Den navíc?

ČRo1 Radiožurnál na svém portálu dnes v anketě zjišťoval: "Letošní rok nám dnes nabízí jeden den navíc, 29. únor. Využijete ho k něčemu výjimečnému?"
Podle mne byl dnešní den jako každý jiný. Pracovní, únavný, dlouhý... Dokonce mohu říct, že jsem se dnes cítil celý den unavenější než kdy jindy.
Takže jako obvykle: ráno vstát, probudit děti, odjet do práce, odpoledne zpět, nakoupit, doma s dětmi večeře a trocha společného času, a pak divadelní trénink. A večer padnout do postele...
Tak vypadá skoro každá středa :-o A že je devětadvacátého února? To je jen o "přeskoku" v kalendáři...

41 - nic se nemění

Tak je mi dnes jednačtyřicet.
Jinak řečeno, už jsem si na světě "odkroutil" jednačtyřicet let, a možná mne, při troše štěstí (odvozeno od dlouhého života například mé babičky), ještě jednou tolik čeká. I když asi ne tak moc (ale jak se říká, nikdo z nás neví dne ani hodiny).

Co vím je to, že svět kolem nás se mi zdá čím dál tím méně veselý, čím dál tím méně přívětivý... Tedy naštěstí jen ten "vnější". Tedy ten svět, kde se musím potkávat s lidmi, jež si nevybírám... S tímto "vnějším" světem spokojen nejsem, ale krom toho, že bych snad mohl opustit svou práci, která mne už jaksi ne vždy baví (což je ale hlavně o lidech, nikoliv o práci samé), toho sám mohu změnit málo.
Svět "vnitřní", okruh rodinný a okruh divadelních přátel, se naštěstí zdá být relativně v pořádku. I když nic neklape dokonale. Ale na druhou stranu - kdyby klapalo, kdyby například děti nikdy nezlobily, přemýšlel bych stejně, co je vlastně v nepořádku (a to byl celkem dobrý příklad, neboť děti mám, jak mi mnozí často říkají, až neobvykle hodné...). Takže je to v pořádku...

Zajímavé to bylo dnes s přáníčky: spousta jich došla mailem, spousta jich došla přes FCB (a divil jsem se, kolik mých bývalých studentů si na mne vzpomnělo /či reagovalo na připomenutí FCB). Jeden milý telefonát mne zastihl "na porcelánu". No sranda... A samozřejmě několik SMSek... Za všechna přání děkuji!

A tak to asi má být... Respektive tak nějak je to asi dnes normální... Co by člověk chtěl, když je mu (?už nebo pouhých?) jednačtyřicet...

---

PS: A ten titulek? Mno, nic se nemění, i narozeninový večer mi "okořenily" záležitosti SBD Mír...

Chodící reklama

Tak by se ze mne asi mohla stát "chodící reklama na chlorellu" - byl jsem dnes na roční lékařské prohlídce a dozvěděl se (a trochu to teď budu zlehčovat), že:

• za poslední rok se mi až zázračně zlepšil stav tuků, cholesterolu a souvisejících parametrů v rozboru krve - takže účinek chlorelly mám nepopiratelně potvrzený lékařem;
  
  
• trochu podivně mi znělo konstatování doktora, že malou bradavičkou, kterou mám na ruce, se netřeba zabývat, prostě je prý natolik malá a třeba časem zmizí;
  
  
• a co se "pavouka na průduškách" týče, prý je to, co popisuji, při současném "aprílovém únoru" celkem normální, ale na druhou stranu - mám se na počátku dubna objednat a pokud to nezmizí, bude se problém řešit.

Tož uvidíme...

Apríl v únoru

Tak jsem uspal Filípka - a málem u něj zase usnul. Včera jsme takto svorně usnuli společně.
A jak jsem tak Filípkovi povídal, přemýšlel jsem, co sem dnes napíšu. Ale nic světoborného mne nenapadlo.
Všimli jste si, jak si z nás příroda utahuje? V sobotu už to vypadalo skoro na jaro, a dnes dopoledne sněžilo (tedy alespoň ve Velkých Opatovicích, kde jsme byli u babičky; a vlastně i v Brně odpoledne, když jsme se vraceli), a teď večer zase zamrzly louže a namrzly chodníky.
Ta letošní zima je vůbec nějaká aprílová: nejprve to vypadalo, že vlastně žádná nebude (až do půli ledna), pak pro změnu nastoupily kruté mrazy, zvané arktické, a teď jakoby se "paní Zima" neuměla rozhodnout, zda chce pokračovat či nikoliv...

