2009, 2010, 2011 © Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný

Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a tak trochu spisovatele...
Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný, Strnadova 9/15, 628 00 Brno, mobil: 777 083 126 e-mail: coney@centrum.cz

středa 30. června 2010

Dětská autosedačka na předním sedadle

Vzhledem k blížícím se dovoleným, a vzhledem k tom, že budeme potřebovat, aby nás jelo v autě pět - já, manželka, obě děti, babička - zkoumal jsem, zda mohu dát Filípka v autosedačce dopředu a babičku s Pavlou dozadu vedle Leničky. Neboť se vzadu bude přece jen poněkud pohodlněji sedět dvěma vedle jedné dětské autosedačky než jednomu mezi dvěma autosedačkami - to skoro nejde, zkoušel jsem to!
A zjistil jsem, že to jde, dokonce i v Rakousku, neboť česká pravidla říkají, že
...
§ 6
(1) Řidič motorového vozidla je povinen
b) nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3), které není vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, 1. dítě mladší tří let, 2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče,
c) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití dětské autosedačky; při této přepravě 1. dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho hmotnosti a tělesným rozměrům, 2. na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy,
d) umístit a upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské autosedačky podle podmínek stanovených výrobcem dětské autosedačky v návodu k použití této dětské autosedačky,
e) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N3), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost převyšuje 36 kg nebo tělesná výška převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,
f) přepravovat ve vozidle kategorie M1 a N1), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek prostoru neumožňuje umístit třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než 150 cm na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,
g) poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidle kategorie M2 a M3), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný bezpečnostní systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem.
...
Tedy, když byla Lenička vpředu ve "vajíčku", musel být airbag vypnutý, když bude Filípek vpředu v dětské autosedačce, mohu airbag nechat zapnutý. No a v Rakousku je to nemlich to samé
Vážený pane ....
V Rakousku platí naprosto stejný předpis jako v ČR, tedy že dítě smí cestovat i na předním sedadle osobního auta v homogolované dětské sedačce, která je umístěna ve směru jízdy.
S přátelským pozdravem
Rakouské velvyslanectví Praha

Von: KUSOLITS Jan
Gesendet: Montag, 06. April 2009 08:52
An: SLOVAKOVA Eva
Cc: KLESTIL-LOEFFLER Margot ; FOLIE Adelheid ; FASCHING Helmut
Betreff: WG: dítě na předním sedadle v autě
Citováno z autorevue.cz, nejsem první, koho to zajímalo.
Mimochodem, německý zdroj informací najdete zde, ono se to totiž v celé Evropě váže na čl. 2 odst. 1 písmeno c směrnice 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o používání dětských zádržných systémů (Úř. L 373, s. 26) a čl. 1 bodu 3 směrnice 2003/20/ES Evropského parlamentu ze dne 8. dubna 2003 (Úř. EU č. L 115 byla s. 63).

úterý 29. června 2010

Otfried Preussler : Malá čarodějnice

Nevím proč, Filípek si v pondělí večer vzpoměl na knihu Malá čarodějnice (autor Otfried Preussler). Myslel jsem si, jak bude jednoduché najít na webu text knihy a kousek mu z ní přečíst, ale ouha. Našel jsem ledacos, jen text knihy ne. Co bylo to ledacos?
  1. Odkaz na blog Čtu - čteš - čteme,
  2. pracovní sešit Duhové čtení na téma této knihy,
  3. odkaz na Literární doupě
  4. a zajímavý web mojecestina.cz,
ale Malou čarodějnici nikoliv. Pokud mne snad někdo opraví v mém předpokladu, že na webu ten text přístupný není, a zašle mi odkaz, vůbec se nebudu zlobit...

pondělí 28. června 2010

Fišerova vláda v demisi, nová vláda na dohled

V pátek Fišerova vláda podala demisi, Klaus jmenuje Nečase v pondělí premiérem, tak to má tentokrát spád. Nu což, ať na divadelních prknech, nebo na Pražském hradě za bzučení kamer...
Celý svět je divadlo a my jsme jenom herci...
O svém dalším postupu totiž prezident Václav Klaus hovořil v televizi Prima, řekl, že Nečase přijme v 10:00 na Pražském hradě. Potom bude podle Klause jistý čas na to, aby Nečas vládu složil a prezident jmenoval ministry. Potom teprve poběží měsíční lhůta na to, aby kabinet předstoupil před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry. Vznikající koalice ODS, TOP 09 a VV má v dolní komoře 118 z 200 hlasů. "Číslo 118 je téměř neskutečné, téměř nevídané," podotkl Klaus. "Vládu potřebujeme z řady důvodů. Je tu Damoklův meč v podobě státního rozpočtu," pokračoval prezident. Zpochybnil také vyjádření vyjednavače VV Víta Bárty, který serveru iDnes řekl, že v současnosti je šance na přímý vstup VV do kabinetu asi pětinová. "Nevím, zda je to blufování," uvedl Klaus. Současné jednání o kabinetu označil prezident za "idylku" ve srovnání s tím, co prý zažíval ve funkci premiéra a předsedy ODS v 90. letech s tehdejšími předsedy KDU-ČSL Josefem Luxem a Občanské demokratické aliance Janem Kalvodou. (Volně podle mailového zpravodajství ČRo.)
Neděli jsme si doma užili, až do odpoledne bez dětí. Sice byla pracovní (4x naplnit pračku, uklidit kdeco - dětské pokoje, konečně zimní oblečení, ... nějak doma nestíháme), ale příjemná. Když babička děti přivedla, uvědomili jsme si, jak bez nich bylo doma šílené ticho.
Večer jsme Filípka ostříhal, děti se okoupali, ostříhal jsem jim nehtíky a Leničku uspal... Tedy dobrou noc...

