Smysl života plus jedna

Je mi "smysl života plus jedna".

---

Pro ty, co nechápou, doporučuji přečíst si text 42 - smysl života.
Loni jsem psal něco ve smyslu: Smysl života je ... v tom jej "prožít" a ne jen "odžít" ... nikdy nesoudit a neodsuzovat ... diskutovat a popisovat své vidění světa ... na vzdory častým situacím dle přísloví "stokrát nic umořilo osla" ...
Platilo to a platí stále.
Možná to bude znít frázovitě, ale mám bezva rodinu, kouzelné děti, dobrou práci, skvělého koníčka - taneční divadlo, tak vlastně nemám nač žehrat.
Jen asi občas beru některé věci příliš vážně, některé věci příliš důkladně - a pak jsem z toho příliš unavený...

To je zase den

To je zase bláznivý den.

---

"Lítám" celý den "jak hadr na holi", milióny drobných požadavků...
A celá řada z nich patří do kategorie "mně to nejde, udělej to ty, ty to umíš líp" - čímž u mne přistálo několik záležitostí, kterými se má vlastně zaobírat někdo zcela jiný... A jen na mne - dobráka přesunul část své práce.
No a teď doma "kmitám" - nádobí, prádlo, úkoly s Filipem, ...
A venku celý den zatažená obloha působí depresivně.
Ach jo :-o

Jedno zhoupnutí

Dnešní den byl jako na houpačce - jenže na jediné zhoupnutí.

---

Dopoledne bylo fajn, zašel jsem si do posilovny na "veslovací lavici" (včera jsem totiž na roční lékařské prohlídce zjistil, že co jsem v roce 2012 zhubl, to jsem zase v roce 2013 nabral a ještě jedno kilo přidal, tak jsem se rozhodl na sobě zapracovat), pak naprogramoval (principiálně, ještě nemám celý rozsáhlý formulář dopsaný) novou část webových stránek...
Jenže odpoledne se to zhouplo do opačné polohy.
Jeden telefonát za druhým, něco se nám "kazí" v naší počítačové síti, nedaří se mi logicky odvodit, kde jsou problémy...
Doma obvyklé odpolední "kmitání", na divadelní zkoušce jsem pak polo-spal, a teď za chvíli padnu do postele...
Prostě druhá půlka dne "nic moc"!

Zpropadené formuláře

Trápil jsm se dnes v práci s problematikou formulářů na webové stránce.

---

Krásný článek na jakpsatweb.cz sice problematiku celkem přesně popisuje, ale má jisté mouchy, takže mi nějakou dobu trvalo, než jsem se systémem prokousal, pochopil, jak doplnit kontrolu odeslání emailu přes php skrze kontrolní obrázek Captcha... A hlavně, jak to vše "skamarádit" se serverem našeho poskytovatele webhostingu!

---

---

Ale už mám dostatek informací, dílčí kroky ozkoušené, jen je zítra spojit dohromady...
A hlavně, je to tvůrčí práce - a ta mne vždy baví, byť se mi občas mozkové závity "potí a kroutí".

Ztracen v Matrixu

Tak si zase jednou připadám tak nějak "ztracen v Matrixu.

---

Ráno vstát, protože se to "musí" - kdo vymyslel že do práce se musí chodit na tak dlouho? že se kvůli tomu musí vstávat tak brzy, vždyť je člověk hned po ránu připraven o elán a energii časným vstáváním... Naštěstí tento pocit nevnímám každý den takto intenzivně jako dnes, to bych se z toho asi jinak zbláznil!

---

---

V práci zase jednou trochu pochybuji o užitečnosti toho, co dělám, když se snažím splnit přání uživatele, který ani pořádně neví, co že to vlastně chce... Ale víte, jak se to říká: neví co chce a nedá pokoj dokud to nedostane...