Zamrzlé Černé moře

Únorové zpravodajství s sebou přineslo i řadu poetických snímků ze světa.
Mrazivé počasí "čarovalo". Takže se například dalo projít v Oděse po zamrzlém moři...

Zdroj: fotogalerie aktualne.cz

Jsou dny, kdy se...

Jsou dny, kdy se mi ani na blog psát nechce. Patří mezi ně ten dnešní. A tak jen noticka, zajímavá poznámka ze světa ekonomiky:
Ve Spojených státech se začíná spekulovat, že úřady se chystají kontrolovat zlato v držení amerických občanů, a to i v zahraničí a včetně služeb typu GoldMoney. Majitel zlata bude povinen prokazovat, že zlato nabyl z řádně zdaněných peněz – něco jako v České republice v jednu dobu tolik diskutovaná majetková přiznání... Cílem může být odrazení investorů od nákupů zlata hrozbou zanesení na seznam podezřelých z daňových úniků a podstoupení náročné dodatečné administrativy za účelem prokázání, že zlato bylo nakoupeno z legálních příjmů. ... Proč to všechno? Protože ... se zlato pomalu ale jistě stává uchovatelem hodnoty a obligace naopak přichází o status bezpečného přístavu. No a výrazný přesun investorů směrem zlato je to poslední, co si mohou Spojené státy přát. Tak se chystají bránit i tímto způsobem.
(Zdroj: kurzy.cz, zkráceno)

Sinupret

Tak jsem 8 dní poctivě užíval tabletky Sinupret.
Pravda, rýmy jsem se konečně zbavil - ale otázka je, zda bych se jí nezbavil i tak s příchodem příznivějšího počasí, kdy pod nulou je jen po ránu.
Na druhou stranu, pocit "jako bych spolkl pavouka" a on se držel kdesi v krku pod ohryzkem a lechtal mne tam stále trvá, už několik týdnů, vlastně už od doby, kdy jsem byl před Vánoci "na antibiotikách".
Takže to bude otázka pro doktora, až tam půjdu v pondělí na ukončení roční lékařské prohlídky...

Co si v postu odřeknout?

K odpovědi na otázku z titulku, kterou jsme si zcela náhodou mimo jiné položili i včera s kolegy cestou do a z práce v autě, tedy proč se postíme a co si v době postní odřeknout, lze dodat - každý svého štěstí strůjcem, zkuste se ale inspirovat v zamyšlení Co si v postu odřeknout? Jana Houkala, administrátora v Brandýse nad Labem.

...důvod toho všeho odříkání: udělají tím něco dobrého pro svět kolem sebe, a to i jako určitou náhradu za to nedobré, čím své okolí jindy "obohacují".
A to vlastně vůbec není špatná odpověď. Ona totiž docela dobře vystihuje smysl postní doby jakožto času uvědomění si, že na hříších světa mám svůj podíl i já a že to nejsou stále jen ti druzí, kteří dělají svět takový, jaký je. Vždyť co jiného způsobuje zlo než to, že my lidé si chceme ledacos přivlastnit i na úkor druhých, že ztrácíme schopnost se ovládat v touze mít stále víc pro sebe, že se necháme zcela unášet svými požitky a zážitky, jimž podřizujeme vše ostatní, nebo že nás často už ani nenapadne rozdělit se o cokoli s druhými lidmi...

