Ráno jsme spali skoro do devíti a dopoledne příjemně uteklo... Jen na křížovky, v nichž nám pomáhá server vylustime.cz, či na dámu s nemocným Filipem (museli jsme si osvěžit pravidla, já i Pavla jsme uznávali jiná - ale Wikipedie nás rozsoudila) jaksi tentokrát, na rozdíl od předchozích dní, nedošlo.
Po obědě jsem pak trochu s obavami vyrazil na zahradu - ale včerejší bouřka nám tam naštěstí nenapáchala žádné významné škody.
Posekal jsem zbytek zahrady (i sekačka v tom horku chvíli stávkovala a musel jsem jí dát půl hodiny pauzu ve stínu jabloně), něco vyplel, přivazoval rajčata...
Po návratu domů a po skoro ledové osvěžující sprše jsem si všiml SMSky na mobilu - na Pálavském náměstí nás už čekala naše malá slečna, navrátila se z akce Reset 2015, republikového setkání pionýrů v Praze, nadšená, byť trochu unavená.
Pravda, když jsme jí pak po přivítání doma, po té, co se vším možným pochlubila, museli oznámit tu smutnou zprávu, že v úterý umřel její křeček, přišlo pár slziček. Lenka byla totiž celý týden u babičky, aby nebyla doma s nemocným Filipem a nedostala angínu od něj, a v pátek pak přišla jen ze školy dom, sbalila se a odjela do Prahy, takže jí ta smutná novina zůstala utajena.
Ale naštěstí nedlouho na to už zazvonila "teta" Mirka s krabicí, v níž nám přivezla malé morče. Ubytovali jsme Rózinku (původně jsem ji přiřadil jméno Rézinka, neb je zrzavá, ale děti Pavlou to jaksi zkomolily) v klícce, nadělili jí seno - a celý večer z ní jen chvilkama někdo zahlédl čumáček. Prý je to normální, než se u nás aklimatizuje...
Po večeři a po pohádkách jsem ještě pro všechny namixoval jahodový koktejl z čerstvých jahod, a jde se spinkat!
Říkám si sám sobě, že psaní příspěvku budu muset věnovat jiný denní čas, takhle večer jsem už moc utahaný. Ale když jsem si dal včera ten závazek, "ukecal jsem se".
Žádné komentáře:
Okomentovat