V sobotu před polednem si děti vzpomněly, že chtějí zase na chvíli (byly tam hodinu) do dětského klubu, pak jsme zašli společně do baru na koktejl Miki Mouse (směs džusů a troška jahodové grenediny - alespoň takhle to tu píší na nápojovém lístku), oběd a "odpolední klid".
Mimochodem, nápojů je tu široký výběr: všechny možné džusy (Apple, Lemon, Peach, Pinapple, Orange, Cherry), kola, Fanta, Sprite, TUBORG ADAM GIBI BIRA, zdejší raki (silně podobná krétskému Ouzo, však jsem zahlédl na láhvi nápis EZE), spoustu koktejlů (ve složení často figuruje VOTKA - skutečně to píší takto)...
Odpoledne jsme strávili opět u bazénu, Lenička se mnou i odzkoušela tobogán, ale že se trochu bála a chytla se mne jako klíště kolem krku, sjeli jsme tobogán poněkud neřízeně v leže, a když jsme se z bazénu vynořili, zjistil jsem, že skoro nemohu hýbat krkem, něco se mi tam "zaseklo".
Dopřáli jsme si zmrzlinu, pizzu, hamburger, ještě se chvíli koupali či četli (a já se marně snažil krk rozhýbat). A děti si vyžádaly ještě hodinu v dětském klubu. Zůstali jsme na bezénu snad zatím nejdéle za celý pobyt, přes šestou večerní.
Večer měl klasický průběh, večeře (podává se relativně pozdě, od půl osmé) a mini disko (diskotéka pro nejmenší).
Pak si děti na pokoji ještě vymručely film na počítači...
Tuto noc se nějak špatně spalo, teplota neklesla snad ani pod sedmadvacet, ráno jsem se probudil zpocený jak myška. A brzo.
Zato děti si spokojeně oddychují přes osmou hodinu...
Celé dopoledne jsme strávili u bazénu: Filip si troufl na obě skluzavky, Pavla si zašla na ranní cvičení, společně jsme si dali předobědovou vodní gymnastiku... A tak jsme se po obědě dostali na pokoj až ve dvě...
Všici usnuli, jen já šel na setkání s delegátkou cestovní kanceláře (problém Internetu zbagatelizován, "to ne my, to turecká strana nás špatně informuje", obdobně problém prezentace délky zájezdu (8 dní/7 nocí jest v reálu jen 7 dní a pár hodin i s cestou - "to ne my, to charterové lety, které nemůžeme ovlivnit") - mno nic, o tom si budeme povídat po návratu z dovolené, teď si ji nehodlám kazit.
Četl jsem si, zašel "ulovit" Internet k recepci, a půjdu probudit rodinu...
neděle 7. července 2013
sobota 6. července 2013
Pohoda u moře
Prostě se nám tu líbí!
Včera večer jsme si pochutnali na další skvělé večeři, pak šli s dětmi opět na dětskou diskotéku, co na tom, že převažují písničky v němčině, zjevně jest tomu tak proto, že tu bývali Němci nejpočetnějšími návštěvníky. Dnes "okupují" Řecko...
Po dětské diskotéce následovalo divadelní představení, respektive show v podání animátorů...
Ještě jednou ke kvalitě Internetu v Omer Holiday Resort: slibované pokrytí celého areálu prostřednictvím WiFi je prachsprostý kec, na pokoji nemám ani ťuk signálu; ledaskde v areálu se "wifina" sice ukáže, ale připojení má velmi nízkou rychlost, takže nezbývá než chodit na recepci, kde je signál jakž takž slušný... A když tam každý večer vidím tu celou řadu zoufalců s počítači a mobily, snažící se komunikovat přes Internet s rodinami a se světem... Smutno je mi, cítím se v tomto bodě cestovkou prostě ošizen a podveden. Snad tak třítisícové bolestné by to spravilo... Co na to Student Agency...
Ráno se nám nějak nechtělo vstávat, ale po desáté už zase ležíme na lehátkách u bazénu, občas se zajdeme okoupat, poflakujeme se. Organizovanost nějak vymizela, asi i animátoři dodržují sobotu a neděli, zdá se...