Vejce - prázdné regály

Doma mám v ledničce poslední tři vajíčka.
Jenže v neděli jsem v LIDLu narazil na prázdný regál. Stejně tak včera v Albertu. Proč nejsou vejce?
I začal jsem pátrat - a rozhodně úředníkům z Bruselu nepoděkuji:
Maloobchodní řetězce ... se snaží sehnat vajíčka, která odpovídají novým požadavkům Evropské unie. Ta od ledna dovoluje prodávat pouze ta, jež jsou z chovu, který slepicím zajišťuje větší prostor a pohodlí.
Problém je v tom, že mnohé nevyhovující chovy musely být podle obchodníků zrušeny, a nemá-li zásilka vajec potvrzení o tom, že slepice jsou chovány v tzv. obohacených klecích, kde mají dost místa, musí být vrácena. Z Česka už takto byly vráceny statisíce vajec, zejména z Polska či Maďarska.
Ach jo. Je to pár dní zpět, kdy jsem si tu postěžoval. že ne vše bývalo špatně. Ano, naše dříve soběstačné zemědělství nemá nyní dostatek kapacit a nestačí zcela pokrýt domácí spotřebu. Takže to dopadne jako s česnekem - obchodníci musí přijít na to, že není dobré čekat, co se odkud doveze, že chceme česká vejce, jak jsme na ně byli zvyklí léta (a říkejte si klidně léta totality), bez výmyslů z Bruselu.
Fakt by mě zajímalo, jak lze centrálně vylepšit kvalitu vajec tím, že slepicím Brusel zařídí více místa...

---

Použitá citace je ze serveru novinky.cz...

Prací koule slibují ekologii, ale přinášejí opak

Prací koule slibují ekologii, ale přinášejí opak, hlásá článek dTestu, časopisu, který tepe do nešvarů na spotřebitelském trhu.
Pravda, když jsem si na těchto stránkách dovolil "rýpnout" do "předváděček" (firmy LUX či NOEMUS / RAYPATH), staly se z těch článků hity blogu, jsou oba vítězně nejčtenější.
Ony zázračné prací koule jsem zde taky kdysi zmiňoval, ale tenkrát jsem je nedal jako nosné téma článku, takže "zapadly".
No a teď výsledky dTestu jen potvrdily, co si myslím už dávno: "Prací koule slibují praní bez pracích prostředků. Mají být ekologické a účinné. dTest porovnal účinky různých pracích koulí a mýdlových ořechů s běžným pracím prostředkem. Výsledek testu: prací koule nemají žádný nebo jen minimální prací účinek. ... Trik je v tom, že samotná teplá voda a mechanický pohyb prádla v pračce mají poměrně slušný prací účinek. Rozdíl mezi praním ve vodě a praním s pracími koulemi je zcela zanedbatelný. Samotná voda dokonce vyprala o trochu lépe. Pokud to výrobci doporučovali, přidali jsme k pracím koulím trochu běžného pracího prostředku. Jak se dalo očekávat, tyto výsledky byly lepší, nicméně ne o moc. Výrobci doporučený postup je navíc proti logice náhrady pracího prostředku koulemi. Potřebujete oboje a výsledek je tak jako tak nevalný."
Ale nejhorší snad zjištění, které přináší závěr článku (a pro mne je nové): "Testy ukázaly, že prací koule a mýdlové ořechy nejsou zdaleka tak nevinné vůči životnímu prostředí, jak se tváří. Voda vypuštěná z pračky po použití pracích koulí i mýdlových ořechů nebyla zdaleka prostá látek zatěžujících životní prostředí. ... Koule obsahují anionové povrchově aktivní látky, uhličitan sodný, vodní sklo, toliko látky používané v pracích prostředcích s dobrým pracím účinkem. Prací prostředek tak nenahrazujete ničím jiným než opět pracím prostředkem."

Ne vše bývalo špatně

Když čtu víkendové zprávy ČRo1 Radožurnál, zase se mi připomíná myšlenka, že ne vše bylo "za komunistů" špatně.
Republika bývala soběstačná v ledasčem, zejména ve výrobě potravin. Na vše byly normy a věděli jsme, že kupované má nějakou kvalitu. Dnes víme, že existuje kvalita i vyšší, ale v supermarketu nám ji jaksi skoro neprodávají. Spíše naopak.
A vlaky sice nebyly dochvilné, ale zubačka neměla zuby pro nic za nic...

