A tak jsem si radost dělal například takovými detaily, že jsem si cestou z oběda užil pohledu na roztomilé květy jitrocele a jetel, kvetoucí na trávníku u knihovny.
Pak ještě odpoledne přišel jeden telefonát naštvaného člověka, kterému doteď nerozumím...
Já vím, chtělo by se nad to povznést, ale pořád se mi vrací otázka: "Proč? Proč se dělá dusno naprosto zbytečně? Proč jsou úkoly dávány vágně, a pak se někdo rozčiluje, když nejsou splněny jeho představy, ale přitom je nespecifikoval..."
A hlavně, zůstává dojem, že šlo ze strany toho pána hlavně o to naštvat někoho jiného, protože jeho někdo naštval... Jak se říká, "ho... padá shora dolů". :-o
Filípek nám ráno odjel na "školku v přírodě", babička referuje, že spokojen a v poklidu. Takže večer budeme mít najednou "jen jedno děcko"...
Žádné komentáře:
Okomentovat