Podivný či ztracený - tak nějak se mi jeví dnešní den.
Den mi nějak "protekl mezi prsty", když jsem se vrátil dom, věnoval jsem se Filípkovi a jeho úkolům, pak jsme si dopřáli společnou večeři a odkvačili na trénink, piluje se na sobotní taneční soutěž ve Žďáru. Atmosféra nebyla právě dokonalá...
No a teď doma jsem měl dojem, že nám zase nějak vázne komunikace... Něco chceme, něco nám chybí, jsme nespokojení, vlečeni dobou, časem a závazky, do nichž jsme se zapletli...
Žádné komentáře:
Okomentovat