Sestřelen chřipkou

Ještě že jsem měl včerejší text pro blog připraven už od sobotního dopoledne - včera bych ho, sestřelen chřipkou, nebyl schopen napsat.
Průběh přesně odpovídal tomu, co píší na stránkách chřipka.cz.
V sobotu kolem půlnoci jsme dojeli z tanečního vystoupení v Kuníně, lehl jsem unaven do postele a dostal zimnici. Někdy kolem druhé v noci jsem "šel telefonovat do Austrálie" (prostě vyzvracel vše, co bylo v žaludku), o dvě hodiny později se žaludek rozhodl, že je třeba jít "telefonovat" znovu, ale už nebylo co.
Celou neděli jsem proležel v posteli, horečka kolísala od 38°C do 39°C, střídavě jsem spal, budil se, zkoušel číst, propadal se do spánku ("Tatínku, ty si čteš v počítači, ale máš zavřené oči", okomentovala to vtipně Lenička); okolí jsem moc nevnímal.
Kolem poledne jsem "zmáknul" sníst prvních pár piškotů, odpoledne další, něco vařených brambor, večer pak i rohlík se sýrem.
Večer už jsem byl schopen alespoň chvíli věnovat se dětem, svorně jsme se dívali na film Zámek v oblacích (v originále Howlův putující zámek), pak uspal Filípka virtuálkami Jarka Nohavici.
Ráno jsem pomohl Pavle vypravit děti do školky a zase zalezl do postele - už se mi alespoň chce "hrát si" s počítačem. Ještě že mám dnes dovolenou, když strávím dnešek a zítřek v posteli, mohl bych už snad ve středu být ve stavu, abych šel normálně do práce... I když, jedno je jisté, divadelní trénink ve středu rozhodně vynechám - ač se to šéfové líbit nebude. Jenže ona v tomto směru "nemá rozum", ale já si do zdraví mluvit nenechám...