Opět tradiční vánočně-novoroční...

Stalo se tradicí, že každý rok odesílám mail s PFkem. Vím, že jsem mnohými považován za "divného", když si při té příležitosti i ověřuji reakce lidí, které mám v mailovém adresáři.
Promýšlím text, tak aby byl "zkousnutelný" pro všechny v mém adresáři, přáteli a kamarády počínaje, přes různé známé, sousedy, no a "obchodními kontakty" konče.
Tak se nezlobte, že Vás takto oslovuji, zdá se mi to praktické, jen obyčejné Pé-eFko by podle mého názoru, který se samozřejmě vůbec nemusí shodovat s tím Vaším, bylo jen dalším "smetím" v našich "přeplněných mailových schránkách" - tak totiž mnohá PFka vypadají (a neberte to osobně!).
Jsem prostě jiný, praktik.
Tak mi to odpusťte :-)

---

A tož hodně štěstí a zdraví, to ostatní pak prý přijde samo !!!

---

Konec roku byl u nás doma marodivý, jakási nemoc se pokoušel o mne, Lenička mi ještě dnes v noci v horečkách blouznila spící vedle mne v posteli... Dnes poslední den roku, už se to zdá být dobré. Konec dobrý, všechno dobré, chtělo by se říci.
Protože víme, že děti s největší pravděpodobnostní do půlnoci nevydrží vzhůru, máme tu právě teď už "silvestrovský večírek" v plném proudu, děti chystaly chlebíčky (na dětech vnímám běh času, rostou, jsou stále šikovnější...), budeme na balkóně prskat prskavky, hrajeme dětské Carcassonne...

Fungující rodina je základ!

---

Nechť se máte všici alespoň tak dobře, jako se máme my, a nejen v roce 2014!

Lazaret - čert ví proč

Máme doma malý lazaret.

---

Lence zase v průběhu dne vyskakují teploty nad osmatřicet, teď tu naštěstí už spí, byť neklidně, vedle mne v posteli.
Pavla si stěžuje na bolest za krkem (něco takového trápilo mne před třemi týdny).
A já mám stále zahleněné průdušky, cítím se celý unavený, ale naštěstí jsem bez teplot, takže se nezbývá než se z toho vyležet. Což ale vzhledem k neustálé aktivitě Filípka dost dobře nejde...
Tak jen ve výsledku tak nějak "přežíváme".
Večer jsem z pomerančů prohnaných odšťavňovačem vyrobil vitamínovou bombu, podívali jsme se na "Čert ví proč" - a při závěrečné písni jsem si zase říkal, že se na nás Zuzana jistě odněkud z nebe dívá - a usneme; poslední čistě letošní noc :-)

---

(Nezobrazilo se video? Klikni zde...)

Kdo snídá špek a tlustě si ho krájí,
kdo pořád slídí a nic nechce najít.
Kdo usne jenom když má v dlani minci,
kdo z hlavy má jen stojan na čepici...
...
Kdo vždycky pro nic a za nic ztropí povyk,
kdo pořád mluví a nic nevysloví.
Kdo za dvě zlatky vyměnil by duši,
kdo hlavu má jen na nošení uší.
...
Kdo ze všech dveří poníženě couvá,
kdo kozí nohu pod peřinu schová.
Kdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,
kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil.
...
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví!
Stejně vám nikdy, nikdy neodpoví.
Proč svět je jako kolotoč?
A jenom řeknou: "čert ví proč?"

Malí rošťáci

Tak se nám po dlouhé době stalo, že jsme se společně večer dívali na televizi a společně se smáli.
Že se o mne a o Leničku pokouší choroba (Lenka má trochu horečku, část odpoledne prospala), jsme oba méně aktivní, Pavla si ráda večer sedne na gauč a oddá se nicnedělání, a Filípek se přidal.

---

Mimochodem, ten film, "Dobrodružná komedie USA (2006). Kvůli sněhové bouři byly zrušeny všechny lety na Hooverově mezinárodním letišti. Opravdu špatná zpráva pro každého. Ale pro děti cestující bez dozoru rodičů znamená lístek do světa dobrodružství!" - bylo to tak roztomile hloupé, tak dokonalá pitomost, že jsme se u toho prostě nasmáli...

