Pražská koalice ODS s ČSSD je třešničkou na letošním supervolebním dortu.Text je z mého pohledu dokonalý, proto jsem si jej dovolil přetisknout celý! A abych nebyl označen jen za kopírovače, dávám je sem schválně se zpožděním.
Po té, co si politici těchto oficiálně soupeřících partají padli do náručí v ostatních velkých městech, tušilo se, že to stejně dopadne i v Praze. Současně se ale většina Pražanů, hlásících se tradičně k pravému středu, zdráhala uvěřit. Hlavním argumentem regionálních politiků bývá, že jsou zde pro lidi a při řešení praktických problémů jdou ideologie a stranictví stranou. Není to ale docela tak.
Předně tady politici už nějakou dobu nejsou pro lidi, nýbrž sami pro sebe. Kdyby pak skutečně skupinové stranické zájmy nehrály roli, mohla v Praze hned po sečtení hlasů vzniknout korektní trojkoalice, místo nedůstojného handlování, kdo komu udělá lepší nabídku. A dále. Jestliže je na komunální úrovni doopravdy jedno, zda je politik konzervativcem, liberálem, socialistou či zeleným, proč pod těmito nálepkami politici kandidují? Nebylo by logičtější, kdyby se parlamentní strany na komunální úrovni vůbec neangažovaly? Kdo se jim o to prosí? Proč polepují města svými agitkami, jsou-li stejně kvůli parlamentním volbám po uši v dluzích?
Toto jsou samozřejmě otázky pouze řečnické. Každý ví, že smyslem kandidatury jsou politické funkce a z nich vyplývající benefity, čemuž se mezi lidmi zjednodušeně říká, že jim jde o koryta. Když se od komunálních voleb obloukem vrátíme k těm předchozím, parlamentním, něco společného přece jen najdeme. Židle v poslanecké sněmovně a v Senátu jsou rovněž vyhledávanými korýtky. Že jsou některá modrá, jiná oranžová či fialová na principu nic nemění. Pokaždé si do těch žlabů sypou naše peníze. A legálně, neboť z vůle voličů, co jim nasypali hlasy.
Jenže i kdybych ho tu otiskl až před příštími volbami, u nás se asi stejně nic nezmění...
Žádné komentáře:
Okomentovat