2009, 2010, 2011 © Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný

Osobní stránky člena Tanečního divadla Mimi Fortunae, šťastného otce dvou bezva dětí, Filipa a Lenky, manžela jisté paní Pavly, webdesignéra, (bývalého) středoškolského učitele a tak trochu spisovatele...
Mgr. Ing. Radek (Králík) Novotný, Strnadova 9/15, 628 00 Brno, mobil: 777 083 126 e-mail: coney@centrum.cz

úterý 7. února 2012

Luhačovice - první scéna

Takže v bodech, jak to bylo, je a bude:
  • Cesta probíhala hladce, Moravu zužuje mráz a při pondělním odpoledni je na silnicích téměř prázdno, nepočítám-li průjezd Zlínem.
  • V hotelu už kamsi zapadla informace, kterou jsem ji v půli prosince psal, tedy že na pobyt přijede místo dvou dospělých jeden dospělí a dvě malé děti. Ale s tím se nějak porovnáme (u jídla jsme se porovnali bez problémů).
  • Hotel má svá nejlepší léta za sebou, prožil je asi na sklonku "totáče", kdy, věřím, patřil ke špičce, ale v současných mrazech jsou například jeho stará dřevěná okna dost chatrnou ochranou před mrazem (ale prozíravě si s sebou vezu horkovzdušný ventirlátor, běžel celý večer). Takže například Filípkovi vysvětluji, že ta krabička nade dveřma pokoje je původní rozhlas po drátě.
  • Milá obsluha jest dobrou náplastí na zastaralé zařízení, takže s tím fakt nemám problém.
  • Jen dvojlůžkový pokoj je pro nás relativně malý, a na dvojposteli je nám lehce těsno... A díky té zapadlé informaci poněkud zoufale chybí třetí polštář a deka...
  • A WiFi nějak funguje jen u recepce a na křesílcích u schodiště, na pokojích už je sice detekovatelná, ale "nelognutelná".
  • Nejvíc znát sešlost časem je asi v hotelovém bazénu, kde vybavení nějak moc připomíná to, které bylo standardem na bazénu v dobách, kdy jsem se učil plavat :-o Stejné sprchy, stejné šatny, jak to bývalo někdy kolem roku 1980.
Takže je to vlastně takový "retro výlet".


To bylo napsáno v době než začala "bojovka". "Bojovka" spočívá v tom, že v úterý ráno v půl osmé se hotel ocitl bez elektřiny...
Když jsem se dozvěděl, že oprava je plánována až do 16. hodiny, nejprve jsem ředitelce hotelu řekl, že hodláme okamžitě odjet. Ale pak jsme se nechali uplatit: slibem "bolestného", poháru a kofoly pro děti k večeři.
V bazénu byla ještě teplá voda (čerpadla ji bez elektřiny jaksi "nehoní"), takže jsme si zašli zaplavat, pak chvíli blbli v peřinách (už jsme dofasovali třetí polštář a peřinu), kopali jsme s plyšovým míčem na chodbě, a před polednem jsem děti umluvil, že vyrazíme na procházku...
Samozřejmě jim radit, že nemají skládat ze zmrzlého sněhu "pomníčky", nikam nevedlo, a po necelé půlhodině si začly stěžovat, že jim mrznou ručičky. Na pokoji si zalezly pod peřinu, chvíli si nahřívaly ruce o hrníčky s čajem (z termosky) a usnuly...


"Bojovka" ukončena v 13:20, systémy jedou, mám čerstvou kávu a až se děti probudí, můžem na počítači pustit film či jít do vířivky...

Žádné komentáře:

Okomentovat