Leničku trápí vyrážka, na hýždích a na stehýnkách, naštěstí je to neinfekční, jak Pavle v úterý potvrdila paní doktorka, takže může volně mezi děti. A tak hned po návštěvě lékaře zamířily "holky" do do "Človíčka" do Lužánek.
Tématem mých posledních dní, jak nasvědčuje blog Strnadova, je problematika parkování, odvozu odpadků... Po dlouhé době se snad, konečně, začíná něco dít. Ne všichni úředníci jsou hluší. A v úterý ráno byly uděleny první pokuty špatně zaparkovaným autům.
Po pondělních problémech s vyrážkou následoval v úterý problém jiný: Lenička se večer poblinkala do postele, ač tentokrát to bylo dle mého názoru nikoliv špatným jídlem, ale tím, že večeři musela nějak nepozorovaně shltat, neb ty kousky, které z ní šly ven, byly přímo obrovské. Víc k tomu říct nemohu, u večeře jsem doma nebyl, bo jsem měl schůzi Výboru samosprávy. Takže úterní pozdní večer byl o praní prádla, převlékání postele, omytí mrňouska...
Ve středu Pavla nechala doma i Filípka, protože pokašlával, a ve čtvrtek jsme se dohodli, že odhlášku ze školky prodloužím i na pátek, protože se to s Filípkem nelepší. Je sice bez teplot, ale stále chrastivě odkašlává.
Středeční večer byl ve znamení divadelního tréninku, děti hlídala babička, navrátivší se ze Soběslavi, takže jsme mohli na trénink s Pavlou sami.
čtvrtek 25. února 2010
úterý 23. února 2010
Nabídka prací od kamaráda brašnáře
Kamarád Střelka, brašnář, sedlář, prostě práce všeho druhu kolem výrobků z kůže, nabízí:
Výroba a oprava kožených výrobků
V případě zájmu volejte na tel: 605 234 936 nebo pište na e-mail: str.elka@seznam.cz.
Mimochodem, umí též pokácet strom, pořezat jej, odvětvit, rozřezat, ... Ale to umím i já, motorová pila mi už nějaký pátek zahálí na půdě u švagra :-)
Výroba a oprava kožených výrobků
- Opasky
- Pouzdra na mobily (šitá na míru vašemu mobilu)
- Peněženky
- Pouzdra na doklady a jiné zbytečnosti
- Pouzdra na nože
- Obojky pro pejsky
- Klíčenky
- Pouzdra na dalekohledy, kompasy a jiné zálesácké potřeby
- Spony do vlasů, kožené šperky a ozdoby
- Pouzdra na střelné zbraně
- Sedla, postroje, biče, udidla, opratě, čapsy
- Erotické pomůcky
- Potahování autosedaček i jiných předmětů (materiál necháme na vás)
V případě zájmu volejte na tel: 605 234 936 nebo pište na e-mail: str.elka@seznam.cz.
Tecl Václav
Žižkova 154/6
Český Brod 28201
Mimochodem, umí též pokácet strom, pořezat jej, odvětvit, rozřezat, ... Ale to umím i já, motorová pila mi už nějaký pátek zahálí na půdě u švagra :-)
pondělí 22. února 2010
Pondělní "útržky"
Lenička včera dostala roztomilou žertovnou pohlednici k svátku (i když asi obrázek moc nechápala, na počítač se na něj přišla podívat) od příbuzných ze Soběslavi:Milá Leničko!
Přejeme Ti všechno nejlepší k Tvému dnešnímu svátku a už brzo Ti pošleme babičku domu.
Pusinku posílají všichni ze Soběslavi.
teta Jitka, strejda Fanda, Kubík, Honzík, Karasovi a praděda
Ve "vodafoňáckém časopise Čili-chili jsem četl nádherný článek na téma přehnaného uklízení, jmenoval se Špínou ku zdraví a nejvíc se mi na textu líbily tyto dva odstavce:
Z koupelen jsme si udělali svatyně, jen dezinfikované je opravdu čisté a naše děti nejsou v bezpečí, pokud je dvakrát denně nevymácháme v savu. Náš imunitní systém se ovšem reklamami neřídí a jede si dál v levelu obranyschopnosti nastaveném během staletí prožitých ve svinčíku. Očekává, že v dětském věku vysmejčíme každý zaneřáděný kout, co najdeme na podlaze, si nacpeme do pusy a mezitím se budeme mazlit se slepicemi a dalšími parazity prolezlými miláčky.
V dezinfikovaném prostředí nemá co na práci a není se co divit, že když už se k nějaké té záchranné akci dostane, tak zpanikaří. Alergie není nic jiného než taková přehnaná reakce našeho imunitního systému. Dokážete si představit hasiče útočícího vodním dělem na zapálenou svíčku? Nebo odháněče much s lopatou v ruce? Nějak tak to prý v našem špíně neuvyklém organismu funguje.
Opět mne v týdeníku Euro zaujal jeden článek natolik, že jsem si dal tu práci a na sekci citací jej nyní najdete, je to povídání o fenoménu nulové bankovky jako boje proti korupci.
A v přehledu zpráv ČRo jsem se dočetl, že už nemáme březen označovat jako měsíc internetu ale měsíc čtenářů:
Knihovníci vyhlašují březen jako měsíc čtenářů
Svaz knihovníků vyhlásil na letošní březen nultý ročník nové kampaně Březen - měsíc čtenářů. Navazuje ale na předchozí aktivity knihovníků, kteří z někdejšího měsíce knihy později v souladu s novými funkcemi knihoven udělali měsíc internetu. Vždy ale chtěli především nalákat čtenáře do knihoven a přivést velké i malé k lásce k četbě. S různými akcemi a aktivitami se k nové kampani přihlásilo přes 200 knihoven z celé ČR. "V centru našeho zájmu je čtenář a čtení, tedy ne kniha (předmět) ani knihovna (instituce), ale čtenář, aktivní uživatel knihovny i ten, který v knihovně nikdy nebyl a zatím ani být nechce," uvedl Roman Giebisch z Národní knihovny. Na internetové adrese svazu knihovníků najdou zájemci seznam přihlášených knihoven i tipy na akce, které mohou sami uspořádat.
neděle 21. února 2010
Rodina, divadlo, práce...