neděle 27. června 2010

Queer Parade v Brně

V sobotu dopoledne jsem byl s dětmi a babičkou v Mahenově knihovně na Kobližné - šalina nás ale na náměstí Svobody nedovezla, jela odklonem, neboť náměstí Svobody bylo již od desíti bez šalinek. Cestou jsme potkali policejní těžkooděnce (čtveřici), Filípkovi jsem musel vysvětlit, kdože to ti policajti v plastovém brnění jsou.Když jsme odcházeli z knihovny, už byl vstup na náměstí Svobody z Kobližné uzavřen, u Měnínské brány pak policisté legitimovali dva mladíky v maskáčích a s čírem (divná to kombinace).
Proč to vše? "Radikálové, kteří chtěli zabránit průvodu na podporu sexuálních práv menšin Queer Parade v Brně, od něj zůstali odříznuti. Policisté jim po celou dobu bránili ve vstupu na náměstí Svobody, odkud průvod šesti set lidí vyšel. Policie zadržela sedm extremistů." Tolik citace z idnes.cz. Další popis událostí najdete například na internetovém zpravodajství ČT24, kde naštěstí článek Centrum Brna patřilo Queer parade (vloženo: 26. 6. 2010 05:55, autor: ČT Brno, aktualizováno: 26. 6. 2010 14:32) začíná uklidňující větou: "Queer Parade Brno 2010 Brno - Queer parade v Brně skončila, i přes obavy kvůli protestům extremistů, se obešla bez větších incidentů."
Při hledání informací na Internetu, kdeže se ti radikálové vlastně měli vzít, jsem pochopil - na Internetu se dá najít vše, mimo jiné i to, co bych nazval "temná strana věci", tedy webová stránka, kde se ti radikálové svolávají - zde - podotýkám, že člověk ani nijak usilovně hledat nemusel, stačilo do vyhledavače Google zadat heslo Queer parade. Mno, naštěstí, pro nás obyčejné lidi, se jim tentokrát žádná lumpačina nepovedla a ten jejich "odpor" nic nedokázal a nikomu snad neublížil. Tolerance zvítězila.
No, a zatímco se v centru Brna odehrávalo toto vše, my už se doma chystali, a následně odjeli, na úplně jinou parade, do Řicmanic na oslavu Kačenčiných narozenin (každý rok se nás partia rodin s dětmi schází na začátku prázdnin na chatě Kačenčiny babičky, a Kačenčini rodiče tam chystají roztomilý dětský mejdan). Letos už bylo Kačence šest, v září půjde do školy, už je to velká holka. Dětem se tam náramně líbilo, i Filípek i Lenička se z kdekým hned kamarádily. A my dospělí jsem si příjemně zaplkali. Prostě příjemně prožité odpoledne.
Večer jsme děti předali babičce a nedělní ráno a dopoledne si užijeme sami doma - konečně ledacos uklidíme, doděláme,dochystáme, dopíšeme... Aniž by nám ti dva špuntíci stále běhali kolem.
Ne, nechci si na své děti stěžovat, ale na malou chvilku být doma bez nich taky není špatné...

sobota 26. června 2010

Dvě zajímavé informace z webu kurzy.cz

Společnost Microsoft ukončí ve středu 30. června prodej legalizačních licencí Get Genuine Kit pro Windows XP Professional, Windows Vista Business a Windows Vista Home Basic. Více k tématu zde.
Ministerstvo dopravy uvažuje, že České dráhy přijdou o nádraží
České dráhy (ČD) by mohly v budoucnu přijít o nádražní budovy a související infrastrukturu, podobně jako se od nich v minulosti oddělila železniční kolejová síť. Celý článek naleznete zde.

pátek 25. června 2010

Zdeňka, Jan, Ivan

Tak tento týden je nějaký "přesvátkovaný" z pohledu jmen, která se vyskytují mezi příbuznými a známými.
Ve středu jsme pogratulovali k svátku babičce Zdeňce (mojí mamince), pravda, jen narychlo, před divadelním tréninkem. Které další Zdeňky znám jsem ani nijak nestihl promyslet.
Včera měl svátek Jan - takže jsme měli (a zapomněli) pogratulovat mému bratranci - navíc mu bylo k čemu gratulovat, složil ten den státnice! Tož dodatečně, vše nej a gratulujeme k úspěchu.
(A Janů, Honzů, Honzíků je spousta, i v divadle se nám nějací vyskytují, ale nějak na gratulace nezbyl čas, tož se omlouvám.)
No a dnes má svátek Ivan, jméno původem ruské, ale u nás celkem zdomácnělé, tedy i jim vše nejlepší, možná, že sem na blog chodí pročítat si mé texty i jeden z mých studentů tohoto jména, tož i jemu vše nej... Kdekdo mu říkal "Ivánku" a nikdo to, myslím, nemyslel nijak zle...

čtvrtek 24. června 2010

"Unavený" den

Cítím se od rána šíleně unavený, ospalý, nesoustředěný... Takže den je spíš o "jakémsi přežití", byť počasí jest milé, ba přímo příjemné...
Takhle podivně jsem se cítil už od včera, večer po návratu z Měřína se mi na tréninku divadla celkem dařilo, snad proto, že jsem se cítil unaven a vlastně jen vykonával vše jakoby mechanicky, bez hloubání o tom, jak co má být...
Vzhledem k výše popsanému dnes programátorské výstupy nebyly nic moc, takže nezbývá než se doma pokusit realizovat se v kuchyni...
Mám se stydět za to, že si čtu články v "ženských internetových magazínech" jako je bety.cz? A že mne zaujal třeba článek o ženách baculkách či text Kolik sexu je málo? Ne, není se proč stydět, myslím, že je to celkem normální. Jen spousta lidí o spoustě věcí odmítá otevřeně mluvit...

středa 23. června 2010

Zase si "hraju"

Tak jsem si nad dalším z mnou vedebých blogů, tímto blogem, trochu pohrál se vzhledem s pomocí nové služby serveru blogger.com nazvané Návrhář šablon.
Jinak povídání o Měříně, kde jsem toto úterý a středu, najdou Ti pozvaní na privátní části tohoto blogu. Nejsem si jist, zda lze totiž informace z Měřína považovat za dostatečně veřejné... Tudíž raději předpokládám, že nikoliv...

úterý 22. června 2010

Vše nejlepší, Pavlo

Sice jsem ráno tak letmo své manželce popřál vše nejlepší k jejímu dnešnímu svátku, ale proč tak neučinit ještě jednou, veřejně! Tedy:
Vše nejlepší, Pavlo!
Jinou Pavlu než svou ženu neznám (tedy alespoň si v tomto okamžiku žádnou ženu či dívku toho jména neuvědomuji), a tak jen podotknu, milé dámy a dívky tohoto jména, Vy, jež toto čtete, si svůj sváteční den užijte, či přesněji jistě jste užily.


A jedna ekonomická zajímavost z dnešních zpráv ČRo:
Hampl: ČR není připravená vzdát se své měnové politiky
Česká republika není připravená vzdát se své měnové politiky, euro není připravené stát se dobrou měnou pro Česko. Na diskusním setkání vrcholových manažerů a státních činitelů, které pořádá vydavatelství Euronews, to řekl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Bývalý eurokomisař Vladimír Špidla uvedl, že projekt eurozóny je výrazně spojený s evropskou integrací, která je naplňováním ambicí největších evropských hráčů. Tento projekt bude podle něj hájen, mezi vyspělými zeměmi EU bude prý velká ochota zaplatit za něj vysokou částku. Hampl vidí jako neslučitelné, aby eurozóna umožňovala v členských zemích rozpočtovou autonomii a zároveň se snažila o vynucování rozpočtových pravidel. "To je kvadratura kruhu," poznamenal. Jednotná měna podle Hampla nesladila odlišnou strukturu eurozóny, nezajistila hospodářský růst členských států a nevynutila v nich základní ekonomické reformy, což bylo hlavní očekávání. "Stal se opak," podotkl. Hampl připustil, že mezi pozitiva přijetí eura patří snížení některých transakčních nákladů, z makroekonomických efektů pak přineslo nižší a méně proměnlivou inflaci. Ta ale podle něj nebyla problémem ČR.

