Hoffman: Důchody

Na této stránce je v pravém sloupci nahoře odkaz na blog Ivana Hoffmana. Jeden z jeho textů z tohoto týdne si tu dovolím částečně ocitovat:

Lidé si málo spoří na důchod, protože nejsou, anebo si nepřipadají dost bohatí. Upřednostňují například splácení hypotéky, což je vcelku logické. Střecha nad hlavou, čili vrabec v hrsti, je lepší, než holub na střeše, čili pěkný důchod, pobíraný pod mostem. Průzkumy ale současně naznačují, že jsme si vědomi toho, že se státem vyplácenými důchody budeme jen živořit.
Chtít jistotu v nejistém světě je naivní...
Z druhé strany ale právě nejistota světa je příčinou, proč se řada lidí pojišťuje. U varovných hlasů, co nás vybízejí připravit se na stáří, je dobré mít se na pozoru. Pokud jde o pojišťovny, lze u nich pořídit pouze iluzi stáří na vysoké noze, neboť co bude za deset či dvacet let žádná pojišťovna neví. Šetřit si a našetřit jsou dvě různé věci. Stejně tak nejsou jasnovidné vlády, které chystají důchodové reformy. Kalkulují s demografickými a statistickými předtuchami, které stojí na vodě, neboť svět se dnes mění tak šíleným tempem, že člověk umírá ve zcela jiné epoše, než do jaké se narodil.
S prodlužujícím se věkem se například očekává přibývání případů Alzheimerovy nemoci. Dlouhověkosti si zkrátka stejně neužijeme kvůli demenci, neboť proti stáří se pojistit nelze. Popsal to kdysi v jedné své písničce Karel Kryl: „Třesu se strachem před přízrakem, že jednou ze mne bude taky důchodce.“ Nakonec se důchodu nedožil, z čehož plyne, že ani skeptik nemá jistotu. Vyhlídky pojištěných jsou stejně nejisté, jako vyhlídky nepojištěných. Rozdíl je jen ten, že pojištění mají klidnější spaní. Což je ale vlastně docela dobrá investice!