Teda po diskuzi s kamarádem přes Talk, která ale byla ukončena jeho hláškou "Hmmm... a kam sme to, vy geniove, dotahli... k nedostatku vajec... a to je jen zacatek..." - vždycky mne tímhle naštve, když se tváří, že společnost vedou jiní a on přece za nic nemůže a nic neovlivní... Hloupý přístup, když jsem nespokojen se stavem věcí, nemohu na to jen nadávat, musím něco dělat... Kdy to pochopí?
Páteční ráno bylo jakési divné, vždy, když se cestování končí, balí, odjíždí domů, mám z toho podivné smíšené pocity. Těším se domů, ale zároveň vím, že se mi chce ještě na cestách chvíli zůstat...
A tak nákup v LIDLu (dovézt dom vejce, co s nimi v ČR dělají obchodníci brekule a šroubují ceny prý až k sedmi korunám za kus, a směsi na pečení chleba) a odjezd.
Cestou jsme jen zastavili v Ettalu, kde je nádherný benediktýnský klášter (to ty přiložené dnešní fotografie, nepotřebující další komentář) a pak vlastně na jeden zátah (jen jsme se vždy na nějaké benzínce vystřídali za volantem) domů...
Doma jsem s dětmi skládal dovezené stavebnice Best Lock, vybaloval...
A cítím se dokonale "vyšťavený", nějak mne ta cesta zmohla...
Nastavím tento text na ráno k publikování (třeba mne ještě něco napadne k dopsání) a půjdu se ospršit a uspávat děti. To mi chybělo (to není ironie, rodina mi na cestách chybí, mám se kam vracet) ...
A tak jsme nakonec usnuli společně v jedné posteli, všechny jsem uspal vyprávěním o zpáteční cestě z Oberammergau domů...
Žádné komentáře:
Okomentovat