Po třech týdnech v práci

Po třech týdnech v práci jsem měl ráno "problém" uvědomit si číslo krabičky, v níž mám uložené klíče - no prostě jsem se spletl, přiznávám...
Zubařka i prezentace o Estonsku - dvě akce dnes dopoledne v práci proběhly bez vážnějších zádrhelů, u zubařky jsem sice musel mít otevřená ústa více než půl hodiny a při prezentaci jsem si vždy následně uvědomil, co že jsem gramaticky řekl anglicky nesprávně, ale obsah byl, myslím, adekvátní a byl pochopen.
Pozastavoval jsem se nad kvalitou některých mailů, které jsem dnes četl, autoři zjěvně neznali zásady psaní správného mailu.
Málem bych zapomněl, v neděli večer jsme zkoušeli novou domácí pekárnu, upekli jsme si bochníček chleba (z připravené směsi, jen jsme dodali rozinky), počítám, že tímto způsobem budu rodinu trochu rozmazlovat, dokud mne to nepřestane bavit (nové koště dobře mete, ale dle vyjádření celé řady známých to člověka časem omrzí...). V pondělí večer jsem upekl "čokoládový chléb s jahodami".
Začínám svůj mobil učit nové kousky pomocí spolupráce s počítačem na Ovi by Nokia...

pondělí 21. června 2010

Návrat domů II.

Večer se "dovybalování" trochu protáhlo do noci, ač nutno říci, že Leničku se mi podařilo uspat bez problémů, a pak mi zbylo už jen vybalení posledních drobností, dokumentace z Estonska (kterou jsem měl s sebou na pobytu v Jeseníkách též a pracoval s ní), knihy, časopisy atd.
Takže spát jdu kolem půlnoci, ráno mne čeká, už trochu neobvyklé (po třech týdnech) vstávání do práce zase o půl šesté...
Bude to trochu šok.
Kulička na praní Ecogenie
Důvěřovali byste něčemu, co na internetu "neexistuje", nepočítám-li reklamu na výrobek na stránkách příslušné (teleshopingové) firmy? Já ne, a tak přesně tento závěr činím nad výrobkem "Kulička na praní Ecogenie", na niž se mne před nedávnem dotázal kamarád...

neděle 20. června 2010

Návrat domů

Na cestě z PRI jsme se zastavili u babičky ve VO, děti si užily zahradu, pískoviště, opékání špekáčků na ohýnku, sbírání jahod, psa Bárta...
Doma nás čekalo vybalení, zapnutí pračky, prostě koloběh po návratu z pobytu mimo domov. A vzhledem k tomu, že se dnes nějak změnil atmosférický tlak či co, těším se, až večer padnu do své domácí postele.
Automaty na mléko ve Vyškově už tolik nelákají, jejich denní obrat se snížil na méně než polovinu, hlásá článek agentury Mediafax. Pravda je, že i já jsem už do mlékomatu po počátečním nadšení přestal chodit, neb mléko si dávám jen do kávy a když jsem jej zavčas nevypil, to z automatu zkyslo.

sobota 19. června 2010

Několik zajímavostí z Internetu

  1. Rodící se vládní koalice se dohodla, že odloží připravované zavedení elektronických vinět pro osobní auta, kterými měly být nahrazeny dosavadní dálniční známky. Projektu, který by si vyžádal miliardy korun a týkal by se všech uživatelů českých silnic, se věnujeme ekonomická rubrika ČRo. Celý článek zde.
  2. Konec Eura přijde do pěti let, říká průzkum na serveru kurzy.cz a související odkazy. Kdo chce, více zde.
  3. Komunální volby se letos budou konat spolu s prvním kolem senátních voleb 15. a 16. října. Termín vyhlásil prezident Václav Klaus. ČTK o tom informoval prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Kandidátní listiny pro senátní i obecní volby tak budou muset být sestaveny a odevzdány nejpozději v úterý 10. srpna. Při senátních volbách budou voliči rozhodovat o obměně třetiny členů horní komory - budou tedy volit 27 senátorů. Pokud nikoho nezvolí hned v prvém kole, vítěze vyberou ze dvou finalistů o týden později ve druhém kole, které bude 22. a 23. října. Senát má celkem 81 členů, jejichž mandát je šestiletý. Každé dva roky se ve volbách mění třetina z nich.
  4. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zahájil diskusi s Českými Radiokomunikacemi o využití kmitočtů po vypínaných analogových televizních dokrývačích. Podle předsedy Rady ČTÚ Pavla Dvořáka připadá v úvahu, že by tyto kmitočty mohli využít mobilní operátoři pro dokrytí svých sítí GSM v místech, kde není vůbec nebo skoro žádný signál pro mobilní telefony. Více zde.

pátek 18. června 2010

Ella má narozeniny



Naše děti si tu našli kamarádku a ta dnes slaví třetí narozeniny. A tak jsme včera trošku slavili.
Dopoledne byly maminky s dětmi za ovečkami, po obědě jsme udělali malou bazénovou párty (s balónky, s nasvíceným bazénem, své děti jsem vzal i na krátko do sauny...) Odpoledne všechny děti (naše i Ella) usnuly jak špalíčky.
No a večer po večeři Ella dostala dort, povídali jsme si, a po uzavření jídelny strávili příjemné dvě hodiny na svahu u minigolfu, obloha na závěr krásně zrudla červánky, tož do sprchy a do hajan...
Malá fotodokumentace předchozích dní:
Filípek, a Lenička s Ellou na kolonádě

Já tamtéž na témže šutru "velbloudovi"

Pomník V. Priessnitze



Několik zajímavostí:
  1. Flash Game Monkey Go Happy 2 je u nás stále oblíbená, až se vrátím do práce, musím se zeptat kolegy, zda už do ní zasvětil svého syna...
  2. Téma vuvuzel:
    Psal o tom, jak jsem zjistil, kdekdo: digizone.cz i na blogu tamtéž.
  3. Víte, že už i Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český, má své vlastní webové stránky...

čtvrtek 17. června 2010

Řev vuvuzel

Nejprve jsem netušil, co to ty vuvuzely jsou, a když jsem na ten pojem narazil potřetí, začal jsem pátrat na internetu:
Řev vuvuzel šíří viry a bacily.
...
Jekot afrického bakelitového "rohu" vuvuzela, který po prvních třech dnech zápasů docela otrávil dojem z mistrovství světa, dosahuje 127 decibelů. Motorová pila u vašeho ucha se vzmůže sotva na stovku, porovnali účinek specialisté z nadace Hear the World, organizace upozorňující na příčiny ztrát sluchu.
Jiná studie doplnila další kvalitu - podle lékařů umělohmotné trubky rozšiřují po stadionu a jeho návštěvnících bacily a viry chřipky.
Co je prozatím bezkonkurenčně nejsledovanějším videem mistrovství světa v jižní Africe? Možná sázíte na perfektní trefu domácí JAR v úvodním zápase proti Mexiku. Branka, kterou pustil anglický brankář Green Američanům byla taky moc pěkná. Anebo německá kanonáda proti Austrálii?
Ale kdeže. "The Vuvuzela - Legendary horn!".



A teď zase pár řádků o našem lázeňském pobytu v Jeseníkách...
Další den se odehrál v onom krásném lázeňském rozpoložení: Děti s Pavlou dopoledne na procházce, já na lázeňských procedurách, odpoledne zdravý spánek, po večeři společná procházka po kolonádě, až ke kapli V. Priessnitze (a prošli jsme tak kdesi kolem web kamery).
Večer, po uspání dětí, jsem se věnoval zpracování podkladů do práce na pondělí, proto taky píšu tento příspěvek až po půlnoci, ale to už k životu patří - chci-li si přes den užívat s rodinou, kousek času na práci je třeba najít v noci. Nestěžuju si.

středa 16. června 2010

YouTube na podporu boje proti rakovině u dětí?