Poklid venkovský

Sešli jsme se zase jednou skoro všici (téměř kompletní rodiny obou švagrů a naše u babičky Věry) - a užili si poklidné sobotní odpoledne na venkově (teda, ostatní trvají na označení malé městečko, ale to je jen slovíčkaření, já zase tvrdím, že Brno je největší moravská vesnice).
Popíjím bylinné čaje, problémy se zcvrkly už jen na zahlenění kdesi v oblasti průdušnice a trochu mne trápí pocit pálení v jícnu (ono je to obé vedle sebe, takže dost přesně nevím, co mne vlastně trápí - reálně bude jedno "nemocné" a druhé "drážděné" tím prvním, ale co je co?). Čajík-medík dělá naštěstí dobře :-)

---

A měl jsem v podvečer i čas na brouzdání po síti a zaujala mne následující tři témata:

• Pražské turbo a taxíky v Budapešti (ČeskáPozice) - proč zase něco jinde je a u nás nikoliv?
• Klausova stále zelená amnestie (NP);
• recenze Političtí lídři s námi ztrácejí trpělivost, zejména její konec.

Vánoční dárek od JN

Mno, "pitvat se" tu na blogu třetí den za sebou ve stejném tématu nebudu (ale ty, kdož mi přejí nejhorší, zklamu, ostatní potěším, stav se lepší, ještě neumírám).

---

A tak jen podotknu:
JN ke svému prvnímu videu Krtek a potopa (dávno překročilo milion přehrání) na You Tube - Jarek Nohavica svým textem doprovází leporelo Zdeňka Milera - přidal k letošním Vánocům dětem další dárek - další krtkovskou pohádku - tentokrát Krtek a zajíček.
Uspávala dnes Leničku.

Vymazat II.

Není to žádná sláva, něco "mám na průduškách", ale už se cítím lépe než včera, snad zítra začnu zase normálně fungovat.

---

Celkem mne překvapilo dnešní "Vánoční poselství prezidenta Miloše Zemana", sice jsem jej neviděl celé, ale početl jsem si na webu - a na Nový rok nás v obvyklém čase čeká Klaus na Primě - pěkně si to pánové/kamarádi/"soupeři na oko" rozdělili... :-o

Vymazat

Dnešní den bych nejraději vymazal.

---

Nad ránem se mi udělalo zle od žaludku a celý den jsem se "plazil jako mátoha". Stává se... Tečka. Snad to bude zítra lepší...

Materialistický Ježíšek

V prvé řadě nutno říct, že mám v krku "škrábající myšky", nebo jak se taky říká, "knedlík"... Takže Štědrý den z hlediska zdravotního nic moc.

---

Pod stromečkem se nám toho "naježilo" hodně, zejména praktické, chtělo by se říci "materialistické" dárky. Filípek se bude učit ovládat vlastní mobil (začal), já se zkusím prokousat nastavením nového Prestigia (na dvě SIM, druhá v něm zatím není, nedaří se mi přetáhnout adresář a poznámky z Nokie do Prestigia), jinak spousta oblečení, něco her (LEGO vede)...
A letos si nemohu dovolit hodnotit novou pohádku "Duch nad zlato", neboť jsme ji sledovali jen tak na půl, povídali při tom, děcka skládala LEGO, pohoda... Letmý dojem je dobrý, ale na bližší hodnocení si budu muset dopřát reprízu. Jen na "Anděla páně" to zcela jistě nemá...
Snad se ráno vzbudím a nebudu mít dojem, že musím na pohotovost (ten dojem mám trochu teď, ale nepřipouštím si ho).

Vánoce s JN

Pár minut do půlnoci, Pavla usnula při poslechu záznamu rozhovoru s JN, já půjdu spát za chvíli taky...

---

Už se nám to "vánoční"...

Druhý do tuctu

O Vánocich podej ruku, dušičku i srdíčko,
opakuj to během roku malá lidská hvězdičko.

Snažil jsem se, aby tato jednoduchá dětská básnička z ranního Studia Kamarád, na které se dívaly děti, byla mottem dne.

