Vyšťavený...

(pár postřehů)

Od kohosi jsem slyšel krásný termín, "být vyšťavený"...
Tak nějak se cítím od středečního večera, kdy jsme byli po divadelním trénnku chvilku v hospůdce. Popíjel jsem limonádu Zulu (žlutozelená limonáda připomínající kdysi známé Zoonky z Třebíče) a skoro nevnímal, co se povídá.

Ve čtvrtek i v pátek byl v práci frmol, stíhal jsem vše, co po mně kdo chtěl, ale tak nějak bez radosti z odvedené práce... A odpoledne doma pak nějak nestíhal, co jsem si namyslel, ač jsem byl doma sám, bez rodiny, Pavla odjela s dětmi k babičce Věře.
Buď je to tím, že jsem si toho naplánoval moc, nebo je to prostě tím, že stárnu a už nestíhám tvořit a pracovat tak rychle, jako tomu bývalo dříve...

Po čtrnácti dnech po návratu z dovolené jsem si sotva stihl prolistovat fotky a sestavit z nich mini přehled (doufám, že nikomu nebude vadit, že popisky jsou v angličtině).

O víkendu se snažím relaxovat - například tím, že jsem posekal u švagra na zahradě trávník, či tím, že jsem vypucoval auto. Prostě chvíli pracovat čistě manuálně, nikoliv hlavou.
A v neděli večer jsem doma pekl chléb, i když tentokrát opět "zborcený".