Dostal jsem mailem:
Nerozesílám běžně odkazy na videa, ale tohle jsem skoukl. Klip na YouTube na podporu boje proti rakovině u dětí. Nahráli známé osobnosti herci. Viděl jsem to, není to žádný "hoax" ani montáž. Za každé shlédnutí dostane nadace nějaký drobný peníz. Stačí jen poslouchat a poslat odkaz přátelům: odkaz na YouTube
Jak je to v reálu? Dokonalý marketingový tah nebo skutečně nějaký způsob dobročinnosti? Kdo to chce pochopit, přečte si článek Video proti rakovině - mýty a fakta ze serveru hoax.cz a bude moudřejší... V podstatě to tak trochu hoax je... Neboť část toho mailu není pravdivá...



A teď zase pár řádků o našem lázeňském pobytu v Jeseníkách...
Dětičky nás moc nezlobí, odpoledne hezky spí (včera obzvlášť, po obědě jsme byli na bazénu - vnitřním, s nádherně teplou vodou - a pak všici usnuli a málem zaspali večeři), jen večer se jim pak po vydatném odpoledním spánku nechce moc brzy do postýlek.
Nachystal jsem si do práce první prezentaci o Estonsku, ještě musím dopracovat druhou, reflektující otázky, které mi vyspecifikoval můj šéf.
Jinak stíhám po večerech a nocích díky mailu a připojení na Internet skoro vše, co není náročné na rychlost připojení, neb ta je u velkých grafických souborů poněkud zoufalá... Hold modem není 100Mb síť...

úterý 15. června 2010

Monkey Go Happy 2


Filípek včera objevil na serveru mojehry.cz novou verzi z dílny pencilkids.com, a to Monkey Go Happy 2. A tatínek byl na dost dlouho bez počítače...

pondělí 14. června 2010

Let z Tartu do Vídně

Let z Tartu do Vídně - fotografická vzpomínka na cestu z Estonska
Odlet z malého letiště v Tartu...


Rašelinová pole u Rigy...

Jdeme v Rize na přistání (těch fotografií se stínem našeho letadla mám nádhernou sérii).

Odlet z Rigy

Ono "záhadné" Neziderské jezero zmiňované zde

Přistání ve Vídni...

neděle 13. června 2010

Česká síťovka prožívá svoji renesanci

Podle webu ČRo: Česká síťovka prožívá svoji renesanci
Dá se smotat do malého klubíčka i naplnit neuvěřitelným množstvím věcí. Mnozí jste s ní ještě chodili nakupovat. Řeč je o síťovce, populární tašce, která téměř vymizela. Málokdo ví, že síťovka je český vynález a nyní znovu prožívá svoji renesanci.
Byl konec 19. století a na Ždársku spatřila světlo světa první síťovka. Zasloužil se o ni Vavřín Krčil. Aby pomohl své rodině, naučil se už v jedenácti letech síťování. Později začal vyrábět galanterní zboží a mezi jeho nejúspěšnější artikl patřily vlasové síťky. Vyvážel je úspěšně i do zahraničí. Pak však přišla éra zkracování účesů a o síťky už nebyl takový zájem. Ale podnikatel k nim přidal dvě uši a populární síťovka byla na světě. Její výroba byla levná, a taška se postupně stala hitem, který se exportoval do řady zemí celého světa. Jeho vynález mu však vzala konkurence.
...
Síťovka má podobný čas rozpadu jako igelitová taška, ale její životnost je mnohonásobně vyšší. My máme vyzkoušeno a tvrdíme, že jedna síťovka nahradí 200 igelitových tašek každý rok.
...
Vynález Vavřína Krčila slavil úspěch i na výstavě EXPO 2010 v čínské Šanghaji. Síťovka měla být dokonce jednou z pěti 'českých perel' v kategorii vynálezů, které ovlivnily svět. Zůstala sice těsně pod stupni vítězů, ale manažerovi Expa Jiřímu F. Potužníkovi bylo líto tašku vyřadit. A navrhl proto Zdeňku Červinkovi, aby si do síťovek mohli návštěvníci českého pavilonu dávat nakoupené dárky. A ten souhlasil. Úspěch těší i Vavřínova vnuka Romana Krčila, který má z návratu vynálezu svého dědečka radost.



A teď zase pár řádků o našem lázeňském pobytu v Jeseníkách...
Včera večer se mi podařilo obě děti uspat - nejdřív totiž usnula Pavla, pak si dobrovolně lehl a usnul Filípek, a nakonec mi Lenička usnula na zemi na polštáři.


Dnes dopoledne jsme byli na výletě - u oveček (kousek před jesenickým Peklem), následně pak vzhůru kolem hájenky nad sjezdovku a nad louku Priessnitzova parku. Celkem měl ten výlet sice asi jen 3 kilometry, ale slušné převýšení a Filípek to vše uťapal sám...
A odpoledne všici spořádaně vytuhli (píšu měkké i, vytuhly děti, vytuhla maminka, ale vytuhl i tatínek!)...

sobota 12. června 2010

Nocí kejklířů začal v Brně první Divadelní svět věnovaný Havlovi

Nocí kejklířů začal v Brně první Divadelní svět věnovaný Havlovi
Nocí kejklířů, nabitou divadelními, akrobatickými a kejklířskými vystoupeními pod širým nebem, začal v pátek v Brně první ročník Divadelního světa, podle pořadatelů největšího divadelního festivalu v Česku. "Festival nabízí více než 200 představení venku v ulicích i uvnitř v divadlech," řekla při zahájení na náměstí Svobody ředitelka přehlídky Sylvie Pospíšilová. Patronem festivalu je Václav Havel, jemuž je také věnována hlavní dramaturgická linie prvního ročníku. Noc kejklířů odstartovala už brzy odpoledne průvodem akrobatů na chůdách přes střed města. Mezi ohlášenými hosty festivalu je i Václav Havel, jenž měl při nedávném pobytu v New Yorku zdravotní potíže. Zhlédne například uvedení svého polozapomenutého textu Prase a novinky Pět tet, což je jakýsi dovětek ke slavné Vernisáži. Podle režiséra Vladimíra Morávka stráví Václav Havel v Brně tři dny.
(převzato z mailového zpravodajství ČRo, naše divadlo tentokrát sice neparticipovalo, ale za rok jistě budeme mezi účinkujícími)



A teď zase pár řádků o našem lázeňském pobytu v Jeseníkách...
Vzhledem k bouřce, která nám tu dnes zpestřila odpoledne, našel jsem si pár důležitých odkazů:Včera večer jsme Leničku ve finále uspávali tak, že jsem vyndal z aute kočárek a Pavla do něj dala Leničku a objela jednou dokola kolem hotelu Albatros - a Lenička spala - až na to, že se to odehrálo vlastně až dnes, tedy krátce po půlnoci,
Dopoledne jsme si lenošili u venkovního bazénu, odpoledne všici svorně usnuli, večer před večeří řádila krásná bouřka (kdesi v centrální část Jeseníků to prý "stálo zato", dokonce i ve zprávách v rádiu to zmiňovali), díky ní i ty odkazy zmíněné výše...
Vzduch se trochu osvěžil, snad se bude spát lépe...