---

Celkem se to dařilo, jen ten den se zase "někam ztratil", utekl jako voda.
Dopoledne čas "protékal mezi prsty", odpoledne jsme chystali ještě nepečené vánoční cukroví, úly a kávová zrna, děti v rámci možností pomáhaly...
V poštovní / mailové schránce začaly "přistávat" PFka od přátel, Štědrý den a Nový rok se blíží :-)

---

A teď, když uzavírám tento příspěvek, nezbývá než parafrázovat píseň JN, "Všichni už spí, jen já jsem vzhůru, poslední v celém bytě..."

První z dvanácti

Tak mám za sebou první z dvanácti dní volna.

---

Totiž, do práce jdu až 2. ledna, do té doby budu doma s dětmi.
A hned o tom prvním dni musím říci, že se "někam ztratil" - dopoledne uteklo jako voda (praní prádla, příprava oběda, úkoly s Filipem, ať se každý den udělá kousek), odpoledne jsme se krátce povalovali v posteli, pak uklízeli pokoj a chystali trochu "vánočna", a teď večer na mne nějak padla "lenora".

---

A tož jen, jak je mým zvykem, přidám dva odkazy něčeho ke čtení, oba z NP:

• GLOSA: Je sleva trestný čin?
• SPOLEČNOST: Co se vlastně podařilo

Přeji hezký večer.

Kdopak udělal chybu tentokrát?

Nejdříve jsem si myslel, že se opakuje loňský příběh, jak jsem jej popisoval v příspěvcích Balík do ruky? a Česká pošta se kasá...

---

Ale pak jsem si podrobně pročetl mail, co dorazil po "neúspěšném pokusu o doručení" a zjistil, že tentokrát je zádrhel někde jinde, v něčím "tupém" software.
Totiž, adresu jsem jako zákazník internetového obchodu nepsal ručně, ale volil z tzv. popup menu, ve struktuře ulice / číslo popisné / číslo orientační.
No a že nějaký software (nejspíš ten poštovní, přebírající údaj od obchodníka) nepočítá s patřičnou délkou řetězce, je v mailu uvedeno "Doručovací pokus na adrese Prušánecká 4150/1, 62800 Brno - Židenice nebyl úspěšný." Jenže naše adresa není Prušánecká 4150/1, 62800 Brno - Židenice (taková adresa vlastně neexistuje). Naše adresa je Prušánecká 4150/18, 62800 Brno - Vinohrady. Ta chyba s číslem popisným a orientačním (místo 18 jen cifra 1) je nejspíš dána jen špatně nadimenzovanou délkou řetězce v databázi (domýšlím si jako "ajťák"), ta druhá chyba, Židenice versus Vinohrady, to je nějaký historický relikt v katastrálních údajích, o té ví kdekdo včetně pošťáků, a všichni se s tím tak nějak smířili. Vinohrady totiž původně byly podmnožinou Židenic, dnes sice mají svůj ÚMěČ, ale katastrální mapy si stále trvají na svém původním "městská část Židenice". A hold do sebe pak tuto nelogičnost přebírá kdejaký software (nejen ten SW České pošty).
Říkejme tomu problému nejlépe asi "zkostnatělá státní správa a přidružené organizace"...

Všici se letos na závěr roku zbláznili?

Tak jsem si myslel, že v rámci vrcholící sbírky Darujte hračku s Českým rozhlasem a vozíčkáři Tango Havlíčkův Brod se alespoň virtuálně zúčastním slavnostního předání hraček dětem z dětských domovů a ústavů sociální péče. Ale dnešní den byl zase nějaký moc zmatený, tož nic.
Snad to bude nějak zpětně dohledatelné na avizovaném YouTube kanálu Českého rozhlasu.

---

Sorry, že to tak píšu, ale to se vážně všici letos na závěr roku zbláznili?

Doražen

Po pracovním dni, o jehož obsahu se neodvážím napsat "ani půl slova", odjíždím domů psychicky zcela na dně.

