A pak jsme odjeli do Indie - viz blog zde.
Jenže já se z Indie vrátil ne právě fit, týden jsem zkoušel překonávat zejména žaludeční problémy, pak dostal neschopenku, následně střevní antibiotika, a zároveň se zkoušel po domácku léčit všímkoliv možným... A trochu to zvrtal!
A vzhledem k tomu, že jsem dnes konečně dostal doklad o ukončení neschopenky, nějak tělo nefungovalo dle mých představ příliš dlouho (a tudíž ani na psaní blogu nebyla chuť , nálada a síla), rozhodl jsem se teprve dnes taky obnovit denní záznamy na blogu.
Takže ano, zítřkem pracovně uschopněn, relaxoval jsem večer "částečným sledováním" (znám tu pohádku málem z paměti) filmu Anděl páně. Děti to nebavilo, rušily, já stejně přitom i věšel prádlo...
Stejně děj asi všici znáte, takže si dovolím jen odcitovat (ne vždy možná přesně) oblíbené hlášky z tohoto filmu:
Bůh: „Pane Bože! Co to zase provádíte?” Panna Maria: „Neber svoje jméno do úst nadarmo.”
Bůh: „Já vím, co mi chceš říct: Miluj bližního svého. A víš, co já ti na to, Maruško, odpovím? Blbce ze mě nikdo dělat nebude.”
Petronel: „A co svatá Barbora? Ta se přece dostala z vězení.” Uriáš: „Teď jde o to, jestli to bude umět taky dovnitř.”
Petronel: „Chodit po vodě, to umí jenom náš mladej Pán, ale to víš, to je elita, na to já si netroufám.”
(Při oddávání Dorotky a správce Metoděje.) Petronel: „Svatba neplatí!” Správce Metoděj: „Co, neplatí, jak neplatí?” Farář: „Copak čert může někoho oddat?” (faráře totiž dělal převlečený čert Uriáš)
Žádné komentáře:
Okomentovat