pátek 11. června 2010

Publikace přibližuje Járu Cimrmana, génia, který se neproslavil

Publikace přibližuje Járu Cimrmana, génia, který se neproslavil
Žižkovské divadlo Járy Cimrmana v Praze, kam stále přicházejí diváci poklonit se památce režiséra, scenáristy a herce Ladislava Smoljaka, který o víkendu zemřel, bylo ve čtvrtek odpoledne místem křtu obrazové publikace Jára Cimrman - génius, který se neproslavil. Smoljak byl jejím spoluautorem. Kromě doposud nezveřejněných fotografií a ilustrací obsahuje tři desítky jedinečných dobových dokumentů, které každý nadšený cimrmanolog zná pouze z vyprávění. Představují Mistrovy vlastnoruční poznámky a črty, nákresy geniálních vynálezů, ojedinělé notové záznamy, plánky, mapy a dobové brožury, které se dají z knihy vyjmout. Publikace, kterou sestavili Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak a grafik Jaroslav Weigel, představuje zneuznaného českého velikána ze všech známých i neznámých stránek jeho mnohovrstevnaté osobnosti. V jednotlivých kapitolách jako divadelního principála, filmaře, hudebního skladatele, filosofa, pedagoga, vynálezce, cestovatele, sportovce, historika, lékaře, kriminálníka, kriminalistu i jako milovníka. Doplňkem je čtyřhodinová Zvuková kronika Divadla Járy Cimrmana na CD ve formátu MP3, kterou na jaře vydal Radioservis. Využil seriálu Českého rozhlasu ke 40. výročí tohoto populárního souboru, který svým chytrým humorem baví generace diváků.
(převzato z mailového zpravodajství ČRo)



Zajímavou marketingovou aktivitu provozuje aktuálně obchodní řetězec Albert, minimálně co se týče grafického zpracování se od nich jako "ajťák" mohu poučit :-)



Zase se objevil nový vyhledávač kulturních akcí, na adrese kamzajdem.cz, uvidíme, jaká bude životaschopnost tohoto projektu...



A teď zase pár řádků o našem lázeňském pobytu v Jeseníkách...
V noci Lenička spadla z postele, a do rána pak spala stulená na zemi jako pejsek - zpátky do postele nechtěla.
Dopoledne jsem byl na procedurách: před snídani v perličkové koupeli, po snídani (vypravil jsem Pavlu s dětmi na výlet k ovečkám, jak řekla Lenička "Krmit be bé") pak sauna, bazén a "proudíky do kolene".
Po obědě jsme na chvilku zašli na bazén, pak jsme na pokoji všichni spokojeně usnuli. Po večeři jsme s dětmi a jednou další rodinou povídali před hotelem, pak osprchovat sebe i děti, v televizi "Hospoda na mítince"...

čtvrtek 10. června 2010

Hodný rarášek usnul až nad ránem

Včera jsem svůj příspěvek končil slovy o roztomilém raráškovi - jenže ten rarášek nespal až dlouho do noci a usnul až kolem půl čtvrté. Takže ráno jsem Leničku musel budit na snídani...
Byl jsem ráno na "dejchánku" vincentky, pobyl s dětmi venku u altánu, užil jsem si perličkovou lázeň... Po obědě jsme se šli koupat do venkovního bazénu (voda 19°C, vzduch 28°C), děti trávily čas v "minibazénku" (tam, co se klasičtí plavci sprchují, sloužilo jim to jako brouzdaliště), já si zaplaval trochu a Pavla chvilinku, odpoledne pak opět všici usnuly... Po večeři zmrzlinka a na pokoj, je dusno, dětem se nikam nechce, a tak se Pavla může dívat na detektivku...

středa 9. června 2010

Dovádění na bazénu

Včera večer si Lenička cestou z večeře pořídila modrofialovou bouli nad levým očičkem, dnes pro změnu obtisk drážky lina lemujícího hrany schodiště na čele nad pravým okem, ale živý je ten malinkatý živočich stále stejně...
Dopoledne jsem pro děti zapůjčil ruské kuželky (dodnes si pamatuji, jak jsem u ruských kuželek měl před dvěma lety s Filípkem s houfem dalších dětí něco jako "soukromou školku" na Špičáku na Šumavě) a sám absolvoval "proudíky do kolene", na chvíli saunu a bazén, a vodní masáž kolene. Pak jsem vzal děti (i sousedovic Ellinku) na poštu - sám vyřídit poukázku a dětem jsem koupil pro radost pohádkové pohledy, které si vybraly.
Odpoledne po obědě jsme si zaplatili na hodinu bazén (byl v podstatě jen náš, neb jakési dvě paní tam půlhodinu plavaly a my tam na druhou půlhodinu zůstali jediní) a užívali si - Lenička na plavací destičce zkoušela kopání nožičkama a pak se vozila v "plavátku" želvičce (takový ten kruh, co jím ale děcko prostrčí jen nožičky a sedí v něm), Filípek se nejdříve vzpíral vůbec jít do vody, ale pak to ozkoušel, plaval s kruhem žabičkou a nechtěl na závěr ven z bazénu.
Po tomto dovádění všici krom mě na pokoji usnuly, takže je bylo třeba na večeři budit, no a děti pak večer uondat procházkou k rybníčku u kolonády - na Filípka to fungovalo, ten už spí, zato Lenička si tu pořád nosí vše možné do postýlky a buduje si tam jakýsi pelíšek... Je to moje roztomilá princeznička, takový rarášek...

úterý 8. června 2010

Prasátko Pepina

Tak mne kamarádi zase zahanbili. A já se kvůli dětem naučím stahovat z Internetu všechno možné. Pro dnešní den sice stačilo na odpolední uspání to postahované ze včera uvedeného odkazu, ale...
Jednak jsem dostal několikrát tip na stahování příslušných rar balíčků z RapidShare, ale hlavně...
Nejprve jsem si dle rad stáhl z FreeRapid Downloader 0.83 u1, pak zadal adresy ze seznamu od bratrance (snad mi i časem prozradí, jak takový seznam adres najde) http://rapidshare.com/files/275912591... ....part8.rar a filmečky se samy postahují...
Ráno jsem byl v perličkové lázni, pak na "dýchánku" Vincentky... Pavla s dětmi zašla na dětské hřiště za hotel Priessnitz. Po obědě usnula Pavla, pak se mi podařilo uspat děti (Filípka příslibem minigolfu), jen Leničku nám probudil bláznivý pilot (je jich tu na hotelu většina, míněno pilotů, nevím, kolik z nich je bláznivých, no a nějaký jejich kamarád frajeřil a 3x přelétl nad lázněmi dost nízko - hluk stíhačky Leničku probudil). Nu nic, teď se děti dívají na Pepinu a půjdeme hrát slíbený minigolf...