---

K tomu diskuse s kolegou na politické téma:

Ze sedmi politických stran, které jsou zastoupeny v parlamentu, jsou tři cizinci jejich předsedové. Andrej je Slovák, Karel je Rakušák a Tomio je Japonec. Poslanci těchto tří stran by dali dohromady téměř sto poslanců. Náš národ opravdu nemusí být okupován, jsme schopni se nechat kolonizovat bez boje.
...
Po roce 1989 byl u nás uměle vytvářen kapitalismus destrukcí socialistické ekonomiky a programovým vytvářením zbohatlíků, kteří byli spjati s novým režimem. Do roku 2000 byla zničena naše minulost a od roku 2000 byla systematicky ničena naše budoucnost. Od příštího roku budeme díky drastickému snížení životní úrovně zažívat plody kapitalismu. Plody kapitalistické kontrarevoluce budou pro drtivou většinu našeho národa velmi trpké. Kalich hořkosti bude nutné vypít až do dna. Čtvrt století bezuzdného plundrování povede k poklesu, který jsme ještě nezažili a budeme z něho všichni překvapeni. Kapitalismu ve stávající podobě zvoní hrana a je třeba si tuto pro mnohé bolestnou pravdu uvědomit.

Text mi poslal mailem a v autě jsme o něm mluvili. To mne doslova dorazilo. Pro dnešek prostě tímto citátem končím. Nemám sílu k tématu uvést více.

Další uspěchaný den

Ač zbývá jen týden do vánočních svátků, nějak to není vidět. V mém programu je to jen další uspěchaný den.

---

V práci poletuji od jedné drobnosti ke druhé a řeším často jen nepozornost či lajdáckost uživatelů (když "ajťák" hledá i kde uživatel špatně napsal mailovou adresu, jiná slova pro to nemám).
Nebýt odpoledního relaxu na plaveckém bazénu, asi bych ten den "nedal".
Navečer mne čekala porada VS, ale na poslední chvíli byla přes telefon přesunuta na zítra, neboť kolega Jarek se zdržel v práci. Zítra ale již není divadelní zkouška, tak byl posun možný...
A k tomu obvyklé "kolotoče" - ráno vše nachystat pro nový start dne celé rodiny, odpoledne pračka a myčka, což zabírá nečekaně mnoho času.

---

A tak si dovoluji jen k této mini úvaze přidat jeden odkaz: Děs a běs aneb Co formuje naše chování, zkuste si počíst!

Čas večírků

V práci se jede stále na plno, jako by za týden nebyly Vánoce...

---

Jinak je tento týden asi leckde "vánoční večírek".
My ho měli dnes v divadle. Byl takový neokázalý, hodně hlasitý, probíralo se všechno možné... Vzali jsme s sebou děti - teď už utahané z toho všeho shonu spí (a Pavla zase u Leničky).

---

Vím, že se opakuji, ale celý ten rok, a obzvlášť teď jeho závěr, se mi zdá nějaký podivně moc hektický.
Kdyby mi ten pocit nepotvrzoval kdekdo kolem, řekl bych si, že prostě já nestíhám a potřebuji zpomalit. Ale v tom to asi jaksi nebude, když mi skoro všichni přátelé říkají totéž. Nebo stárneme všichni a nechceme si to připustit?
To by asi bylo na hlubší analýzu :-)

Zánět nehtového lůžka prstů

Stále se mi nedaří vyléčit Filípkovi zánět nehtového lůžka prstů (na obou prostředníčcích a pravém palci ruky).
Zánět nehtového lůžka prstů - paronychium či panaritium (čti panaricium) - si Fíšek způsobil sám zlozvykem okusování záděrek na rukách. A teď se s ním už druhý či třetí týden "pereme" pomocí masti betadine, sice už zmizely hnisavé otoky, ale stále má zarudlé nehtové valy ( kutikuly – kůžičky okolo nehtu).

---

A tak jsem dnes trochu dlouzeji studoval odkazy na webu [1], [2], [3], [4], [5] až jsem vypochopil, že krom "betadinky" to bude chtít antibiotickou mast, bactroban, naštěstí ji máme v domácí lékárně, tak ráno budu mazat...

Připouštím si blížící se svátky

Tak jsem si včera na školním jarmarku tak nějak konečně uvědomil, že je advent. Děti v krátkém programu před vlastním jarmarkem tančily a recitovaly převážně na vánoční téma. A i drobnosti, co je v rámci jarmarku prodávaly, se nesly ve vánočním duchu.