Včera si mne na procházce Lenička jako správná ženská dovedla do Alberta a vybrala si čokoládové křupky. A pak si je hrdě nesla domů!
V týdnu jsem po kouskách po večerech upravoval webovky divadla a blogové stránky divadla, aby byl dobře viditelný odkaz na přehled nejbližších vystoupení. Ale nevděk světem vládne, místo aby se ti, kdož chtějí, přihlásili k odběru novinek např. přes svůj účet na Google, začla mi kolegyňka vysvětlovat, jak je nezbytné, aby ten odkaz chodil při aktualizaci všem na mail (když mail stejně čtou jednou za čas a stejně tak by si mohli na plochu vyrobit odkaz na jeden článek z blogu). Byl jsem z toho dost rozladěný - já s radostí stíhám spoustu věcí, i když jsem byl v tomto týdnu 3krát v práci od šesti do šesti! A někoho obtěžuje si dvakrát kliknout a přečíst seznam akcí, "nedostal ho rovnou do mailu". Tož to pro "shnilé" budu muset naprogramovat či jinak nastavit.
Pavla šla s Leničkou k babi do bytu, pozalívat kytičky a uklidit, já s Filípkem chystáme Leničce překvapení, má totiž dnes svátek! K obědu chystám hranolky a vepřové se zeleninou ve smetanové omáčce, doufal jsem, že Filípkovi udělám radost rajskou polévkou, ale zatím tvrdí, že polévku vůbec nechce :-(
Občas je ten týdenní koloběh poněkud únavný, ale s rodinou se mi zdá závěr týdne bezvadný vždy! Děcka jsou bezva! Milujte se a možte se! :-)
V týdnu jsem po kouskách po večerech upravoval webovky divadla a blogové stránky divadla, aby byl dobře viditelný odkaz na přehled nejbližších vystoupení. Ale nevděk světem vládne, místo aby se ti, kdož chtějí, přihlásili k odběru novinek např. přes svůj účet na Google, začla mi kolegyňka vysvětlovat, jak je nezbytné, aby ten odkaz chodil při aktualizaci všem na mail (když mail stejně čtou jednou za čas a stejně tak by si mohli na plochu vyrobit odkaz na jeden článek z blogu). Byl jsem z toho dost rozladěný - já s radostí stíhám spoustu věcí, i když jsem byl v tomto týdnu 3krát v práci od šesti do šesti! A někoho obtěžuje si dvakrát kliknout a přečíst seznam akcí, "nedostal ho rovnou do mailu". Tož to pro "shnilé" budu muset naprogramovat či jinak nastavit.
Pavla šla s Leničkou k babi do bytu, pozalívat kytičky a uklidit, já s Filípkem chystáme Leničce překvapení, má totiž dnes svátek! K obědu chystám hranolky a vepřové se zeleninou ve smetanové omáčce, doufal jsem, že Filípkovi udělám radost rajskou polévkou, ale zatím tvrdí, že polévku vůbec nechce :-(
Občas je ten týdenní koloběh poněkud únavný, ale s rodinou se mi zdá závěr týdne bezvadný vždy! Děcka jsou bezva! Milujte se a možte se! :-)
sobota 20. února 2010
Pár poznámek
Ve čtvrtek, jak byla Pavla v divadle, se mi podařilo uspat obě děti ve Filípkově posteli - prostě jsem jim vyprávěl. Spící Leničku jsem pak zabalenou v dece přenesl do její postele. Pavla se mne ptala, jak se mi to kouzlo povedlo. Nevím, prostě povedlo. Zatím se zdá (jistě to nebude platit věčně), že své děti skoro vždy přesvědčím, že mají udělat, to co chci, a přesvědčím je tak, aby to považovali za svůj nápad...
Pátek byl unavující, plný dohadů, zase jsem narážel na to, že kdekdo odmítá racionální argumenty, racionální uvažování, vítězí lidská lenost, pohodlnost, až bych řekl "shnilost". A mne to prostě rozčiluje.
Sobotní dopoledne venku drobně mžilo, a tak jsme návštěvu knihovny odložili o týden, uklízeli, děti se dívali na loutkové zpracování Tří mušketýrů, povedlo se mi k obědu uvařit "skoroindickou rýži" (tedy míněno rýži v té kouzelné sypké kvalitě, jakou nás znovu a znovu překvapovali v Indii), teď s Pavlou pracujeme v pracovně...
A ještě jsem učinil včera konečně jeden "objev", "odhalení" záhady toho, proč mi občas "havaruje" přeposílání mailu na mobil - tato služba má u Vodafone nastaven limit, který ale není nikde zveřejněn, a až teprve na přímý dotaz na help lince jsem se od operátorky dozvěděl, že v jakmsi jejich manuálu (rozuměj vnitřním manuálu pro operátorky) je uveden denní limit 100 takto zpracovaných zpráv doručených na mobil...
Pátek byl unavující, plný dohadů, zase jsem narážel na to, že kdekdo odmítá racionální argumenty, racionální uvažování, vítězí lidská lenost, pohodlnost, až bych řekl "shnilost". A mne to prostě rozčiluje.
Sobotní dopoledne venku drobně mžilo, a tak jsme návštěvu knihovny odložili o týden, uklízeli, děti se dívali na loutkové zpracování Tří mušketýrů, povedlo se mi k obědu uvařit "skoroindickou rýži" (tedy míněno rýži v té kouzelné sypké kvalitě, jakou nás znovu a znovu překvapovali v Indii), teď s Pavlou pracujeme v pracovně...