Benedikt XVI: je třeba zbořit přehrady mezi námi

Sledujete církevní dění, byť nejste praktikujícími katolíky ani členy nějaké církve? Já ano, a proto si dovoluji upozornit na tento článek o cestě papeže: Benedikt XVI: je třeba zbořit přehrady mezi námi

pondělí 7. června 2010

Odešel jeden z klíčových tvůrců Cimrmana

Jak již asi český čtenář, posluchač či divadelník zaznamenal, odešel jeden z klíčových tvůrců Cimrmana, a tématu se věnují všechna možná média (mnou uvedený odkaz je na web radio.cz).
Na vlastní komentář k tématu si zatím netroufám...
My se přesunuli do Lázní Jeseník (dopoledne bylo o cestování), ubytovali se, děcka odpoledne moc nechtěla spát, zato Pavla i já ano (tak jsem je nejprve zabával já, pak je Pavla vzala na procházku a pro změnu jsem na dvě hodiny "vytuhnul" já), po večeři jsme dovybalili, osprchovali se a uložili děti a sebe do postelí.
Lenička stále touží po pouštění seriálu "Prasátko Pepina", tak jsem pomalu začal se stahováním z vipfile.cz, neb pouštění z youtube je při pomalém připojení na Internet "strašně trhané", pokud mi někdo poradí jiný zdroj stahování, budu velmi rád, přátelé...

neděle 6. června 2010

Zemřel Ladislav Smoljak, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana

Ach, tak proto jsem dnes letmo zahlédl pana Smoljaka v televizních novinách...
Zemřel Ladislav Smoljak, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana
Ve věku 78 let zemřel dnes časně ráno režisér, scenárista a herec Ladislav Smoljak. Společně se Zdeňkem Svěrákem založili Divadlo Járy Cimrmana, pro něž společně napsali řadu úspěšných her. Byli také autory a protagonisty několika celovečerních filmů. Nad Smoljakovým úmrtím vyjádřila lítost řada osobností z oblasti umění i politiky, ve které se rovněž angažoval. Objevily se také první úvahy nad tím, co bude dál s Divadlem Járy Cimrmana.
Ladislav Smoljak se chtěl od mládí stát režisérem, ale na DAMU ho nepřijali. Vystudoval tedy učitelství, působil jako novinář, ale pak se setkal se Svěrákem, a to ho přivedlo k vysněnému povolání. Společně stáli koncem šedesátých let spolu s Jiřím Šebánkem a jazzmanem Karlem Velebným u zrodu fiktivní postavy zneuznaného českého génia Járy Cimrmana. Postava zapomínaného ale nezapomenutelného polyhistora si u lidí získala obrovskou popularitu a o inscenace Divadla Járy Cimrmana je velký zájem. Od svého vzniku v roce 1966 divadlo odehrálo téměř 12.000 představení. Postavu Járy Cimrmana se také podařilo úspěšně převést na filmové plátno v komedii Jára Cimrman, ležící, spící. Další hra se stala námětem snímku Rozpuštěný a vypuštěný. Posledním společným divadelním projektem slavné dvojice bylo České nebe, v němž Smoljak vystoupil 27. května na jevišti naposledy. Smoljak se prosadil i ve filmu. Psal scénáře, hrál i režíroval, často ve spolupráci se Svěrákem. Jeho filmové komedie měly u diváků stejně vřelý ohlas jako cimrmanovské divadelní hry, mezi nezapomenutelné patří například Kulový blesk, Vrchní, prchni nebo Marečku, podejte mi pero.

Po dopoledni, kdy jsme opakovali včera zkoušenou první část Kytice, po popoledním obědě v restauraci U lasa, jsme doma "vytuhli", pak dobalili... Babička dovedla děti, ale rodiče je v podstatě nezajímali, chtěly pustit na počítači "Prasátko Pepina"...
Následovala večerní klasika mytí, čištění zoubků a uspávání... Vše je v podstatě sbaleno, zbývá ráno nanosit věci do auta, připravit byt na naši nepřítomnost (technika je mocná věc a případný zloděj by byl nemile překvapen), a můžeme vyrazit na 14 dní do Jeseníků.

sobota 5. června 2010

Treninková sobota

Tak jsme ráno děti přenechali babičce a odjeli do Bílovic nad Svitavou na "divadelní víkendovku". Což v praxi znamenalo celodenní divadelní zkoušení. Pravda, chystané nové představení Tanečního divadla Mimi Forunae Brno, taneční zpracování Erbenovy kytice, už konečně dostává určité obrysy, ale je to dřina.
Vrátili jsme se domů o půl osmé, doslova "vyšťavení", Pavla ještě žehlí, mne čeká ještě něco účetních operací a trocha práce s internetem...
Sobota "včudu", takový to byl (dle toho, co jsme v minipřestávkách tréninku viděli venku) krásný, v podstatě letní den...

pátek 4. června 2010

WiFi ve žlutém autobuse

Kupodivu funguje ve žlutém autobuse i WiFi. Toť pozitivum.
Negativa? Pravda, podivně zmatená stevardka poněkud nestíhá, jak to s WiFi je, neměla ani tušení, ale já naštěstí umím číst - tedy její rady nepotřebuji. Takže cesta Vídeň - Brno nebyla špatná.
Vodafone má dostatečně silný signál už pár kilometrů od hranic, takže už jsem stihl mluvit s Pavlou, domluvit si odvoz na trénink s Drobkem - docela se na trénink mezi "divadelníky" těším, i když se cítím dost utahaný. Bude se moct alespoň trochu tlachat o všem možném v češtině...
JSEM DOMA, TEDY V BRNĚ, dom to mám ještě kousek, ale tímto považuji vyprávění na téma Estonsko za dokončené.

Pozdrav z Vídně podruhé

Když jsem z Vídně psal prvně v pondělí, připadal jsem si jako udivený nováček, byl jsem na začátku své první služební zahraniční cesty. Teď ta cesta skončí, za chvíli zaklapnu počítač a půjdu hledat, kde že to je zastávka "žlutého autobusu", který mne doveze zpět do Brna.
Let z Rigy do Vídně byl v pohodě, konečně jsem si jednou přečetl souvislý text scénáře Kytice (byť nemám od Hany aktuální výtisk, ale předpokládám, že tam zase až tolik změn od předchozích verzí nebude).
Na vídeňském letišti je asi stejně rušno jako v pondělí, zdá se mi tu být trochu klidněji než minule, ale nejsem si jist, do jaké míry je to dáno tím, že mám dosud trochu zalehlo v uších z přistání letadla.
Zjistil jsem, že mám trochu mezery ve vzdělání: Dunaj je nějaký plný vody, to bylo vidět, když jsme děleli točku kdesi u Bratislavy, nejprve mi nějak nedošlo, že to rozlité, co se do Dunaje vlévá, bude Morava (což bylo dáno tím, že jsem ještě nebyl tak úplně zorientovaný, když letadlo kleslo pod mraky), pak mi nedošlo, proč je Dunaj pod Bratislavou takový divně široký (Gabčíkovo), ale hlavně, marně jsem přemítal, nad čím to letíme, když jsme v rámci dokončení půlkruhu nalétali od jihovýchodu na letiště a pod námi bylo ohromné jezero a za ním jakýsi kopec (už vím z Google Maps, že je to Neziderské jezero, přiznávám, nevěděl jsem).
Nu nic, za chvíli autobuskem dom...

