Dobře jim tak?

Na téma "Žháři z Vítkova" jsem slyšel mnoho názorů, často v nich zní věta "Dobře jim tak". Dobře jim tak je i titulek glosy IH na dané téma, lze s ním v lecčems souhlasit:

Naši žháři z Vítkova mohou být rádi, že jsou souzeni v Evropě, která ani ty nejodpornější zločiny netrestá popravou. Dvaadvacet let vězení za pokus upálit rodinu, která jim navíc nic špatného neudělala, je velice shovívavý trest ve srovnání s tím, co potkalo v Íránu hocha zhruba v jejich věku, když vykradl cukrárnu. Bude mu uříznuta ruka a k tomu samozřejmě ještě uhradí škodu na cukroví. Kdyby provedl to, co naši vyznavači Adolfa Hitlera, nepochybně už by dávno visel.
Na souzení případu, který je tak jasný, že k němu prakticky není co jiného říct, než dobře jim tak, je ale jedna drobná komplikace. Tou je skutečnost, že majoritní bílá společnost má litovat neoblíbenou romskou minoritu. Pro hodně lidí je ale toto komplikace obrovská. Polehčující okolností pro zločince je to, že jsou bílí, jenomže to zas i lidé s rasovými předsudky jen výjimečně řeknou nahlas. Proto se velké pozornosti těší advokáti, kteří se v zájmu svých klientů snaží zpochybnit obžalobu.
Žháři se podle očekávání odvolali. Rozsudek se ještě může změnit. A asi by se i změnit měl. Těm, co projevili lítost, nějaký rok slevit a tomu co nelituje naopak přiložit. I když ve chvíli činu mezi útočníky zřejmě rozdílu nebylo, dnes by se mělo zvážit i to, jak na věc pohlížejí s odstupem. Soudí se čin, který vychází z mimořádně odporné a nebezpečné ideologie. Kdo se jí sveřepě drží, nemá co pohledávat mezi lidmi. Kdo se ale nacizmu zřekne, měl by asi dostat šanci napravovat, co způsobil. I když třeba od rodičů znetvořeného dítěte chtít shovívavost dost dobře nelze. I v tom mají žháři štěstí, že v Evropě o trestu nerozhodují příbuzní oběti. Někde by je potkalo i škvaření v plamenech.

Chce se nad tím vším důkladně zamyslet...