Na tanvaldské zubačce zase nebrzdil vlak, projel čtyři stanice
Už podruhé od začátku roku selhaly brzdy vlaku na ozubnicové železniční trati z Harrachova do Tanvaldu. Zatímco při lednovém incidentu projel vlak dvě zastávky, tentokrát to byly čtyři. Souprava téhož typu se vymkla kontrole ve čtvrtek po 17:00 a zastavil se až pod nejprudším kopcem v Desné. ČTK to řekl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal. Nikdo z cestujících ani personálu se nezranil. Opakování případu může znamenat omezení provozu na trati. České dráhy incident potvrdily a nasadí na trať jiné soupravy. Takzvaná "tanvaldská zubačka" je nejstrmější tratí v Česku, sklony se na ní pohybují až okolo šesti procent, což je proti ostatním českým tratím dvojnásobek. Kvůli tomu je také vybavená ozubnicí, jenže tu přestaly osobní vlaky využívat v 80. letech minulého století a jezdí po ní jako po každé jiné trati. Letos ale začaly problémy.

No jo, nikdo nemládneme

No jo, stárnu, nikdo nemládneme...
Máme divadelní víkendovku. Tedy divadelní zkouška byla včera večer, jako obvykle. A dnes od půl desáté pokračujeme, až do večera. Pak budeme upravovat kostýmy, chystat...
A zítra ráno na novo, až do oběda.

A začínám se cítit unavený. Už teď, při krátké odpolední pauze. Už to není jako dřív :-o
A nenadělám s tím nic...

Podivná atmosféra

Asi to znáte.
Máte ve své činnosti svůj systém, snažíte se pečlivě dělat, co je třeba, aby vše "běželo", jak má (v práci, doma, všude, kde "fungujete")...
A pak Vám někdo (kdo se cítí být povolán, šéf, "podšéf či nadšéf" či někdo takový, dá se tato úvaha napasovat nejen na pracoviště, ale na kde jakou komunitu lidí) začne svými zásahy systém bořit a komplikovat. Co platilo minule, neplatí tentokrát, co má na starosti jeden, musí najednou řešit druhý, "míchá se kartami", lidi jsou naštvaní (zjišťujete, že to není jen problém Váš, ale i kolegů v pracovním /či jiném/ kolektivu, takže zmizí původní nutkání hledat chybu u sebe sama - které ale, jak známo, stejně některým chybí), vše přestává bavit.
A čím dál častěji si v pátek uštvaní jak psi říkáte TGIF (Thanks Got It's Friday = Zaplať pánbůh, že je pátek).

---

Navíc musím konstatovat, že je to nějaká nemoc doby, není to jen můj problém, ale celé řady lidí v okruhu mých známých.
Co se to děje? Kam ten svět spěje?

Zápis do EZŠ - fotoohlédnutí

---

U zápisu jsme byli před měsícem.
Filípek je do EZŠ přijat a stále se tam těší. Občas se ujišťuje, kdy že už do školy půjde, a tak mu trpělivě vysvětluji, že nejprve bude chodit až do léta do školky, pak si užijeme dovolenou a teprve potom půjde do školy...
Snad ho nadšení neopustí...

Bezva rodina

Včera jsem před usnutím dumal o naší rodině.
Pravda, Pavla teď usíná kolem deváté večer, krátce po té, co uspíme děti (a já zpravidla odkládám knihu nejpozději o půl jedenácté a usínám taky), neboť ráno musí s dětmi vstát v šest (asi půlhodinu po mně, užívám si toho, že dětem chystám před odchodem čaj a snídani), takže večer se zdá být nějaký krátký (dom se vracíme z práce oba až kolem páté), ale...
...ale jsem rád za to, jak večer u nás funguje. Děti si s námi povídají, čas od osmi do devíti se snažím skoro denně obsadit čtením před usnutím, Filípek klade zvídavé otázky (a já mu je zodpovídám - a mám příjemný pocit z toho, že mu věnuji svou pozornost).
Po té, co se rodina doma sejde večer u televize, probíráme všechno možné a trávíme společné chvilky, jak si myslím, že to má správně být.