V poledne mne cestou na oběd poněkud naštvalo to krásně zářící sluníčko. Vím, že je to blábol, ale zrovna dneska bych snad byl i rád kopáčem od lopaty...

Ale pak jsem se zase odpoledne vrhl do studia nové problematiky a odpoledne bylo natotata fuč.
:-)

Cestou dom nákup. Doma pak klasika: úkoly s Filípkem, příprava večeře a odjezd, čeká nás divadelní zkouška. Po návratu po deváté hodině už žádná velká aktivita.

Nějak si chvílemi připadám "ztracen v Matrixu"...
:-o

---

---

Skoro jarní

Ten den byl skoro jarní...

---

Dopoledne jsem "běhal po Strnadce", po obědě jsme s dětmi zašli na procházku na zahrádku. Kdybychom jim neslíbili, že je to jen procházka, a že stihnou odpoledne další film ze série Scooby-Dooo, asi bych tam i chvíli zůstal a jal se rýpat v hlíně.
Pravda, ještě je chladno, ale slunko už začíná hřát a láká...
V podvečer děti překvapily, samy si vzaly koloběžky a šly chvíli jezdit kolem domu - a já se alespoň hrabal v hlíně doma a přesázel pár kytiček.
A teď večer mne Filípek potěšil, luštili jsme osmisměrky a náramně mu to šlo, než ho přemohla ospalost...
A tak nezbylo než si nachystat věci na zítra do práce a vydat se taky na kutě.

Mátohy

Od rána jsme s Pavlou oba dva jako mátohy.

---

A to jsme spali do rána skoro do osmi! Dopoledne jsme se tu doslova ploužili (já se teda i doploužil do obchodu a uvařil oběd), po obědě jsme popřáli Leničce k svátku a děti "odhopskaly" k babičce - a my rodiče zalezli spát (a já spal skoro čtyři hodiny).
Teď večer se snažíme trochu "zvelebovat domácnost", Pavla si sice přestala stěžovat na bolavé tělo a je celkem čiperuška, ale já su ještě stále celý jak domlácený...
No prostě nic moc!

Bolavé ucho

Od rána, tedy přesněji řečeno dokonce od včerejšího podvečera, mne bolí pravé ucho.

---

Postupně se přidala bolest levého ucha a následně jsem nevěděl, co mne to vlastně bolí, bolela celá hlava.
Dopoledne byla bolest nesnesitelná, po obědě jsem si vzal dvě "růžová štěstíčka" a na hodinu usnul.
Pavla mi v lékárně na Kobližné koupila jakési jimi v lékárně vyráběné/míchané ušní kapky, prvně mi je nakapala do uší po 16. hodině, znovu po 18. hodině, a úleva je nečekaně rychlá. Tak to snad tentokrát (po pobytu v Luhačovicích) nebude jako loni v létě, kdy jsem po návratu z Turecka musel na ušní a nafasoval "ušní antibiotické kapky".

Proslov

Mluvil jsem dnes na pohřbu otce ředitelky našeho divadla.

---

Vím, pro mnohé je pohřeb čistě smutná niterná záležitost. Ale může tomu být i jinak. Zemře-li člověk smířený se světem, proživší radostný život, kterého v rozdávání radosti jeho blízcí srovnávají s Janem Werichem, je to jinak!
A tak vlastně ani nevadila ta malá chyba, neplánovaná, a jak někteří později řekli, kdyby se to tak mělo narežírovat, asi by se to nepodařilo.
Plánovaný úryvek projevu měl vypadat takto:

...mohl tak akorát za bony nakupovat v Tuzexu a koukat na moře v Rumunsku… To mu ale na humoru neubíralo.
Celý jeho pracovní kolektiv v kanceláři, které se říkalo „U chytrejch“, byl vymýšlením legrácek dosti známý.
...

