bych se pozastavil nad poslední částí zprávy citované z mailového zpravodajství ČRo. Už jsem to tu sice jednou rozebíral, ale pro pořádek:
Smlouvu o stavebním spoření uzavírám v určité době za určitých podmínek a na určitou minimální dobu. Takže pokud mi někdo v průběhu trvání této smlouvy změní část pravidel, ale zároveň mi trvá povinnost plynoucí ze smlouvy dále (musím spořit minimálně to, co je uvedeno ve smlouvě po dobu minimální, danou v okamžiku uzavření smlouvy), jde o dodatečné změnění podmínek již uzavřené (platné) smlouvy, tedy o její retrospektivní změnu.
Ať si vláda říká co chce (nevím, koho ČRo přesně citoval či které prohlášení zestručnil do té jedné věty), ale ústavní soud teď jistě zcela logicky toto navržené nové ustanovení zruší. Jako zrušil jeden účelový termín voleb do PS... Doufám...
A myslím si, že tentokrát Václav Klaus nebude nic namítat, neboť patří k zastáncům logiky...

pondělí 1. listopadu 2010

Zamyšlení k prvním listopadovým dnům

Slavením svátků a památných dnů církev vyjadřuje a veřejně vyznává svou víru, kdežto člověk mimo klasická církevní společenství zpravidla svátky alespoň ctí - Evropa má křesťanské kořeny, to mi nikdo nevymluví.
Nejinak je tomu se dny, které jsou v naší společnosti, stále ještě ovlivněné staletou křesťanskou kulturou, povšechně známé jako doba vzpomínání na naše drahé zemřelé, jako čas návštěvy hřbitovů a zdobení hrobů, modlitby, tichého rozjímání o směřování lidského života vůbec, jako "DUŠIČKY".


Čistě církevní pohled, kdy liturgie rozlišuje slavnost Všech svatých, slavenou 1. listopadu, a Vzpomínku na všechny věrné zemřelé v následující den, si můžete přečíst zde.