---

Prostě se mi chtělo své pocity zaznamenat :-)

Darovanému koni na zuby nekoukej

Říká se: "Darovanému koni na zuby nekoukej".
V neděli večer jsme dostali od souseda, který se na podzim stěhoval, tři policové skříňky, že se mu již nikam nehodí. A tak jsme jimi doplnili Leniččin pokoj.
Včera jsem je večer sešrouboval napevno dohromady, aby nehrozilo, že vratkou policovou skříňku na sebe Lenička strhne. "Nemazlil jsem se s tím", vrtačkou nachystal díry a sešrouboval jsem díly k sobě. Věřím totiž, že je to jen dočasné řešení.
Leničce se totiž od počátku roku chystáme koupit do pokoje nový nábytek (skříň a spoustu policových skříněk), neb její pokojík je jako jediný v bytě vybaven starším, jen renovovaným nábytkem. Už tušíme, že základem bude systém z IKEA, jen nějak nebyl čas sednout, nakreslit, zaměřit, nakoupit a smontovat. Spěch je špatný rádce, teď naštěstí vím, že mám na celou akci spoustu času...
A "darované skříňky" pak budou ještě nějaký čas sloužit v suterénu v pronajaté "skladové" místnosti...

---

Teď "valím" do lékárny a pro děti do "pionýráku"...

Luhačovice - fotoohlédnutí

---

Po dni v práci, kdy mi jednání mnoha lidí připadalo absolutně nelogické, se mi nechce nic než si zavzpomínat... Jak se mi povedl výlet do Luhačovic s dětmi...

Mrazivá neděle

Tato neděle snad byla poslední mrazivou nedělí této zimy, prý už se má pomalu oteplovat. Tedy alespoň dle modelů, které lze vidět jako animaci na freemeteo.com. Mrazy pod minus deset čekají už jen Alpy a hory na pobřeží Jadranu.
Každopádně po dopolední návštěvě přátel nám odpolední procházka do Sherwoodu přišla vhod, slunko snad i hřálo, nefoukalo, děti pobíhaly... Odpolední klídek!
A teď si Filípek staví LEGO, než se půjde koupat, Léňa už jsou s mamkou ve vaně, já půjdu poslední, trochu se naložit do teplé vody - pocitově mi pořád něco do "rozmrznutí ducha" chybí... - Jak už se z mých občasných poznámek zde dalo vyčíst, už víc než týden se necítím právě ve své kůži, chvíli je to lepší, chvíli horší. Netuším, oč jde. Dnes jsem například až do návratu z procházky vůbec neměl chuť k jídlu... Ostatně, kupodivu tentokrát totéž platilo pro mé děti :-o
Jsou to ale podivnosti...

A večer se společně chceme podívat na Kdopak by se vlka bál - v tuto chvíli platný předpoklad :-)

Mně se nechce spinkat...

"Mně se nechce spinkat," povídal mi ještě před pár minutami ten můj filuta Filípek, ale teď už oddechuje pod peřinou...
A já ho půjdu za chvíli následovat, tedy co se činnosti týče, jen do své postýlky...
Nějak se nám ten dnešní den "rozkutálel", každopádně je dobře, že jsme dopoledne místo knihovny zvolili sáňkování na vinohradském kopci, lehký poprašek sněhu a plastové bobo-saně pasovaly dohromady...

A pořád mrzne...

A pořád mrzne, tlaková výše kdesi nad Dánskem díky své rotaci způsobuje, že k nám proudí studený vzduch od severovýchodu (pokud si chcete připomenout, jak je to s rotací tlakové výše - po směru hodinových ručiček - a níže - proti směru hodinových ručiček, doporučuji článek o Coriolisově síle na Wikipedii).
Každopádně děti si stěžovaly, že jim ráno i odpoledne na cestě do/z školky byla zima na ruce, jedny rukavice jsou málo...
A já se už zase cítím nějaký zamrzlý... Za dva dny doma jsem skoro nic z toho, co jsem si předsevzal, nestihl... Jak říkám, cítím se jak zamrzlý...
A po divadelním tréninku se cítím dokonale utahanej...

Ne vše stárne

...a kdo má peníze vystaví svou mordu
u dálnice na billboardu.
Potom řidič vskutku tvrdý chleba má,
furt on the road a s lumpama,
učí se všechna hesla zpaměti
a pak ty kecy hustí do dětí...

