Ráno, zatímco jsem chystal v kuchyni start do nového dne, přišel za mnou plačící Filípek, že ho stále bolí prstíky (má na třech prstech na rukou zanícená místa za nehty, kde si, jak se přiznal, kousal záděry). A tak začala další, poněkud neplánovaná, dvacetiminutová procedura ošetřování a mazání framykoinem a zavazování obinadlem...
Takže jsem do práce vyjel s malým zpožděním. Z rádia k tomu hlásili, že slunko vyjde až 7:20 a zapadne už v 16:00, takže si ho nijak neužiji, budu v práci...
no prostě nijak pozitivní začátek dne!
Babičku jsem požádal, aby mi pro Filípka koupila Betadine mast, a večer, jak se děti vrátí z pionýrské schůzky, dnes prodloužené - mikulášské, budu zase ošetřovat...
Ještěže existují takové pozitivní weby jako Nevyléčitelná optimistka, kde jsem si prostřednictvím článku Jak jsem byla hledat prameny dětské spirituality tak nějak doplnil "svou spirituální energii".
Žádné komentáře:
Okomentovat