A ještě jsem učinil včera konečně jeden "objev", "odhalení" záhady toho, proč mi občas "havaruje" přeposílání mailu na mobil - tato služba má u Vodafone nastaven limit, který ale není nikde zveřejněn, a až teprve na přímý dotaz na help lince jsem se od operátorky dozvěděl, že v jakmsi jejich manuálu (rozuměj vnitřním manuálu pro operátorky) je uveden denní limit 100 takto zpracovaných zpráv doručených na mobil...
čtvrtek 18. února 2010
Sekce citací
Už dlouho jsem neobohatil sekci citací svého blogu o článečky. A to mám například už několik týdnů odložen výtisk Euro číslo 4, který byl v několika článcích věnován fenoménu Google, dále pak obsahoval například mimo jiné zajímavou úvahu na téma návratu Miloše Zemana na politickou scénu či neobvyklou úvahu o víře a jejím stavu v Evropě. A tak jsem konkrétně tyto tři příklady na blog do sekce citací přidal.
Jinak mám dnes večer na starosti obě děti, Pavla šla s kamarádkami do divadla, a tak si dětí užívám...
Jinak mám dnes večer na starosti obě děti, Pavla šla s kamarádkami do divadla, a tak si dětí užívám...
středa 17. února 2010
Až vás někdo bude lanařit
Až vás někdo bude lanařit, abyste investovali do nějakého fondu na dlouhou dobu, podívejte se na uvedený graf, možná podle něho dopadnete... Kdokoliv investoval před rokem 2000, jeho investice byla po roce 2000 vždy ztrátová...
úterý 16. února 2010
Unaven víc než kdy jindy
Včera jsem z práce dom dorazil celkem vyřízenej, navíc jsem ještě doma jednal s pí. Jehličkovou, pak pomohl s koupáním dětí, po uspání Leničky chvilku nastavoval antivirovou ochranu na domácím PC a pak padl do postele. "Bronzovou medaily" získanou ten den na olympiádě tak viděla jen Pavla.
Ráno jsem se cítíl jak vyoraná myš (Lenička v noci špatně spala a určitou dobu byla s námi v ložnici), dopoledne jsem se jakž takž vzpamatoval, ale po obědě se zase dostavila totální otupělost.
Cestou domů se na mne zase z plakátů usmívá Miloš Zeman se svou SPO, ale mám dojem, že kdyby na plakátech bylo "děravé dítě" (pro neznalé, jde o česko anglickou slovní hříčku: HOLE BABY), bylo by mi to srdečně jedno.
Ale večer doma s rodinou je příjemný, ti dva malý lumpíčci mi dělají radost!
Zítra ráno se chystáme s kolegy stavit pro čerstvé mléko do mlékomatu firmy Agros Vyškov-Dědice. Chutná trochu jinak než trvanlivé mléko z krabice, poznám to, i když si jej dávám jen do kávy.
Ráno jsem se cítíl jak vyoraná myš (Lenička v noci špatně spala a určitou dobu byla s námi v ložnici), dopoledne jsem se jakž takž vzpamatoval, ale po obědě se zase dostavila totální otupělost.
Cestou domů se na mne zase z plakátů usmívá Miloš Zeman se svou SPO, ale mám dojem, že kdyby na plakátech bylo "děravé dítě" (pro neznalé, jde o česko anglickou slovní hříčku: HOLE BABY), bylo by mi to srdečně jedno.
Ale večer doma s rodinou je příjemný, ti dva malý lumpíčci mi dělají radost!
Zítra ráno se chystáme s kolegy stavit pro čerstvé mléko do mlékomatu firmy Agros Vyškov-Dědice. Chutná trochu jinak než trvanlivé mléko z krabice, poznám to, i když si jej dávám jen do kávy.
neděle 14. února 2010
Divadelní víkendovka II.
Tak už se mi ty očička zavírají zase - je neděle večer, divadelní víkendovka skončila poněkud neslavně zneschopněním jednoho tanečníka, jehož ruka opustila ramenní kloub, a museli jsme ho nechat odvést záchrankou k Milosrdným bratřím, kde mu ruku zkontrolovali a "opravili" do původního stavu...
Odpoledne jsem po obědě usnul s Filípkem, Pavla taktéž s Leničkou, večer jsme dovybalili věci z divadla, okoupali děti (Leničku trochu nuceně, postihlo ji to, co Filípka ve čtvrtek, ale teď už v klidu spinká).
A já vyřídil maily, týkající se povětšinou záležitostí domu Strnadova a domu Prušánecká - konečně došlo k pochopení ve věci zateplení na Prušánecké, kde byly celou dobu opomíjeny čtyři suterénní byty, ve všech projektech, ve všech výpočtech... A kdybych to neodhalil, asi by ani (chudáci lidé v nich!) nebyly zatepleny...
Odpoledne jsem po obědě usnul s Filípkem, Pavla taktéž s Leničkou, večer jsme dovybalili věci z divadla, okoupali děti (Leničku trochu nuceně, postihlo ji to, co Filípka ve čtvrtek, ale teď už v klidu spinká).
A já vyřídil maily, týkající se povětšinou záležitostí domu Strnadova a domu Prušánecká - konečně došlo k pochopení ve věci zateplení na Prušánecké, kde byly celou dobu opomíjeny čtyři suterénní byty, ve všech projektech, ve všech výpočtech... A kdybych to neodhalil, asi by ani (chudáci lidé v nich!) nebyly zatepleny...
Divadelní víkendovka I.
Skoro se mi zavírají oči, děti s Pavlou už spí v předsálí klubovny. Jsme totiž celá rodina na "divadelní víkendovce TD MIMI FORTUNAE", já se navíc před chvílí vrátil z plesu KDU ČSL, kde jsme dnes večer vystupovali. Tedy spíš včera, v tuto chvíli už je pár minut po půlnoci... A já se chystám na kutě...
pátek 12. února 2010
Starosti (nejen) s dětmi
Filípek si včera večer stěžoval, že ho bolí bříško. A krátce po té, co jsem dopsal včerejší příspěvek na blog, ozvalo se z jeho pokoje volání: "Tati, já se poblinkal!" Něco špatného snědl, jen se s Pavlou dohadujeme, co to bylo, a to něco holt "muselo ven". Takže jsem měl včera večer ještě úklidovou a prací směnu. Ale jinak se naštěstí Filípek jevil v pořádku a v noci spal klidně.
