Začínám být z těch svých dětí "na prášky".
Včera mne Lenďa odmítla pohádku, že prý je to o ní a o Filípkovi, a nikoliv klasická pohádka.
Takže vedle mne spal Filípek. Ale spalo se mi špatně, nad ránem jsem se všemožně snažil větrat, jenže co člověk nadělá s tropickou nocí - i venku bylo něco kolem dvaceti a stále dusno.
No a dopoledne jsem pak byl z dětí doslova na prášky - chvíli hodní, vzápětí se hádají o úplnou banalitu, marně na ně promlouvám milým hlasem, že o hlouposti se netřeba dohadovat...
Po obědě jsem na chvíli usnul, pak si Lenička vzpomněla, že chce jít k babi, takže mi doma zůstal jen Filip, tudíž byl večer relativně poklidný - i když i samotný Filip je chvílemi nemožně plačtivý; to je hold osud dítěte, které bere antibiotika a nesmí ven na slunko...
:-o
Žádné komentáře:
Okomentovat