Jsme v podstatě v půlce pobytu, tak si dovolím první sumární zhodnocení:
Včera večer jsme si pochutnali na další skvělé večeři, pak šli s dětmi opět na dětskou diskotéku, co na tom, že převažují písničky v němčině, zjevně jest tomu tak proto, že tu bývali Němci nejpočetnějšími návštěvníky. Dnes "okupují" Řecko...
Po dětské diskotéce následovalo divadelní představení, respektive show v podání animátorů...
Ještě jednou ke kvalitě Internetu v Omer Holiday Resort: slibované pokrytí celého areálu prostřednictvím WiFi je prachsprostý kec, na pokoji nemám ani ťuk signálu; ledaskde v areálu se "wifina" sice ukáže, ale připojení má velmi nízkou rychlost, takže nezbývá než chodit na recepci, kde je signál jakž takž slušný... A když tam každý večer vidím tu celou řadu zoufalců s počítači a mobily, snažící se komunikovat přes Internet s rodinami a se světem... Smutno je mi, cítím se v tomto bodě cestovkou prostě ošizen a podveden. Snad tak třítisícové bolestné by to spravilo... Co na to Student Agency...
Ráno se nám nějak nechtělo vstávat, ale po desáté už zase ležíme na lehátkách u bazénu, občas se zajdeme okoupat, poflakujeme se. Organizovanost nějak vymizela, asi i animátoři dodržují sobotu a neděli, zdá se...
Jsme v podstatě v půlce pobytu, tak si dovolím první sumární zhodnocení:
- Omer Holiday Resort je krásným místem na dovolenou pro rodinu s malými dětmi.
- Uzavřený oplocený areál s vlastní bezpečnostní službou, úslužným personálem, all inclusive znamenající, že vážně nemusím nad ničím přemýšlet a vše je (skoro stále - i jídelny se musí někdy uklidit) dostupné a v dostatečné míře. Včera jsem například přemýšlel, proč se zmrzlina podává jen v jednom odpoledním hodinovém intervalu, ale vzhledem k tomu, jak rychle tála, jsem si to nakonec logicky zdůvodnil jako rozumný postup).
- Areál je plný stromů, zejména palem a borovic - pínií. O stín není nouze, ač jsme se na počátku zapomněli natřít opalovacím krémem, neskončilo to nijak zle.
- Moře, bazén, bazének s hříbkem, dvě skluzavky, spousta lehátek a slunečníků, nic nechybí.
- Animační program zaujal děti dostatečně, byť nejsou jazykově vybaveny a já musím krom angličtiny a němčiny sahat i po ruštině (naštěstí něco v hlavě uvízlo), zatím se daří vše domluvit...
-
Takže pominu-li problém internetu a poněkud podivné délky zájezdu (slova/sliby a realita se u obojího dost liší), není tomu zájezdu co vytknout.
Zatím :-)
pátek 5. července 2013
Moře, slunce a my
Jak jsem psal, s připojením na Internet jsou v Omer Holiday Resort poněkud na štíru, takže texty pro web si píšu off line a raz za čas si zajdu na recepci, kde signál jakžtakž funguje, a připojím se k webu...
Je pravda, že v rámci co největšího užití si relaxace jsem se rozhodl nečíst ten týden pobytu v Turecku mailovou poštu, jen přehled mailů na mobilu (a reagovat jen zcela výjimečně), na druhou stranu si uvědomuji, kolik to pak bude práce doma vyčistit mailovou schránku :-)
Jednu věc jsme první (celý) den pobytu neuhlídali - byť jsme nebyli na slunku, slunko tu opaluje i ve stínu - a děti i Pavla byly z toho všeho navečer "úplně hin" - a v sedm večer všici vytuhly, tak jsem nastavil na čtvrt na devět budíka, neboť večeřet je třeba a v devět chcou obě děti na dětskou diskotéku...