Od příštího týdne mne čeká nová pracovní náplň, "povýšil jsem na políra stavebních úprav", už to znám z úprav domu, budu si muset všímat, jak se pracuje, zda něco není zjevně šizené, zda se vše správně utěsňuje, zda se nesetkám s podivným postupem práce... (A zároveň to znamená, že budu sice dostupný na mobilu, ale rozhodně nebudu pracovat s připojením k Internetu, což bude pro mne poněkud neobvyklé...)
Snažím se rozšířit si obzory a tak čtu pravidelně informace serveru ČBK. Dnes jsem se poučil o popeleční středě a následné době postní.
Od příštího týdne mne čeká nová pracovní náplň, "povýšil jsem na políra stavebních úprav", už to znám z úprav domu, budu si muset všímat, jak se pracuje, zda něco není zjevně šizené, zda se vše správně utěsňuje, zda se nesetkám s podivným postupem práce... (A zároveň to znamená, že budu sice dostupný na mobilu, ale rozhodně nebudu pracovat s připojením k Internetu, což bude pro mne poněkud neobvyklé...)
Snažím se rozšířit si obzory a tak čtu pravidelně informace serveru ČBK. Dnes jsem se poučil o popeleční středě a následné době postní.
Popeleční středa, která předchází první neděli postní, letos připadá na 17.2. Tímto dnem začíná velikonoční půst, příprava na největší událost v dějinách křesťanství – vzkříšení Ježíše Krista...
Odřeknutí si dobrého jídla, pití, oblíbené zábavy apod. však zdaleka není cílem postní doby. Je to jenom prostředek k umožnění přijetí duchovních věcí a především samotného Pána Ježíše. Věřící se mají ztišit, ponořit se do modlitby a do úsilí konat dobré skutky. Dobré skutky a skutky sebezáporu se nemají vykonávat s úmyslem, že je někdo bude obdivovat a chválit, ale s pokorou a vědomím, že je vidí Bůh: "A když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je ve skrytosti; a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí" (Mt 6,16-18)...
čtvrtek 11. února 2010
Otcové, spojte se!
Nadpis dnešního zamyšlení mne napadl, neboť v mém okolí opět přibyli na svět dva drobečkové, Kuba a Šárka. A tudíž se další dva "kluci" mohou hrdě nazývat slovem "otec". Další člověk se mnou bude sdílet nádherné tajemsví pocitu "být tátou". Tak to alespoň vnímám já!
To byla první myšlenka dnešního dne, ta druhá je boj s byrokracií. Boj s byrokracií a jejími nesmyslnými požadavky provází snad každý den mého života. A asi se toho v této zemi nelze nijak zbavit. Je to všudypřítomné.
A třetí téma dne? Nic není tak zlé, jak se zdá. Manželka dnes zjistila, že pomeranče, které jsem minulý týden dětem koupil, dala do skříně k bramborám, místo aby je dala do ledničky do spodního šuplíčku. A pomeranče rozkvetly zelenou plísní. Pavla z toho byla celá špatná... A tak jsem jí vysvětlil, že to má pustit z hlavy, jsou monohem vážnější témata, třeba velmi vážný úraz kolegova syna... Co je v tomto světle síťka plná zkažených pomerančů? Banalita, nad kterou se nemá smysl pozastavovat...
Vím, je to sice poněkud nekonzistentní soupis mých hlavních témat dnešního dne, ale to se tak občas stává: chci vám to sdělit, "milí čtenářové", a na klíně mám už skoro spící Leničku. To pak básnické "střevo" nemusí správně fungovat.
Poznámka na okraj:
Zase jsem dnes ve Vyškově vyslechl pár podivných názorů (jen tak prohozených v nezávazné debatě), které mne ujistili o tom, že ne já, ale jiní by měli být označeni za extrémisty. Jenže chápu, že problém je v tom, že já své názory píšu sem (a když někdo chce, za extrémistické je prostě označí), kdežto ty myšlenky, které jsem dnes vyslechl, a některé lze nejlépe označit výrazem "ubohé", nejsou nikde publikovány...
Doporučený link:
stáhněte si a nainstalujte nový Avast 5.0.
To byla první myšlenka dnešního dne, ta druhá je boj s byrokracií. Boj s byrokracií a jejími nesmyslnými požadavky provází snad každý den mého života. A asi se toho v této zemi nelze nijak zbavit. Je to všudypřítomné.
A třetí téma dne? Nic není tak zlé, jak se zdá. Manželka dnes zjistila, že pomeranče, které jsem minulý týden dětem koupil, dala do skříně k bramborám, místo aby je dala do ledničky do spodního šuplíčku. A pomeranče rozkvetly zelenou plísní. Pavla z toho byla celá špatná... A tak jsem jí vysvětlil, že to má pustit z hlavy, jsou monohem vážnější témata, třeba velmi vážný úraz kolegova syna... Co je v tomto světle síťka plná zkažených pomerančů? Banalita, nad kterou se nemá smysl pozastavovat...
Vím, je to sice poněkud nekonzistentní soupis mých hlavních témat dnešního dne, ale to se tak občas stává: chci vám to sdělit, "milí čtenářové", a na klíně mám už skoro spící Leničku. To pak básnické "střevo" nemusí správně fungovat.
Poznámka na okraj:
Zase jsem dnes ve Vyškově vyslechl pár podivných názorů (jen tak prohozených v nezávazné debatě), které mne ujistili o tom, že ne já, ale jiní by měli být označeni za extrémisty. Jenže chápu, že problém je v tom, že já své názory píšu sem (a když někdo chce, za extrémistické je prostě označí), kdežto ty myšlenky, které jsem dnes vyslechl, a některé lze nejlépe označit výrazem "ubohé", nejsou nikde publikovány...