Jenže díky přeřeknutí se a následné opravě ve stylu divadla Járy Cimrmana měl ten úryvek tuto podobu:

...mohl tak akorát za bony nakupovat v Tuzexu a koukat na moře v Rumunsku… To mu ale na humoru nepřidalo.
-
Chtěl jsem samozřejmě říci: "To mu ale na humoru neubíralo", přátelé.
Celý jeho pracovní kolektiv v kanceláři, které se říkalo „U chytrejch“, byl vymýšlením legrácek dosti známý.
...

Kdo nezná a neznal, nepochopí. Kdo zná a znal, rozumí...

Luhačovice 2014 (díl třetí)

Dnešní počasí sice nebylo tak přející jako včera, ale vůbec to nebyl špatný den.Alespoň z hlediska "našich jarních prázdnin".

---

Takže zase pár odrážek:

• Po snídani jsme se chvíli poflakovali na pokoji (sveďme to na zatažené spací počasí), pak jsme zašli na skoro hodinu na bazén, dali si malinkou svačinu a šli na malý výlet, obejít přehradu (což je cca 4 km).
• Odpoledne jsme odpočívali, děti si hrály a malovaly. Pak jsme cca půl hodiny bláznili v bazénu, a následně se nechali půl hodiny prohřívat vířivkou.
• Po dobré večeři jsme se natáhli na postel a sledovali čtvrtfinálové utkání Česko - USA, které ale skončilo 2:5 - naděje na semifinále žila jen krátce v první třetině, kdy český tým dokázal s Američany držet krok..
• Samozřejmě víme i o dalších výsledcích:
  1. Zlato! Rychlobruslařka Martina Sáblíková nedala v závodu na 5000 metrů na olympijských hrách v Soči soupeřkám šanci a vybojovala zlato. Trojnásobná olympijská šampionka. Tři zlaté medaile, víc jich v historii získala pouze sportovní gymnastka Věra Čáslavská a atlet Emil Zátopek. Nikdo z českých sportovců navíc nezopakoval triumf na dvou zimních olympiádách po sobě.
  2. Další medaile pro biatlon. Čeští biatlonisté Veronika Vítková, Gabriela Soukalová, Jaroslav Soukup a Ondřej Moravec nestačili na olympijských hrách v Soči jen na Norsko. Stříbrná za smíšenou štafetu na 2x 6 km a 2x 7,5 km.
• Závěr hokeje jsem už nesledoval, šel jsem s oběma dětmi na "večerní bazén", měli jsme ho jen pro sebe. A Filípek plaval jak o závod, já si "zakřižoval" 15x tam a zpět, a pak si s Leničkou házel balónkem.
• Teď už asi všici v sousední místnosti usnuli u Křemílka a Vochomůrky...

Luhačovice 2014 (díl druhý)

Tím, že letos máme "březnový únor", dá se program organizovat zcela jinak než loni a předloni.

---

Dnešní "odrážkové" vyprávění:

• Včera večer jsem si zašel sám ještě jednou "zakřižovat" zdejší malý bazén 20x tam a zpět, dnes se na to chystám zase.
• Po dopolední bohaté snídani jsme vyrazili do Luhačovic na procházku a na nákupy (Pavla zapomněla doma kartáček na zuby, já pantofle do bazénu).
• Naše děti už tu procházku zvící čtyř kilometrů tam a čtyř kilometrů zpět statečně zvládly.
• Ale na pokoji jsme si odpoledne dopřáli kávu, rohlík, děti se natáhly na postel a odpočívaly u Barbie, Pavla "řezala dřevo".
• Odpoledne jsme si zašli zablbnout do bazénu, pak půlhodinka ve vířivce, relax na posteli a večeře. Děti a Pavla měly moravského vrabce se zelím a knedlíkem, já si objednal carpaccio z červené řepy (ale že Filípkovi stačila polévka, carpaccio nám zůstalo jako dezert na pokoj - hledal jsem si recept, snad to byl tento [1] či tento [2], nebo byla řepa tepelně upravená - [3] či [4]?).
• Večer jsem (dle první odrážky) zase zašel na bazén, ale tentokrát s Filípkem, pět minut jsme si poseděli v sauně, a pak jsem zase křižoval bazén, Filípek též, ale pomaleji a s brýlemi a šnorchlem.