---

Tedy, aby mi bylo správně rozuměno, prostý fakt začátku adventu jsem nepřehlédl, vždyť jsme vystupovali s divadlem na vánočních trzích a ve čtvrtek měla naše tanečně-divadelní koláž název Ave... Advent!. Ale teprve vánoční písně v podání dětí ve mně nějak "zažehly" onu vánoční jiskru.

---

A dnes? Dnes jsme u babičky zdobili perníčky a večer zašli na procházku podívat se na vánoční strom před kostelem...
A to už je ten správný advent všude kolem!

---

---

Byl to porod

Jak se říká, byl to sice porod, ale "porodil jsem" a (na třetí pokus) se mi podařila implementace našich nových webových stránek na hosting u FORPSI.

---

A teď mne čeká odpolední program zcela jiného charakteru, a to školní jarmark na ZŠ Čejkovická (Filípek bude vystupovat v úvodním programu).
On si Filípek školu stále pochvaluje, ve středu byl se třídou na exkurzi v DPmB - byli ve vozovně ve Slatině, doma barvitě popisoval, co vše viděli...
Je to fajn, když dítě chodí do školy rádo!

To je den!

To je teda den!

---

Celodenní práce v kýblu - po 5 hodinách snahy mi totálně "spadl" nově nastavený web :-o Zítra to musím zkusit znovu...
A teď před představením trpím nervozitou nesrovnatelnou snad s žádným předchozím vystoupením :-(

---

Prostě den blbec!

DIMAP

Byl jsem dnes prvně na rehabilitaci na magnetoterapii (přístrojem DIMAP).

Magnetická pole rozšiřují cévy, zlepšují prokrvení a uvolňují hladké svalstvo, což může mít za následek snížení bolestí, zrychlení hojení a aktivaci protizánětlivé a protiotokové obranyschopnosti organismu. Dosahuje hloubkové masáže tkání a lymfatických cest při povzbuzení látkové výměny a krevního oběhu zvýšeným přívodem kyslíku do celého těla.

---

Na poprvé to samozřejmě nepřineslo žádný významný efekt (krom psychického účinku - vědomí, že se něco s tím svalem "dělá"), dle vyjádření terapeutky lze očekávat výsledek tak v pátek.
Jenže já potřeboval rychle pomoct hlavně kvůli zítřejšímu vystoupení. Tož bude muset pomoct večer klasická masáž...

Prochladnutí

K prochladnutí (části nebo celého) organizmu může dojít snadno.

---

Může k němu dojít v noci, když člověka ofoukne průvan z pootevřeného okna (něco takového se mi stalo v noci ze soboty na neděli a bolí mne sval nad levou lopatkou).
Stejně tak k němu může dojít, když se člověk delší dobu nehýbe v nedostatečně vyhřátém prostoru (a k něčemu takovému došlo dnes dopoledne - byť jsem na sobě měl triko, košili, vestu a sako, v aule byla zima a seděli jsem tam dvě hodiny!). Takže jsem začal posmrkávat, bolí mne hlava a začíná škrábat v krku. Ale čaj to napravil (víc než litr!), a později odpoledne už zase začalo být dobře.

---

Cestou z práce jsem se zastavil na Strnadově ohledně předávky prací na ZTI, a večer s rodinou pak nějak šíleně rychle utekl - už zase všichni spí :-o

Ztuhlá ramena

Když jsem se ráno vykopával z postele, zjistil jsem, že mne nejen bolí nohy (to je po včerejším výkonu na pódiu na "svoboďáku" celkem přirozené), ale hlavně že ztuhlost zad a ramen, částečně patrná již včera ráno, je mnohem, mnohem horší.
Lenička mi kolínky zkusila záda namasírovat (při jejích 18 kg je "celá dcera" skvělým masážním objektem), ale v autě cestou do práce jsem opět ztuhl.