Doporučený link:
stáhněte si a nainstalujte nový Avast 5.0.
středa 10. února 2010
Báseň pro Leničku
Lenička včera nechtěla usnout, ani když jsem ji složil a recitoval opakovaně jednoduchou básničku:
Občas mi zničehonic v paměti vytane text nějaké písně, v poslední době je to často píseň Pavla Dobeše SOUHVĚZDÍ ŽAB, zejména na úryvek :
Naše malá LeničkaJindy jí zpívám písničky Jaromíra Nohavici či jiného autora, ale v poslední době funguje spíš mluvené slovo. Ale včera večer nefungovalo nic!
to je hodná holčička.
Jenom zrovna dneska večer
nechce zavřít očička.
Občas mi zničehonic v paměti vytane text nějaké písně, v poslední době je to často píseň Pavla Dobeše SOUHVĚZDÍ ŽAB, zejména na úryvek :
...
A jenom budík mi zvoněním naději dává
Že rozum zas nalezne svůj klid
Jsem přece člověk, copak jsem žába?
Vždyť já se přece mohu probudit
...
úterý 9. února 2010
Všechno je to o komunikaci
Všechno je to o komunikaci. Celý den komunikujeme, s kolegy, s přáteli, s okolím... Ta spousta různé komunikace mne vede k zamyšlení...
Všechno je to o komunikaci. Dnes mi začla zlobit služba, kterou mám navázánu na mail. Maily se mi mají přeposílat na mobil, jenže dnes tato služba nějak dělala "psí kusy", místo aby kopie mailu došla na mobil, vracela se zpráva do mailové schránky a navíc se zobrazovala i odesílateli mailu. Takže jsem nakonec v mailu zapnul filtr s automatickou odpovědí:
Všechno je to o komunikaci. Jezdím teď do práce s jinou "partyjou" než dříve, a musím si to spokojeně vynachválit: v autě se nemluví sprostě (jak to dělal s oblibou jeden z kolegů, jenž ale kupodivu přepínal na jiný styl hovoru, když mu zavolala manželka, ale pak byl opět po sladkém telefonátu hned vulgární, byť jsem ho opakovaně žádal, ať nemluví sprostě), v "novém autě" se vedou příjemné inteligentní rozhovory na různá témata...
Všechno je to o komunikaci. Srovnávám si v hlavě dva dnešní rozhovory s různými úředníky. V jednom případě jsem já i druhá strana pokorně zmiňovali, že člověk je tvor omylný, že každý máme za něco zodpovědnost, že se navzájem ctíme a uznáváme... V druhém případě byly ignorovány zákony a úředník postupoval z pozice své úřednické moci a arogance, místo na zákony se odkazoval na novinový článek. Jak ubohé a směšné. Zachovat klid se mi někdy nedaří. A pořád platí: všechno je to o komunikaci.
Když komunikuji mailem, s některými lidmi si vyměňuji názory, hledáme řešení, vysvětlujeme si. Těch byla dnes kupodivu většina. Někteří raději napíší "bez komentáře", když se jim nechce nebo nedaří obhájit svůj názor. Nebo místo argumentů píší různá obvinění, nejasné náznaky, nařčení, ale argumentační hodnota vyjádření je nulová. A problém zůstává. Možná nechápu, proč někdo otevře problém a pak ho nepotřebuje vyřešit, šlo jen o podstatu, o to se hádat a dohadovat?
Všechno je to o komunikaci. Připouštím, že když se to vše sejde v jediný den, občas ztratím i já sebekontrolu. Když se snažím argumentovat a argumenty nejsou stavěny proti argumentům, prostě diskuse není...
Všechno je to o komunikaci. A tak děkuji své ženě, když mi kontroluje maily, zda i v případě psaní odpovědi stále jen věcně argumentuji, ač ani já ani ona nevíme, proč pisatel psal a co vlastně chtěl... Děkuji všem, co komunikovat umí a příjemnou komunikací (i když třeba o nepříjemných tématech) dělají svět lepší. Snad zase bude těch méně příjemných komunikací méně. Snad nebude muset má žena dlouho říkat: Tak se na to vybodni, nemáš to zapotřebí se s tou ženskou či tím chlapem dohadovat...
Všechno je to o komunikaci. Dnes mi začla zlobit služba, kterou mám navázánu na mail. Maily se mi mají přeposílat na mobil, jenže dnes tato služba nějak dělala "psí kusy", místo aby kopie mailu došla na mobil, vracela se zpráva do mailové schránky a navíc se zobrazovala i odesílateli mailu. Takže jsem nakonec v mailu zapnul filtr s automatickou odpovědí:
Pokud se Vám na Váš mail vrátila zpráva o nedoručení na coney@vodafonemail.cz, prosím, ignorujte ji. Je to interní chyba mého mobilního operátora... Mail je ale vpořádku v mé mailové schránce coney@centrum.cz. Mgr. Ing. R. NovotnýDoufám, že se mi podaří přijít na to, v čem je zádrhel u operátora a budu moct filtr zase vypnout, neb služba vodafonemail bud eopět řádně fungovat.
Všechno je to o komunikaci. Jezdím teď do práce s jinou "partyjou" než dříve, a musím si to spokojeně vynachválit: v autě se nemluví sprostě (jak to dělal s oblibou jeden z kolegů, jenž ale kupodivu přepínal na jiný styl hovoru, když mu zavolala manželka, ale pak byl opět po sladkém telefonátu hned vulgární, byť jsem ho opakovaně žádal, ať nemluví sprostě), v "novém autě" se vedou příjemné inteligentní rozhovory na různá témata...