Luhačovice 2014 (díl první)

Tak jako loni a předloni, zahajujeme dneškem své "jarní prázdniny v Luhačovicích".

---

No a že se některé věci mění a některé nemění, vezmu to zase v bodech:

• První věc, která je jinak, je to, že tentokrát nejedu sám s dětmi, ale máme s sebou i Pavlu.
• Cesta (odpolední, Pavla byla na dopoledne ještě v práci) probíhala hladce, na rozdíl od předchozích let letos není vůbec žádná zima, ba naopak, máme "únorové jaro". Při pondělním odpoledni je na silnicích téměř prázdno.
• Tentokrát je na nás hotel Adamantino vzorně připraven, máme dvoulůžkový pokoj pro nás dospělé (poukaz) a spojovacími dveřmi připojený dvoulůžkový pokoj pro děti.
• O hotelu platí stále totéž co loni a předloni: má svá nejlepší léta za sebou, stará dřevěná okna, dráťák nade dveřmi... ale pravděpodobně pečlivá údržba zajišťuje, že prostě vše stále "klape".
• A co je důležité, je tu milý personál.
• A neméně důležité: WiFi funguje bez problémů, byť jsme pod střechou.
• No a že máme jarní počasí, vyšli jsme si na procházku do Pozlovic (jenže je tam po čtvrté "totálně mrtvo"). Po návratu na hotel skoro hodina v bazénu, pak výtečná večeře, po níž jsem si zašel ještě jednou zaplavat - a ostatní odpadávali jako mouchy. První usnula Léňa. Pak Filípek, po něm Pavla. Do klávesnice tu momentálně ťukám zcela sám.

Zlatá neděle

Sice o sobě většinou tvrdím, že sportovním děním jsem nezasažen, ale dopoledne jsem na radiožurnálu poslouchal přímý přenos, takže vím:
Snowboardistka Eva Samková se stala olympijskou vítězkou ve snowboardcrossu a získala první české zlato na hrách v Soči. V Extreme Parku potvrdila roli jedné z favoritek, závodu zcela dominovala, když vyhrála suverénně kvalifikaci i všechny tři vyřazovací jízdy.

---

A taky jsem ze zpráv vypochopil, že díky výsledku včerejšího hokeje (naši hokejisté nedokázali ve svém třetím zápase na olympijských hrách v Soči překonat brankáře Jonase Hillera a prohráli se Švýcarskem 0:1, v základní skupině C obsadil s jednou výhrou a dvěma porážkami třetí místo) nás čeká v úterním osmifinále olympijského turnaje utkání se Slovenskem (rozhodl o tom bodový zisk Slováků v utkání s Ruskem, které skončilo v základní hrací době 0:0). Tedy přijde duel Česko - Slovensko...

A jinak? Neděle byla ve znamení návratu od babičky a příprav do Luhačovic, jež se pro nás staly klasikou jarních prázdnin...

Podivný neklid...

Rozbitým oknem mi do pokoje fouká
sníh jako mouka
na moje ruce skleslé
v křesle závěje sněhu
JN : Masopust (on-line poslech)

---

Zatímco oknem do pokoje svítí měsíc, je půlka února, po sněhu ani památky. A asi už letos nebude. Dětem chybí...
Je mi tak nějak trochu teskno, ač den vůbec nebyl ošklivý... Zatančil jsem si na maškarním bále ve Valchově, v poklidu si užíváme víkend u babičky ve Velkých Opatovicích, děti nezlobí, hokej jsme sice prohráli, ale jak se říká, cenu chleba to stejně neovlivní... Něco mi nějak chybí... Podivný neklid...