Krom Internetu budu reklamovat ještě druhou věc, a to je délka pobytu: je-li zájezd prezentován jako osmidenní (sedm nocí), je asi něco špatně, odlétá-li se z Prahy v 5:30 a návrat do Prahy je před polednem (tedy necelých sedm dní a sedm hodin i s cestou), ale na místě jsme jen od dvanácti prvního dne (pokoj dostupný až ve dvě) do rána posledního dne (takže necelých sedm dní, byť je v tom skutečně sedm nocí) - zjevně není zájmem "spotřebitele" dlouhé cestování a krátký pobyt, ve Student Agency mi trvdili, že poletíme první den ráno (splněno) a vrátíme se poslední den večer (zjevně nesplněno, když místo klidného rána v hotelu dostaneme jen "snídaňový balíček"). Copak na to asi ve Student Agency řeknou?
Ve čtvrtek večer byly v nabídce u večeře zdejší "odlišnosti", mimo jiné i gyros (ač ten je u nás považován za čistě řecký či dokonce krétský "vynález", a ten zdejší se mi jevý takový "rychle pečený a suchý), dále cosi ze sojového masa "jako kuře" (pokud jsem správně pochopil), cosi (doufám, snad z pečeného, mletého masa, papriky a pohanky) a předváděli výrobu zdejších placek (pita?) se zapečeným strouhaným ovčím sýrem a jakousi bylinkou podobnou špenátu. Moc dobré.
Od devíti si pak děti užívaly dětskou diskotéku, a po ní, od desíti, následovala ukázka tureckých tanců, národních, folklórních, i klasická břišní tanečnice. V losování tomboly (nachal jsem se ukecat ke koupi dvou lístků za deset éček) jsme ale nevyhráli nic.
Páteční dopoledne jsme strávili společně u bazénu, Filípek se už osmělil a naučil se chodit si sám pro kolu, s Pavlou jsme se před polednem přidali k "vodnímu aerobiku" / cvičení ve vodě, a já se pak i odvážně pokusil v soutěži přejet bazén na surfovém prkně - ale byl na něm dán schválně mokrý ručník, aby to klouzalo, a naskakovat se mělo z rozběhu ze břehu, takže jsem jako většina adeptů skončil po chvíli balancování v bazénu.
Po chutném obědě jsem "nařídil spánek", aby zase večer děti nekňučely, že jsou nesnesitelně unavené - včera jsme je málem neprobudili na večeři...
A byl to dobrý nápad (já nespal), odpoledne jsou všici usměvaví a čilí, s Pavlou jsme si zahráli petang, Filípek zkoušel střílet ze vzduchovky (ale měla moc tuhou spoušť), děti pak chtěli ještě na chvíli do dětského klubu, Pavla si zacvičila step, koupili jsme si nějaká trička na památku a pár cetek navrch...
Čas nám tu příjemně ubíhá...
Je pravda, že v rámci co největšího užití si relaxace jsem se rozhodl nečíst ten týden pobytu v Turecku mailovou poštu, jen přehled mailů na mobilu (a reagovat jen zcela výjimečně), na druhou stranu si uvědomuji, kolik to pak bude práce doma vyčistit mailovou schránku :-)
Jednu věc jsme první (celý) den pobytu neuhlídali - byť jsme nebyli na slunku, slunko tu opaluje i ve stínu - a děti i Pavla byly z toho všeho navečer "úplně hin" - a v sedm večer všici vytuhly, tak jsem nastavil na čtvrt na devět budíka, neboť večeřet je třeba a v devět chcou obě děti na dětskou diskotéku...
Krom Internetu budu reklamovat ještě druhou věc, a to je délka pobytu: je-li zájezd prezentován jako osmidenní (sedm nocí), je asi něco špatně, odlétá-li se z Prahy v 5:30 a návrat do Prahy je před polednem (tedy necelých sedm dní a sedm hodin i s cestou), ale na místě jsme jen od dvanácti prvního dne (pokoj dostupný až ve dvě) do rána posledního dne (takže necelých sedm dní, byť je v tom skutečně sedm nocí) - zjevně není zájmem "spotřebitele" dlouhé cestování a krátký pobyt, ve Student Agency mi trvdili, že poletíme první den ráno (splněno) a vrátíme se poslední den večer (zjevně nesplněno, když místo klidného rána v hotelu dostaneme jen "snídaňový balíček"). Copak na to asi ve Student Agency řeknou?