Já vím, text "Demo-demokracie" (jak si pro sebe tu písničku Tomáše Kluse nazývám) jsem tu už uváděl, ale když on mi ji dnes připomněl nejen Ivan Hoffman ve své glose na téma reklamy u dálnic Nebezpečná reklama, ale i kamarád, chlubíce se, že si ji v podstatě na můj popud zařadil do "playlistu"...

A text songu zatím nezastarává...

Stejně jako má definice reklamy: re = předpona, vyjadřující opakování, klama = lež, klam.

Aneb s IH: Kdo se nechá vtáhnout do vylhaného světa reklamy, tomu není pomoci. Pořizuje si zbytečné věci, opičí se po mediálních celebritách a nakonec ještě volí obrovské vyretušované hlavy, co u silnice odvádějí jeho pozornost od volantu.

Luhačovice - druhá scéna

I z mrazu je užitek podle principu, co člověka nezabije, to ho posílí. Nic není ztracené.
Je krásně, slunce, ale taková zima, že nemůžeme dělat nic jinýho, než se těšit na jaro :-)
Což mimochodem vůbec není špatný program.

(Vyprávím dál, tedy co bylo včera, 14:30)
Takže pokračujeme, děti postupně procitly, snědly něco pamlsků a jdeme do bazénu...

Po bazénu si děti opět na chvíli zalezly do pelíšku, pak jsme si kopali na chodbě (plyšovým fotbalovým míčem) a děti se pak usadily k mini pohádkám Prasátko Pepina.
K večeři jsme si pochutnali na kuřecí roládě, děti dostaly slíbené "bolestné" od hotelu (slíbila ráno paní ředitelka) kofolu a pohár. A pak jsme se vrátili na pokoj a sledujeme večerní pásmo na ČT2. I já už se za celý den cítím dost uondaný...

Leňulka někdy kolem půl deváté usnula, krátce po té, co mne Filípek umluvil, abych ještě pustil dětský film WALL-E. Skoro jsem při tom filmu usnul...
Děti v klidu spali až do půl osmé jen Lenička mne jednou v noci probudila se slovy: "Tati, spadla mi peřinka!" - Tak jsem jí deku, sklouzlou z vysoké postele na zem, zase podal, přikryl ji a spinkala dál...
Tedy dobré ráno...

Luhačovice - první scéna

Takže v bodech, jak to bylo, je a bude:

• Cesta probíhala hladce, Moravu zužuje mráz a při pondělním odpoledni je na silnicích téměř prázdno, nepočítám-li průjezd Zlínem.
• V hotelu už kamsi zapadla informace, kterou jsem ji v půli prosince psal, tedy že na pobyt přijede místo dvou dospělých jeden dospělí a dvě malé děti. Ale s tím se nějak porovnáme (u jídla jsme se porovnali bez problémů).
• Hotel má svá nejlepší léta za sebou, prožil je asi na sklonku "totáče", kdy, věřím, patřil ke špičce, ale v současných mrazech jsou například jeho stará dřevěná okna dost chatrnou ochranou před mrazem (ale prozíravě si s sebou vezu horkovzdušný ventirlátor, běžel celý večer). Takže například Filípkovi vysvětluji, že ta krabička nade dveřma pokoje je původní rozhlas po drátě.
• Milá obsluha jest dobrou náplastí na zastaralé zařízení, takže s tím fakt nemám problém.
• Jen dvojlůžkový pokoj je pro nás relativně malý, a na dvojposteli je nám lehce těsno... A díky té zapadlé informaci poněkud zoufale chybí třetí polštář a deka...
• A WiFi nějak funguje jen u recepce a na křesílcích u schodiště, na pokojích už je sice detekovatelná, ale "nelognutelná".
• Nejvíc znát sešlost časem je asi v hotelovém bazénu, kde vybavení nějak moc připomíná to, které bylo standardem na bazénu v dobách, kdy jsem se učil plavat :-o Stejné sprchy, stejné šatny, jak to bývalo někdy kolem roku 1980.

Takže je to vlastně takový "retro výlet".