Dneska to nedám

Sorry, ale dneska to nedám, dneska tu prostě nic smysluplného psát nebudu.
Ten den byl nějaký únavný a totálně mne uondal...
:-o

Dost těžký úkol

Připadl mi na příští týden dost těžký úkol, s nímž se musím vyrovnat: já, který sice chápe koloběh života, a v případě úrazů a smrti vždy reagoval, jak já říkám, "až hnusně racionálně" (protože jinak by mne ovládly city a pocity a asi bych se složil), budu hovořit na pohřbu otce Hany, šéfové našeho divadla.
Snažím se s tím srovnat, mám na to týden.

---

Mimo jiné budu recitovat tuto nádhernou báseň:

Kipling Joseph Rudyard
(*30.12.1865 - †18.01.1936)
Když... (v překladu Otokara Fischera)

Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý,
když, podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
jsa obelháván, neupadat v lež,
když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,

když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt,
když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
když hroutí se tvé stavení a znova
jak dělník v potu lopotíš se dál,

když spočítat znáš hromadu svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
když přinutit znáš srdce své a čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže "Vytrvej!",

když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
když řekneš: "Svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!",
pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi -
a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!

Tento text básně byl zkopírován ze serveru cesky-jazyk.cz/citanka/joseph-rudyard-kipling/kdyz

Umřel Tmavoočko

Tak nám umřel Tmavoočko.

---

Pravda, podle Wikipedie (i dalších zdrojů) na tom není nic divného, křeček se běžně dožívá 2-3 let, a Filípek toho svého dostal před více než dvěma lety, ale stejně je po něm trochu smutno...
Ono se ostatně stalo dnes mnohem víc smutných věcí, ale ne vše je vhodné zveřejňovat na Internetu.
Takže to jen uzavřu: trápí mne splín.
:-(

Vatikánský chléb štěstí

Dostali jsme včera těsto na "Vatikánský chléb štěstí".

---

Večer jsme do něj za asistence dětí přisypali cukr, dnes děti dolily mléko a míchaly (jsem s dětmi doma sám, Pavla je v divadle s kamarádkou).
V neděli jej u babičky upečeme, babička dostane jeden díl, další dva sousedky. Od babičky se k nám za týden kvásek vrátí. Protože to celé není o ničem jiném než o kultivování kvásku. Ale to není vůbec podstatné. Podstatná je radost z pečení.

Recept jsem si dal na svůj blog o pečení chleba.
Další odkazy pak najdete například zde:

• zenskykoutek...vatikansky-chleb-stesti
• svasniprojidlo.blogspot.cz

---

A jdu uspat děti :-)

Podzimní jarno

Venku jest jakési "podzimní jarno".

---

Ráno jsem na autě musel škrabat námrazu ze skel, namrzala mlha. Taky znepříjemňovala cestu do práce.
Když jsem pak šel před polednem k zubařce, mlhu už mělo skoro rozpuštěno rádoby jarní slunko, ještě však příliš nízko nad obzorem - co bych chtěl, je únor. Teploměr vyšplhal na 7°C.
A odpoledne už zase slunko pomalu tonulo v nízké oblačnosti a chystalo se zase brzy zapadnout.
Takové počasí samozřejmě moc optimismu do žil nenalévá, ale dá se to...
:-o

Bláznivé dopoledne

Mno, dopoledne je nějaké zmatené, požadavky dětí, chystání věcí na odpolední vystoupení, příprava oběda...

---

Tož tak, snad se ten den nějak celý zvládne, i když mám dojem, že mne přejel parní válec...
;-o

---

---

A zvládlo se perfektně!

Budeme bez banánů?

Banány jsou nesmírně citlivé na nepříznivé vlivy. Od pradávna jsou tyto rostliny šlechtěny a současné odrůdy už nejsou schopny se množit jinak než vegetativně. I když banánovník kvete a vytváří plody, nemá semena. Každá rostlina je ve skutečnosti odnoží, klonem své matky. To je ideální stav pro přenos nákazy a jejího lavinovitého šíření.
Více zde.

