Jak přežít současná vedra? Ne každý má kam utéct z města...
Včera jsem to vyřešil tak, že jsem děti ráno vytáhl před osmou z postýlek, o půl deváté jsme už hráli "malou kopanou" na plácku před Gymnáziem Globe, kam dosud slunko nedorazilo, stíní tam výškáč, no a o půl desáté už se děti zase čachtaly na balkóně v lavoru.
Odpoledne děti krásně usnuly, večer dováděly doma, a pak je maminka nechala dívat se na Zlaté úhoře, známý to film na motivy povídek Oty Pavla. Líbezná Berounka, dětství obklopené láskou i krutou realitou tehdejší doby - mno, bude dětem zase co vysvětlovat, ale zapírat jim historii nehodlám, jen dumám nad tím, zda právě na tuto histori není pro mé špunty brzo - ale nechtěl jsem se s maminkou přít.
Ještě jsem chtěl psát o něčem, ale teď si nemohu vzpomenout o čem.
Žádné komentáře:
Okomentovat