Ve čtvrtek večer byly v nabídce u večeře zdejší "odlišnosti", mimo jiné i gyros (ač ten je u nás považován za čistě řecký či dokonce krétský "vynález", a ten zdejší se mi jevý takový "rychle pečený a suchý), dále cosi ze sojového masa "jako kuře" (pokud jsem správně pochopil), cosi (doufám, snad z pečeného, mletého masa, papriky a pohanky) a předváděli výrobu zdejších placek (pita?) se zapečeným strouhaným ovčím sýrem a jakousi bylinkou podobnou špenátu. Moc dobré.
Od devíti si pak děti užívaly dětskou diskotéku, a po ní, od desíti, následovala ukázka tureckých tanců, národních, folklórních, i klasická břišní tanečnice. V losování tomboly (nachal jsem se ukecat ke koupi dvou lístků za deset éček) jsme ale nevyhráli nic.
Páteční dopoledne jsme strávili společně u bazénu, Filípek se už osmělil a naučil se chodit si sám pro kolu, s Pavlou jsme se před polednem přidali k "vodnímu aerobiku" / cvičení ve vodě, a já se pak i odvážně pokusil v soutěži přejet bazén na surfovém prkně - ale byl na něm dán schválně mokrý ručník, aby to klouzalo, a naskakovat se mělo z rozběhu ze břehu, takže jsem jako většina adeptů skončil po chvíli balancování v bazénu.
Po chutném obědě jsem "nařídil spánek", aby zase večer děti nekňučely, že jsou nesnesitelně unavené - včera jsme je málem neprobudili na večeři...
A byl to dobrý nápad (já nespal), odpoledne jsou všici usměvaví a čilí, s Pavlou jsme si zahráli petang, Filípek zkoušel střílet ze vzduchovky (ale měla moc tuhou spoušť), děti pak chtěli ještě na chvíli do dětského klubu, Pavla si zacvičila step, koupili jsme si nějaká trička na památku a pár cetek navrch...
Čas nám tu příjemně ubíhá...
čtvrtek 4. července 2013
Byl den první a byl den druhý
Takže ještě jednou si to zopakujme: včera se mi podařilo omylem odeslat nedopsaný příspěvek hned ráno z letiště. Budiž, stalo se , stalo, a pokračujme ve vyprávění.
Let probíhal v pohodě, sice jakési "turistky - všudebyly, všechoznají" sedící v letadle přede mnou měly spoustu nemístných poznámek na pilota, ale co, ať si "kdákají" co chtějí.
I cesta z Izmiru do Kusadasi autobusem nebyla ničím problematická; nejlépe se s tím vším srovnala Lenička, skoro vše prospala.
V resortu pro nás ještě nebyly nachystány pokoje, ale stejně jsme se hned těšili na pláž a později na oběd. Po obědě jsme pak cca o půl druhé konečně dostali klíče od pokoje, vybalili se a svorně usnuli.
V podvečer jsme objevovali možnosti resortu, dětský koutek, kavárnu, lobby bar, ... A večer po večeři jsme si dopřáli krátkou koupel v moři, sprchu a pelíšky.
Po prvním dni mohu říct, že je tu jediný problém - byť byla slíbena WiFi v celém areálu, jediné místo, kde funguje jakž takž spolehlivě, je prostor kolem recepce - tohle budu reklamovat jako nedodržení podmínek, protože právě internetové připojení bylo jedním ze základních požadavků na tento zájezd!
Z poněkud měkké postele mne sice ráno bolí zádá, ale deset hodin spánku mne "uvedlo do normálu".
A den jsme si prostě užívali: koupání v moři i v bazénu, Leničce se náramně líbilo v koutku pro děti, kde si malovala, Filip vydržel skoro celý den řádit v dětském bazénu, já s Pavlou se účastnil "ranní rozcvičky" a mini soutěže v petangu (omlouvám se za ten počeštěný přepis, pokud to někomu vadí) - pravda, trochu mi to ve výsledku připomíná film Hříšný tanec, dokonale organizované prázdniny pr bohaté, co si to mohou dovolit...