---

Tak, citací jsem začal, a teď pár řádků z našeho "reálného života".
Dopoledne jsem trochu "kmital" na Strnadově, zítra o tom musím sepsat zprávu na webovku domu.
Odpoledne jsem na chvíli po obědě (zapékal jsem těstoviny s vepřovým z kolene - LIDL v akci) jsem na chvíli usnul, pak prostě byl s rodinou...
Zítra nás odpoledne čeká taneční vystoupení v Hranicích na Moravě...
A Pavla sleduje (ze záznamu) krasobruslení...

Ani diář

...už třetí den nestíhám ani v klidu odškrtávat úkoly v diáři.

---

Prostě a jednoduše kmitám, dělám to, co je právě třeba, po paměti si pamatuji, že se to částečně s úkoly v diáři kryje, ale prostě nestíhám sledovat, zda jsem na něco z diáře nezapomněl.
I včera i dnes jsem zažil situace, kdy mi jeden telefonát stanovil něco, než jsem si sbalil potřebné věci a vyrazil "do akce" z kanceláře, přišel druhý a třetí telefonát... Prostě na zbláznění...

No a dnes se protáhl navíc divadelní trénink, děti nám ponocují u Harryho Pottera, a mám obavu, že tentokrát usnu dříve, než zbytek rodiny...

Latinské citáty

Řešil jsem onehdá problém překladu latinského citátu. A "za nehty" mi uvízlo pár poznatků.

---

I citáty z latiny lze překládat pomocí překladače na googlu, ale není to tak zcela ono, občas při doslovném překladu jaksi zmizí kouzlo - význam :-)
Na těchto stránkách lze najít spoustu citátů (neručím za jejich obsah, ale vybral jsem ty, které se mi jeví dostatečně korektní):

• cs.wikiquote.org
• eldamar.cz/latinske-citaty
• mypage.cz/../latinske-citaty
• l.peska/citaty..
• citaty.jirpa.cz

A jen tak pro zajímavost, tyhle znáte, že?

• Omnia vincit amor.
  Nade vším vítězí láska. / Všechno přemáhá láska.
• Per aspera ad astra.
  Přes překážky k cíli (doslova: ke hvězdám).
• Quis vellet pacem, preparat bellum.
  Kdo chce mír, chystá (připravuje se na) válku.
• Dubito, ergo cogito - cogito, ergo sum.
  Pochybuji, tedy myslím - myslím tedy jsem.
• Exceptio confirnat regulam.
  Výjimka potvzuje pravidlo.

Proč nestíhám (II.)

Dovolím si navázat na své včerejší povídání, protože mi došlo, že je v něm ta nejdůležitější odpověď zapsána:
Nějak už u mne nefunguje "multitasking", který před lety nebyl vůbec problém, mozek v poklidu analyzoval na pozadí...

---

Povídal jsem si dnes o tom s Pavlou: dříve jsem skutečně uměl naslouchat jí (a zpočátku i dětem), přitom přemýšlet o záležitostech třeba finančních, záležitostech bytového domu, analyzovat kdesi "na pozadí" problém, nedořešený v práci, a to vše plynule současně. Jak se v počítačové hantýrce říká, "multitasking" mého mozkového "procesoru".
Tuto schopnost jsem postupně ztratil.
Dnes mne dokáže rozhodit drobný, ale nekompromisně opakovaný, požadavek dětí, když zároveň píši mail a představa, že při tom budu ještě přemýšlet a "na pozadí" řešit dvě či tři další úlohy, je jen vzpomínkou na minulou schopnost, jíž jsem dávno pozbyl.
Asi jediná z těchto "minulých" schopností, která zůstala, je ta, že mozek "kdesi na pozadí" pracuje i v noci. Když večer usínám a mám nedořešený nějaký logický problém, ráno se probudím, a řešení je "v hlavě". Aspoň to zůstalo!

