Pohanku pěstovali v Čechách už v 16. století, ale pak se na ni nějak pozapomnělo. S nástupem trendu zdravějšího stravování (po roce 1989) se pohanka dočkala své obnovené slávy. Stačí si na ni zvyknout – má trochu specifickou chuť, a pak už z vašeho jídelníčku nezmizí. Jednou z jejích předností je totiž velmi rychlá úprava.A sám se pak pro příště poučil:
Před přípravou pohanku několikrát propláchneme horkou vodou. Tím ji zbavíme nečistot a pro někoho možná trochu nezvyklého aroma.(Citováno z Jak konzumovat pohanku.)
A Filípek povídal, že mohu sem tam pohanku pomalu přidávat do polévky.
Pavla si jednu porci guláše s pohankou dala včera k večeři a dnes si další misku vzala do práce. Prý je chuť neobvyklá, ale chutná jí to.
Takže ještě nenápadně navyknout Lenku a pohanka u nás zdomácní :-)
A podrobný článek k tématu je tento: Příběh pohanky: zdravé palačinky od kočovných tatarů.
Žádné komentáře:
Okomentovat