---

Malá odbočka: v autě jsem nechápal, o čem že to kolegové mluví, a pochopil to až po přečtení těchto dvou článků:

• Prostořeký Rusnok (glosa IH)
• Rusnok: Ty vole, teď zase zemřel Mandela... (lidovky.cz)

---

V práci mi kolegové, když mne viděli, jednoznačně doporučili návštěvu lékaře.
Lékař našel prohmatem, kde že je zatuhlý sval (spazmus, spasticita - zazněly nějaké takové pojmy), doporučil klid, protahovací cvičení, užití léků proti bolesti (neboť právě proto, že mne to bolí, mám strach se jakkoliv prudčeji hýbat, takže se hýbu jen velmi obezřetně, a tím zase tuhne svalstvo celých zad, takže se z toho stává začarovaný kruh, resp. spirála, kdy se stav mimoděk zhoršuje), jakousi elektro-masáž (jenže první volný termín na rehabilitačním oddělení je až ve středu), a prvně v životě jsem nafasoval i recepis na prášky na spaní (abych se v noci při každém překulení nebudil a nebyl tak navíc další den nedospalý - jak dnes jsem).
A tak se snažím celý den pracovat z kanceláře, na sobě termotriko, košili a vestu, aby byly lopatky v teple...
Jenže cesta dom znamená zase sednout do vychladlého auta :-o

---

Doma jsem si nechal od Leničky zase poťapkat celou její vahou 18 kg svá záda...
A teď? Trpím na generálce - kostýmové divadelní zkoušce před divadelním vystoupením v Bílém domě.

Brněnské vánoce

Ráno jsme si přispali.
K obědu se mi podařilo uvařit výtečné zapékané těstoviny, tak dobré, že po nich většina rodiny sáhla i jako po chutné večeři.
Mám ztuhlé levé rameno.

---

Odpoledne jsme se s Pavlou vydali na "svoboďák".
Pavla dětem koupila štramberské uši.
Pak jsme měli vystoupení našeho tanečního divadla.
Ač jsem z toho měl původně hrůzu (co se počasí týče), vše bylo celkem v pohodě. Odtančili jsme celé nachystané vystoupení, za sebe můžu říci, že bez velkých chyb.
Jen domů jsme dorazili nějako poněkud prostydlí...
Ale myslím, že to bude bez následků na zdraví...

Spím

Dopoledne jsem promrzl ve městě... (Dvě a půl hodiny jsme v kanceláři zástupkyně stavební spořitelny konsolidovali naše smlouvy o stavebním spoření, a že ta kancelář je v budově, jež se o víkendu jen temperuje, bylo chladno i v ní!)
Už teď se děsím (ve smyslu zimy a větru) zítřejšího vystoupení na svoboďáku...

---

A celé odpoledne jsem pak tak nějak roztával, snad z toho nebude nachlazení...
A polospím, takže teď už doslova skorospím a víc nepíšu :-o

Jako vítr

Bouře kdesi na severu Evropy se u nás na jihu Moravy zatím projevuje naštěstí jen jako silný nárazový vítr.

---

(za necelé dvě hodiny, co mám ten příspěvek rozepsaný, už se počasí změnilo, slabě sněží, a je 2 nad nulou, ale feels like -4)

---

Jsem rád, že jsem v tom nárazovém větru bezpečně dojel z práce domů...

---

Během odpoledne se zatáhlo, rychle se šeří, já tu "lítám kolem prádla" a padá na mne teskná nálada. Už aby došla Pavla s dětmi...
Unavený pátek.

Do Irska?

Absolvoval jsem dnes ALCP test (rozřazovací test pro účastníky kurzů angličtiny v příštím pololetí), a to byl poslední faktický krok, který jsem mohl letos učinit pro splnění snu - účasti na zahraničním jazykovém kurzu v prvním pololetí příštího roku. Splnil jsem test na 77 bodů ze sta, což by mohlo být dostačující.
Ale. Ale záleží na tom, jak dopadli ostatní zájemci a jaké další priority či stupně důležitosti se u ostatních zájemců objeví. Já osobně s tím v tuto chvíli udělat víc nemohu. Jen čekat do ledna na rozhodnutí výběrové komise...

---

Třeba uvidím Cork již v březnu, ne jen na mapě a na fotkách...

---

---

Ale ať už tak či tak, pročtu si povídání 36 Hours in Cork, Ireland.