Pozdrav z Rigy

Poprvé mne ráno neprobudilo denní světlo, ale zvuk budíku. Poprvé si říkám, že bych spal déle, ale čas je neúprosný. A tak jen rychle dobaluji poslední drobnosti, pak odevzdávám na recepci hotelovou kartu, snídám pomerančový džus a housku (jak to, že nemám chuť na kafe?) a frčíme na letiště - služebním autíčkem, veze nás celkem 5.
Na letišti jsem musel přemlouvat slečnu na odbavení, aby mi prominula tu malou nadváhu kufru (to jsou ty "tři kila dárků"), ale povedlo se.
Let do Rigy bez problémů, jen to letadélko bylo nějak moc hlučné a nad Rigou nějak moc podivně kroužilo, jako by se pilotovi letiště nelíbilo.
Na letišti v Rize "no smoker zone", "no free WiFI", ale naštěstí alespoň existuje WiFi v kavárně "Kafe Laima", takže tu už hodinu surfuju a ještě asi tak půl hodiny surfovat budu....

čtvrtek 3. června 2010

K.K., producer, actor

Tak si nejsem jist, zda dnešní jednání s místním divadelníkem přinese nějakou konkrétní budoucí spolupráci s naším divadlem, vše se odehrálo jen v rovině příslibů, úsměvů a milého povídání o kultuře v Estonsku, podmínkách na zdejší univerzitě... No a jak to tak bývá, když se baví dva muži, přešli jsme k politice a krásným ženám (coby dvěma odlišným tématům, dámy prominou, ale ta témata spolu jaksi nesouvisí)...
Chudinka Pavla o mně měla strach, když jsem se díval na mobil v 11 večer (zdejšího času), ještě na něm nic nebylo, když jsem došel na hotel a volal jí (v 11:49), už jsem našel na mobilu 4 zmeškaná volání a tři SMSky. Takovou mám starostlivou, byť trošku zmatenou ženu... Tak jsem jí zavolal přes Google Talk, vše jsme si vysvětlili a já mohu jít v klidu spát, kufr mám až na pár detailů zabalený...

Tartu na fotografiích

Paradoxy - vpravo budova BDCol, vlevo pak nízké domky, z nichž mnohé pod omítkou skrývají dřevěné roubení...

Pohled z okna hotelu - skoro bych to nazval kýčem...

...a hotel zespoda z nábřeží

Katedrála - dominanta na Toome Hill

Stará hvězdárna...

Oskar WILDE a Eduard VILDE - imaginární diskuse irského a estonského spisovatele, kteří se nikdy nepotkali...



Další obrázky a texty (v angličtině), nikoliv však moje, najdete zde.

Třetí den na BDCol

U snídaně jsem se trochu zapovídal se Sárou (američankou) a málem jsem prošvihnul telefonní relaci s Pavlou.
Po včerejším večerním dotazu na recepci hotelu jsem už klidný co se platby za hotel týče, neboť z ČR jsem sice odlétal s informací, že faktura za hotel je uhrazena, ale podle informací ze systému na recepci ještě v pondělí večer peníze na jejich účtu nebyly. Teď jsou!
Dopolední jednání probíhá v poklidu, probírá se simulace procesu tvorby nového projektu v týmech. Naslouchám všem, nejen týmu polskému, u nichž jsem byl přidělen coby pozorovatel (část mi totálně unikla).
Testování probíhá na serveru Hornet, ale ani se tam nemusíte zkoušet přihlásit, nemáte login a password, ten odkaz je tu vlastně pro mne :-)
V polední pauze jsem zašel do Rimi koupit nějaké drobnosti domů a vrátil se na BDCol.
Večer mne čeká schůzka jiného než pracovního rázu...

Čtete Vlastimila Vondrušku?

My s manželkou Pavlou ano, a tak jsme věděli, že měl tento pátek býti hostem Jana Krause. Avizovaná účast Vlastimila Vondrušky v pořadu Jana Krause Uvolněte se, prosím bude vysílán na ČT1 v jiném termínu, a to v pátek 11. 6. 2010.
Už nyní se můžete podívat na pořad Interview Z1, kde byl hostem Vlastimil Vondruška, na youtube.com.

středa 2. června 2010

Centrum Tartu a Big Ben

Prošel jsem si (malinké) historické jádro města Tartu, vystoupal na pahorek nad městem k dómu katedrály (její stavba započala ve 13. století, dokončena byla v 16. století, dnes je část rozpadlá, část obývá Museum historie patřící pod Universitu Tartu), viděl zbytky hradeb, prošel kolem starobylé hvězdárny zpět k řece a vrátit se na hotel. A udělal řadu fotek, dám je sem, jen jak budu stíhat, teď už se mi chce spát!
Po telefonátu přes Google Talk jsem se připojil k ostatním účastníkům semináře na společné večeři v Big Ben Pubu, příjemně jsem si popovídal s kolegy z Litvy, též s panem Petrem Havlíčkem z univerzity z polské Varšavy... Ale chtělo se mi spát, tak jsem byl první, kdo se po večeři rozloučil, zaplatil a vrátil se na hotel.
Že to pak bylo jinak, měl jsem hodinový telefonát s kolegou z Brna, s Jarkem, to už je jiná kapitola...

Problémy s kreditními kartami

Tak se mi dnes ve zdejším obchodním domě Tasku v supermarketu Rimi (odpovídá to českému Tesco nejen podobou názvu, ale i rozsahem a cenami) usměvavá manažerka (kterou si zavolala na pomoc pokladní, jež nevládla angličtinou) přiznala, že nejsem první, kdo má problém s platbou MasterCard s čipem, že je chyba asi někde v jejich postarších terminálech. Naštěstí funguje klasická Visa od Poštovní spořitelny (jinak známá jako MaxKarta), takže nemám obavu, že bych neměl večer jak zaplatit za večeři v Big Ben klubu, kam jdeme skoro všichni na "no-host party" (česky řečeno, jdeme společně, ale každý na svůj účet, to no-host znamená "žádný hostitel", pozor na záludnost podoby s českým jazykem, která je v tomto případě matoucí).
Takže jsem si dal sprchu a jdu na krátkou procházku do historického centra města...

