Domácí poklid (a Ivan Hoffman)

Užívám si toho, že jsem chvíli doma sám, snad dodělám pár věcí, na něž mi dříve nezbýval čas. A peču chlebík :-)

Ve včerejší poznámce IH krásně napsal:

Zpoplatňování
Ministerstvo dopravy se chystá zrušit výjimky, díky kterým se dosud smělo vjet na vybrané úseky dálnic bez dálniční známky. Důvodem není, že by pro výjimky pominuly důvody. Příčinou změny je touha ministerstva prodat více dálničních známek.
Ministerstvu dopravy tedy nejde o řešení dopravní problematiky ale o prachy. Ty jsou dnes všude až na prvním místě, takže žádné překvapení...
...
A pokud by snad poté řidiči automobily šetrně odstavili a záludně se rozhodli chodit pěšky, mohl by stát zareagovat zpoplatněním chodníků. Vždyť pro chodníky platí totéž, co mluvčí ministerstva dopravy zmínil u dálnic: stát má náklady s tím, že chodníky musel postavit, udržuje je a uklízí je v zimě...
Pro všechno to zpoplatňování, jež se ohání principiálností, spravedlností, racionální nezbytností a kdoví čím ještě platí, že se ve skutečnosti jedná o obyčejnou šikanu. Nebudeme-li se bránit, zpoplatní nám i nos mezi očima.

A dnešní poznámka IH stojí jistě za přečtení! Opět kousínek odcituji:

Čekání na studenty
Zítřejší svátek je dobrou příležitostí zeptat se studentů, na co ještě čekají.
Společnost je totiž opět jednou v zuboženém stavu, který si říká o zásadnější korekci a dospělí se jako vždy v dějinách k ničemu kloudnému nezmobilizují. S věkem totiž většina lidí ztrácí nadšení a odvahu, rezignuje na ideály, sny a předsevzetí, což se v praxi projevuje držením kroku a úst...
...
Mladým je vlastní smělost i radikalismus, ale to automaticky neznamená, že se v každé generaci budou studenti angažovat za mír, svobodu či demokracii. Někdy jejich energii stráví třeba fotbalové fandění, techno, či jiná módní vlna, takže zestárnou a zařadí se, aniž by jejich mladistvá revolta přinesla užitek společnosti jako celku...
...
Kdy se studenti naštvou na režim, se nikdy úplně přesně neví. Soudě ale podle nezvykle drsných britských protestů ohledně záměru tamních konzervativců ztrojnásobit školné, se už studenti zvolna nadechují. Stejně je to zvláštní. Na mladé jsou věčné stížnosti, jak jsou nevděční, neodpovědní, jak si ničeho neváží. Jenomže bez jejich rebelantství, historické neúcty k autoritám a systémům by se tady už dávno nedalo existovat.

---

Realista jen povzdechne a přečte si podrobnosti k faktu, že v Praze se na radnici zase dohodla ODS s ČSSD, před příštími volbami nám budou zase vysvětlovat, jak jsou proti sobě...