Jednak jsem hned brzy ráno zjistil, že se den zkrátil natolik, že vstávám do šera, před půl šestou se teprve rozednívá...
Dál jsem zjistil "nevídanou" věc - úkoly v práci se nahromadily, místo aby se "samy vyřešily" :-o
Neobvyklé, že :-)
No nic, to si mudruji jen tak...
Dle dopoledního telefonátu jsou děti u babičky spokojené, nic jim nechybí, a tak se ten pracovní nápor dá odpoledne tak nějak "odrelaxovat" - nakoupit, po večeři na divadelní trénink, bez křiku dětí a jejich požadavků, jak je to v běžný den jinak obvyklé po návratu domů...
A až se vrátí, naučím je básničku "proti křiku":
Uličník
Na paloučku u lesíčka,
zaslechli jsme velký hluk.
Někdo křičí, běhá lesem,
zlobivý je tento kluk!
To je ale neposlucha!
Copak to má znamenat?
Ty to nevíš, uličníku,
že se v lese nemá řvát?
Musíš chodit potichoučku,
zvířátka se nesmí bát.
Budeš-li tam běhat, křičet,
mohl bys je vylekat.
Zdroj: predskolaci.cz
Dva tipy na výlet ze dvou skvělých blogů:
Modrá u Velehradu (motivačně si "půjčuji" i nádherné foto)
a
Rosice nad Labem
Žádné komentáře:
Okomentovat