Druhý den na BDCol

Ráno jsem cestou na BDCol kdesi ztratil z univormy stříbrnou Jánského plaketu, což mne trochu mrzí, ale nedá se s tím nic dělat. Pravděpodobnost, že bych ztracenou stužku z uniformy našel, je velmi malá.
Dnes jsme rozděleni do několika pracovních skupin, v nichž budou probíhat další jednání.
Opět pracovní poznámka: Model ADL/SCORM - mám dojem, že bych to vše mohl studovat celou řadu dní a nocí...
Jednoho se začínám děsit: kdybych měl vše to, co je mi tu "naléváno do hlavy", zabezpečovat u nás v práci sám, nejsem si vůbec jist, zda bych to komletně zvládl. Neboť návrh nového kurzu dle ADL musí mít zpracovánu dokumentaci, obsah dle standardů (všechny objekty musí splňovat předepsané parametry). To vše by mohl chystat odborný garant kurzu. Následně bych vše musel já jako webdesigner převést do LSM formátu, popropojovat, zkontrolovat, publikovat a do budoucna managerovat...
(Nic z toho, co jsem dosud uvedl, není tajné, lze to nalézt na webu, ale raději se do dalších detailů, mimo to, že si budu odkládat nasbírané odkazy, nebudu pouštět.)
Oběd ušel, něco jako kuřecí lečo s bramborem, ale i Taivo (místní) mi potvrdil, že očekával, že to bude kuřetem nejen vonět - prostě masa nějak poskrovnu...
Teď máme přestávku v odpoledním bloku jednání, tak vyřizuju pár mailů... A píšu pro blog!
Zase se mi nějaký "uň" snažil dovolat, včera dokonce někdo ze Slovenska, jedno z neznámých čísel jsem našel na webu jako číslo firmy, co otravuje s telefonním marketingem nějaké zdravotní kosmetiky, tak jsem si ho uložil pod jménem
+420389005111 = !-Nebrat-marketing
- mají smůlu.

úterý 1. června 2010

Hotel DORPAT a večírek na uvítanou

Zpětně pár slíbených poznámek o hotelu a o večírku na uvítanou:
Hotel DORPAT
Hotel DORPAT je moderní hotel na břehu řeky Emajõgi (spojující dvě největší estonská jezera), kdesi dole jsou tu prý i minilázně, ale to nemám čas zkoumat.
Ubytován jsem v nejvyšším patře s nádherným výhledem na řeku, škoda, že jsem si ten výhled včera večer nenafotil, dnes je okno poseto dešťovými kapkami, z fotografie by nic nebylo, no a okno se neotvírá, jen malá větračka.
Úroveň zařízení je slušná, mile jsem byl překvapen minibarem s malou varnou konvicí - poprvé si tak mohu v nějakém hotelu legálně dopřát kávu hned po probuzení, aniž bych k tomu potřeboval vlastní varnou konvici!
Postele snad až příliš měkké, jinak nic nemá chybu. Tedy já žádnou nevidím, možná jsem málo náročný...
A hlavně, v hotelu je WiFina, takže si mohu dle libosti internetit, poslouchat Radiožurnál, prostě pohoda. Ani jsem nezkoumal, co je tu za televizní kanály (televize na pokoji je, LCDčko Philips, byť samozřejmně úhlopříčka ne jak máme doma metr, ale polovina).
Jo, vlastně by se jedna chyba našla, všudepřítomní komáři, za něž může asi řeka, lehce zbarvená do hněda, Estonsko se skládá z části z lesů a slatin či vřesovišť (odborníci prominou, pro mne je to totéž).

Večírek na uvítanou
Ač jsme dorazili posledním letem (já a další dva kolegové), na večírku nás bylo jen deset (z plánovaných čtyřiceti účastníků), povídali o všem možném, od jazykových problémů (Estonština je na podobné bázi jako maďarština či finština, ale prý se tu dá slušně domluvit rusky, ale nezkoušel jsem to, zatím jsem i u místních obyvatel vždy uspěl s angličtinou) přes bydlení v různých koncích světa, k poměrům v armádě tam i jinde, když vázla řeč, zachránilo to počasí...
A k tomu místní pochutiny (cosi je tu i ze syrových ryb), kalamáry, rolády, pivo (z dovozu), sladkosti, pro 40 by obsah stolu byl možná skromný, v deseti jsme s ním sotva pohli, a navíc jsme se postupně vytráceli do hotelu, neb se nám chtělo spát. Ale bylo to fajn.

A dodatek k počasí
Zatím je tu stále tepleji než doma v ČR, byť jsem pár set kilometrů severněji. Včera i svítilo slunko, dnes bylo celý den pod mrakem, dusno, jednadvacet stupňů, a před šestou večer (připomínám, že je tu o hodinu víc než doma v Brně, čili když já říkám šest, doma máte teprve pět) se spustil silný déšť, teď už jen mžurká, ale do města na procházku se mi už nechce...

Fotogalerie z cesty do Estonska

Dunaj z okna "žlutého autobusu"

Tento drobek s obrazem ptačí siluety mne donese do Švédska...

Olet z Vídně - Dunaj vypadá z výšky roztomile...

Za chvíli přistaneme na Arlandu - takto vypadá švédské pobřeží...

Letadélko Saab na letišti Stockholm, Arlanda před odletem...

Takto zaznamenal fotoaparát mého mobilu vrtuli letadélka Saab na cestě do Estonska...

První den na BDCol

První dopoledne na jednání si má ouška pomalu ale jistě zvykají na na to, že tu neuslyším nic jiného než angličtinu...
A pochopil jsem, že většina jednání kolem ADL se zde na BDCol bude točit kolem Švýcarů. A jejich angličtina má trochu tvrdý německý přízvuk.
Praktická vstupka: jelikož ADL je o vzdělávání, část dopoledne jsme rozebírali andragogyku a její poznatky (odkaz na Wikipedii v angličtině zde). No a celé ADL se v NATO odehrává prostřednictvím webové stránky se zapbezpečeným připojením.
K obědu jsme měli ve zdejší vojenské kantýně brambory s červenou omáčkou a cosi jako pštrosí vejce (mleté maso, ale nikoliv s vejcem uprostřed, ale slaninou na kostičky v hmotě celku), pak jsem si zašel do Sweedbank vyměnit dvacku eur za zdejší penízky, abych měl na drobnou útratu, vrátil se do kantýny a objednal si na zítra kuře. Ale ještě že byl se mnou jeden místní, asi bych se v tom jejich systému nezorientoval...
Zase pracovní poznámka: z odpoledního programu mi plyne, že bude vhodné nastudovat metodologii z http://www.roiinstitute.net/.

Keltové na portálu ČRo

Unikátní multimediální projekt Českého rozhlasu, Národního muzea a Moravského zemského muzea v Brně vám ukáže historii i každodenní život Keltů, kteří u nás žili několik století před naším letopočtem. Dodnes nacházíme v krajině jejich oppida, v našich žilách kolují zbytky keltské krve a po jednom z jejich kmenů nám zůstal název Bohemia.
Co v aplikaci najdete? Především strukturovaný pohled na rané dějiny Čech a Moravy. O takzvané laténské době promluví řada odborníků na historii. Namátkou bývalý ředitel studií evropské protohistorie na École pratique des hautes études na pařížské Sorbonně univerzitní profesor Václav Kruta, ředitel Ústavu archeologické památkové péče Brno docent Miloš Čižmář nebo autorka řady publikací o keltské tematice doktorka Anna Bauerová. Hlavním odborným poradcem je archeolog Miloš Hlava.
Skupiny historického šermu vám pro změnu předvedou, jak žili, oblékali se a bojovali Keltové a jejich největší římští rivalové. Celá aplikace je doplněná o fotografie artefaktů, mapy a také letecké snímky nejznámějších keltských hradišť na našem území.
Pokud se zajímáte o keltskou kulturu nebo jste fanoušci historie, jste na správném místě! Stačí jen kliknout a svět Keltů se vám otevře v celé šíři.