Všechno je to o komunikaci. Srovnávám si v hlavě dva dnešní rozhovory s různými úředníky. V jednom případě jsem já i druhá strana pokorně zmiňovali, že člověk je tvor omylný, že každý máme za něco zodpovědnost, že se navzájem ctíme a uznáváme... V druhém případě byly ignorovány zákony a úředník postupoval z pozice své úřednické moci a arogance, místo na zákony se odkazoval na novinový článek. Jak ubohé a směšné. Zachovat klid se mi někdy nedaří. A pořád platí: všechno je to o komunikaci.
Když komunikuji mailem, s některými lidmi si vyměňuji názory, hledáme řešení, vysvětlujeme si. Těch byla dnes kupodivu většina. Někteří raději napíší "bez komentáře", když se jim nechce nebo nedaří obhájit svůj názor. Nebo místo argumentů píší různá obvinění, nejasné náznaky, nařčení, ale argumentační hodnota vyjádření je nulová. A problém zůstává. Možná nechápu, proč někdo otevře problém a pak ho nepotřebuje vyřešit, šlo jen o podstatu, o to se hádat a dohadovat?
Všechno je to o komunikaci. Připouštím, že když se to vše sejde v jediný den, občas ztratím i já sebekontrolu. Když se snažím argumentovat a argumenty nejsou stavěny proti argumentům, prostě diskuse není...
Všechno je to o komunikaci. A tak děkuji své ženě, když mi kontroluje maily, zda i v případě psaní odpovědi stále jen věcně argumentuji, ač ani já ani ona nevíme, proč pisatel psal a co vlastně chtěl... Děkuji všem, co komunikovat umí a příjemnou komunikací (i když třeba o nepříjemných tématech) dělají svět lepší. Snad zase bude těch méně příjemných komunikací méně. Snad nebude muset má žena dlouho říkat: Tak se na to vybodni, nemáš to zapotřebí se s tou ženskou či tím chlapem dohadovat...
pondělí 8. února 2010
Vzpomínky na léto 2007
Děkujeme kamarádce Kočičce za připomenutí nádherné dovolené v létě 2007.
Letos si Mondsee chceme zopakovat, tentokrát s oběma dětmi a babičkou...
neděle 7. února 2010
Víkend u babičky
Byl to takový poklidný hezký víkend.
V sobotu mi celá rodina spala až téměř do devíti. Já zatím ozálohoval FD, připravil auto (v pátek po tréninku jsme zaparkovali poněkud dál od domu), uklidil v kuchyni. Cestou do VO jsme se stavili na nákupu v Globusu, Leničce koupili 3 košilky a spoutstu drobností domů.
Ve VO nás babička pohostila, dětmi velmi oblíbenou, rajskou polévkou a šunkofleky. Pak jsme se, nejprve já a posléze i Pavla, neúspěšně pokoušeli uspat děti. Odpoledne se sešla celá rodina, pogratulovali jsme babičce k narozeninám, a u spousty jídla a pití povídali v příjemné atmosféře až do večera.
Večer samozřejmně nastal úkol zhostit se nádobí a úklidu, Filípka jsme "prodali" strejdovi "nahoru" na video, když si pěkně poprosil o pohádku... A brzy jsme padli do postele.
V neděli dopoledne jsem pomáhal Lucce s matikou, po obědě jsme jeli dom, po nákupu v Kauflandu dojeli na Vinohrady,vybalili, už před šestou okoupali děti, aby se mohli dívat na pana Tau, večerníček a Animáčka. Po skončení těchto pořadů je, doufám, uspíme, bo odpoledne spaly jen chvilku v autě...
V sobotu mi celá rodina spala až téměř do devíti. Já zatím ozálohoval FD, připravil auto (v pátek po tréninku jsme zaparkovali poněkud dál od domu), uklidil v kuchyni. Cestou do VO jsme se stavili na nákupu v Globusu, Leničce koupili 3 košilky a spoutstu drobností domů.
Ve VO nás babička pohostila, dětmi velmi oblíbenou, rajskou polévkou a šunkofleky. Pak jsme se, nejprve já a posléze i Pavla, neúspěšně pokoušeli uspat děti. Odpoledne se sešla celá rodina, pogratulovali jsme babičce k narozeninám, a u spousty jídla a pití povídali v příjemné atmosféře až do večera.
Večer samozřejmně nastal úkol zhostit se nádobí a úklidu, Filípka jsme "prodali" strejdovi "nahoru" na video, když si pěkně poprosil o pohádku... A brzy jsme padli do postele.
V neděli dopoledne jsem pomáhal Lucce s matikou, po obědě jsme jeli dom, po nákupu v Kauflandu dojeli na Vinohrady,vybalili, už před šestou okoupali děti, aby se mohli dívat na pana Tau, večerníček a Animáčka. Po skončení těchto pořadů je, doufám, uspíme, bo odpoledne spaly jen chvilku v autě...
pátek 5. února 2010
Děláš z nich mamánky!
Můžu to Pavle říkat pořád dokola a nedá si říct: "Děláš z nich mamánky!".
Vrátili jsme se z divadelního tréninku, donesli polospící děti z auta domů, vysvlékli je a uložili do postýlek. Filípek si poručil, že má s ním chvíli být maminka. Šel jsem tedy uspat Leničku, dal ji čistou plenku, prohlížel si s ní chvíli knížky (má období, kdy nechce předčítat, ale ukazovat na obrázky a říkat, co na nich je), pak jsem zhasnul a chvíli Leničce povídal. Lenička začla kňourat, po chvíli přispěchala Pavla, že už s Leničkou zůstane. Nedbá, když jí opakuji, že z dětí dělá mamánky, že se jí pak budou dožadovat obě děti každý večer. Nenechá si poradit...
Pro mne je to samozřejmně jednodušší, nebudu muset žádné z dětí přemlouvat, aby už spinkalo - i když mi to bude chybět, protože mne to baví - ale Pavla si pak bude stěžovat, že je unavená, že by chtěla od dětí chvíli klid... Jenže si je k tomu sama vede, že když se jí budou dožadovat, přijde... Já vím, maminkovské city vítězí nad rozumem...