Akorát mne poněkud zklamalo setkání s delegátkou: výhradu vůči mizernému přístupu na Internet bagatelizovala, že prý je to tu problém všude. Tak proč to, sakra, inzerují, když realita je jiná?
Let probíhal v pohodě, sice jakési "turistky - všudebyly, všechoznají" sedící v letadle přede mnou měly spoustu nemístných poznámek na pilota, ale co, ať si "kdákají" co chtějí.
I cesta z Izmiru do Kusadasi autobusem nebyla ničím problematická; nejlépe se s tím vším srovnala Lenička, skoro vše prospala.
V resortu pro nás ještě nebyly nachystány pokoje, ale stejně jsme se hned těšili na pláž a později na oběd. Po obědě jsme pak cca o půl druhé konečně dostali klíče od pokoje, vybalili se a svorně usnuli.
V podvečer jsme objevovali možnosti resortu, dětský koutek, kavárnu, lobby bar, ... A večer po večeři jsme si dopřáli krátkou koupel v moři, sprchu a pelíšky.
Po prvním dni mohu říct, že je tu jediný problém - byť byla slíbena WiFi v celém areálu, jediné místo, kde funguje jakž takž spolehlivě, je prostor kolem recepce - tohle budu reklamovat jako nedodržení podmínek, protože právě internetové připojení bylo jedním ze základních požadavků na tento zájezd!
Z poněkud měkké postele mne sice ráno bolí zádá, ale deset hodin spánku mne "uvedlo do normálu".
A den jsme si prostě užívali: koupání v moři i v bazénu, Leničce se náramně líbilo v koutku pro děti, kde si malovala, Filip vydržel skoro celý den řádit v dětském bazénu, já s Pavlou se účastnil "ranní rozcvičky" a mini soutěže v petangu (omlouvám se za ten počeštěný přepis, pokud to někomu vadí) - pravda, trochu mi to ve výsledku připomíná film Hříšný tanec, dokonale organizované prázdniny pr bohaté, co si to mohou dovolit...
Akorát mne poněkud zklamalo setkání s delegátkou: výhradu vůči mizernému přístupu na Internet bagatelizovala, že prý je to tu problém všude. Tak proč to, sakra, inzerují, když realita je jiná?
středa 3. července 2013
Letem světem
:-o
Ale pak jsem tento nedokončený příspěvek odeslal už z Prahy brzy ráno před odletem, OK, pokračování vyprávění bude text dalšího dne...
úterý 2. července 2013
Dlouhý den
Když jsem v sobotu odlétal z Kréty, byl to pro mne velmi dlouhý den - a ten dnešní bude taky: ještě v poledne jsem sanoval střechu na Strnadově 7 a 9, odpoledne doma s dětmi (či spíš bez nich) balil) a o půlnoci sedneme do auta a pojedeme do Prahy na letiště - abychom se zítra v poledne už koupali v moři v Turecku na Egejské riviéře...
Na chvíli nám skončí hektický běh dní a užijeme si pár dní lehára u moře, kdy nebudu muset nic, NIC!
Na chvíli nám skončí hektický běh dní a užijeme si pár dní lehára u moře, kdy nebudu muset nic, NIC!
pondělí 1. července 2013
Čekání
Dnešní den by se dal charakterizovat slovem "čekání" - v čekárnách ve Vojenské nemocnici Brno jsem dnes strávil po různu skoro tři hodiny - vlastní návštěva ordinací zabrala jistě sotva polovinu uvedeného času.
Ale mám výsledek: poukaz na ozařování ostruhy na "žluťáku", až se vrátím do práce, musím si to obtelefonovat a domluvit si tam termín...
Ale mám výsledek: poukaz na ozařování ostruhy na "žluťáku", až se vrátím do práce, musím si to obtelefonovat a domluvit si tam termín...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)