Proč nestíhám

V poslední době si opět s větší frekvencí kladu otázku: "Proč nestíhám?"

---

• Do mailové schránky se mi hrnou e-maily, na mnohé nestíhám odpovědět, jak bych si přál.
• V diáři se mi hromadí úkoly, pracovní, divadelní i jiné, je jich moc a nedají se všechny zvládnout.
• Když jsem v práci v kanceláři, co chvíli zvoní jeden ze tří telefonů (pevná linka, služební mobil, soukromý mobil) a drobné požadavky ruší od souvislé práce.

Nějak už u mne nefunguje "multitasking", který před lety nebyl vůbec problém, mozek v poklidu analyzoval na pozadí...

Ale sluníčko nám přes den zase i sem tam svítí a vše se nějak poddá :-)
Nebo nemám zkoušet hýřit optimismem, není to jen křeč :-(
Já vážně občas nevím.

Modré pondělí

Počastoval mne dnes jeden kolega vysvětlením: "Prostě modré pondělí".

---

Netušil jsem, co by ten přívlastek měl znamenat, i jal se hledat:

Poměrně rozšířená nechuť hned v pondělí ráno začít intenzivně pracovat (vyspávat – „držet modré pondělí“) má, zdá se, jistý fyziologický základ. Jestliže kdysi Jungmann ve svém slovníku potřeboval vysvětlit, co znamená české slovo „pondělek“, použil i on vysvětlení „Pondělek gest nedělin bratr, řjkagj zaháleči, gjmž se w pondělj od korbele neb procházek do práce geště nechce“. S tím korbelem je to jistě pravda. Klidnou ranní pondělní procházku lze však asi doporučit každému pracovitému člověku, kterému se na tomto světě líbí.
vesmir.cz...

...se tak původně nazývalo poslední masopustní pondělí, den, kdy se na znamení začínajícího postu kostely zdobily modrými látkami. Protože se o tomto masopustním, modrém pondělku nepracovalo, říkalo se, když někdo i jindy v pondělí lenošil, že si udělal modré pondělí.
rozhlas.cz...

Pravda, vlastně bych si nejraději hned ráno, když byl problém dojít k autu po zledovatělém chodníku a následně 15 minut škrábat ledovou krustu, která celý vůz pokrývala, abych mohl vůbec vyjet, asi takové modré pondělí udělal...
Ale pak jsem se v průběhu dne zase nějak "rozběhl" do funkčního stavu (po cestě do práce, kdy jsem za volantem dnes podivně trnul, mi to trochu trvalo), snad tomu i napomohlo to, že přes den konečně po dlouhé době zářilo slunko!
Konečně!

Ledové království

Současné počasí vytvořilo ledové království.

---

Ráno nás probudil traktůrek, objíždějící sídliště a solící chodníky.
V poledne, když jsme šli pro děti, které trávily předchozí večer, noc a dnešní ráno v pionýru (karneval a sportovní dopoledne), jsme pro ně doslova bruslili, jakmile jsme se dostali na chodník, který nebyl posolený.
A jestli teplota nestoupne, ráno mne čeká perné škrabání ledového příkrovu na autě...

Matrix

Od rána jsem se cítil nějak divně, jako by na mne lezla nějaká choroba. Trvalo to celý den, trvá to tak trochu dosud. Uvidíme.

---

Od osmi jsme si udělali "válecí večer", dívali jsme se na Matrix - a já přemýšlím, jak je možné, že si ten film nepamatuji, byť jsem jej před lety viděl, dokonce několikrát; tedy přesněji řečeno, proč mám dojem, že jsem z toho viděl kdysi jen jakýsi sestřih... Z celku něco chybělo. A nebo si už prostě jen "hosipo" - kdo nezná: "Ho... si pamatuju" :-) ??

---

---