---

To bylo napsáno v době než začala "bojovka". "Bojovka" spočívá v tom, že v úterý ráno v půl osmé se hotel ocitl bez elektřiny...
Když jsem se dozvěděl, že oprava je plánována až do 16. hodiny, nejprve jsem ředitelce hotelu řekl, že hodláme okamžitě odjet. Ale pak jsme se nechali uplatit: slibem "bolestného", poháru a kofoly pro děti k večeři.
V bazénu byla ještě teplá voda (čerpadla ji bez elektřiny jaksi "nehoní"), takže jsme si zašli zaplavat, pak chvíli blbli v peřinách (už jsme dofasovali třetí polštář a peřinu), kopali jsme s plyšovým míčem na chodbě, a před polednem jsem děti umluvil, že vyrazíme na procházku...
Samozřejmě jim radit, že nemají skládat ze zmrzlého sněhu "pomníčky", nikam nevedlo, a po necelé půlhodině si začly stěžovat, že jim mrznou ručičky. Na pokoji si zalezly pod peřinu, chvíli si nahřívaly ruce o hrníčky s čajem (z termosky) a usnuly...

---

"Bojovka" ukončena v 13:20, systémy jedou, mám čerstvou kávu a až se děti probudí, můžem na počítači pustit film či jít do vířivky...

Luhačovice - předehra

Tak jsme v průběhu dopoledne pomaličku sbalili a za chvíli vyjedeme směr Luhačovice.
Dle zpráv je snad už konečně ta nejstudenější noc za námi (kolikrát už to v posledních dnech tvrdili?), ale přesto mám dojem, že v hotelu Adamantino asi budeme trávit většinu času a procházku Luhačovicemi necháme možná až na středeční poledne, kdy už budeme vlastně zase na cestě domů... Neboť počasí je a bude mrazivé...
Jaký pobyt bude? Jak to zvládnu sám s oběma "lumpíkama", Filípkem a Leničkou? Uvidíme, zatím se na ten "experiment" celkem těším...
A zda bude ve výsledku personál hotelu a hotel Adamantino jako celek na těchto stránkách vychválen či pohaněn, to uvidím - záleží na naši spokojenosti, nejsme nároční, jen občas chybí trpělivost, naše i těch druhých :-o
Odjééézd...

Skoro nulová aktivita (II.)

Já sice ještě skoro celý den vykazoval "skoro nulovou aktivitu", ale děti rozhodně nikoliv. Takže?
Takže zítra "seberu odvahu", sbalíme se, a odjedu s dětmi na 3 dny (dvě noci) do hotelu na břehu přehrady Pozlovice, tedy přehrady nad lázněmi Luhačovice. Uvidíme, zda počasí a zdravotní stav dovolí a skutečně i dojdeme do Luhačovic procházkou na kolonádu, či zda se budeme jen v hotelu koupat v bazénu a "učit se být bez maminky" - to totiž platí hlavně pro Leničku a je to hlavní účel tohoto pobytu mimo domov...
Uvidíme...

Doporučení pro ty, co zůstávají v Brně:

---

Přednáška: ATMOSFÉRA – VŽDYŤ JE TO JEN VZDUCH
V úterý 7. února 2012 v 18.00 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční přednáška Dr. Ing. Zdeňka Řehoře, PhD. z Univerzity Palackého v Olomouci a také Hvězdárny a planetária Brno na téma „Atmosféra – vždyť je to jen vzduch“.
Pro někoho zajímavé, pro někoho možná trochu překvapivé ohlédnutí na oceán, na jehož dně žijeme a bez nějž by svět tak jak jej známe neexistoval. Dozvíte se něco o tom, jak ovlivňuje atmosféra Země nejen práci astronomů, jaký vliv má například na pozorované obrázky, ale i jak ovlivňuje život nás všech včetně optických klamů, se kterými se téměř každý setkal. Dozvíte se mimo jiného např. i odpověď na otázky: Co to znamená, když řeknete, že je něco pro vás vzduch aneb kolik váží vzduch? Proč je obloha modrá a proč Slunce při západu červené? Proč jsou vidět „kaluže“ v parném létě na suché silnici?