Vrátili jsme se z divadelního tréninku, donesli polospící děti z auta domů, vysvlékli je a uložili do postýlek. Filípek si poručil, že má s ním chvíli být maminka. Šel jsem tedy uspat Leničku, dal ji čistou plenku, prohlížel si s ní chvíli knížky (má období, kdy nechce předčítat, ale ukazovat na obrázky a říkat, co na nich je), pak jsem zhasnul a chvíli Leničce povídal. Lenička začla kňourat, po chvíli přispěchala Pavla, že už s Leničkou zůstane. Nedbá, když jí opakuji, že z dětí dělá mamánky, že se jí pak budou dožadovat obě děti každý večer. Nenechá si poradit...
Pro mne je to samozřejmně jednodušší, nebudu muset žádné z dětí přemlouvat, aby už spinkalo - i když mi to bude chybět, protože mne to baví - ale Pavla si pak bude stěžovat, že je unavená, že by chtěla od dětí chvíli klid... Jenže si je k tomu sama vede, že když se jí budou dožadovat, přijde... Já vím, maminkovské city vítězí nad rozumem...
čtvrtek 4. února 2010
Kurzovní lístek
Dnes jen obsahová změna: do Sekce citací BLOGu přidán kurzovní lístek (neb kurzovní lístek vlastně cituji - přebírám pomocí scriptu) a na tento BLOG vložen vpravo jen příslušný odkaz...
Zobrazované měny nejsou náhodně vybrané...
Zobrazované měny nejsou náhodně vybrané...
středa 3. února 2010
Schváleno doporučení k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví
Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) během zimního zasedání, které se konalo ve dnech 25.-29.1.2010 ve Štrasburku, schválilo 29.1.2010 znepokojující dokument obsahující nového "Trojského koně" pro zavedení práva na potrat.Může mi namítat kdo chce co chce, ale kus pravdy na tom je určitě: člověk pravděpodobně není tím nejvyšším tvorem, který by měl vše řídit, vše předělávat, o všem rozhodovat, vše si podmaňovat, aniž by domýšlel všechny důsledky. A zatím to tak často dělá.
Štrasburk: Dokument, schválený parlamentním shromážděním 27.1.2010, předložila Britka Christine McCafferty a obsahuje doporučení, určené 47 členským zemím. Zpráva prošla 50 hlasy, 14 bylo proti a 4 poslanci se zdrželi hlasování. Všechny pozměňovací návrhy italských poslanců Lucy Volontého a Renata Fariny byly zamítnuty.
Dokument se věnuje tzv. sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví, termínu, který přes zdánlivě povzbudivé formulace poukazuje na přístup (i nezletilých bez informování rodičů) k antikoncepci, bezplatnému bezpečnému potratu, sterilizaci, umělému oplodnění a svobodné sexuální orientaci. Obsahuje tak dramatickou skutečnost, kterou chce "vnutit" členským zemím.
Zavedení "práva na sexuální a reprodukční zdraví" mezi schválená doporučení je novým "Trojským koněm" na zavedení potratu jako práva, i když bylo z předcházejících dokumentů a prohlášení OSN vyjmuto.
Přes některé ostré projevy nesouhlasu tak byla schválena rezoluce, která obsahuje ideologický cíl feministek (zaměřených na uvedení nového domnělého práva na potrat při příležitosti 15. výročí Mezinárodní konference o ženě, konané v roce 1995 v Pekingu) a ekonomický cíl mocné farmaceutické lobby – zhoubného spojenectví kultury smrti.
Zneklidňující je mimo jiné i to, že schválený dokument je základem akčního programu pro příští konferenci OSN o populaci a rozvoji. Kterou z hodnot zasáhne další "Trojský kůň"?
Nejde jen o plodnost (lidskou a sociální hodnotu, kterou je potřeba si uvědomovat a chránit ji), neboť to není ani nemoc ke zdolání ani nárokované právo, ale jde o vlastní smysl osoby (muže a ženy), obrazu Božího. Moderní člověk riskuje, že nepozná pravdu, která nás předchází, byla nám dána a nebyla vytvořena člověkem, jenž se ale díky prométheovské domýšlivosti považuje za jediného tvůrce sebe sama.
(zdroj: Irena Sargánková, 3. 2. 2010, 08:30, ČBK)
Jistě, jinak se budeme dívat na problematiku potratu a antikoncepce, pokud budeme chtít řešit situace typu znásilnění ženy a počatého dítěte. Ale rozhodně jinak bychom se měli dívat na tuto problematiku ve světle běžného chování člověka - je nám skutečně sexualita dána jen "na hraní", a když z ní náhodou vzejde potomek, máme jeho zárodek zničit ještě před narozením?
Vím, to je na dlouhou diskusi... Třeba se k takové diskusi s nějakou spřízněnou duší v blízké budoucnosti dostanu.
I když s jednou osobou, se svou ženou, bych raději toto téma velmi rád řešil, aniž by to bylo nutné, aniž by nás k tomu vedly okolnosti, neboť vím, že se zatím nejspíš neshodneme...
úterý 2. února 2010
Obsáhlé zamyšlení
O víkendu jsem se věnoval rodině. V sobotu jsem byl dopoledne s dětmi v knihovně, a byť se mi na konci návštěvy knihovny trochu rozdováděli a začli se honit mezi regály knížek, musím říct, že i Filípek i Lenička byli vlastně celou dobu moc hodní. Nevím, možná je to tím, že se na ně dívám jinak než Pavla, jež má na starosti Leničku od pondělí do pátku celý den, ale celkově se mi prostě zdá, že máme hodné děti.