Zahlcen

Jsem dnes doslova zahlcen.

---

Jednak mám zahlcenu mailovou schránku - spameři nějak přišli na to, jak obelstít spam filtr na serveru centrum.cz a mám schránku plnou odkazů, které všechny vedou stále na totéž: "Penis Enlargement Pills Report: Miracle Supplement!"

---

Zahlcen jsem i celou řadou úkolů, jak těch pracovních, tak těch souvisejících s divadlem a v neposlední řadě s rodinou.
Filípek se rozhoduje, zda příští víkend zamířit na akci s pionýrem (Vánoční výlet, 13.-15.12.2013, Zastávka u Brna)nebo zda zůstat s námi, jít na školní jarmark (a vystupovat na jeho zahájení) a jet s námi v sobotu k babičce zdobit perníčky...
V práci řeším "milionpět věcí" najednou a jde mi z toho hlava kolem...
V divadle se chystáme na nedělní vystoupení, i na to další týden ve čtvrtek, atmosféra "houstne", spousta z nás divadelníků má shodou okolností i v současné adventní době řadu nečekaných rodinných starostí...

---

Proč se mi letos zdá, že advent není adventem, tedy zklidněním, ale jen hektickým koncem roku?

Zanícené prstíky

Ráno, zatímco jsem chystal v kuchyni start do nového dne, přišel za mnou plačící Filípek, že ho stále bolí prstíky (má na třech prstech na rukou zanícená místa za nehty, kde si, jak se přiznal, kousal záděry). A tak začala další, poněkud neplánovaná, dvacetiminutová procedura ošetřování a mazání framykoinem a zavazování obinadlem...
Takže jsem do práce vyjel s malým zpožděním. Z rádia k tomu hlásili, že slunko vyjde až 7:20 a zapadne už v 16:00, takže si ho nijak neužiji, budu v práci...
no prostě nijak pozitivní začátek dne!

---

Babičku jsem požádal, aby mi pro Filípka koupila Betadine mast, a večer, jak se děti vrátí z pionýrské schůzky, dnes prodloužené - mikulášské, budu zase ošetřovat...

---

Ještěže existují takové pozitivní weby jako Nevyléčitelná optimistka, kde jsem si prostřednictvím článku Jak jsem byla hledat prameny dětské spirituality tak nějak doplnil "svou spirituální energii".

S Lenkou v jednom kole

Měl jsem dnes v práci sice volno, ale s Lenkou jsem byl doslova v jednom kole.

---

Ráno jsme jeli k její dětské lékařce pro předpis na prášek proti roupům (cestou jsme se stavili na nákup v LIDLu).
Pak jsme se na skok vrátili domů na svačinu a frčeli do pedagogicko-psychologické poradny. Zvažuje se totiž možnost prodloužit Lence předškolní období o jeden rok - rozumově je sice možná i nadprůměrná vzhledem k vrstevníkům, ale chováním je příliš dětská, málo schopná udržet pozornost, plnit nějaké úkoly, chce si spíš jen hrát a často pláče z dospělého pohledu doslova zbytečně pro nic.
Vrátili jsme se dom, ohřáli (pozdní) oběd (ještě že jsem všeho včera udělal trochu víc a zbylo na dnes), stavili se v lékárně, a pak jsem zavezl Lenku do školky na trénink country tanečků. Zajel jsem k babi, pomohl s chystáním na malování, vrátil se ke školce, pro Filípka do školy a pro Lenku po tanečním kroužku, dom, úkoly, smontovat nově zakoupenou stojací lampu do pokoje,

---

---

večeře, divadelní trénink... A den je ... Měl to být den poklidný, ale nějak se to "zvrhlo".
Navíc jsem si odpoledne zapomněl doma mobily, včetně večerního tréninku, volal mi o půl sedmé soused Dvořák, ale v deset večer už jsem mu nechtěl volat zpátky, dořešíme ráno. Zeptám se Jarka...

Jaromír Nohavica: Pár zásadních písní bych ještě rád napsal

Dnes budu supr stručný.
Pokud jste jej ještě nezaznamenali, doporučuji k přečtení rozhovor Jaromír Nohavica: Pár zásadních písní bych ještě rád napsal...