Skoro nulová aktivita

Ráno jsem se vzbudil upocený a rozlámaný, dal si sprchu, rozestlal v obýváku gauč a snažil se na něm udržet Leničku, která na tom zdravotně není o moc lépe než já...
Udržet Leničku na nulové aktivitě bylo ale téměř nemožné, zato já po odpoledním sledování televizního provedené Natěrače vytuhnul na víc než dvě hodiny ...
A teď večer bude program jednoduchý: bude to film Čertova nevěsta, premiéra Toškovy pohádky na Nově, u příležitosti 18. narozenin této televize.

Rozdíl 55 stupňů

Tak jsem měl v noci horečku, kdesi nad 38°C, no a že venku bylo -17°C, ač se to zdá neuvěřitelné, mezi mou tělesnou teplotou a venkovmí teplotou tak byl vlastně rozdíl 55 stupňů Celsia...
No a že se má horečka opakuje, trávím dnešní odpoledne pod peřinou...
Tak se nedivte, že nic rozumného pro web hold nenapíšu...

Už minus patnáct

Za Brnem jsme dnes ráno cestou do práce zaznamenali už teplotu -15°C... Průběžně sleduji vývoj teplot a tlaku na freemeteo.com.
A kašlu a smrkám a není mi dobře... Dopoledne jsem si musel vzít i Ibalgin ("růžové štěstí"). A teď jsem "vylovil ze zásob" přípravek Dolmina. Neboť už se zase cítím dokonale "chřipkově"...
Takže teď zalezeme do postele a pustíme si "albertí" Šmouly.

---

A co na mrazy říkají burzy?

Mrazy ohrožují pšenici v Rusku a na Ukrajině Na úroveň čtyřměsíčního maxima vzrostla v rámci včerejší obchodní seance na burze Chicago Board of Trade spadající do skupiny CME cena nejaktivnějšího futures kontraktu na pšenici. ... Ačkoliv tyto nejsou pro stávající roční období ve zmíněných oblastech nikterak výjimečné, spočívá hlavní problém v nedostatečném pokrytí pěstitelských oblastí sněhovou pokrývkou, jejíž funkcí je ochrana a izolace zrna před venkovními mrazy. V oblasti centrálního Ruska klesly teploty v tomto týdnu již na – 34°C. O málo nižší teploty sužují pak také oblast Ukrajiny. Podle společnosti EarthSat Weather je riziku znehodnocení mrazem vystaveno až 15 % z celkového množství v Rusku a na Ukrajině vyseté pšenice. Futures na pšenici s březnovým termínem dodání posílil v rámci včerejšího dne na burze CBOT o 1,2 % na uzavírací cenu 674,25 centů za bušl. V průběhu dne pak dosáhla až na hodnotu 683,75 centů, což je nejvyšší cena pro nejaktivnější futures kontrakt na pšenici od 20.září loňského roku.

Poslanci schválili zákon o zásluhách Havla

Poslanci schválili zákon o zásluhách exprezidenta Havla

Poslanci schválili zrychleně už v prvním čtení zvláštní zákon o zásluhách zesnulého prezidenta Václava Havla. Předloha, která míří do Senátu, je stručná. Konstatuje pouze, že "Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii". Havel patří podle premiéra Petra Nečase (ODS) mezi nejvýznamnější osobnosti v českých dějinách. Zasadil se o pád komunistického režimu, prosazoval myšlenky demokracie, svobody a humanismu a dosáhl uznání v zahraničí, připomněl premiér. Pro vládní předlohu zvedli ruku poslanci ze všech sněmovních stran kromě komunistů. Předlohu podpořili o opoziční sociální demokraté. František Bublan (ČSSD) podotkl, že zákon není jen o vyjádření vděčnosti Václavu Havlovi, ale i o jeho odkazu. Proti byli jen komunisté. Jejich předseda Vojtěch Filip citoval z Havlova někdejšího porevolučního projevu, že komunisté straší nezaměstnaností. Vojtěch Filip také podotkl, že Havel chtěl být prezidentem jen jedno volební období. "Slova byla jedna, činy byly druhé," uvedl předseda KSČM.

A tím to pro politiky skončilo. A už si na Havla nevzpomenou... :-(