V sobotu odpoledne jsem při uspávání Leničky usnul v posteli vedle ní, přece jen jsem byl za celý týden dost utahaný, a tak se není co divit, večer se mi alespoň tak brzo nezavíraly oči a mohl jsem si chvíli před usnutím číst, dvě povídky z Salingera. Nutno podotknout, že těm vyprávěním tak nějak nerozumím. "Co tím chtěl básník říci?" Má to vyjadřovat existenciální nejistotu lidiček v USA v průběhu druhé světové války? Ve škole jsme se o Salingerovi neučili a hledat v chytrých knihách "obecné odborné hodnocení" Salingerova díla se mi zatím nechce, ale asi na to brzy dojde.
V neděli dopoledne jsem byl s dětmi na Strnadově, potkali jsme se s Janou, děti si chvíli hrály s Ríšou - jak ten čas letí, už je to rok, co se ten "špunt" narodil - pak jsme nakoupili v LIDLu a vrátili se dom. Odpoledne jsem doučoval neteř Lucku a kamarády Jarka, kteří by rádi zvládli zkoušku už tento čtvrtek.
Týden v práci začal tak nějak v duchu vtipu, co jsem si ho sem na blog dal v neděli večer, už cestou do práce mne tak nějak divně naladili kolegové, co jsem je vezl, zesměšňovali každou zprávu v rádiu, skoro vše kritizovali... Co je to za svět, v němž žijeme? Nic se nebere vážně, všichni všechno kritizují, na všem se hledá něco špatného...
Bohužel dál o průběhu týdne mohu říct asi následující: když s něčím pomůžete, něco zařídíte, něco nachystáte, (občas, někdy) někdo poděkuje. Když upozorníte, že je něco špatně, okamžitě většina lidí odpovídá útokem, třeba slovy "ty nemáš co dělat, že strkáš nos do takovýchto věcí" (a není vůbec podstatné, pokud je stejný obsah sdělen slovy jinými, zaobalen do "krásného kabátu").
Ach jo!
Pro odlehčení jeden odkaz, co mi poslala má bývalá studentka: "holky se švihadly"
V sobotu odpoledne jsem při uspávání Leničky usnul v posteli vedle ní, přece jen jsem byl za celý týden dost utahaný, a tak se není co divit, večer se mi alespoň tak brzo nezavíraly oči a mohl jsem si chvíli před usnutím číst, dvě povídky z Salingera. Nutno podotknout, že těm vyprávěním tak nějak nerozumím. "Co tím chtěl básník říci?" Má to vyjadřovat existenciální nejistotu lidiček v USA v průběhu druhé světové války? Ve škole jsme se o Salingerovi neučili a hledat v chytrých knihách "obecné odborné hodnocení" Salingerova díla se mi zatím nechce, ale asi na to brzy dojde.
V neděli dopoledne jsem byl s dětmi na Strnadově, potkali jsme se s Janou, děti si chvíli hrály s Ríšou - jak ten čas letí, už je to rok, co se ten "špunt" narodil - pak jsme nakoupili v LIDLu a vrátili se dom. Odpoledne jsem doučoval neteř Lucku a kamarády Jarka, kteří by rádi zvládli zkoušku už tento čtvrtek.
Týden v práci začal tak nějak v duchu vtipu, co jsem si ho sem na blog dal v neděli večer, už cestou do práce mne tak nějak divně naladili kolegové, co jsem je vezl, zesměšňovali každou zprávu v rádiu, skoro vše kritizovali... Co je to za svět, v němž žijeme? Nic se nebere vážně, všichni všechno kritizují, na všem se hledá něco špatného...
Bohužel dál o průběhu týdne mohu říct asi následující: když s něčím pomůžete, něco zařídíte, něco nachystáte, (občas, někdy) někdo poděkuje. Když upozorníte, že je něco špatně, okamžitě většina lidí odpovídá útokem, třeba slovy "ty nemáš co dělat, že strkáš nos do takovýchto věcí" (a není vůbec podstatné, pokud je stejný obsah sdělen slovy jinými, zaobalen do "krásného kabátu").
Ach jo!
Pro odlehčení jeden odkaz, co mi poslala má bývalá studentka: "holky se švihadly"
pondělí 1. února 2010
Svátek Uvedení Páně do chrámu
V úterý 2.2. slaví církev svátek Uvedení Páně do chrámu – Hromnice. Panna Maria a svatý Josef přinesli Ježíše jako dítě do chrámu, aby ho obětovali Bohu. V Jeruzalémě se dnešní svátek slavil už v 5. století, v Římě od 7. století pod názvem Setkání. Právě akcent setkání připomíná východní církev, když svátek nazývá Setkáním Páně. Od 10. století se objevuje v liturgických knihách na Západě název Očišťování Panny Marie. Nynější název znovu připomíná, že je to svátek Páně. Je to ovšem také svátek Panny Marie. Lukášovo evangelium přibližuje událost takto: "Simeon (pozn. prorok, zbožný stařec) jim požehnal a jeho Matce Marii prohlásil: 'On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat – i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí'" (Lk 2,34-35). Předpověděl tak jeho spasitelné utrpení. Ježíše nazval "světlem k osvícení pohanů". To byl zřejmě důvod k tradici svěcení svící. Křesťané je zapalují při společné modlitbě nebo v nebezpečí, např. při ohrožení přírodními živly, aby se svěřili Bohu. Lidové povědomí o svátku Hromnic je také zakotveno v pranostikách, např. "Na Hromnice o hodinu více" nebo "Na Hromnice zimy polovice"...
Více na serveru cirkev.cz
Proč sem tento text dávám? Přátelé, nevím, udiven světem kolem sebe a chování lidí v něm, dělám to, co dělá spousta lidí - obracím se k víře a hledám řešení... Jenže to nedělám stylem cesty do kostela a posloucháním kněze, ale analýzou různých myšlenek...
Více na serveru cirkev.cz
Proč sem tento text dávám? Přátelé, nevím, udiven světem kolem sebe a chování lidí v něm, dělám to, co dělá spousta lidí - obracím se k víře a hledám řešení... Jenže to nedělám stylem cesty do kostela a posloucháním kněze, ale analýzou různých myšlenek...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)